Dementi pardubické anabáze

Tato tisková zpráva je psána v jistém spěchu, poněvadž mi bylo vyhrožováno nejmenovanými jedinci, ohledně snahy zdiskreditovat mou bezúhonnost. Takže pokud by se objevila, či objeví,   jiná verze(a mám indicie,že ano) pardubického příběhu, vězte, že pravda je jen jedna a tu mám JÁ. Samozřejmě by se jednalo jen o zavádějící a lstivé informace, případné pochvaly či kladná hodnocení uživatele "Patejl", jsou naopak křišťálovou pravdou i když i ta budou silně zkreslena a podhodnocena.

Teď tedy k tomu podstatnému.

Po mém příjezdu do města koní,perníku a ploché dráhy,již na mne čekali oba Petrové s Pavlem,duchovním otcem celého tohoto intergalaktického projektu.

Ok,vypadali sympaticky a ani ne zvlášť podezřele,ale......ale hned po podání rukou,mi byl do dlaně vtisknut PERNÍKOVÝ ULTRAZOOM,čímž se(za prvé)bravurně zbavili fotografické konkurence a (za druhé) mi téměř zacpali hubu.Oooo,zbožné to přání:)

Chlapi vzali svá zavazadla(7 kusů na osobu) a přemístili se do kavárny.Nutno podotknout na jejich obhajobu,že vzali i mne....ďábelský plán,pak všechno začalo......

Pánové, inteligenti, si dali kávu a JÁ, já byl již v 9 ráno!!! nucen pít pivo. V opačném případě mi byla nabídnuta různá mučení v podání dua PetrV a PetrV mladší. Protože mám zbytek chabého rozumu, pochopil jsem, že jakékoliv vzpírání by bylo čistě kontraproduktivní vzhledem k našim rozdílným váhovým kategoriím.

Takže, něco se vypilo a zahajovací brífink proběhl celkem v pohodě. Nic se nedohodlo :) a po opětovném spatření sluníčka(mimochodem,Pavel objednal počas labůžo) se na parkoviště přiřítil Tomáš(aet), pátý člen naší exklusivní a vysoce profesionální expedice. Kdo Tomáše nezná by měl vědět, že se jedná o velice slušného a kultivovaného mladého muže,jen mu zřejmě Pavel zapomněl říct,že se jedná o setkání amatérských fotografů, protože byl vybaven obřím podběrákem:). Po krátkém seznámení jsme se všichni (i přes ozbrojený odpor) nacpali do Petrova auta a kromě pár jízd na červenou jsme se za asistence Tří sester dostali až do centra. Zkrátka pohoda....

Následovala  exkurze po pardubických (skvělých)  zahrádkách a hospůdkách....tuto část zřejmě zkrátím, jéje to byla teda nuda :) :),snad jediný okamžik stojí za zmínku a to ten, kdy Pavel vyndal (myslím,že z třetího báglu) kuši a snažil se udělat prezentaci a nastolit pořádek. Bezúspěšně!!!! Samozřejmě,mluvilo se o focení, o Fr...o Vás. Komu pískalo v uších, měl být s námi :) a mohl být ušetřen. Detaily jsou nezajímavé. Jedno malé intermezzo bych si přesto dovolil, je to nádherný pohled vidět 4 pány sedících u plného stolu v restauraci, tři z nich fotí zajatého brouka čtvrtým a chladnoucí rumpsteaky, které byly v ten okamžik naprosto nezajímavá a otravná záležitost. Když se celá tlupa patřičně posilnila, každý dle svého gusta, vydali jsme se Ano...teď to přijde, ano , opravdu FOTIT!!! Fotky snad vloží ti, kteří fotili a měli čím. Já a moji přátelé (perníkocanon a alfička s převíjejícím se filmem)jsme nebyli v nejlepší kondici.Nicméně platný jsem byl, když jsem vlastním tělem odrazil útok divých pardubických masožravých pávů, uff. Ano, pořád se fotilo......

Šrámy z boje jsme si šli ošetřit do jedné exklusivní kavárny. Pravda, trochu práce mi dalo přesvědčit místní personál o tom, že Petr starší je slušný člověk a to, že si někde pobryndal triko je jen vyjímečná nehoda. Díky gentlemanskému vzezření nás ostatních, byl tedy Petr vpuštěn a svou vytouženou zmrzlinu dostal...choval se slušně.

Nakonec ovšem všechno končí a čas je neúprosný. Petříky jsme vyprovodili k autu a ti se vydali zpátky na cestu do rodné hroudy. Smutno bylo v tlupě Mamutíkově.....Oni naopak vypadali spokojeně, že se nás zbavili :).....Tomáš rybář,musel za chvíli taky vyrazit, protože po cestě z Brna do Pardubic někde objevil nějakou lokalitu,kde se chtěl ještě na zpáteční cestě zastavit....zřejmě táhli úhoři, nevim....My s Pavlem jako sirotci sedli ještě na kávu a pár piv, probrali vše možné  od pejsků až po ženský. Já o psech a Pavel...no, znáte ho...Pak už zbylo taky jen loučení :( 

Každopádně to byl skvělý den, všem za něj moc děkuji a pokud se někomu moje povídání nezdá, nelíbí a  nebo mu přijde,že to sem nepatří, pak mé doporučení zní-Příště zvednout zadek, dojet, fotit a lépe napsat :)...Je to celkem snadné.

Tímto zdravím své spolubojovníky, věřim,že na mě nezanevřeli a budou nadále mými přáteli, protože jsem si to opravdu užil , díky.Snad to zase brzo zopákneme a neberte mě vážně, lidi....a ani sebe:)

Bob

P.S.seriózně to jistě někdo jiný sepíše a fotky dodá,j á je ani vložit neumim, ahoj