Tomáš Dolejší | 15.11.2007

Hloubka ostrosti u kompaktů a zrcadlovek

Kvalita a atraktivita fotografií nespočívá pouze na kompozici a světle, ale i na použité hloubce ostrosti. Často vídáme snímky, které mají úžasně rozostřené pozadí - například u portrétů, makrofotografií.

Jak je možné, že digitální zrcadlovky dokáží poskytnout menší hloubku ostrosti, než kompakty? Jakou hraje roli velikost snímače v oblasti hloubky ostrosti? Odpovědi nejen na tyto otázky uvedeme v následujícím článku.

Srovnávání neporovnatelného

Celkem často se stává, že lidé porovnávají své snímky, pořízené kompaktními fotoaparáty, s fotografiemi pořízenými digitálními zrcadlovkami. Jedná se hlavně o portréty, makrofotografie, různá zátiší a mnohé další.

V takové situaci ovšem dochází k porovnávání neporovnatelného. Ano, dnešní kompakty fotí často velmi dobře a jsou někdy vybaveny velmi kvalitními objektivy. Ovšem v jednom ohledu nemohou dosáhnout na výkon digitálních zrcadlovek - a to je v hloubce ostrosti.

Kompaktní fotoaparáty totiž poskytují fotografie s podstatně větší hloubkou ostrosti, než digitální zrcadlovky. Samozřejmě to nelze brát pouze jako nevýhodu - například v krajinářské fotografii je velká hloubka ostrosti žádaná. Na druhou stranu existuje dost témat, ve kterých naopak požadujeme malou hloubku ostrosti (portrét, makro, některá zátiší,...) - a tam už je to trošku horší.

Pokud se neorientujete v tématice hloubky ostrosti, doporučuji (ještě než budete číst následující text) přečíst si článek s názvem Pracujeme s hloubkou ostrosti.

Pojďme si nyní logicky a jednoduše odvodit, proč kompaktní fotoaparáty neposkytují (a ani nemohou poskytovat) tak malé hloubky ostrosti, jakých dosahují digitální zrcadlovky. Zároveň si odvodíme, jaký to dopad v praxi.

Velikost snímače je základním faktorem

Digitální zrcadlovky se od kompaktů liší mnohými vlastnostmi, jeden faktor je však velmi důležitý a pro nás nyní přímo rozhodující. Je jím velikost snímacího čipu fotoaparátu - tu u kompaktů uvádíme v palcích (např. 1/1.8", 1/2.3",...), zatímco u digitálních zrcadlovek se velikost snímače uvádí v milimetrech (36x24mm, 22.2x14.8mm,...).

A je to právě velikost snímacího čipu, která ovlivňuje výslednou hloubku ostrosti. Jak? To si nyní vysvětlíme.

Díky článku o hloubce ostrosti již víme, že hloubku ostrosti ovlivňují následující faktory:

• Ohnisková vzdálenost objektivu (čím větší, tím menší hloubka ostrosti).
• Clonové číslo (čím menší clonové číslo, tím menší hloubka ostrosti).
• Vzdálenost od fotografovaného objektu (čím menší vzdálenost, tím menší hloubka ostrosti).

Zároveň již také víme, že tyto tři faktory lze vzájemně kombinovat.

My se v následujících úvahách budeme soustředit na faktor uvedený v pořadí jako první, tedy ohniskovou vzdálenost objektivu.

Menší snímač --> malá ohnisková vzdálenost

U kompaktních fotoaparátů je nám známo, že používají menší snímací čipy, než digitální zrcadlovky. Tím pádem je u kompaktů použito menších objektivů, protože stačí, aby tyto objektivy vykreslily menší obraz (protože za objektivem je menší snímací čip).

Z toho vyplývá, že i ohnisková vzdálenost takového objektivu bude logicky menší (protože celkově objektiv je menší). Takže nakonec reálná (skutečná) ohnisková vzdálenost takového objektivu bude například 6-18mm (3x zoom).

Samozřejmě fotografie nebudou tak širokoúhlé, protože je použit menší snímač. Takže přepočtená ohnisková vzdálenost (jako by to byl 35mm kinofilm) bude dejme tomu 32-96mm.

Jenže hloubka ostrosti je závislá ne na ohniskové vzdálenosti přepočtené, nýbrž reálné (skutečné). A tím už se nyní blížíme k jádru věci.

My nyní již víme, že reálná ohnisková vzdálenost objektivů kompaktních fotoaparátů je velmi malá. Zároveň víme, že hloubka ostrosti závisí na ohniskové vzdálenosti a konkrétně na reálné (skutečné) ohniskové vzdálenosti. A to tak, že čím menší ohnisková vzdálenost, tím větší hloubka ostrosti.

Pokud uvedené myšlenky spojíme do jedné logické úvahy, tak z toho vyjde následující fakt:

Kompaktní digitální fotoaparáty poskytují velké hloubky ostrosti proto, že (většinou) mají malé snímací čipy, což má za následek použití objektivů s reálně malými ohniskovými vzdálenostmi. A tyto malé ohniskové vzdálenosti jsou důvodem pro velkou hloubku ostrosti.

Samozřejmě ne všechny kompaktní fotoaparáty mají malé snímací čipy - i dnes se ještě najdou takové, které mají snímač o velikosti 1/1.8", což lze považovat za slušnou velikost. Takové fotoaparáty ovšem bývají celkově rozměrově větší, protože logicky používají celkově větší objektiv, než kompakty s malými snímači.

Jaký to má dopad na praxi

Teorie je fajn, ale dopady v praxi jsou asi nakonec stejně nejzajímavější. Uvedená fakta vyplývají v praxi v to, že pro fotografování těch motivů, u kterých je pohlednější malá hloubka ostrosti, jsou bezkonkurenčně lepší digitální zrcadlovky, než kompakty.

Jedná se především o portréty, u kterých potřebujeme, aby pozadí pouze dokreslovalo atmosféru (bylo rozostřené). Dále to je makrofotografie, u které také nechceme, aby pozadí rušilo. Dá se najít spousta dalších motivů, ale nemá smysl je zde všechny jmenovat.

Nabízí se tu ještě jedna lišácká úvaha: nejsou tedy kompaktní fotoaparáty lepší zase naopak tam, kde chceme dosáhnout velké hloubky ostrosti? (krajina, architektura,...). Pokud odhlédneme od kvality objektivu a dalších faktorů a budeme se soustředit pouze na hloubku ostrosti, tak nejsou. U digitálních zrcadlovek je (stejně tak jako u pokročilých kompaktů) přeci možné použít větší clonové číslo a tím hloubku ostrosti zvětšit.

Ano, dalo by se jistě argumentovat tím, že zvětšením clonového čísla se prodlouží čas expozice, takže pak bude muset majitel zrcadlovky použít stativ, zatímco s kompaktem stativ ani nebude potřeba. Je to však úvaha čistě teoretického rázu, protože ve většině případů veškeré další výhody, které DSLR fotoaparáty přinášejí, doslova přebijí tuto hypotetickou výhodu (například možnost zvýšit citlivost ISO, ...).

Ne všechny zrcadlovky mají velké snímače

Když už se tu bavíme o velikosti snímacích čipů, tak nelze digitální zrcadlovky hodit do jednoho pytle. Bylo by to nepřesné, protože i digitální zrcadlovky se liší velikostí snímačů. Můžeme je roztřídit prakticky do tří skupin:

• Takzvané Full-frame (se snímačem velikosti kinofilmu).
• Takzvané APS-C (22,2x14,8mm).
• Takzvaný 4/3 formát (17.3-13mm).

Do kategorie velkoformátových zrcadlovek patří například Canon EOS-5D, Canon EOS-1Ds Mark III, Nikon D3, Nikon D3. Smůla je v tom, že se většinou jedná o cenově drahé modely.

V kategorii zrcadlovek s APS-C velikostí snímače je již nabídka velmi široká a ceny velmi příznivé. Namátkou je to například Canon EOS 400D, Nikon D300, Pentax K10D, Sony A700, Samsung GX-10.

No a nakonec do kategorie 4/3 standardu patří prakticky zrcadlovky od Olympusu (Olympus E-510, Olympus E-410, Olympus E-3), od Panasonicu (Panasonic DMC-L1, Panasonic DMC-L10), a od Leicy (Leica Digilux 3).

Crop faktor

Pokud byste porovnávali uvedené kategorie digitálních zrcadlovek, tak je potřeba si uvědomit, že právě i u druhé a třetí kategorie bude docházet k přepočtu reálné ohniskové vzdálenosti na 35mm kinofilm (tzn. jako u kompaktů). Tento přepočet nebude tak razantní, ale bude tam.

Při použití zrcadlovky s velikostí snímače APS-C se bude reálná ohnisková vzdálenost objektivu násobit poměrem 1.5 (nebo 1.6), u 4/3 standardu se bude tato ohnisková vzdálenost násobit poměrem 2x.

Tomuto násobku se říká "crop faktor" - a to proto, že se prakticky jedná o ořez obrazu vykresleného objektivem díky menšímu rozměru snímače.

Nebudu zde rozebírat výhody a nevýhody různých velikostí snímačů, to si necháme až na jindy.

Takže jak vidíte, i u digitálních zrcadlovek se bude výsledná hloubka ostrosti lišit (pokud tedy uvážíme použití srovnatelných objektivů).

Jak snížit hloubku ostrosti u kompaktů nebo u zrcadlovek s malým snímačem?

U kompaktů je to vcelku jednoduché - tam je možnost jediná, a to zkombinovat všechny tři faktory ovlivňující hloubku ostrosti tak, aby vycházela co nejmenší. Tj. fotit při malých clonových číslech, fotit s větším zoomem, fotit tak, aby byl objekt blízko a pozadí za ním bylo vzdálené.

U zrcadlovek se tu naskýtá ještě jedna možnost navíc - použití světelného objektivu (vyšší světelnost = nižší clonové číslo = menší hloubka ostrosti). V praxi bývají světelné objektivy ale výrazně dražší, než objektivy běžné. Takže i se zrcadlovkou s menším snímačem lze dosáhnout pěkně malé hloubky ostrosti (jako u zrcadlovek s velkým snímačem), ale bude to chtít světelný objektiv (a ten bude pravděpodobně stát dost peněz).

Stručné shrnutí

Jelikož byl dnešní článek mírně obsáhlý a teoretický, shrňme si nyní to, co byste si z něj měli odnést:

• Hloubka ostrosti závisí nejen na ohniskové vzdálenosti, světelnosti a vzdálenosti od fotografovaného objektu, ale i na velikosti snímacího čipu fotoaparátu.
• A to proto, že při použití menšího snímače je možné použít menší objektiv (= s menší reálnou ohniskovou vzdáleností), což má za následek velkou hloubku ostrosti.
• Digitální zrcadlovky poskytují menší hloubku ostrosti než kompakty právě díky větším snímačům.
• I digitální zrcadlovky se velikostí snímačů vzájemně liší, takže ne všechny zrcadlovky poskytují stejné hloubky ostrosti.
• Příliš velkou hloubku ostrosti (např. u zrcadlovek s menším snímačem nebo u kompaktů) lze nahradit světelným objektivem (ten ale bude něco stát).

Závěrem

Dnešní článek měl možná teoretický ráz, ale dopady těchto teoretických faktorů na praxi jsou velmi významné. Vždyť nyní již budete vědět, proč je lepší mít fotoaparát s větším snímačem - až tedy budete nějaký případně vybírat, nezapomínejte i na tuto vlastnost.

Právě prodávané fotografické vybavení Canon

Canon EOS 60Da ..|..Canon PowerShot SX260 HS ..|..Canon PowerShot A4000 IS ..|..Canon PowerShot A2400 IS ..|..Canon PowerShot A1300 ..|..Canon PowerShot D20 ..|..Canon Ixus 240 HS ..|..Canon Ixus 125 HS ..|..Canon EOS 1D X ..|..Canon PowerShot SX40 HS ..|..

• Kontakt
• Reklama
• O nás

• Ikony Fotorádce na Váš web
• Právní doložka