Brand

Krajinářská fotografie – 5 rad pro focení u moře

Mořské pobřeží patří v krajinářské fotografii k těm nejatraktivnějším tématům. Možná i proto se mě řada z vás ptá, jak toto téma nejlépe fotografovat a hlavně, jak se pro takové focení přichystat a vybavit. Fotografováním mořského pobřeží jsem v Anglii strávil téměř tři roky. Zkušenosti, které jsem za tu dobu nabyl, jsem se proto rozhodl formulovat do 5 rad, které vám představím v tomto článku.

1.jpg

Když se rozhodnete fotografovat krajinu, některé metody a prvky vašeho vybavení budou stejné, ať už se budete pohybovat na pobřeží, v horách nebo na poušti. Například širokoúhlý objektiv využijete opravdu všude. Stejně tak jako kabelovou spoušť nebo panoramatickou hlavu.

Jsou ale metody a vybavení, které se u moře hodí více než na horách a naopak. Na ty se teď půjdeme společně podívat.

1. Vytáhněte přechodové filtry

Pokud někde opravdu využijete přechodové filtry, tak rozhodně u moře. Rovný horizont, který mořská hladina poskytuje,  je pro zasouvací (anglicky "slot-in") přechodové filtry jak dělaný. Tady si přijdou na své fotografové, kteří neholdují zdlouhavé práci v rámci postprocessingu.

2.jpgStisknutím spouště při použití přechodového filtru dostáváte téměř hotový produkt, takže pokud patříte k těmto fotografům, nezapomeňte přechodové filtry přibalit, než k moři vyrazíte.

Někdo možná namítne, že se lze bez přechodových filtrů zcela obejít lepením expozic. Nemá pravdu. V rámci kreativní krajinářské fotografie zažívám situace,  kdy lepit expozice prostě nelze. Kdy k tomu dochází, vám ukáže modelová situace níže.

Modelová situace č.1

Představte si, že se u moře snažíte panoramaticky zachytit západ slunce a zároveň chcete roztáhnout po obloze plynoucí mraky. Světla je ještě dost a tak jedinou možností jak dostatečně natáhnout čas je použít tzn. "Big stopper" filtr. Díky němu se při prvním snímku dostanete na čas třeba 2 minut. Jak světla ale postupně ubývá, je potřeba k dosažení správně exponovaného záběru čas každého dalšího snímku v panoramatu adekvátně natahovat.

Pokud v tomto případě dáte před "Big stopper" přechodový filtr, nemusíte expoziční rozdíl mezi tmavým popředím a světlou oblohou dále řešit. Pro vyhotovení celého panorama z 6 vertikálních snímků vám budou stačit podkladové snímky o časech například 2 minuty, 2:15, 2:30, 2:45, 3:00, 3:15. Celkový čas nasnímání podkladových snímků bude cca 16 minut, což už je na hraně, ale ještě se to dá zvládnout.

Představte si ale, že byste místo použití přechodového filtru chtěli každý snímek expozičně bracketovat (viz tento článek). Toto panorama byste fotili tři-čtvrtě hodiny a scenérie (především světlo) by se za tu dobu změnilo k nepoznání.


Pravdou ale také zůstává, že se již bavíme o velmi specifických situacích, do kterých se většina z vás nedostane, jelikož metody focení, které používají začátečníci a pokročilí amatéři, nejsou zdaleka tak složité.

Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že kombinace tmavých a přechodových filtrů dává fotografům krajinářům u moře nové možnosti a otevírá brány do světa kreativní fotografie.

2. Pořiďte "Big Stopper"

Jestli nějaký filtr u moře opravdu využijete, tak je to právě "Big Stopper" (případně jiný ND filtr s vysokou densitou). Mořské vlny lze totiž pomocí tmavých filtrů velmi snadno proměnit v „mlhu“ nad dlouhým časem srovnanou hladinou.

3.jpgJak dlouhý čas k takovým fotografiím potřebujete? Všeobecně bych řekl, že cokoliv nad 20 sekund by mělo stačit. Záleží však na rychlosti pohybujícího se příboje.

Pokud se jedná o dlouhé, pomalé, přílivové vlny na mělkém pobřeží, může být minimální použitelný čas například 40 sekund. Naopak v případě krátkých, rychlých vln na hluboké vodě by mohl stačit čas už kolem 10 sekund.

Takto dlouhých časů je však v době před západem slunce obtížné dosáhnout. Na senzor fotoaparátu dopadá příliš mnoho světla, více již přiclonit nemůžete a snížit iso už také není kam.

Jedinou možností jak čas dostatečně natáhnout je tedy použití tmavého filtru, který omezí množství světla dopadající na snímač fotoaparátu. Díky tomu ve fotoaparátu vestavěný expozimetr dopočítá delší čas (při použití ND filtru v programu priorita clony) nebo delší čas fotoaparátu sami definujete (při použití filtru „Big Stopper“ v programu manuál).

Poznámka: Big Stopper může být:

a) zasouvací (například od firmy Lee), což je dražší varianta, protože kromě filtru musíte vlastnit i držák a redukční kroužek,

b) šroubovací (například od firmy VF), což je levnější varianta, jelikož se obejdete bez dalšího příslušenství a i samotný filtr je levnější (ideální varianta pro začátečníky a amatéry).

3. Počítejte s přílivem a odlivem

Při fotografování mořského pobřeží vstupuje (kromě světla, polohy slunce a počasí) do hry další proměnná, která definuje podobu výsledných fotografií. Tou je doba přílivu a odlivu. Když jsem s fotografováním pobřeží začínal, stalo se mi několikrát, že jsem se vydal fotit pláž, která tam k mému údivu, díky přílivu vůbec nebyla (viz focení Porthcurno Beach v Cornwallu).

Naopak se mi stalo, že jsem se vydal fotit mořem omývané pobřeží, ale díky odlivu jsem našel pouze hromadu kamení a nevzhledného „nepořádku“ v podobě chaluh (viz fotografování Elgolu ve Skotsku).

5.jpg

Řešení je jednoduché. Předtím, než se na lokalitu vydáte, byste měli zkontrolovat předpověď přílivu a odlivu. U nás se tím nemusíte trápit a v zahraničí toto snadno najdete pomocí „tide forecast“, která se vypracovává snad pro všechny přístavy a některé pobřežní body. Na rozdíl od předpovědi počasí, bývá předpověď přílivu a odlivu poměrně přesná. Lze se tedy na ni spolehnout a naplánovat cestu dlouho dopředu tak, aby po vašem příjezdu na lokalitu voda byla přesně tam, kde potřebujete.

Modelovým příkladem ukazujícím, jak s přílivem a odlivem pracovat, bylo například fotografování Canary Wharf popsané v tomto článku.

4. Pořiďte gumáky

Čtvrtá rada souvisí trochu s radou předchozí. Ať už máte boty z goretexu nebo ne, vrchem do nich nateče tak jako tak. Kdo se pravidelně vrací z focení s botami plnými slané vody, pochopí, proč jsou gumáky za tři stovky lepší než goretexové pohory za tisíce.

gumaky.jpgPři focení pobřeží se k vodě dostávám opravdu blízko. Krátkým časem „zmrazené“ vlny nebo naopak dlouhým časem srovnaná hladina a z ní vystupující útesy vytváří dokonalé popředí a já jako fotograf musím být dostatečně blízko, abych toto popředí do scény zakomponoval.

Když jsem s několika absolventy mých workshopů fotil posledně ve Skotsku, byla slaná voda v botách na denním programu. Většinou jsme totiž fotili dlouhé expozice na hraně příboje a čas od času prostě přišla „větší vlnka“. V takovém případě máte 3 možnosti:

a)      popadnout stativ s fotoaparátem a utíkat (zachráníte sebe i techniku, ale přijdete o záběr)

b)      ustát to a dokončit záběr (v tom případě ale počítejte s vodou nejen v botách)

c)      opustit stativ s fotoaparátem a utéct (zachráníte záběr, ale riskujete existenci fototechniky)

Poslední možnost vůbec nedoporučuji, protože se těžko odhaduje síla přicházející vlny a tak si nikdy nemůžete být zcela jistí, jestli to stativ zvládne anebo se vaše nádobíčko řádně vykoupe.

Poznámka: Gumáky jsme do Skotska nebrali, protože jsme doufali, že mokřiny budou v lednu zamrzlé a také proto, že váhová omezení v letadle byla (vzhledem k množství foto-výbavy, kterou jsme vezli) již tak poměrně striktní.

Občas se také stane, že se fotograf „zapomene“ na vyvýšenině, ze které při přílivu pobřeží fotí. To se mi stalo naposledy na ostrově Skye. Zabrán do práce jsem snímal téměř dvouminutové podkladové fotografie pro extrémně širokoúhlé panorama a ani si nevšiml, že ostrůvek, na kterém jsem stál, kolem dokola zatopila voda. Můstek tam žádný nebyl a tak nakonec nezbylo, než v pohorách skočit do téměř metr hluboké vody a vydat se směrem ke břehu.

Tip: Pokud jsou pro vás gumáky také příliš neskladné a do letadla těžké, doporučuji pořídit návleky Yeti. Ty se totiž navlíkají přes celou botu a lze se tak ochránit před nečekanými přílivovými vlnami, případně s nimi lze projít i mělkou řeku, aniž by se vám do bot dostala voda. Pozor, tyto návleky fungují pouze s tvrdšími botami (kategorie B-C, C a D).

6.jpg

5. Noste igelitový pytlík a ochranný filtr

Vítr u pobřeží naráží na rozbouřené vlny a tak sbírá ty nejmenší kapičky vody a nese je občas i několik stovek metrů směrem na pevninu. Někdy tento stav může připomínat i mrholení, jen s tím rozdílem, že voda nepadá z nebe, nýbrž ze strany.

Jako fotograf těch pár kapek zvládnete většinou i bez pláštěnky, ale vaše fototechnika bohužel ne. To platí i pro ty, co mají drahá, velmi dobře utěsněná těla jakým je například Canon 7D Mark II. Vaše tělo to sice přežije, ale je otázka co objektiv a pak především co přední čočka.

Ta bude nejspíše plná kapek, které budeme muset ustavičně utírat. Mě se proto osvědčilo nosit za tímto účelem igelitový sáček, který přes fotoaparát a objektiv nasazujete mezi každým zmáčknutím spouště, či čekáním na světlo. Řešení, které stojí do 5 korun a funguje na jedničku.

Dalším ochranným prvkem, který se určitě hodí, je klasický ochranný filtr. Tento filtr nemá žádný další efekt, pouze chrání čočku objektivu. Vždy je lepší utírat mořskou vodu z filtru než ze samotné čočky. Slaná voda na objektivu po zaschnutí totiž krystalizuje a při nešetrném odstraňování by mohl být problém.

Tip: Já k ochraně používám filtry Hoya Protective, jelikož mají opravdu tenkou obroučku (prevence vinětace) a zároveň je jejich sklo na špici, co se optické kvality a odolnosti proti rozbití týče.

4.jpg

Tolik tedy k focení u moře, příště se podíváme na 5 rad pro focení na horách. Přeji dobré světlo a hodně štěstí.

Štítky: krajina, fotografujeme

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

Nikdo zatím nenapsal žádný komentář. Buďte první!
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Jak fotit, když venku mrzne

V návodu k fotoaparátu se dočtete, že je možno fotoaparát používat do teploty 0°C. Ale v mrazu se přesto běžně fotí. Kde je tedy…

1.1.2022

JaroslavJay

Fujifilm CLASSIC Neg. na starších foťácích Fuji

Pokud fotíte do RAF a používáte pro úpravu Capture One, zde je poměrně snadný trik jak využít nejnovější filmové simulace i na…

5.1.2021

Michal Kroupa

Krajinářská fotografie - rok 2020

Máme za sebou trošku zvláštní rok, tak se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících…

3.1.2021

Michal Balada

Dvojí polarizační filtr aneb využití efektů

Určitě každý známe označení CPL tedy cirkulární polarizační filtr. Každý, kdo tento filtr zná ví také jaký efekt vytváří.…

14.11.2020

Lukáš

Měření expozice: kdy a proč chybuje? Jak na ideální expozici?

Ve fotoaparátu vestavěné měření expozice je velmi užitečné, avšak ne 100% spolehlivé. V jakých případech je potřeba expozimetr…

2.5.2020

Tomáš

Krajinářská fotografie: březen - srpen 2019

Po delší době se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících nahráli.

16.9.2019

Michal Balada