Foťte jinak, foťte lépe (III. část)

Tímto článkem volně navazuji na předchozí dva články:

• https://www.fotoradce.cz/fotte-jinak-fotte-lepe-i-cast
• https://www.fotoradce.cz/fotte-jinak-fotte-lepe-ii-cast

Od doby, kdy jsem je napsal, uběhlo dost času a i má tvorba se od té doby posunula. Napadlo mě sepsat pár postřehů a myšlenek, které jsem si ze svých výprav za fotografiemi v poslední době odnesl. V předchozích článcích jsem psal o fotografování vícero žánrů, tentokrát budu psát spíše pro krajináře a fotografy přírody.

1.       Hledejte tvary a struktury

Krajinářská fotografie nemusí být jen o krvavých západech slunce. Zkuste při svém fotografování hledat i motivy s opakujícími se strukturami či podivnými tvary. Možná budete překvapeni, jak poutavé záběry zachytíte. Ze začátku zkuste hledat v korunách a větvích stromů. Jejich tvar může být tím prvním, co začnete komponovat. Postupně začnete vidět zvláštní obrazce na skalách, v trávě, na listech, ve vodě a tak dále.

Detailní pohled na kmen přes potok spadlého stromu, po kterém jsem přelézal na druhý břeh. V půlce mě zaujalo množství kůrovcem vytvořených cestiček v dřevě. Po několika minutách jsem našel kompozici se spadlým listem, ke kterému se blíží tři obrovští červi. Je to zachycení mrtvých forem a jejich rozklad.

2.       Foťte barevnou černobílou fotografii

V současné krajinářské fotografii sleduji velkou část fotografů tvořících jen v barvě, často velmi saturované. A část autorů pracujících pouze s černobílou. Černobílá fotografie dokáže zvýraznit právě struktury a pro některé kompozice je velmi působivá. Barevná fotografie funguje na barevných kontrastech či světle zlaté hodinky. Ačkoliv to není vůbec jednoduchá cesta, existuje ještě směr propojující oba tyto přístupy. V ideálním případě je to typ fotek, který si z obou světů bere to nejlepší. Barvy nejsou tak výrazné a saturované, světlo nemusí být nutně nízké. Kompozice a tvary jsou ale stejně výrazné a působivé jako v černobílé fotce. Forma i obsah jsou v harmonii. A je to tak náročný přístup, že sám u sebe cítím obrovský prostor se v něm zlepšovat a nemám ve svém portfoliu moc fotografií, o kterých bych si troufal tvrdit, že jsou tím vzorem. Doporučuji prohlédnout si tvorbu rumunského krajináře Dorina Bofana nebo nizozemce Theo Bosbooma.

Pohled do zmrzlých korun stromů nasvícených sluncem. Obyčejný a zároveň naprosto neobyčejný pohled. Jeden z nejúžasnějších pohledů, jaký lze v přírodě vidět a člověk kvůli němu nemusí chodit nikam daleko. Zážitek je navíc umocněn zakloněním hlavy, malou změnou cirkulace krve a dechu. 

3.       Foťte vztahy mezi objekty

Při svých toulkách se často snažím vypozorovat vztahy mezi jednotlivými objekty. Může to být například ve formě kontrastu – starý/mladý, tmavý/světlý, hrubý/jemný. Určitá forma vztahu je i odraz objektu ve vodě, stromy mohou často připomínat nás lidi a naše emoce. Jakmile se naučíte takto pozorovat krajinu a přírodu kolem sebe, už nikdy ji nebudete vnímat jinak. Je to pravděpodobně jedna z nejvyšších forem fotografického vnímání.

Další na první pohled velmi běžný výjev, který ovšem pozornému divákovi odkrývá vztah dvou větví. Připomínající muže a ženu. Rostoucích vedle sebe, propojeni lehkými doteky. S dalšími malými větvemi z nich rostoucích. Jako celek tvořící rodokmen. 

4.       Odstraňte své ego

Běžte fotit bez konkrétní představy toho, co zachytíte. Neprojektujte své představy a ambice do vašich fotografií. Běžte fotit s myšlenkou toho, že příroda tam venku pro vás připravila něco naprosto úžasného a téměř nemyslitelného a vy to jdete jen najít, zachytit a zanechat beze změny. Nic víc. Jakmile budete odosobnění, zlepší se vaše vnímání a budete mít otevřenější mysl. Díky tomu budete zachycovat snímky, které postupně začnou vybočovat z vašeho portfolia.

Ze začátku budou silně narušovat váš rukopis, ale to je v pořádku. Časem zjistíte, že najednou zachycujete mnohem víc nálad a atmosfér přírody než dříve. Spousta fotografů zatím fotí jen hory nebo jen vodopády nebo jen lesy. Příroda je ale nevyčerpatelný zdroj inspirace a je škoda omezovat svou tvorbu jen podle toho, co jsme fotili doposud, co fotí ostatní fotografové nebo podle toho co se líbí lidem na sociálních sítích a v internetových galeriích.

Bez jakékoli představy, co chci zachytit a bez přesně vytyčeného cíle cesty jsem při jedné své toulce s fotoaparátem narazil na místo stojaté vody s velkým množstvím spadaných listů, které při svém rozkladu do vody uvolňují přírodní rostlinné oleje, které při správném úhlu odrážejí všechny barvy světelného spektra.  

5.       Buďte průkopníci

Fotografujte v místech, kde před vámi ještě nikdo jiný nefotografoval. Klidně to může být remízka, kterou míjíte při cestě do práce. Může to být malý les, pole, nevýrazná louka. Často je to krajina, která nepřiláká jen tak někoho. Běžný člověk ji třeba nemusí vůbec považovat za zajímavou a fotogenickou. A z počátku možná ani vy sami.

Časem se ale naučíte hledat a komponovat mnohem lépe než kdybyste vyráželi jen na často fotografovaná místa. Zažijete obrovskou tvůrčí svobodu. Můžete vybrat jakýkoli přístup, jakoukoli kompozici, můžete úplně cokoliv. Nic není špatně ani dobře. Neexistuje žádný předpoklad toho, jak to místo má na fotce vypadat. Při opakovaných návštěvách zažijete mnoho změn a nálad této krajiny a ucítíte jak velký vliv to má na výsledné fotografie. Časem můžete taková to místa hledat dál a dál od vašeho domova. A třeba se naučíte vidět o tolik jinak, že zachytíte netušené záběry i na tisíckrát ofocených místech.

Sněhová bouře v půlce listopadu na hřebeni Malé Fatry s ještě ne úplně zamrzlým potokem v popředí.  

Pohled vzhůru na obrovské hejno komárů v podvečer po západu slunce.  

 Řeka Odra na podzim s odrazy nasvícených stromů a modré oblohy, s listím připomínající malé rybky a kořeny, listy a kořeny vyčnívajícími z vysokého břehu meandru.  

Rádi byste k článku něco dodali? Napadají vás další tipy? Budu rád za vaše postřehy v komentářích níže. Díky!