Konečně se mi podařilo přemluvit přítelkyni, aby se nechala nafotit s bleskem. Při přemlouvání mi velice pomohlo, že se dá v soutěži vyhrát stativ na blesk, tudíž by už ona nemusela pořád něco a někde přidržovat  (tričko by se jí taky líbilo), takže jsme vyrazili na procházku a fotili.

Všechny fotky jsem fotil v manuálním režimu, expozici jsem měřil maticově, což je výhodné, fotíte-li s bleskem v režimu TTL. ISO jsem měl na 200 (to je prý Nikoňácký standard) a čas jsem si nastavil na 1/10 s. Díky tak "dlouhému" času je vidět, jak moc clona ovlivní expozici. Vyvážní bílé jsem nechal na automatice. A abych nezapomněl, blesk byl nastaven na druhou lamelu. Díky tomu se na pozadí fotky dostane více přirozeného světla.

První fotka byla pořízena s nejvíc otevřenou clonou (F4), jak to jen šlo při tomto ohnisku. Pozadí je celkem čitelné akorát obličej mé přítelkyně vypadá přepáleně (otázka je, zda to bylo bleskem, či tím, že bývá často bílá jako stěna).

U druhé fotografie jsem clonu přitáhl na F5,6, ale vypadá světlejší, že? A pozadí možná i více konkrétní. (Mám obavy, že ta první fotka byla focena s prioritou času a expozice byla kompenzovaná. Rada: ujistěte se, jak fotíte!)

Třetí obrázek už má pozadí výrazně tmavší, což je clonou F8. Ta tečka u hlavy mé milé není pracha ani šum na senzoru, pouze nám do toho začalo sněžit. (Idyž ta čistící sada by se taky hodila...)

A to už jsem u finálního snímku s clonou F11. Dál už jsem s utahováním clony nešel, pozadí by bylo jedna velká podexponovaná tma. Přítelkyně je pěkně ozářená a můžeme pozorovat detaily na bundě, což se o pozadí moc říci nedá - T.M.A.

Jelikož byla zima a mrzly mi ruce, vykašlal jsem se na nějaké hraní si s filtry a blesk jsem odpaloval z patice foťáku. Nevím jak vám, ale mně se takové fotky moc nelíbí. Přímý úder bleskem a váš/e modelk/a vypadá tak, že byste ho/ji ani nepozvali na sbírku objektivů. Proto jsem udělal další sérii fotek, kdy jsem blesk odpaloval interním bleskem mé D90. Blesk byl nastaven jako REMOTE a stále v TTL.

Přítelkyni jsem osvítil z prava, blesk jsem držel v levé ruce. Clona opět F11 a pozadí jak na dně pytle.

Clona F8

Někomu se takové nasvícení nemusí líbit, ale mně osobně příjde s tím stínem v obličeji dramoatičtější. Dost záleží na vkusu a záměru. Kdyby nebyla zima, stálo by za to zleva umístit odraznou desku, čímž bychom prosvětlili i zastíněnou část obličeje (jenže na to byla zima a desky jsem si nevzal).

Clona F5,6 nám zase společně s 1/10 s. projasní pozadí a tolik náš model "nevytáhne ven".

A poslední snímek s clonou F4. Bohužel, nebe rychle potemnělo a už není tak vidět, co by nám takhle otevřená clona udělala se světlem na pozadí fotky. Je tu hlavně pro porovnání s 1. fotkou s přímím ozážením.

Takže shrnutí. Jak už bylo napsáno, vyšší clonové číslo vám udělá podexponovanější (občas to znamená větší saturaci barev) pozadí a v kombinaci s TTL technologií vám umožní, aby model/ka více "vystupoval/a" z fotky (upoutal/a pozornost diváka), jelikož TTL v tomto případě odpalovalo pořád (až na menší nuance) stejně.

Něco podobného vám může udělat i kratší expoziční čas. Pro zájemce, zkuste si s bleskem v TTl nafotit to samé se stejnou clonou jednou s časem kolem 1/10 až 1/30 a podruhé 1/125! CO to udělá?!

Děkuji vám za poroznost.

Soutěžím v seriálu o fotografování s bleskem: Clona jako expoziční nástroj (5).

Komentáře