10. dubna se vdávala jedna moje báječná kolegyně z práce a já měl tu čest být s ní u toho.. a navíc jako druhý fotograf.

Svatba se konala v Litomyšli na zámku a velmi jsem se na ní těšil nejen kvůli Janče (tak se kolegyně jmenuje; krásné jméno, že?), pěknému prostředí zámku, ale taky protože si měla brát Standu (a vzala, abych vás dlouho nenapínal), který pochází z Bulharska. Jeho rodina a přátelé se samozřejmě měli účastnit té veselice také a Janča slibovala tradiční bulharské tance i zvyky.

Přiznám se, že jsem byl docela nervózní, protože se jednalo o mé první focení tak významné životní události. Den dopředu jsem si třikrát kontroloval veškeré vybavení: jestli jsou obě baterie nabité, zda mají 50ka i Sigma (17-70) čisté čočky, jestli mám sbalený igelitový sáček a gumičkami pro mokrou variantu a zda jsou obě paměťové karty prázdné. Se zaneřáděným snímačem už bohužel nešlo nic dělat.

Pozornému čtenáři jistě neuniklo, že mi ve výčtu techniky něco velmi podstatného chybí. Ano, máte pravdu, je to externí blesk. Dokážete si jistě představit, jak by se mi taková věcička hodila, zvlášť když jsem drtivou většinu fotek pořídil v interiérech v podvečerních až nočních hodinách. Nicméně kostky byly vrženy a tak jsem dělal, co mi prostředí a umělé osvětlení dovolilo.

Dost povídání, pojďme se zaměřit na to, co vás asi zajímá nejvíce, tedy k fotografiím..

Do Litomyšle jsem v doprovodu mé okouzlující ženušky dorazil přesně na obřad, takže první cvakání samozřejmě patřilo ženichovi a nevěstě.

Vzhledem k tomu, že profi fotograf se zaměřoval primárně na novomanžele, pojal jsem další focení jako reportáž celé svatby s tím, abych zachytil momenty, u kterých Janča ani Standa nemohli být nebo je vidět.

 Po obřadu se novomanželé ztratili kdesi v interiérech zámku za účelem dalšího focení (pravděpodobně ). Nám ostatním byla nabídnuta možnost projít si zkrácenou verzi prohlídkové trasy, kterou jsme bez váhání využili.  Pak se svatebčané přesunuli na hostinu a já s mojí Jančou jsme se k nim opět připojili až odpoledne.

To už bylo veselí v plném proudu, pilo se..

..fotilo se..

..tančilo se (nejen na parketě)..

..povídalo se..

  ..zábava prostě plynula. Za zmínku určitě stojí moderní a vkusná výzdoba.

Je úžasné, kolik zajímavých lidí se na svatbě sejde.

Hlavní je samozřejmě ženich s nevěstou.

Tak to by bylo ve zkratce asi tak vše. Za sebe musím říci, že jsem si tuhle svatbu opravdu užil. Nejen díky focení, ale hlavně kvůli tomu, jaká byla: veselá, živelná a s nádechem bulharské exotiky.

PS. fotografie jsem uveřejnil s laskavým svolením nevěsty

Komentáře