Když jsme před 5 lety z Toskánska odjížděli, tak jsme věděli, že se musíme vrátit. Tehdy jsme bydleli na jednom místě a hvězdicově vyjížděli na známá místa, tentokrát jsme byli hlavně v Sieně a Florencii, ale na delší dobu.

Protože je to přece jenom kousek dál, tak jsme přespali ve Ferraře a podívali se historického centra. Ferrara je na seznamu UNESCO a hlavní památkou je hrad rodu Este, ale letos v celém centru něco opravují a výkopy a ohrady kráse městu nepřidaly. Škoda, ale nevadí, ráno vyrážíme dál.

Po přejezdu Apenin vedlejšími silnice, kdy jsme se vydrápali na dva horské průsmyky asi milionem zatáček, jsme se přesunuli do Sieny.

Naprosto úžasné město. Kromě Duomo a náměstí Il Campo je proslulé i Paliem. To jsou závody na neosedlaných koních kolem náměstí Il Campo. První letošní Palio se konalo den před naším příjezdem, tak jsme procházeli městem vyzdobeným prapory a slavnostními světly. V neděli jsme byli svědky slavnostní promenády vítěze. Úzkými uličkami Sieny procházel dlouhý průvod začínající bubeníky a praporečníky a končící maminkami s kočárky, zhruba uprostřed šel vítěz a byla nesena vítězná korouhev. Bubeníci bubnovali, praporečnící se předváděli a dav zpíval. video (neumělá rychlovka na foťák)

Siena je město plné úžasných staveb a míst. Víc než já vám určitě prozradí turistický průvodce či intrenet. Co ale nemůžu opominout, je zdejší Duomo. Impozantní stavba, která je vlatně nedostavěná a to, co je hlavní lodí, mělo být lodí příčnou a když se podíváte na nedostavěné části a zjistite dobu vzniku, tak žasnete dvojnásob. Stavbu zastavil mor, nedostatek peněz a statika. Doporučují se podívat ke kašně Fontebranda a pak vyšlapat ke kostelu sv.Dominika a k pevnosti Medicejských a získáte skvělý výhled.

Když jsme se prochodili Sienu křížem krážem, vyrazili jsme do Florencie. Protože je to kousek, tak jsme po cestě navštívili několik zajímavých míst. Nejdřív to byla vesnice Monteriggione, celá schovaná za hradbami, pak opatství Abbadia Isola a městečko Cole Val d´Elsa, kam se můžete buď vyšplhat po spoustě schodů nebo projet výtahem skrytým ve skále.

A nakonec město věži - San Gimignano. Jeho charakteristickou siluetu s rodovými věžemi určitě znáte. Vždycky si představuju, jak vypadlo těch původních 70. Pokud byste sem jeli autem, doporučuji hodně brzo ráno, protože přes mnoho parkovišť je zaparkování docela náročná záležitost. Městečko také patří na seznam světového kulturního dědictvi UNESCO a chce ho vidět opravdu mnoho turistů. Odstraňovat  je všechny z fotek je docela makačka. A pak se nesmíte leknout, když v kostele San Francesco koupíte těstoviny a olivový olej. Asi si to turisté žádají. Ale návštěva rozhodně stojí za to.

A konečně Florencie. Pokud sem jedete autem poprvé, utrpíte šok, všechno dopravní značení je patrně pouze informativní. Chvilí jedou vyznačeným pruhem 2 auta vedle sebe, za chvilku 3 a k tomu blíže neurčený počet skútrů. Skútry vás objíždějí tam, kde je právě místo - někdo zleva, někdo zprava.  Adrenalin si určitě užijete. Ale přece jenom jsme sem jeli kvůli něčemu jinému. Koneckonců zdejší mimořádné Duomo se vám ohlašuje už z dálky.

Tady opravdu kráčela historie. Co dům, to unikát. Co kostel, to klenot. To se musí prostě vidět. Vidět vše se vám, ale určitě nepodaří, byla jsem tu podruhé a i potřetí mám co dohánět.

Jenom návštěva Uffizi je záležitost na půl dne - nejdřív dlouháááááááááááá fronta a pak dlouháááááááááááá galerie. Každý sál plný obrazů, které patří k těm nejznámějším. A jako v každé galerii, jak minete ten "nej" (tady asi Tondo od Michelangela), tak velmi ubude návštěvníků. Všechno už viděli, tak už jenom najít WC a východ. U Rembrandtova obrazu "Starý rabín" (ve sktečnosti však patrně J.A.Komenský) jsem už byla prakticky sama.

A určitě si dejte kávu na terase - ten výhled za to stojí.

Pokud budete chtít navštívit Palazzo Vecchio, může využít velmi pozdní zavírací hodiny. V sále s mapami prozkoumat sřední Evropa a třeba najdete i své bydliště. A taky si můžete prohlédnout originál Judity od Donatela, protože všechny sochy na náměstí před palácem jsou kopie.

Místo, které doporučuji neminout, je hrobka Medicejských s Michelangelovými sochami na náhrobcích. Jenom si nespleťte vchod - hlavní chod do San Lorenza není ten správný, hrobka je zezadu

K vidění je toho ve Florencii opravdu požehnaně a můžete jít od dveří ke dveřím a prohlížet si její poklady skryté za nimi. A nebo můžete jen tak procházet ulicemi a uličkami a prostě se kochat a nechat se překvapovat tím, co uvidíte. Určitě něco zajímavého.

A objednejte si rozumné počasí. Letošních 35° v rozpálených městech opravdu nebylo ideálních. A přes slunečné počasí byl nad krajem opar a tak nevyšly fotky krajiny, která je zde jedinečná. 

Pořád jsem ještě neviděla vše, co jsem vidět chtěla. Nevadí, aspoň mám důvod proč se vrátit.

 PS. Pokud byste se chtěli vydat podobně na vlastní pěst, tak na ubytování používáme služby booking.com.

Komentáře