Fotíme makro s mezikroužky

Zajímáte se o makro fotografii, ale nemáte specializovaný makro objektiv? Nevadí. V dnešním článku vám ukážeme, jak s velmi malou investicí fotit plnohodnotné kvalitní makro fotografie. A to s pomocí takzvaných mezikroužků. Také pro vás máme mnoho praktických tipů, které vám ušetří hromadu času i nervů. Takže, jak že se dá fotit úžasné makro s mezikroužky? Čtěte dále.

Digitální zrcadlovky a fotoaparáty s výměnnými objektivy zpravidla neumožňují fotit malé detaily. Ne, že by to neuměly samotné fotoaparáty, je to spíše vlastnost výměnných objektivů. Ty prostě často neumožňují zaostřit na dostatečně krátkou vzdálenost, aby se s nimi daly vyfotit nějaké malé detaily. I proto se vyrábí a prodávají takzvané makro objektivy, které umožňují fotit i ty nejmenší detaily. Jenže takové objektivy nebývají zrovna levné, většinou stojí kolem deseti tisíc korun a víc. Je tu ale jiné řešení, mnohem levnější. Takzvané mezikroužky.

Jak fungují mezikroužky

Mezikroužky jsou velmi jednoduchým zařízením. Mezikroužek je pouhá obroučka (tubus) bez jakékoliv optiky uvnitř. Mezikroužek je uvnitř prázdný a je to v podstatě jen takový mezikus, který se nasadí mezi tělo fotoaparátu a objektivu. Z této podstaty vyplývá, že mezikroužky jsou vhodné pouze pro zrcadlovky a fotoaparáty s výměnnými objektivy.

Funkce mezikroužku je vcelku jednoduchá - nasazením mezi fotoaparát a objektiv umožní objektivu ostřit na kratší vzdálenost. Mezikroužky neprodlužují nijak ohnisko objektivu ani neovlivňují jeho obrazovou ostrost nebo zoomovací schopnost. Pouze zkrátí vzdálenost, na kterou je objektiv schopen zaostřit. A tím umožní i s běžným objektivem fotit detaily.

Oproti optickým předsádkám mají mezikroužky tyto výhody:

• Neobsahují optiku, takže neovlivní obrazovou kvalitu.
• Jsou v podstatě nerozbitné (nejsou náchylné na prach, vlhkost apod.).
• Nemusíte řešit průměry objektivů (mezikroužky pasují na všechny).
• Pokud mezikroužek nasadíte např. na super kvalitní objektiv, získáte super kvalitní makro objektiv.
• Díky mezikroužkům můžete mít "makro objektivy" ze všech svých objektivů.

Jedinou nevýhodou je ztráta světelnosti objektivu. Další vadou na kráse může být zhoršení ostrosti obrazu v okrajových částech obrazu při extra velkém přiblížení (tato vada se nazývá "koma" a můžete ji znát možná z fotek noční oblohy, na kterých hvězdy v okrajových částech obrazu jsou protaženy do tvaru komety). Tato vada je ale při běžném focení minimálně pozorovatelná a navíc se projevuje jen při velmi nízkých clonových číslech.

Různé typy mezikroužků

Koupit můžete dva typy mezikroužků:

• Manuální.
• Automatické.

Manuální mezikroužky jsou velmi levné - je to obyčejný tubus, který umožní objektivu ostřit na kratší vzdálenost. Ovšem bez jakékoliv podpory pro autofokus a ovládání clony objektivu. Výsledek je stejný jako s mezikroužky automatickými, ale musí se ostřit manuálně a navíc je potřeba znát pár triků do praxe (viz níže).

Automatické mezikroužky už jsou trochu sofistikovanější. Mají takové ty kovové kontakty, které jsou na bajonetu fotoaparátu i objektivu. Co je ale hlavní - díky tomu umožňují automatické ostření i ovládání clony v objektivu. S takovým mezikroužkem se pak v praxi fotí zcela stejně, jako by to byl makro objektiv.

Navíc se ale mezikroužky prodávají v různých rozměrech, tedy délkách. Častý je set například tří mezikroužků s těmito délkami:

• 13mm
• 21mm
• 31mm

Samozřejmě každý výrobce vyrábí lehce odlišné rozměry, nicméně plus mínus takový set je standardem. Proč se vyrábí různé délky? Protože délkou mezikroužku ovlivníte míru přiblížení objektivu. Čím delší mezikroužek, tím větší přiblížení. A zároveň platí, že čím delší ohnisko objektivu, tím je potřeba použít delší mezikroužek. Takže například:

• 35mm objektiv v kombinaci s 13mm mezikroužkem bude fajn.
• 100mm objektiv v kombinaci s 13mm mezikroužkem nebude až tak moc přibližovat (bude potřeba alespoň 31mm mezikroužek).
• 50mm objektiv v kombinaci s 21mm mezikroužkem bude akorát.
• 35mm objektiv v kombinaci s 31mm mezikroužkem posune rovinu ostření dovnitř objektivu (nepoužitelná kombinace).

Takže už vidíte, proč se prodávají sady tří mezikroužků - abyste ke každému objektivu mohli zvolit tu správnou délku mezikroužku pro dosažení akorátního přiblížení. Tj. takového, které bude dostatečně velké, ale ne 1cm od čočky objektivu nebo dokonce dovnitř objektivu.

Mezikroužky a různá ohniska v praxi

Níže si můžete prohlédnout ukázky použití různých objektivů v kombinaci s různými mezikroužky. Vše bylo foceno na fotoaparát s full-frame snímačem, takže ohniska jsou reálná.

Mezikroužky v praxi - tipy a triky

Pozor na rozsah ostření. Mezikroužky mají totiž oproti makro objektivům jednu malou nevýhodu. Tím jak posunou nejkratší zaostřitelnou vzdálenost objektivu blíž, tak posunou ale i tu nejdelší. Kvůli tomu pak objektiv s nasazeným mezikroužkem neumí zaostřit na nekonečno. V praxi s mezikroužkem nezaostříte třeba ani na 4m vzdálenost. To ale v tu chvíli nevadí, protože fotíte detaily... a mezikroužek můžete kdykoliv sundat a zase fotit třeba krajinu.

Mezikroužky neprodlužují ohnisko objektivu - pouze vám umožní zaostřit blíž. Takže mezikroužky nebudou řešení pro ty, kdo například chtějí fotit vážky se základním objektivem.

Pokud si koupíte manuální mezikroužky, tak využijte následující tip pro ovládání clony objektivu. Ještě než objektiv sundáte z těla, nastavte si takové clonové číslo, při kterém chcete fotit a namáčkněte tlačítko pro náhled hloubky ostrosti. Toto tlačítko přidržte a přitom objektiv sundejte z těla - clona by měla zůstat přivřená v nastavené hodnotě. Nyní na fotoaparát nasaďte mezikroužek a na mezikroužek objektiv. Clona zůstane zavřená na nastavenou hodnotu a díky tomu nebudete fotit s příliš malou hloubkou ostrosti (hodí se zvláště u pevných světelných objektivů).

Ještě než si koupíte manuální mezikroužky, tak si ověřte, že váš objektiv umí manuálně ostřit kroužkem na objektivu. Musí tam být mechanické manuální ostření, ne elektronické. V případě elektronického ostření totiž nebudete moci s mezikroužkem ani manuální ostřit, protože objektiv nebude moci komunikovat s tělem (manuální mezikroužky nemají kontakty) a manuální ostření nebude fungovat. U běžných objektivů, kdy manuální ostření je napřímo mechanicky spřaženo s optikou objektivu to fungovat bude.

Mezikroužky můžete mezi sebou kombinovat - nasadit je na sebe. To oceníte zvláště při použití teleobjektivů, u kterých by ani 31mm mezikroužek nemusel stačit. Jednoduše mezikroužky nasadíte na sebe a vytvoříte tak například "jeden 65mm mezikroužek".

Na focení s mezikroužky se hodí objektivy s ohniskem 35mm a víc (raději 50mm a víc). A to proto, že na krátkých objektivech může nastat problém s příliš krátkou rovinou zaostření. Pokud například budete muset ostřit jen pár centimetrů před přední čočku objektivu, budete si objektivem značně stínit. Samozřejmostí v takovém případě je sejmutí sluneční clony z objektivu, jinak byste fotili v tmavém "tunelu". Takže ideálně 50mm objektivy a víc.

Mezikroužky - shrnutí a doporučení

Pokud velmi rádi fotíte makro a nechcete se zaobírat s manuálním nastavení clony a ostřením, kupte si raději automatické mezikroužky. Budou sice stát o něco víc, ale lze je sehnat do dvou tisíc korun (neznačkové). Značkové (např. Kenko) pak stojí téměř pět tisíc korun, což mi přijde za kus kovu a plastu předražené.

Manuální mezikroužky doporučuji spíš pro občasné použití a pro nadšence, kterým nevadí manuální ostření a tmavší obraz v hledáčku (obraz je ztmavený přivřenou clonou).

Osobně používám automatické mezikroužky na detaily při fotografování svateb (prstýnky a podobně). Kromě toho s nimi fotím i různé detailní záběry produktů testovaných v redakci (fotoaparáty, objektivy,...) a kdybych jako hobby fotil i makro, zcela jistě bych je použil také. Takže pokud nechcete investovat více peněz do makro objektivu, považuji automatické makro mezikroužky za zcela ideální řešení.