Včera v nočních hodinách jsem se šel projít nočním Bruntálem se svou sestrou. Máme na náměstí moc pěkný smrček. Moc se mi líbí hlavně výzdoba. Když jsem stál u smrku a dělal nějaké noční momentky, tak ke mně přišel jeden známý, který mi popřál vše nej do roku 2011. ( Abych nezapomněl taky přeji na tomto blogu všem nej do roku 2011 ). A říkal, že na mě obdivuje jednu věc, že si jdu za svým snem. Když jsem mu řekl, ať si jde taky za svým snem, tak mi řekl, že už si svůj sen splnil. ( tady mě napadá, když se člověku splní vše po čem toužil, co má chtít dál??? - zamyšlení autora. pozn. redakce ).

Noční momentky jsem dělal samsungem ST 70 na clonu 10, ISO 80 a čas 8 sekund ze stativu. Moc se mi u náměstí líbí jedna starobylá ulička. Která vypadá nějak takto:

Dostal jsem jeden nápad, který jsem hned realizoval:

Jelikož jsme fotil na celkem na dlouhý čas 8 sekund, tak jsem chtěl na fotce jenom kroky, aby výsledná fotografie vypadala duchařsky. Tak jsem se domluvil se sestrou, jak na to. Chtěl jsem dvoje kroky, když jsem měl vše připraveno, tak se stala nečekaná věc. Prostě lidský faktor, který nejde předvídat. Když jsem se sestrou chodil z jedné strany uličky nadruhou, aby v rámci dlouhého času byly na fotografii jenom naše kroky, tak zničehonic, prošel středem uličky neznámý člověk. Takže tento náhodný kolemjdoucí se stal nedílnou součástí naší společné práce. ( Všimněte si té mázlé postavy skoro uprostřed fotografie ):

No a nakonec jsem se vyfotil sám jako duch:

A úplné finále byla myšlenka na realizaci ulička duchů:

Výsledné fotografie se mi moc líbí. A pište vaše postřehy o focení v noci a hlavněo situacích při focení, kdy se díky náhodě někdo stal součástí vašich děl aniž byste to sami chtěli.

předem děkuji za pěkné a milé komentáře... :o)

Komentáře