Jak na černobílou fotografii

Článek jsem se rozhodl napsat kvůli soutěži a protože rád něco vysvětluju. Takže ani nevím, jak jsem se k tomu dostal a Soutěžím o videokurz Lroom.cz.

Spousta černobílých fotek, se kterými se setkáváme, je téměř odpad. Spousta začínajících a bohužel i pokročilých fotografů se totiž pomocí převodu do černobílé snaží zachránit pokažené fotky. Špatně jsem exponoval? Zaostřil jsem jinam? Je fotka rozmazaná, protože jsem fotil s dlouhým časem? Nevadí, udělám černobílou, přidám spoustu vinětace, přidám zrnění, aby to mělo texturu jak „šmirgl papír“ a budu tomu říkat umění. Tak takhle by to být nemělo.

Ukážeme si, jak na úpravu do černobílé, která dokáže zaujmout. Fotky upravuji různě pro muže a ženu. Pro muže se nemusíme bát kontrastnějšího světla ani celkově kontrastnější fotografie a obecně je mívám o podstatně tmavěji laděné, u ženy je potřeba dát si s kontrastem pozor, může totiž zvýraznit krom předností i nedokonalosti.

Přestože fotku budu převádět do černobílé, jako první si spravím vyvážení bílé. Později totiž v jednotlivých barevných kanálech budeme upravovat odstín šedi. Hlavní problém u této fotky je zelená a žlutá. Přidám trošku nádech (Tint), v našem případě na +7 a přesunu se do karty HSL. Pomocí sliderů pro Hue můžu upravovat barevný nádech jednotlivých barevných kanálů. Zelená je jen ve vlasech a jinde ji na fotce nemám, proto se posunu až úplně směrem ke žluté. Ve žlutém kanále se posunu mírně směrem od zelenožluté k oranžové.

Nyní už fotku převedeme do odstínů šedi. Černobílé fotky bývají nejpoutavější, pokud obsahují všechny odstíny šedi od úplně černé po úplně bílou. Nastavím si černý a bílý bod pomocí sliderů Whites and Blacks. Nejrychlejší způsob je podržet Shift a klepnout na slova Whites a Blacks (funguje pravděpodobně pouze ve verzích 5, 6 a CC), Lightroom tak černý a bílý bod nastaví sám. Pokud na fotce nemám ani černou ani bílou, nejdu tak do extrému a kousek se vrátím. V histogramu si zapnu zobrazení přepalů a utopených stínů (trojúhelníčky v rozích histogramu) a na fotce vidím, kde ztrácím detail ve světlech a stínech.

Obvykle přepaly vadí mnohem víc než tmavé stíny, se štětcem proto nic dělat nebudu. Pro řešení přepalu můžu buď vrátit bílé zpátky, nebo jako v našem případě použiji štětec. Ve štětci můžu ubrat buď u „exposure“ nebo „highlights“, obojí problém s přepalem vyřeší. Raději však volím „highlights“, protože mi ovlivňují pouze světlé odstíny, zatímco „exposure“ vše od černé po bílou. Na obrázku je hned vidět, že trojúhelník upozorňující na ztrátu detailu v bílé zhasnul.

Teď se můžeme vydat různou cestou, buď nechám stíny tak, jak jsou, a budu zesvětlovat části, které by podle mě měly být světlejší, nebo jako my teď se přesuneme k tonální křivce (tone curve). Slider darks mi hodně fotku projasnil a pleť teď vypadá jemněji s méně stíny.

V kartě, kde jsme původně měli HSL, nyní máme B&W, přidal jsem v oranžovém a červeném kanálu, abych mírně zesvětlil pleť a rty. Tím pro teď s globálními úpravami končím a přesouvám se k lokálním úpravám a to především expozice a kontrastu.

Pro zvýraznění očí jsem přidal mírně kontrastu (0-10), zřetelnosti (10-20) a ostrosti (10-20), a zároveň „vytáhl“ stíny (30). Pokud bych stíny nevytáhl, byly by oči utopené, protože jezdec kontrast i clarity mi zvýší kontrast.

V dalším kroku byl štětec použitý na vlasy a na štětiny štětečku. Vlasům kontrast a zřetelnost přidá na lesku a podstatně je zvýrazní.

Pro obočí, řasy a stíny se také hodí přidat trochu kontrastu a přitáhnout tak pozornost více na oči.

Pro ženy je víc lichotivé měkké světlo, pleť je potom jemnější. Mírně pomoci si můžeme tím, že zmenšíme kontrast, případně zřetelnost a ostrost. Tady je důležité pravidlo „všeho s mírou.“ Pokud ubereme „clarity“ nebo „sharpness“ příliš, v obližeji se vytratí téměř veškeré detaily jako dolíčky ve tvářích, sebemenší vrásky dokonce i póry v kůži a vzniknou nám příliš přehlazené fotky, kde lidé vypadají jako voskové figuríny, a pokud fotíme hezkou holku, jen by jí to uškodilo Jak můžete vidět, v tomto kroku jsem se záměrně vyhnul očím, obočí a rtům. Na ty tento štětec aplikovat nechci. Často pokud ještě více chci jemnější světlo tak vytahuji stíny. Tady je zase důležité nepřehánět to případně použít nový štětec, protože pak se může stát, že obočí nebo ústa najednou působí příliš tmavě nebo dokonce je okolo nich tmavý okraj.

Nakonec fotku z rawu vždy doostřím a mírně odstraním šum. Pro monitor se doostřuje méně, tak aby ostrost byla lehce snesitelná, pro tisk o něco více téměř do míry, kdy nám na monitoru připadá fotky příliš ostrá. Pokud podržíme funkční klávesu, což pro lightroom je alt, můžeme při posouvání s jezdcem „masking“ vidět bílou barvou, kde se nám doostření aplikuje, na ty černé ne.

Hned o kousek níž v noise reduction můžeme jezdcem „luminance“ odstranit šum. Při tomto kroku se ztrácí i nějaká ostrost a detail, může tedy jemně být použitý i pro vyhlazení pleti, ale opět pozor, nesmí se používat moc, celá fotka je potom jako bláto. Podle použitého ISO se pohybuji od 3 do přibližně 25 na jezdci luminance.

Nakonec úplně dole v kartě „effects“ přidávám černobílým fotkám často vinětaci, se kterou na rozdíl od barevných fotografií nešetřím. Důležité je, pokud není přímo středová kompozice, aby příliš nebyl zasažen hlavní objekt, proto můžeme posunout střed „midpoint“ nebo změnit tvar z elipsoidního více na kruhový pomocí „Roundness.“

Tím bych tuto úpravu skončil, snad jen dodám, že kvůli podsvícení displeje fotka vypadá mírně světleji než na papíře a proto pro tisk často přidávám okolo 10% u expozice.