Jak na správnou expozici: světla a stíny

Správná expozice může být při fotografování často oříškem. Někdy můžete slyšet, že je lepší exponovat bez přepalů a pak při úpravách tmavé části fotek prosvětlit. Jindy se zase dočtete, že je lepší exponovat fotky světlejší a pak je ztmavit. Otázkou je - kde je pravda? Jak ideálně v praxi exponovat? Raději na světla, stíny nebo doprostřed? Na to se zaměříme v tomto článku.

V praxi platí, že nejlépe exponovaná fotka je taková, kterou již není potřeba upravovat. Takže pokud se vám podaří udělat fotku tak, že nebude obsahovat přeexpozici, podexpozici a ani nebude potřeba ji zesvětlovat či ztmavovat, pak se vám podařilo něco báječného. Realita ale bývá často odlišná, a to právě kvůli příliš vysokému kontrastu fotografovaných scén. Stačí, abychom fotili krajinu s bílou oblohou nebo třeba bílé svatební šaty v tmavém interiéru a už je zaděláno na problém. Na fotce se objeví příliš světlá či tmavá místa (přeexpozice a podexpozice) a to je pak potřeba v editoru napravit.

Otázkou ale je - jak v takovém případě postupovat při nastavení expozice? Je lepší exponovat tak, aby na fotce nebyla tmavá místa a raději obětovat světla? Nebo je výhodnější se smířit s příliš tmavými plochami a vyvarovat se přepalů? Na tuto otázku si nyní odpovíme.

Exponujeme správně stíny

První možností, kterou máme, je nastavit expozici tak, aby na fotce nebyly příliš tmavé oblasti. Takže budeme exponovat takzvaně "na stíny" = tak, aby stíny nebyly příliš tmavé.

Výhodou tohoto řešení bude, že na fotce nebudou příliš černá místa. Značnou nevýhodou ale bude velká pravděpodobnost přeexpozice (příliš světlých míst na fotce). Pokud fotíme do JPEGu, tak již bohužel nemáme žádnou šanci těmto přepalům vrátit zpět kresbu. V případě záznamu do RAWu je jistá šance těmto přepalům obnovit kresbu, takže to ve výsledku nebudou čistě bílé plochy bez jakékoliv struktury.

Ovšem ani RAW není všemocný, a tak záleží, jak moc značné ty přepaly budou. Pokud to bude jenom zlehka přeexponované, pravděpodobně to úprava RAWu spraví. Nicméně pokud půjde o výraznější přeexpozici, pak ani RAW nepomůže a skončíme s fotkou, jejíž některá část bude přeexponovaná. Typickým příkladem může být třeba focení interiéru ve dne a zcela přeexponované okno. V každém případě je ale výhodnější mít hlavní motiv správně exponovaný a obětovat třeba přesvětlenou oblohu na pozadí, než mít oblohu bez přepalů a hlavní motiv téměř černý.

• Výhoda: dobře exponované stíny bez šumu.
• Nevýhoda: značné riziko přeexpozice.

V tomto případě bylo lepší obětovat oblohu, než skončit se siluetou.

Podobný případ - obloha je sice přesvětlená, hlavní motiv je v pořádku.

Takto přepálená obloha ve fotografii krajiny je značnou chybou. Mělo být exponováno více na světla, než na stíny.

V tomto případě ale přesvětlená obloha nevadí, jelikož je jen doplňkem hlavního motivu.

Exponujeme správně světla

Druhou možností je soustředit se na světlé části fotografované scény a ty exponovat správně. Takže budeme exponovat takzvaně "na světla" = tak, aby světlé části nebyly na fotce přeexponované (= bez kresby).

Výhodou tohoto řešení bude, že na fotce nebudeme mít žádné přepaly (což je považováno za technickou vadu). Druhou stránkou mince ale bude velká pravděpodobnost, že na fotce budou příliš tmavá místa. Pokud fotíme do JPEGu, tak je dost dobře možné, že už s tím nic nenaděláme a výsledkem bude fotka s černými plochami bez kresby. V případě RAWu už to může být výrazně lepší a i z černých ploch můžeme ještě nějakou tu kresbu při úpravách vytáhnout. Nevýhodou ale bude, že u těchto tmavých ploch dojde zároveň i ke zvýraznění šumu. Tím, jak tmavé části fotky značně zesvětlíme, tak v nich i zvýrazníme šum. S tím je potřeba počítat. A pokud by tyto tmavé plochy tvořila podstatnou část fotky (např. hlavní motiv), tak to nebude zrovna ideální řešení (viz ukázka níže).

• Výhoda: dobře exponovaná světla bez přepalů.
• Nevýhoda: značné riziko šumu ve tmavých částech fotek.

Na výše 4 uvedených fotkách vidíme, jak se při prosvětlení stínů zvýrazní i šum. Vlevo před úpravou, vpravo po prosvětlení stínů (dole jsou 100% výřezy).

Oba výše uvedené případy demonstrují exponování na oblohu, která je zde hlavním motivem. Popředí jen dotváří scénu a bylo možné jej obětovat (podexponovat).

Exponujeme něco mezi

A nyní k té třetí možnosti, kterou považuji za správnou a kterou bych vám chtěl nyní objasnit. Jak tedy v praxi ideálně postupovat? Mám pro vás 2 zásadní rady.

1. Upřednostněte hlavní motiv

Rozhodujete se dle toho, co je hlavním motivem fotky. To by mělo být správně exponované za každých okolností. Takže pokud fotíte portrét se světlou oblohou na pozadí, raději obětujte oblohu, kterou přeexponujete. Je to mnohem lepší, než mít zcela tmavý obličej. Naopak pokud fotíte pěkný západ slunce, tak klidně obětujte stromy na popředí, které mohou být vykreslené klidně jen jako silueta (budou černé). Za to vám nikdo hlavu neutrhne. Tip: pokud si nejste jisti, jak expozici nastavit / ovlivnit, vyzkoušejte si bodové měření expozice (spot metering). Bývá označené ikonkou puntíku a měří expozici jen ve velmi malém kolečku uprostřed hledáčku. Díky tomuto měření si můžete naměřit expozici přesně pouze na hlavní motiv. Ovšem pozor - nezapomeňte je pak zase přepnout zpět, pokud jej běžně nepoužíváte.

2. Exponujte spíše lehce na stíny

Zároveň bych Vám doporučil (pokud fotíte do RAWu) exponovat spíše lehce na stíny, než na světla. To znamená, že se budete chtít vyvarovat černým místům a lehké přepaly vás nerozhodí. A to proto, že lehkou přeexpozici při úpravách RAWu snadno napravíte. Ale odstranit šum z příliš tmavých částí fotek, které jste úpravami zesvětlili, již bývá složitější. Samozřejmě záleží na konkrétní situaci a na hlavním motivu, ale ve většině případů bývá výhodné exponovat lehce spíš do plusu. Dnešní editory dokážou s RAWem zázraky a běžnou slabou přeexpozici snadno vrátíte zpět do normálu. Samozřejmě podexpozici prosvětlíte také zcela stejně snadno, ale daní za to bude zvýrazněný šum. U lehké přeexpozice žádná daň není. Samozřejmě to nesmí být totální přepal přes celou oblohu.

Snímek exponovaný na stodolu i oblohu s lehce přeexponovanou oblohou (před úpravou RAWu).

Tentýž snímek se staženými světly v RAW editoru. Většina původně přeexponované oblohy je nyní s kresbou.

Shrnutí

Správně se rozhodnout o expozici fotky je někdy opravdu velký kumšt. Je potřeba myslet na to, co je hlavním motivem, znát možnosti svého fotoaparátu a také počítat s tím, co vše lze při úpravách ještě zachránit. K tomu všemu je potřeba hromada zkušeností a léta praxe.

Výrazně pomoci si můžete živým histogramem, který vás upozorní na přeexpozice a podexpozice již na displeji při focení. Druhou pomocnou funkcí je histogram při prohlížení pořízených fotek - ten vřele doporučuji aktivovat. Také můžete své zkušenosti výrazně posunout dále tím, že si vyzkoušíte udělat více fotek jedné scény s různým nastavením expozice a pak si při úpravách RAWů vyzkoušíte, jak velké přeexpozice a podexpozice jste schopní ještě umravnit. Díky tomu již budete příště vědět, jak moc si můžete dovolit "šlápnout vedle" při nastavení expozice. To osobně považuji za dost zásadní znalost - umět odhadnout, jak velké pře/podexpozice jsem já jako fotograf při úpravách RAWů obnovit. Proto vřele doporučuji si toto v praxi natrénovat.

Skončím tím, čím jsem začal. Ideálně exponovaná fotka je taková, kterou již nemusíme při úpravách zesvětlovat či ztmavovat. Výše uvedené rady pak vstupují do praxe tehdy, když taková situace není možná a kontrast fotografované scény je příliš velký.

A poslední rada na závěr. Hlavně foťte. Není nutné řešit super odborně expozici a půl hodiny se připravovat na jeden záběr. Někdy je podstatnější obsah, než technická kvalita.

Máte dotazy k tématu exponování? Nebojte se zeptat v komentářích níže. Případně se podělte o své zkušenosti, rady nebo návrhy na jiné postupy. Vše je v diskuzi vítáno.