Fotíme s externím bleskem (5): clona jako expoziční nástroj

V minulém díle seriálu o fotografování s bleskem jsme se věnovali nastavení expozice v exteriéru. V dnešním článku se podrobněji podíváme na clonu jako kreativní nástroj při použití blesku.

Na praktických ukázkách si vysvětlíme, kdy a jak má smysl používat clonu a jaký vliv to bude mít na vzhled fotografií.

V předchozím článku o fotografování s bleskem jsme se věnovali nastavení fotoaparátu a ovlivnění expozice v exteriéru. Konkrétně jsme si na praktických ukázkách vysvětlili, že:

• Časem závěrky ovlivňujeme expozici přirozeného světla, tedy nejčastěji pozadí.
• Clonovým číslem ovlivňujeme expozici umělého světla blesku (nejčastěji popředí) i přirozeného světla (pozadí).
• Citlivostí ISO ovlivňujeme expozici přirozeného i umělého světla.
• Výkonem a vzdáleností blesku ovlivňujeme expozici umělého světla.

Veškerá výše uvedená pravidla, která se používají při použití blesku, ale neplatí v praxi vždy. Konkrétně bod číslo dva, týkající se použití clony, v praxi za určitých okolností nemusí platit. Tyto okolnosti se týkají nastavení blesku.

Clona a blesk v manuálním režimu

Již v předchozích dílech seriálu o fotografování s bleskem jsme si vysvětlili, že mezi bleskem a fotoaparátem probíhá čilá komunikace. Blesk v manuálním režimu M komunikuje s fotoaparátem stejně tak, jako kdyby byl v automatickém TTL režimu.

Ovšem s jedním velkým rozdílem - výkon blesku ovlivňuje pouze fotograf nehledě na to, v jakém režimu a nastavení je fotoaparát. Ať už je fotoaparát nastaven na plnou automatiku, poloautomatiku, scénický režim nebo plně manuální režim, je výkon blesku je zcela v rukou fotografa.

Je to na první pohled zcela triviální samozřejmost, že výkon blesku v režimu M ovlivňuje pouze fotograf. Jenže tato na první pohled nepodstatná samozřejmost má velké následky pro funkci clony při použití blesku:

Pokud je blesk v manuálním režimu M, potom clona funguje jako nástroj pro ovlivnění expozice přirozeného i umělého světla.

Zvětšením clonového čísla se zmenší otvor, kterým prochází skrz objektiv světlo, čímž se omezí průchod veškerého světla. Tedy světla umělého (světla blesku) i světla přirozeného.

Z toho všeho vyplývá praktický závěr: pokud je blesk v režimu M (manuální), lze clonové číslo použít jako nástroj pro řízení veškerého světla na scéně. Proto například pokud je světla příliš (typicky venku ve slunečném počasí) a vychází už příliš krátké časy expozice, lze clonové číslo použít jako způsob, jak se vyhnout vysokorychlostní synchronizaci.

Můžete se o tom přesvědčit na následující ukázce dvou snímků, které byly pořízeny se stejným nastavením, ovšem s odlišnou clonou:

Snímek vpravo zcela zřetelně vykazuje pokles úrovně světla přirozeného (pozadí) i umělého (pleť).

Clona je tak při použití blesku v manuálním M režimu zcela ekvivalentní funkci citlivosti ISO. Samozřejmě clona s sebou ještě navíc nese změnu hloubky ostrosti, ale z hlediska světla je s citlivostí ISO rovnocenná.

Ovšem pokud je blesk v automatickém TTL režimu, je funkce clony poněkud odlišná. A to je ta odlišnost, kterou jsem avizoval již na konci minulého článku.

Clona a blesk v Auto TTL režimu

Blesk v automatickém TTL režimu ve veliké míře spolupracuje s fotoaparátem. Skrze sáňky či synchronizační kabel dochází k výměně celé řady informací nejen o expozici, ale i například o ohnisku objektivu, vzdálenosti zaostření (TTL II) a podobně. A samozřejmě externí blesk dostává od fotoaparátu pokyny o tom, jak má být silný hlavní záblesk - to závisí pouze na automatice.

Již v úvodním článku seriálu o fotografování s externím bleskem jsme si vysvětlili, jak externí blesk funguje. Nyní již tedy víte, že po zmáčknutí spouště dojde k předzáblesku, který automatika fotoaparátu použije ke stanovení optimální síly hlavního záblesku.

Světlo pomocného záblesku se odrazí od scény zpět a skrz objektiv dojde až na snímač, kde automatika vyhodnotí míru "návratnosti" světla. A jelikož je světlo měřeno skrz objektiv, ovlivní jeho návratnost logicky i pracovní hodnota clony, tedy nastavené clonové číslo.

Poznámka: Při zaostřování se clona nestahuje na pracovní hodnotu, ale zůstává maximálně otevřená. Po zmáčknutí spouště se ale stahuje na pracovní hodnotu (např. f/5.6), takže když se vrací světlo z pomocného záblesku, je omezeno clonou.

A z toho logicky vyplývá, že v případě použití vyššího clonového čísla automatika zvýší výkon blesku, aby dosáhla optimální expozice. Jinak řečeno, automatika se bude vždy snažit pomocí výkonu blesku vyrovnat použití vyšších clonových čísel.

Poznámka: Pokud by byl fotoaparát v automatickém nebo poloautomatickém režimu, pak by automatika nezvyšovala výkon blesku, ale prodloužila expozici. Jenže když je fotoaparát v manuálním M režimu, není jiná cesta. Automatika nemá jiný nástroj, než výkon blesku, kterým by se mohla snažit dosáhnout optimální expozice.

To s sebou nese jeden důležitý následek pro praktické focení: při použití blesku v Auto TTL režimu ovlivňuje clona pouze expozici přirozeného světla (nejčastěji pozadí).

Prohlédněte si ukázku z praxe níže: blesk v Auto TTL režimu (bez použití kompenzace), fotoaparát v M režimu, fotografie se liší pouze jinou použitou clonou.

Na výše uvedené ukázce je velice dobře vidět, jak zvýšením clony se ztmavuje přirozené osvětlení, zatímco umělé světlo blesku zůstává stejné.

Můžete si to sami vyzkoušet - nastavte si blesk do Auto TTL režimu, fotoaparát přepněte do M režimu a zkuste vyfotit portrét s bleskem při nějaké konkrétní cloně (třeba f/2.8). Poté přicloňte třeba na f/5.6 (beze změny ostatních hodnot) a uvidíte, že automatika použije silnější záblesk, takže pleť portrétované osoby bude exponovaná stejně. Jen přirozeného světla bude na té druhé fotce vidět méně.

Praktické důsledky a shrnutí

Tento článek může na první pohled vyznít jako nezáživné teoretické povídání... opak je pravdou. Uvažte situaci, kdy fotíte například portrét v prostředí, kde kombinujete umělé světlo blesku s přirozeným světlem. Typickým příkladem je focení portrétu například venku před západem Slunce. Právě tam budete potřebovat naprosto precizně umět pracovat se světlem a ovládat, jak se které světlo na fotografii zachytí.

Co byste si měli nejen zapamatovat, ale hlavně i v praxi (třeba jen nanečisto) vyzkoušet?

• Citlivost ISO ovlivňuje expozici přirozeného i umělého světla.
• Závěrka ovlivňuje expozici pouze přirozeného světla.
• Clona ovlivňuje expozici pouze přirozeného světla když je blesk v Auto TTL režimu.
• Clona ovlivňuje expozici přirozeného i umělého světla, když je blesk v M režimu.
• Výkon a vzdálenost blesku ovlivňuje expozici umělého světla.

Jak vidíte, režim blesku (M nebo Auto TTL) má vliv pouze na funkčnost clony. Ostatní expoziční nástroje (citlivost ISO, závěrka, výkon a vzdálenost blesku) fungují zcela stejně, jako jsme si vysvětlovali a na praktických fotkách ukazovali v minulém čtvrtém článku o focení s bleskem.

Ono to vše vychází ze principu automatiky - ta se vždy snaží dosáhnout optimální expozice, takže pokud ji poskytneme tuto možnost (blesk v Auto TTL), tak toho využije. Pokud ale nastavíme vše na manuální režim, nemá automatika možnost kompenzovat změnu clony.

Shrnutí

Pokud nemáte zcela jasno v tom, jak že to s clonou a bleskem je, doporučuji vyzkoušet si to v praxi. Teorie vám samotná nepomůže, tak se domluvte třeba s přítelkyní nebo kamarádem, aby vám na chvilku postáli v parku a zkuste si pár fotek pořídit. Vyzkoušejte si oba režimy blesku i různé hodnoty clony a pak si fotky doma porovnejte.

Nejde o to pořídit nejlepší fotky na světě. Jde o to si to vyzkoušet a dosáhnout kýženého "aha efektu", bez kterého vám bude teorie celkem na nic.

Přeji vám do praxe mnoho trpělivosti s bleskem a budu se těšit na další pokračování seriálu o focení s bleskem.

Nakupujte fotografické vybavení výhodně na Mall.cz

Právě prodávané fotografické vybavení Canon

• Kontakt
• Reklama
• O nás

• Ikony Fotorádce na Váš web
• Právní doložka

Najdete nás na Facebook

Buďte v obraze díky RSS kanálu Fotorádce.cz