Jak fotografovat krajinu

Krajinářská fotografie patří mezi klasické obory fotografování. V dnešním článku se budeme věnovat právě krajinářské fotografii.

Krajina jako taková má velkou výhodu - nikam neuteče. O to je ale těžší ji vyfotografovat v tom správném světle. V tomto článku se dozvíte základní principy fotografování krajiny, zároveň poukážeme i na pokročilejší postupy.

Možná si říkáte, že na fotografování krajiny celkem nic není - to je pravda. My Vám dnes ale ukážeme, jak fotografovat krajinu tak, abyste dosáhli co nejlepších výsledků.

Základní principy

Pro dosažení kvalitních krajinářských fotografií je vhodné znát několik základních principů, které si nyní ukážeme. Budou se týkat především nastavení fotoaparátu a ovlivňování vizuálního vzhledu fotografií právě pomocí tohoto nastavení.

Detaily

Při fotografování krajinek je vhodné si uvědomit, jak má výsledná fotografie působit. Pokud se jedná o klasickou krajinářskou fotografii, měl by být na snímcích dostatek detailů. Z toho důvodu doporučuji při fotografování krajiny nastavit na fotoaparátu maximální rozlišení.

Dalším důvodem pro toto nastavení je, že nikdy nelze dopředu přesně vědět, co se bude s fotografiemi dít. Co když se Vám povedou natolik, že je budete chtít vytisknout třeba na formát A4? Více o rozlišení a tisku fotografií naleznete v článku Jak je to s rozlišením digitálního fotoaparátu a velikostí tisknutých fotografií.

Citlivost ISO je vhodné udržet na rozumné úrovni, nejlépe nejnižší. A to proto, že při vyšších citlivostech ISO zpravidla na fotografiích vzniká více šumu. Ten navíc bývá "žehlen" někdy až příliš agresivní redukcí šumu, takže na takových fotografiích rychle mizí detaily. V případě nedostatku světla je daleko lepší prodloužit závěrku (a třeba i použít stativ), než nadměrně zvyšovat citlivost ISO.

Hloubka ostrosti

Pokud chcete dosáhnout dobrých výsledků, měli byste umět pracovat s hloubkou ostrosti. Ta ovlivňuje to, kolik toho bude na snímku ostré a co již bude rozostřené.

Pokud chceme, aby nějaký objekt na fotografii vynikl, zaostříme na něj a použijeme malou hloubku ostrosti. Fotografovaný objekt bude ostrý a popředí a pozadí bude rozostřené. Naopak, pokud chceme, aby co nejvíc z fotografované scény bylo pěkně ostré, použijeme velkou hloubku ostrosti.

Už jste někdy přemýšleli, proč s sebou každý krajinář nosí stativ? Je to právě proto, aby mohl neomezeně pracovat s hloubkou ostrosti. Při nastavení vysokých clonových čísel se mohou délky expozice protáhnout řádově až na sekundy a v takových případech se bez stativu neobejdeme.

Jak ovlivňovat hloubku ostrosti při fotografování si můžete přečíst ve specializovaném článku Pracujeme s hloubkou ostrosti.

Kompozice

Volba správné kompozice je základním předpokladem pro atraktivní fotografie krajiny. Kompozicí se v oboru fotografování myslí to, jak reálnou scénu vyfotografujeme, co do snímku zahrneme, kam na fotografii umístíme jednotlivé části scény.

V krajinářské fotografii je přímo žádoucí pracovat s pravidlem třetin. Není to žádný moderní vynález, toto pravidlo, též nazývané pravidlo zlatého řezu, používali již malíři před staletími.

Toto chytré pravidlo vychází z toho, co je pro člověka víc přirozené, takže se mu to více líbí. Pravidlo třetin totiž říká, že linie a objekty na fotografované scéně, bychom neměli komponovat přímo na střed. Naopak, měli bychom je umisťovat do třetin (myšleno třetin rozměrů obou stran fotografie). Tématice kompozice dle třetin se věnuje jeden celý článek nazvaný Jak na správnou kompozici?... dle třetin.

Nutno ovšem dodat (a to se v uvedeném článku také dočtete), že ne vždy se musí pravidla dodržovat. Naopak je někdy přímo vhodné pravidla vědomě porušovat - takže pokud jste si jisti dobrým výsledkem, fotografujte klidně i na střed - měl by to být ale vědomý záměr.

Pokročilé principy

V této druhé části dnešního článku budeme pokračovat pokročilými principy fotografování krajin.

Nejdůležitější je být v pravý čas na pravém místě, protože vhodné světlo dokáže divy.

Všichni víme, že krajina vypadá při různém počasí a poloze Slunce na obloze jinak. Málokdo toho ale opravdu využívá pro svůj prospěch, pro kvalitní krajinářské fotografie. Vím, že je to nepohodlné, ale občas se vyplatí si brzy ráno přivstat.

Vliv slunečního svitu a trocha meteorologie

Tento nadpis by mohl vyvolat jisté obavy, že od fotografování odbíháme k fyzice, ale není tomu tak. Jak poloha a viditelnost Slunce na obloze, tak stav oblačnosti má přímo zásadní vliv na krajinářskou fotografii.

Pro krajináře klasika nastává svátek, pokud se na obloze objeví kupovité kumuly - jednoduše řečeno takové ty obláčky, kterým při troše fantazie můžeme přiřazovat různé tvary. Většinou se vyskytují s modrou oblohou v pozadí a díky dynamickému pohybu a vývoji poskytují na obzoru příjemné hry světla a stínu.

Opakem je šedá, bezvýrazná a bezkontrastní zatažená obloha. To je potom lepší soustředit své fotografické úsilí na diametrálně odlišné vyznění snímků - mlha, chmuravo, bezvětří... Zní to sice ospale, ale věřte, že i takové fotografie mohou vypadat velmi dobře. V takovém počasí mohu jen doporučit navléknout nepromokavé oblečení a vyrazit (nejlépe se stativem) do lesa. Mlha a přítmí v lese jen umocní fotografie (velmi dobře vyznívá černobílé pojetí).

Nyní k samotné poloze Slunce na obloze. Klasicky emotivní fotografie vznikají při západu a východu Slunce. Stíny jsou dlouhé a světlo měkké a teplé. Vím, že je nepohodlné si třeba přivstat, ale někdy to stojí za to.

Naopak během dne (když je slunečno) jsou stíny ostré, světlo je "chladnější". Výhodou je, že hru světel a stínů můžete výhodně využít pro svůj krajinářský prospěch (viz níže).

Užitečné pravidlo

Pamatujte si následující pravidlo: pokud fotíte krajinu a postupně se vlivem oblačnosti mění stíny a světla, počkejte si, až budete mít v popředí fotografované scény stín mraku. Bude to vypadat lépe.

Polarizační a jiné filtry

Pokud máte polarizační filtr, určitě jej na krajinářskou fotografii použijte. Vaše fotografie se probarví, zlepší se jejich dynamika a odstraní se případné nechtěné odlesky. O polarizačních filtrech si můžete přečíst celý třídílný seriál, jehož první díl je nazvaný Polarizační filtr... tajemství úspěšných fotografů (1. díl)

Také se můžete setkat s UV filtry, ale ty v případě digitálních fotoaparátů plní spíše ochranný účel. Digitální fotoaparáty mají totiž vrstvu simulující UV filtr již napařenou na snímačích.

Pak ještě stojí za zmínku různé barevné filtry, které fotografiím dodávají specifické barevné nádechy. Jejich použití již zcela záleží na Vaší fantazii, meze se rozhodně nekladou.

Třetí rozměr

Ano, mám opravdu na mysli třetí rozměr v krajinářské fotografii. Možná to zní trochu zvláštně, ale jsou jisté způsoby, jak docílit přímo 3D vzhled krajinářských fotografií (bez jakýchkoliv úprav v PC). Pojďme se tedy podívat na trik, jak vytvořit přímo prostorové krajinky.

Ideální je rozvrhnout si fotografovanou scénu tak, abychom použili pravidlo třetin (to berme jako základní předpoklad). Poté je přímo klíčovým prvkem vytvořit dojem prostorovosti tím, že necháme na fotografii vyniknout nějaký objekt v popředí (ten se bude promítat vzhledem k pozadí a tím se vytvoří prostorový vjem).

Další možností jak na to, je perspektiva. Všichni víme, že stejně široká cesta se v dálce zdánlivě zužuje. Pokud tedy dokážeme zkombinovat pravidlo třetin, a vytvoření perspektivy pomocí vzdalujícího se "čehokoliv", co naše oko provede fotografií, máme vyhráno. Naprosto ideální je zkombinovat následující prvky:

• Pravidlo třetin.
• Vytvoření prostorovosti zanesením něčeho v popředí do snímku.
• Vytvoření perspektivy například pomocí silnice táhnoucí se do dálky.
• Pokud je to vhodné, můžeme se pokusit ještě do snímku dostat diagonálu.

Zároveň ale dodávám, že pravidla ve fotografii máme proto, abychom je mohli s úsměvem porušovat. Berte tyto výše uvedená pravidla jako způsob, ne jako omezení. Pokud víte co děláte, porušujte pravidla jak jen to jde, protože je to cesta k nevšedním a netradičním fotografiím, které mají šanci na úspěch v dnešním kvantu fotografií v oběhu.

S teleobjektivem na krajinu? Ano

Právě jednou z netradičních technik fotografování krajin je použití teleobjektivu, resp. maximálního zoomu u ultrazoomových digitálních fotoaparátů.

Udělejte si někdy vycházku na nějaký výše položený bod (například vršek kopce nebo hory, apod.), odkud je dobrý výhled. Nastavte zoom na maximum a zkuste vyhledat jakékoliv zajímavě vypadající scény. Jelikož maximální zoom zploští perspektivu (to je opak toho, o čem jsem psal výše), budou fotografie vypadat opravdu velmi "ploše". To je náš účel.

Závěrem

Krajinářská fotografie patří mezi klasické obory fotografování, a tak se nelze splést, pokud použijeme osvědčené rady a pravidla. Na druhou stranu Vám nic nebrání úspěšně tato pravidla porušovat - za předpokladu, že to bude záměr.

Jsem si vědom toho, že o fotografování krajiny by se dala napsat kniha - účelem tohoto článku ale nebylo popsat veškeré techniky fotografování krajiny. Přesto si však myslím, že i Vy budete mít co dodat k tématu krajinek, takže jsem v naší diskuzi založil speciální téma Krajinářská fotografie. Těším se na Vaše názory, příspěvky, rady...