Tomáš Dolejší | 22.03.2006

Jak fotografovat zatmění Slunce

Zatmění Slunce, které bude u nás pozorovatelné jako částečné, nastane ve středu 29. března 2006. Zakryta bude zhruba polovina slunečního disku.

Začátek úkazu nastane v 11:47, tehdy dojde k prvnímu kontaktu. Konec zatmění Slunce bude možné pozorovat ve 13:50. Časy uvádíme v středoevropském letním čase (SELČ), protože již bude čas posunut na letní.

V tomto článku se dozvíte, jak tento úkaz bezpečně pozorovat a fotografovat. Zároveň ukážeme, jak a proč takové zatmění vzniká.

Zatmění Slunce patří k nejzajímavějším úkazům na denní obloze. Dle míry zakrytí slunečního kotouče rozlišujeme zatmění na částečná, úplná a prstencová. To, které nastane 29. března, můžeme z našich zeměpisných šířek pozorovat jako částečné. Zakryto bude 54,6% slunečního průměru a bude pozorovatelné v celém svém průběhu, protože bude dostatečně vysoko nad obzorem.

Galerie fotografií zatmění slunce 2006

Zde naleznete Vaše fotografie, které jste nám zaslali. Zároveň vzhledem k nepřízni počasí v ČR postupně přidáme odkazy na různé zahraniční stránky s fotografiemi zatmění Slunce 2006.

Tyto dva snímky nám zaslala Eva Michálková. Fotografováno: Olympus mju: 410. Použitý filtr: vnitřek diskety. Jak je vidět, jde to i bez speciálních filtrů :) Snímek vlevo: 1/125 sec., clona f5,2, ISO 64. Snímek vpravo: 1/100 sec., clona f5,2 ISO 64.

Na stránkách České astronomické společnosti naleznete odkazy na některé opravdu úchvatné záznamy z webkamer, které natáčely úplné zatmění Slunce. Zatím asi nejlepší záznam je k dispozici na stránkách exploratorium.edu .

Jak pozorovat

Dívat se nechráněným zrakem přímo do Slunce je nebezpečné - může dojít k poškození zraku. Pro pozorování zatmění Slunce nestačí ani sluneční brýle. Při částečném zatmění se zakryje jen část slunečního disku, takže intenzita slunečního svitu nepoleví. Pozorovat a fotografovat částečné zatmění je jako pozorovat či fotografovat celé Slunce.

V obchodech s astronomickým vybavením a na hvězdárnách se prodávají různé speciální filtry a fólie. Mezi ty cenově dostupnější patří speciální fólie Baader AstroSolar Safety Film. Je to pokovená fólie přímo pro pozorování Slunce, která redukuje 99,999% slunečního svitu. Prodává se samotná fólie, a to v různých velikostech (A4 stojí okolo 500Kč). Objímku (stačí z papíru) si člověk doma dle návodu dodělá.

Další možností je použít svářečské sklo č. 12 nebo 13, které lze koupit za pár korun. S menší zárukou bezpečnosti lze použít diskety a fotografické filmy. Vhodné jsou pouze osvětlené a předem vyvolané filmy, a to buď rentgenové nebo černobílé negativní. Nevhodné jsou negativní barevné filmy.

Pokud chcete pozorovat zatmění triedrem nebo jiným dalekohledem, budete potřebovat výše zmíněnou fólii nebo jiný speciální objektivový filtr.

Jak fotografovat

Může fotografování Slunce poškodit CCD snímač?

Ano, je to možné - při dlouhodobějším komponování a fotografování Slunce může bez filtru dojít k poškození CCD snímače. Pokud však uděláte několik rychlých momentek a nebude špatně nastavená expozice, tak by mělo být vše v pořádku, není se čeho obávat.

Na druhou stranu pokud zamýšlíte sadu snímků mapujících průběh zatmění, použijte ochranu nejen pro svůj zrak, ale i pro fotoaparát. S úspěchem lze doma vyrobit filtr z výše zmíněných pomůcek, které můžete celoročně použít například pro fotografování slunečních skvrn.

Bezpečnost především

Důležité je zaclonit filtrem celý fotoaparát. I optický hledáček funguje jako malý dalekohled a pohled hledáčkem do Slunce může poškodit zrak. Nejjistější bude jej na přední straně fotoaparátu dočasně zakrýt (postačí i tvrdý papír).

Fotografování s filtrem

V případě použití filtru se není čeho obávat - fotoaparát může být na stativu a klidně stále mířit do Slunce.

Expoziční hodnoty se budou lišit dle použitých pomůcek (speciální filtr, fólie, svářečské sklo, apod.). Vše je možné vyzkoušet předem. Je dobré nafotit pár cvičných snímků (samozřejmě přes filtr) ještě před zatměním, vyladit expozici a zjištěné hodnoty nastavit v manuálním režimu. Pokud má Váš fotoaparát pouze automatický režim, použijte kompenzaci expozice.

Není potřeba nastavovat žádné speciální režimy a hodnoty. Citlivost ISO postačuje nejmenší. Pokud selhává autofokus, použijte manuální ostření s nastavením na nekonečno, nebo předostřete na nějaký velmi vzdálený objekt na obzoru.

Jaké jsou typické expoziční časy? To závisí kromě použitých filtrů i na světelnosti objektivu a konečně i na stavu oblohy. Nejvhodnější expoziční doby jsou v rozmezí od 1/100 do 1/1000 sekundy a clona f/8 až f/11.

Fotografování přes dalekohled

Zatmění Slunce lze s úspěchem fotografovat i přes jakýkoliv dalekohled (od divadelního kukátka až po astronomické teleskopy). Hlavní bezpečnostní zásadou je nedívat se dalekohledem bez filtru do Slunce - to je opravdu nebezpečné. Z toho vyplývá, že i pro náš fotoaparát by to pravděpodobně znamenalo konec.

Nutnou podmínkou je před objektiv (tam, kde do dalekohledu vniká světlo) napevno umístit buď filtr vyrobený ze speciální fólie nebo již zakoupený k tomu určený filtr. Ten musí zakrýt celou plochu objektivu. Po zaostření dalekohledu stačí přiložit fotoaparát k okuláru a vesele mačkat spoušť. Doporučuji ale celou sestavu umístit na stativ, fotoaparát je vhodné (a bezpečnější) k dalekohledu připevnit nějakou redukcí.

Pokud budete fotografovat přes triedr, nezapomeňte nepoužívaný druhý objektiv vpředu napevno zakrýt. Nikdo nemá rád propálené oblečení...

Mapování průběhu zatmění

Pokud Vám nestačí jedna momentka, můžete zkusit zmapovat celý průběh zatmění. Všeobecně se doporučuje pořídit fotografii každých 5 až 10 minut. Základem úspěchu je zvolit si interval a ten dodržovat. Celé zatmění bude trvat zhruba 2 hodiny a 3 minuty, takže je jednoduché si spočítat, kolik snímků při jakém intervalu pořídím.

Stará dobrá dírková komora

Zcela bezpečná metoda pozorování zatmění je projekce. Stačí do čtvrtky tvrdého papíru vyříznout otvor o velikosti 3,5mm a tu podržet zhruba 1 až 1,5 metru od plochy, kam se bude Slunce promítat (to může být klidně zem). Jedná se o klasickou variantu dírkové komory. Světlo, které projde přiměřeně malým otvorem, na projekční ploše vykreslí převrácený a zmenšený obraz. Dírka dokonce nemusí být ani kruhová, a přesto se nám Slunce zobrazí jako kotouček.

Kdy vzniká částečné a kdy úplné zatmění Slunce?

K zatmění Slunce dochází, když se mezi Zemi a Slunce dostane Měsíc. Ten pak vrhá stín na Zemi a už záleží na podmínkách a na geografické poloze pozorovatele. Někde je pozorovatelné částečné zatmění, někde úplné.

Pás totality (tj. oblast, ve které bude toto zatmění pozorovatelné jako úplné) se tentokrát táhne od Brazílie přes Atlantik a Afriku, pak postupuje k Turecku a do Ruské federace.

Pokud se tedy nepřidáte k nějaké naplánované expedici např. do Turecka, budete svědky částečného zatmění Slunce.

Nadpis tedy měl znít spíše: odkud lze pozorovat částečné a odkud úplné zatmění Slunce, protože záleží na geografické poloze pozorovatele.

Závěrem

Doufejme, že nám bude přát počasí. Další zatmění Slunce, které bude pozorovatelné z našeho území jako částečné, nastane 1.8. 2008. Nejbližší úplné zatmění Slunce pozorovatelné z našeho území bude 7. října 2135.

Líbil se Vám článek? Pošlete autorovi hlas a zlepšete tak jeho hodnocení. POSLAT HLAS