Jak se vyhnout napadení žralokem nejen při focení?

Řada z vás se mě po fatálním napadení turisty v Marsa Alam ptala, co dělat, když pod vodou při focení, šnorchlování nebo potápění narazíte na žraloka, případně jak reagovat, pokud na Vás žralok začne dorážet. Řada z vás chtěla vědět, jak že to s tou žraločí lidožravostí vlastně je. Na internetu se bohužel dočtete mnoho desinformací, které jsou často podávány přímo z rukou "zaručených odborníků". Nedávno jsem jeden takový článek četl na serveru iDnes.cz a ačkoliv jsem jen obyčejný fotograf, freediver a kancelářská krysa, nedalo mi na to nereagovat. Takže tady přicházím se svojí troškou do mlýna.

Proč se názory různí?

Často se setkáváme s tím, že se ani odborníci na chování žraloků a na tom, jak bychom se k nim měli ve vodě chovat my zcela neshodnou. Veřejnosti pak radí každý trošku něco jiného. Je to dáno tím, že každý má zkušenost s jiným druhem žraloka, zná žraloka v jiné situaci, z jiného úhlu pohledu a tak vždy obhajuje svůj postoj a svoji zkušenost.

S jinou situací se setkává mořský vlk Richard Jaroněk, který organizuje pravidelné výpravy za žraloky tygřími a bílými, kteří jsou v JARu lákáni na návnadu, jinou zkušenost má elitní přístrojový potápěč Tomáš Kotouč, který se svými klienty procestoval snad celý svět a viděl žraloky na místech a v situacích, ve kterých se s nimi my nikdy nesetkáme, jiný úhel pohledu má spearfisher, který se se žraloky pravidelně pere o harpunou střelený úlovek a zcela odlišnou zkušenost mám se žraloky jako freediver a fotograf já. Ačkoliv se naše názory v některých směrech mohou mírně lišit, mám za to, že v tom podstatném se většinou shodneme.

Proč se šíří dezinformace?

Pak je tady však ještě skupina dezinformací, které jsou často podávány z rukou "zaručených odborníků", kteří své teoretické znalosti nabyli nejspíše někde v učebnici nebo jde jen o výmysly šířené veřejností jako lavina. Podobně jsem se na serveru iDnes.cz po fatálním útoku v Marsa Alam dozvěděl, že:

1) Žralok dlouhoploutvý se k pobřeží v Egyptě nikdy nepřibližuje.

2) Pokud není vyprovokovaný, žralok sám od sebe nikdy na člověka nezaútočí.

3) Když žralok zahlédne člověka, okamžitě plave pryč. Na těch zvířatech to i vidíte, že se lidí bojí.

4) Žralok napadá ze stresu, jde o kousnutí obranného charakteru, nikoliv útočného.

5) Na žraloky u hladiny se nesmí najíždět zespodu nebo jim blokovat cestu.

Nejsem uznávaný mořský biolog, nejsem vědec, nechci nikoho shazovat a nemám zapotřebí hasit co mě nepálí. Ale o žraloky se intenzivně zajímám a 12 let freedivingu, plus fotoaparátem hromady odražených nájezdů žraloka dlouhoploutvého mi říkají, že tady je "něco" špatně. Jinými slovy, když v praxi dvacetkrát vidíte, že to je zcela jinak, nemusíte se pídit, co o tom zrovna píšou v "učebnici o žralocích" a nemusíte být ani mořský biolog nebo uznávaný specialista, abyste v tom měl jasno.

Jak je to se žraloky v Rudém moři?

Nebudu se tady rozepisovat o žralocích tygřích v JARu ani o žralocích bílých v Austrálii či žralocích býčích v oblastech jižní Brazílie. Nikdy jsem tam nebyl a ačkoliv třeba o tygřácích mám hromadu informací od kolegy, který si zahrál hlavní roli v dokumentu Interactions a který se se mnou 4 roky potápěl, byly by to informace pouze zprostředkované.

Nebudu tedy spekulovat o tom, jaký názor mají pánové uvedení výše, jak to vidí přístrojoví potápěči egyptských dive center a zapomenu i na to, co se píše v příručkách a letácích některých potápěčských organizací. Řeknu vám čistě to, co jsem během 12 let a dvaceti až třiceti návštěv v Rudém moři jako fotograf-freediver viděl a za čím si stojím.

Pojďme se ale vrátit k těm desinformacím výše a reagovat na jednu po druhé.

1) Žralok dlouhoploutvý se k pobřeží v Egyptě nikdy nepřibližuje.

Je všeobecně známou pravdou, že v Egyptě obávaný žralok dlouhoploutvý (Carcharhinus longimanus, Oceanic Whitetip Shark) je oceánský žralok, který se zpravidla vyskytuje v hlubokých, otevřených vodách. Tvrdím to i ve videu o žralocích, které natočil kolega v roce 2016.

Nicméně poslední roky žraloků dlouhoploutvých v Rudém moři přibylo a vídáme je i na lokalitách, kde o nich dříve nikdy nikdo neslyšel.  Martin Zajac (www.apneaman.cz) několikrát konstatoval, že jih Rudého moře přestává být místem, kde se dá trénovat, protože při tréninku v hloubkách pod 50 metrů pravidelně "vytahujeme" žraloky.

Loni natočili zatoulaného longimana přímo v zátoce Marsa Mubarak (kde pravidelně fotím dugonga) a jednoho longimana místní několikrát viděli v oblasti mezi Port Ghalibem a Marsa Alam.

Když jsem se byl loni potápět s longimany na Elphinstone, kousl „longi“ u Port Ghalibu do zadnice jednu turistku (článek tady) a stejně tak stál longimánus za útoky u pobřeží v Sharm El Sheikhu v roce 2010.

Tedy ano, žralok dlouhoploutvý se v Rudém moři vyskytuje na pro něj specifických lokalitách v otevřeném moři (Elphinstone, Rocky Island, Zabargad, Brothers, Daedalus), nicméně to jeho občasné zatoulání do pobřežních vod (především v posledních letech na jihu Egypta) rozhodně popřít nemůžeme.

2) Pokud není vyprovokovaný, žralok sám od sebe nikdy na člověka nezaútočí.

Takže podle tohoto tvrzení, jsou všechny útoky registrované ISAF a GSAF jako „nevyprovokované“, vlastně „vyprovokované“? Stejně tak stovky trosečníků, které ve druhé světové „longi“ zlikvidoval (viz potopení USS Indianapolis), dle tohoto tvrzení, žraloka k útoku provokovaly?

Ano, souhlasím s tím, že v případě trosečníků druhé světové války se žralok choval nestandardně (přilákán hlukem, množstím látek a krve z potápějící se lodě). Stejně tak souhlasím s tím, že řada „nevyprovokovaných“ útoků je v podstatě vyprovokována špatným chováním turisty ve vodě. Nicméně tvrdit u velké čtyřky (longi, bull, tygr, bílý), že pokud není žralok vyprovokován, nikdy na člověka nezaútočí, je absurdní.

3) Když žralok zahlédne člověka, okamžitě plave pryč. Na těch zvířatech to i vidíte, že se lidí bojí.

Ano toto platí, když ve vodě narazíte na útesového žraloka. Řekněte to však longimu, tygrovi nebo bílému, že se má bát a plavat pryč, protože on ten leták o žralocích zřejmě nečetl a tak to neví!

S longim jsem jako freediver ve vodě strávil hodiny (Rocky Island, Zabargad, Elphinstone, plus spousta méně známých reefů, kdy jsme longimany "vytáhli" z hloubky při tréninku). Odrazil jsem hromady jejich zkušebních nájezdů, a ještě se mi nestalo, abych na hladině jako freediver potkal longimana, který jen tak proplave kolem a nezkusí na mě najet.

Všechna setkání s longimany probíhala tak, že mě žralok ve vodě zmerčil, okamžitě to na mě stočil, já proti němu vyjel a buď jsme se srazili (dostal foťákem) nebo na poslední chvíli uhnul (v 90% případů).

Poznámka autora: "Odražení nájezdu" neznamená, že žraloka fotoaparátem "mlátím". Odrazit nájezd znamená přinutit na vás najíždějícího žraloka nájezd stáhnout. Většinou stačí vyplout dominantně proti němu a žralok to sám od sebe vzdá, těsně před tím, než se srazíte.

Ano, jsou situace, kdy je ve vodě lidí 20 a longimanus se jim raději vyhne a jen proplave kolem. Často si také ťukne do prvního a ostatní už nechá být. Pokud jste však u hladiny se šnorchlem v puse sami nebo v malém počtu, je slušná pravděpodovnost, že přijde „zaťukat“ právě na vás.  

Na Zabargadu a Rocky Islandu jsem se dostal dvakrát do slušné přesilovky (5-6 longimánů na 4 freedivery). To jste se mohli přijet mrknout, jak se nás bojí. Najížděli na mě 2-3 kusy naráz, nestíhal jsem je odrážet foťákem. Asi proto, že se mě báli a chtěli okamžitě plavat pryč.

Takže garantuji vám, že longi se lidí nebojí, ba naopak. Pokud jde o šnorchlisty nebo freedivery, zjišťuje, zda jsme potenciální kořist a přijde se vždy pěkně z blízka podívat, aby to ověřil.

4) Žralok napadá ze stresu, jde o kousnutí obranného charakteru, nikoliv útočného.

Takže všechny ty zkušební nájezdy žralok dělá, protože se brání? Pardon. Není to spíše tak, že je žralok zvědavý, udělá zkušební nájezd, nezkušený turista se lekne, začne prchat a tím vyprovokuje žraloka ke zkušebnímu kousanci, který je často fatální? O „obranném kousanci“ jsem za 12 let potápění slyšel jednou, zatímco o "zkušebních kousancích" vám může vyprávět kdejaký potápěč, který se se žraloky pravidelně potápí.

5) Na žraloky u hladiny se nesmí najíždět ze spodu nebo jim blokovat cestu.

Opravdu to funguje tak, že já budu hodný na žraloka a on za to bude hodný na mě? Jako v pohádce? Víte, co dělám, když na mě jede na hladině opravdu velký, oprsklý longimanus? Ponořím se (aniž bych ztratil oční kontakt), najedu na něj zespodu a zkusím ho trefit housingem fotoaparátu (tedy přesně co bych neměl dělat).

Víte jak reaguje? Protože mu odříznu únikovou cestu (nad sebou má jen hladinu), stočí to do strany už 2 metry přede mnou, místo toho, aby čekal na náraz. Vyzkoušel jsem si to několikrát a vždy to úspěšně využíval, když byl nějaký žralok moc oprsklý.

Čím více do longimana najíždím a čím více mu dávám "čočku" tím lépe pro mě. Často tak chráním hromadu freediverů schovaných za mnou. Odrážím všechny nájezdy, protože tam bývám jediný, kdo to má čím odrážet (velkým foťákem), zatímco ostatní mají jen holé ruce.

V takových situacích žraloka přestávám zcela zajímat, vyhýbá se mi, nechce se se mnou "prát" a snaží se udělat kličku, aby se dostal na lidi za mnou. Stejně jako lev, který přešlapuje u stáda buvolů a který se nepůjde prát s tím býkem ve předu, co ho vyzývá, ale zkusí ho oběhnout a dostat to tele vzadu.

Kdysi mi jedna divemasterka ukazovala, jak je tyranizoval longimanus. Ona se longimánů hrozně bála a když to viděli klienti, byli všichni posr... a schovaní za ní. Longi to hned vycítil, boural do nich a lítal tam jako král. Samozřejmě! Proč by ne? Když hned z kraje nedostal přes držku foťákem, aby věděl, že tady se ho nikdo nebojí, maximálně nějakou schytá, ale žrádlo se konat nebude.

Teorie "budu na žraloka hodný a nebudu ho ohrožovat" funguje u žraloků, které pro člověka nebezpečné nejsou a kousnou opravdu jen když jsou zahnáni do úzkých, nicméně nezkoušejte to jako freediver / šnorchlista na longimana. Ten totiž respektuje pouze sílu a silnější. Nemůže za to. Příroda ho naprogramovala tak, aby slabé, nemocné kusy v moři likvidoval.

Jak se tedy nestát žraločím žrádlem?

Na youtube běhá hromada videí, na kterých longi kousl potápěče do láhve, žaketu, či ramene. Miluji ty vysvětlující komentáře pod videi: „Asi ho znervóznila ta bójka.“, Asi ho vyprovokoval blesk toho fotografa.“, Může za to žlutá barva neoprenu.“, „Lekl se toho motoru, co nastartoval Egypťan.“

VELKÉ PRDLAJS!!! Skutečným problémem je, že žralok nedostal hned z kraje přes držku! Ano, je to řečeno trochu s nadsázkou. Ono se dává blbě přes držku žralokovi, co má skoro 3 metry a lítá kolem vás jako raketa. Ale je to celé o dominanci a neverbální komunikaci. Mrkněte se na dokument „Beyond Fear - Communicating with Great White Sharks“ (malinká ukázka tady) ve kterém Mike Rutzen vysvětluje, jak to s tou neverbální komunikací a žraloky je.

Skutečným problémem, který stojí za řadou kousanců a který pozoruji při freedivingu se žraloky dlouhoploutvými je nedostatek dominance. Lidé se bojí, žralok to vidí a o to víc si dovoluje, až to vyústí v něco špatného.

Pokud na vás žralok najede a vy se leknete, couvnete nebo před ním dokonce začnete zoufale prchat, žralok to okamžitě vyhodnotí jako slabost, zvýší to jeho zájem a může to skončit až zkušebním kousancem, který je (vzhledem k síle a velikosti jeho čelistí) často fatální. Pamatujte, že žralokovi nejde uplavat. On to dokáže rozjet na 30-50 km v hodině, zatímce vy se tam budete plácat jako mucha v polívce.

Jak tedy být dominantní a nenechat žraloka, aby vás vyhodnotil jako potenciální kořist? Jestliže kolem vás žralok pouze proplouvá, postavte se mu čelem, ukažte se v plné velikosti a udržujte nepřetržitě oční kontakt dokud nezmizí.

Pokud na vás ale longi vyjede, okamžitě vyjeďte proti němu! Když těsně před srážkou sám neuhne, dejte mu do čumáku foťákem, GOPRO kamerkou, selfie tyčkou, potápěčským nožem nebo čímkoliv neživým, co máte po ruce. Pokud nemáte vůbec nic, použijte ruce a dejte mu pěstí nebo žraloka při srážce rukama odstrčte.

Jestliže nemáte metr dlouhé freedivingové ploutve a nejste v moři doma jako ryba ve vodě, nejspíše nebudete schopni vyvinout ani vyšší rychlost a dát mu znatelný úder. Ale to vůbec nevadí. Nejde o to žraloka zbít. Jde o to, ukázat mu, že se ho nebojíte, že nejste žrádlo a že pokud na vás plánuje něco zkoušet, rozhodně to nebude mít snadné.

V reálu proti dospělému žraloku dlouhoploutvému defakto nic nemáte. Ale pointa je v tom, že on to neví. Vyhodnocuje vás pouze na základě neverbální komunikace, kterou mu předvedete! Takže se to chce „neposrat se v kině“ a jít se „poprat“ se žralokem!

Pokud žralok nájezdy opakuje a agresivitu stupňuje, stupňujte svou agresivitu vůči němu! Najeďte do něj ze spodu, trefte ho foťákem, znovu a znovu a znovu, BUM BÁC! Dejte mu to sežrat dokud nepochopí, že tohle není Mc Donald a bude snažší posvačit někde jinde.

To už po vás chci trochu moc, co? Nebojte se, na tohle určitě nedojde, protože pokud proti žralokovi sebevědomě vyjedete hned na začátku, garantuji vám, že to v 90% případech stočí ještě před tím, než do něj vrazíte a pak už dá na chvíli pokoj. Uvědomte si, že žralok se nechce „poprat“. Hledá nejjednodušší možnost k nažrání s co nejmenším rizikem zranění. Pokud tedy budete dostatečně dominantní a dáte mu jasně najevo, že tady „šéfuji já“, nechá vás být a půjde hledat k snědku něco snadnějšího.

Dalším faktem zůstává, že žralok „umí počítat“. Tedy pokud vás je ve vodě více, sražte se k sobě, hlídejte si navzájem záda a i proti žralokovi vyjíždějte společně. Žralok pozná přesilu a velice rychle to vzdá.

Kdybych to měl vše stručně shrnout tak:

1)      MĚJTE OČI VŠUDE  - když žraloka neuvidíte najíždět, nemáte se jak bránit

2)      UDRŽUJTE S NÍM OČNÍ KONTAKT - samostný oční kontakt často stačí k odvrácení útoku

3)      POSTAVTE SE MU ČELEM - čím větší budete vypadat, tím lépe pro vás

4)      NIKDY NEUSTUPUJTE - pokusem o útěk si na sebe dáváte cedulku „jsem žrádlo“

5)      BUĎTE VŽDY DOMINANTNÍ - dejte jasně najevo, že máte situaci pod kontrolou

6)      DRŽTE SE VE SKUPINĚ - pokud vás je více, držte se spolu a kryjte si navzájem záda

7)      JDĚTE SE "PORVAT" - jestliže na vás žralok najede, vyjeďte proti němu a trefte ho čímkoliv co máte po ruce. Pokud agresivitu stupňuje, dejte mu „čočku“ a ukažte mu, že tohle není „Mc Donald“.

Proč to někdy nefunguje?

Když žraloka nevidíme

Ten Krpelík je ale chytrej jako prdel co? Vsadím se, že ho dříve nebo později nějaký longimanus kousne do zadku. A nebudu se hádat. Může se to totiž velice stadno stát. Pokud budu fotografovat freedivera, mořskou faunu, či jiného žraloka a longi na mě najede nepozorovaně zezadu (miluje nájezdy ze zálohy), může mi v rámci zkušebního kousance ucvaknout končetinu nebo přetrhnout tepnu, aniž bych ho viděl a měl možnost s tím cokoliv dělat. V takové situaci jsem zcela bezbranný a odevzdaný osudu.

Když si nás žralok splete

Stejně tak nedokáže nic dělat serfař, kterého si velký bílý spletl s lachtanem a rozjel se na něj čtyřicítkou. V okamžiku nárazu s tím omylem už ani sám žralok nedokáže nic udělat (už jen ten náraz dokáže zabít).

Když ztroskostá loď

Specifickým případem jsou trosečníci. Pokud jste ve voděl několik dní a žralok to na vás zkouší už po několikáté, postupně přijde na to, že jen klamete tělem a vlastně na něj nic nemáte. Ona totiž ta finta „jdu se porvat“ funguje jen dočasně. Sám jsem několikrát zažil, že pokud do hodiny nevylezete z vody, přivede na vás longi kamarády a zkusí to v přesilovce znovu.

Když nedokážeme nebo nestihneme žraloka přesvědčit

Pak je tady několik velice vzácných případů, kdy se prostě velký žralok (longi, bull, tygr, bílý) jednoduše rozhodl dotyčného sežrat a defakto se s tím nedalo moc dělat. I to se stává. Jsou to ale dost specifické, ojedinělé situace a důvody mohou být různé. Podle mého názoru to je buďto záměna s přirozenou potravou nebo nedostatečná aktivita napadeného (nedokázal velkého žraloka přesvědčit, že není jídlo nebo žraloka uviděl na poslední chvíli a na nějaké přesvědčování vůbec neměl čas). Nicméně to už je pouze moje spekulace. 

Jaká je pravděpodobnost sežrání v Egyptě?

Uveďme to ale celé na pravou míru. Zkušenosti, které výše prezentuji, jsem získal, protože jsem během posledních let interakci se žraloky vyloženě vyhledával. Jezdil jsem na lokality, kde vás jako šnorchlujícího turistu, právě kvůli přítomnosti žraloků, žádná potápěčská základna do vody nepustí.

A co se hotelových oblastí týče, za více než 12 let potápění, jsem v Rudém moři osobně neviděl longiho nebo tygra u žádného hotelu, pláže či pobřeží. Potkat takového žraloka v těchto místech je jako vyhrát loterii.

Pořád je stokrát pravděpodobnější, že se zabijete na D1 či cestou k moři, než že vás na takovém místě napadne žralok. Ano, uvážíme-li, že tam do vody každý den lezou tisíce a tisíce turistů, jednou za xx let se to stane (viz nedávný tragický případ v Marsa Alam).

Nicméně vzhledem k pravděpodobnosti takového útoku, jsou veškeré dotazy vystrašených turistů směrem k cestovním kancelářím zcela nesmyslné. Stejně tak je nemyslný jakýkoliv následný hon na „žraloka zabijáka“, protože ten už si plave desítky, možná stovky kilometrů daleko a nikdy nebude nikdo schopný říct, že to byl zrovna ten nebo ten konkrétní kus.

Jsou žraloci zlí nebo hodní?

Ustrašení turisté ve žralocích vidí nemilosrdné zabijáky, kterých je potřeba se zbavit. Ochránci přírody a někteří mořští biologové se často naopak snaží budit dojem, že žralok je vlastně hodný ťuňťa, který občas kousne, když je mu ubližováno.

A ono to tak úplně není. Žralok je prostě tím, čím ho příroda stvořila. Vrcholovým predátorem, jehož úkolem je čistit vody moří a oceánů od nemocných, slabých, umírajících či mrtvých jedinců a pod vodou prokazovat přírodě stejnou službu jako lvi či tygři na souši.

Nedělejme z nich zabijácké bestie z filmu Čelisti, ani plyšové mazlíčky. Mějme je rádi a respektujme je takové, jací jsou...

Navíc ročně vyvráždíme milióny žraloků (některé druhy jsou na pokraji vyhynutí), zatímco oni usmrtí ročně jen kolem 6 lidí. Pro srovnání, naši štěkající čtyřnozí mazlíčci zabijí ročně přibližbě 25 000 lidí. 

Co k tomu dodat?

Moc o focení jste se tentokrát nedozvěděli, co? Nicméně článek jsem napsal, abych na něj mohl odkazovat fotografy potápěče, fotografy freedivery a fotografy šnorchlisty, kteří se mě na žraloky často ptají nebo přímo ty, kteří se se mnou jedou někam potápět. U těch totiž spoléhám, že v určitých situacích budou vědět, co dělat a v případě potřeby (při focení) budou třeba na pár minut krýt záda i mě.  

A co se žraloků týče, máte-li s nimi odlišnou zkušenost, je to možná tím, že se potápíte s jinými druhy žraloků, v jiných situacích (například když jsou lákáni na návnadu) nebo jiným způsobem (longi reaguje zcela jinak na přístrojové potápěče než na freedivery či šnorchlisty). A pokud si i tak o žralocích myslíte něco zcela jiného nebo to celé vidíte úplně jinak, nenechte se ode mě přesvědčit. Berte to třeba tak, že tomu vůbec nerozumím...

Přeji hodně krásných fotografií nejen pod vodou a nenechte se "sežrat" :o)