Krajinářská fotografie - maximalizujeme obrazovou kvalitu

30.12.2010

38153

V předchozím článku krajinářské fotografie jsme dokončili problematiku expozice. Dnes si ukážeme, jakými způsoby lze maximalizovat obrazovou kvalitu fotografií.

Pokud fotíte krajinu z ruky na ISO 800 a výsledné fotografie vám přijdou obrazově kvalitní, nemusíte číst dál. Tento článek pro vás určen není. Pokud však berete fotografii trošku vážněji a v honbě za optickou kvalitou se z fotoaparátu snažíte "vyždímat" co se dá, jste tu na správné adrese.

Na čem obrazová kvalita závisí?

Obrazová kvalita fotografií je určena dvěma skupinami proměnných. Tou první skupinou je veškerý "hardware" představovaný snímačem fotoaparátu (jeho velikostí, rozlišením a kvalitou), objektivem (jeho ostrostí, projevující se barevnou vadou či vinětací) a použitým příslušenstvím (kvalitou filtrů, stativu, atd.). Druhou skupinou, kterou já nazývám "software", představují veškeré dovednosti fotografa tento hardware použít, plus schopnosti fotografie následně softwarově upravit.

První skupinu proměnných jsme zvolili nákupem fotografického vybavení. Zvýšení obrazové kvality v rámci těchto proměnných je možné pouze nákupem nového, lepšího a dražšího "nádobíčka". To ale není cílem tohoto článku. Smyslem tohoto článku je naučit se "vyždímat" co nejvíce z toho co už máme. To znamená zaměříme se na zdokonalení fotografických a postprodukčních schopností.

Jak dostat z našeho fotoaparátu co nejvíce?

Abychom v krajinářské fotografii maximalizovali obrazovou kvalitu musíme:

1. fotit do rawu

2. kontrolovat ISO

3. kontrolovat histogram

4. vhodně aplikovat software

1. Fotíme do RAWu

Pokud spadáte do skupiny fotografů, kterým na maximalizaci obrazové kvality záleží, je focení do rawu absolutní nezbytností. O focení do rawu napsal Tomáš samostatný článeček, který určitě doporučuji přečíst. Já se focením do tohoto formátu v článku nebudu podrobně zabývat, jelikož by to byla kapitola sama pro sebe. Jen shrnu, že mezi základní výhody používání tohoto formátu patří:

možnost dodatečné úpravy expozice vytvoření výstupu dle vašich potřeb

korekce vyvážení bílé rozšířené možnosti archivace fotografií

zvýšení dynamického rozsahu snímků maximální záznam obrazových dat

Proč všeobecně používat raw? Odpověď je jednoduchá: kontrola. Fotograf by měl být tím, kdo má kontrolu nad fotografiemi a ne jeho fotoaparát s výrobcem přednastavenými algoritmy.

A proč používat raw z hlediska maximalizace obrazové kvality? Jednoduše proto, že fotoaparát, aby vytvořil JPEG formát musí informace zachycené senzorem prohnat několika fázemi, z nichž každá redukuje, degraduje a komprimuje informaci původně senzorem zachycenou. Výrobci fotoaparátů k tomu používají různé algoritmy, které nám při zmáčknutí spouště dávají okamžité a "přijatelné" výsledky v podobě formátu JPEG. Např. u 18mpx fotoaparátu se tady bavíme o kompresi z 24MB na 7,72MB. To nepotřebuje génia, aby si každý uvědomil k jakým kompromisům tady dochází a o jaké ztrátě informací se bavíme!

Pokud tedy ještě nefotíte do rawu, tak ZAČNĚTE!!

2. Kontrolujeme ISO

ISO je hodnota, která představuje citlivost senzoru na světlo. Její zvýšení nám umožní fotografovat v horších světelných podmínkách anebo “zmrazit” pohyb například při focení sportu či wildlife. Jak je to možné? Jednoduše tím, že zvýší-li se citlivost senzoru na světlo, sníží se tím čas potřebný k zachycení správně exponovaného záběru.

Snad každý z nás však ví, že každé zvýšení hodnoty ISO souvisí s růstem úrovně nežádoucího šumu. Proto dalším z klíčových pravidel maximalizace obrazové kvality je udržovat hodnotu ISO na co nejnižší možné hodnotě.

Já u 99% svých krajinářských fotografií používám hodnotu ISO 100 a nevidím důvod proč ji zvyšovat. Vždy je lepší natáhnout čas i na několik minut (za předpokladu že fotím z kvalitního stativu, který je v krajinářské fotografií samozřejmostí), než zvyšovat ISO!

Jediným případem kdy doporučuji zvýšit ISO je situace, kdy se vám v krajině něco pohybuje a potřebujete to "zmrazit". Takových situací je ale v krajinářské fotografii minimum.

3. Kontrolujeme histogram - používáme metodu "exponování vpravo"

Asi všichni už víme co je histogram a jak ho používat. Pokud ne, mrkněte se na jeden z mých starších článků, ve kterém se o histogramu, jeho funkci a využití zmiňuji podrobněji.

Jak ale můžeme histogram využít ke zvyšování obrazové kvality?

Většina senzorů našich digitálních fotoaparátu je schopna zaznamenat okolo 6-8 stop dynamického rozsahu (od černé až po čistě bílou). Ve 12 bitovém módu tak máme 4096 stupňů jasu. V 8 bitovém módu (JPEG) je to pak pouze 256 stupňů jasu (další důvod proč preferujeme focení do rawu a práci s více-bitovými formáty). Nejtmavší stupeň, který senzor může zaznamenat má hodnotu 0, zatímco nejsvětlejší hodnotu 4096. Ostatní stupně jasu jsou rozděleny mezi tyto dva extrémy.

Proč vás touto teorií otravuji? Protože, a v tom je ten háček, senzory digitálních fotoaparátů zaznamenávají data lineárním způsobem. To způsobuje, že rozmístnění stupňů jasu mezi zmíněnými extrémy není rovnoměrné. Na grafu nahoře můžeme vidět, že přibližně 75% stupňů jasu je obsaženo v prvních 2 stopách, zatímco poslední 4 stopy obsahují pouze 25% stupňů.

Co to znamená v praxi? Zjednodušeně řečeno, abychom do snímku "dostali" co nejvíce stupňů jasu a tedy i co nejvíce informací ze senzoru, měli bychom histogram tlačit doprava. Jak to udělat? Jednoduše ..kde to jde, budeme se fotografie snažit záměrně přeexponovat. Nejsnazší způsob jak to udělat je využít v programu AV kompenzaci expozice (posunout ji o kousek doprava). Ideální histogram po aplikování této metody je k vidění na obrázku vpravo.

Krom toho, že nám tato metoda umožňuje zaznamenat více informací má i jednu další nespornou výhodou a tou je minimalizace šumu.

Šum se vyskytuje především v tmavých místech fotografie. Tím, že fotografii snímanou do rawu záměrně o chlup přeexponujeme snížíme počet míst ve fotografii, kde se může šum vyskytovat. Zjednodušeně řečeno "snižujeme množství šumu ve fotografii"!

Teď mi možná někdo namítne, že jsem získal fotografii obsahující maximum informací a méně šumu, což je tedy super, ale je pořád přeexponovaná. Jenže komu to vadí? Fotíme přeci do rawu, tzn. při následných softwarových úpravách můžeme expozici zase o kousíček stáhnout, aniž by to mělo vliv na obrazovou kvalitu fotografie.

Určitě se teď někdo zeptá: "A o kolik tedy můžu fotku přeexponovat?" V praxi to záleží především na tom, co se fotí. U fotografií ve kterých nám nehrozí žádné přepaly můžeme přeexponovat více (třeba i o jednu stopu), ale u fotografií, kde jsou přepaly potenciálním rizikem (noční město, záběry do slunce, atd.) lze přeexponovat opravdu pouze o chlup. Pravidlem je zatlačit expozici maximálně doprava, ale vždy pouze tak, abychom se vyhnuli přepalům. (Příkladem je mírně přeexponovaná fotografie nahoře, jejíž histogram je zobrazen výše a která byla po "stáhnutí expozice" použita v úvodní části článku)

Já metodu "exponování vpravo" v praxi aplikuji tak, že mám v programu AV kompenzaci expozice permanentně posunutou o chloupek doprava a stahuji ji pouze při focení záběrů u kterých hrozí výskyt přepalů.

4. Aplikujeme software

Jakákoliv softwarová manipulace může fotku vylepšit či pokazit. Já se však v rámci toho článku nemám prostor zmiňovat o klasických softwarových úpravách.

Když mluvím o software v rámci zvyšování obrazové kvality mám tím totiž namysli noiseware (speciální software na redukci šumu). Na trhu jsou jich desítky. Od freewarových prográmků až po placené pokročilé verze jakými jsou například Imagenomic Noiseware Pro, Noise Ninja nebo Topaz Denoise.

Teď mi možná někdo namítne: "Proč kupovat drahý noiseware, když mám redukci šumu v Photoshopu, či v Lightroom?" Odpověď je jednoduchá. Specializovaný software dosahuje na tomto poli naprosto jiných výsledků a nabízí mnohem širší možnosti než jakýkoliv "all-round" software.

Často je tento software představován jako alternativní řešení těm, kteří se chtějí vyhnout přechodu na full-frame (jelikož nižší hladina šumu je jedním z hlavních argumentů pro přechod z aps-c na full-frame).

Já jsem pořídil Imagenomic Noiseware Pro z podobného důvodu a musím uznat, že mě nezklamal. Samozřejmě nelze očekávat zázraky, ale vzhledem k pořizovací ceně jsem přesvědčen, že pokud má někdo vyšší ambice než jen dělat fotky pro sebe a rodinku, tak se tento prográmek určitě vyplatí.

Takže jak na to? Jak bojovat se šumem? Opět si to trošku seřadíme, ať v tom máme pořádek.

1. Focení - největší kus práce v rámci redukce šumu lze odvést již při samotném focení. To spočívá ve focení do rawu, vypnutí jakýchkoliv redukcí šumu ve fotoaparátu a aplikování metody exponování vpravo. Proč fotit do rawu či exponovat vpravo jsme si již vysvětlili, jen k tomu dodám, že právě ta ztrátová komprese informací při focení do JPEG má za následek vyšší úroveň šumu.

Tady mi možná majitel některé z nejnovějších zrcadlovek řekne, že jeho fotoaparát šumí více při focení do rawu než do JPEG. A bude mít pravdu. To je ale dáno "agresivnějším" algoritmem v nových fotoaparátech, který šum při focení do JPEG odbourává intenzivněji, než tomu bylo u starších modelů (krásně je tento rozdíl vidět při srovnání staršího Canonu 450D a nového Canonu 550D). Nenechte se ale zmást. Je to jen snaha výrobce uspokojit masu těch co fotí do JPEG. Běžně fotící uživatel totiž ocení čisťounkou fotku bez šumu a nějakou tu ztrátu detailu moc neřeší.

Chcete-li obrazovou kvalitu zvýšit, je proto vždy lepší fotit do rawu a redukci šumu ponechat na specializovaném software, který bude s každou fotkou zacházet individuálně. To samé pak platí i pro redukci šumu ve fotoaparátu. Ta sice šum redukuje, ale bohužel za cenu značné ztráty detailu.

2. Postprocessing- takže máme fotku vyfocenou do rawu a lehoučce exponovanou vpravo. Co teď s ní? Základní pravidlo úspěšné redukce šumu, je aplikovat noiseware hned po otevření fotky z rawu. Zdůvodněno je to tím, že jakékoliv úpravy (změna expozice, vyvážení bílé, kontrastu, ostření, atd.) šum zvýrazňují.

Selským rozumem to můžeme vysvětlil tak, že když tu trošku šumu co tam máte smáznete hned na začátku, nebudou mít následně aplikované úpravy co zvýraznit. Pokud byste prováděli veškeré úpravy na začátku a redukci šumu nechali až na konec, šum by "narostl" takovým způsobem, že byste pak museli aplikovat opravdu silnou redukci šumu, která by již smazala i dost detailu.

Takže už víme kdy šum odstraňovat a teď ještě vědět jak. Vpravo se můžete podívat jak vypadá můj oblíbený Imagenomic Noiseware Professional (plug-in pro Photoshop). Opět nemám prostor, abych zde popisoval všechny jeho funkce a možnosti, ale pokusím se vytáhnout to nejdůležitější.

Předtím než začneme šum redukovat je třeba si uvědomit, že ne každý šum je stejný. Dvě nejzákladnější kategorie šumu jsou tzv. "luminance noise" a "color noise". Také jeho frekvence je různá, stejně tak jako výskyt v jednotlivých barvách či odstínech. Smyslem programu na redukci šumu je pak redukovat pouze ten šum, který se zrovna na fotografii nachází a také pouze v těch místech (určitých barvách, či tonálních odstínech), ve kterých se nachází. Ostatní by mělo být vzhledem ke snaze o zachování detailu dotčeno co nejméně.

Pokud nevíte jak s redukcí šumu začít, je dobré využít tzv."default setting". I já často začínám tím, že si za default setting zvolím "landscape" (viz obrázek po rozkliknutí). Jelikož však toto nastavení aplikuje redukci až příliš silnou (počítá se s horší kvalitou fotek), je mým dalším krokem snižování její účinnosti.

V tomto kroku tedy stahuji ten hlavní slider a tím je "Luminance". Obvykle se snažím najít hranici (v případě na obrázku to je hodnota 45), kdy je šum dostatečně zredukován, ale redukce ještě nemá příliš ničivý dopad na okolní detail.

Další důležitý slider je "Tonal Range", ve kterém určuji, zda chci šum stáhnout z tmavých, středně světlých, či světlých míst ve fotografii. Jelikož šum se vyskytuje především v nejtmavších místech fotografie (stíny, tmavá obloha, atd), snižuji většinou redukci šumu ve světlých místech (v případě prvního obrázku jsem ji stáhl na 40%).

Posledním z nejužitečnějších je slider "Color Range". V něm lze snadno určit, na které barvy bude redukce šumu aplikována. V případě na obrázku vpravo jsem potřeboval vyčistit od šumu modrou oblohu a moře, ale zároveň ponechat co nejvíce detailu na zpola ponořené cestě. Proto jsem redukci šumu stáhl u všech barev kromě modré, která zůstala na své stoprocentní hodnotě.

Když jste s výsledkem, který se vám zobrazuje v pravé části okna "Preview" spokojeni, kliknete na "OK" a výsledek je hotov. Následně fotografie upravíte klasickým způsobem jak jste již zvyklí, ale musím podotknout, že v rámci zachování co nejvíce informací, doporučuji pracovat s fotografiemi v 16bit TIFF, či méně objemném 16bit PSD formátu.

Má cenu se tím vším zabývat?

Závěrem článku bych chtěl znovu upozornit na skutečnost, že zmíněné metody maximalizace obrazové kvality nejsou vhodné pro každého. Pokud fotíte krajinu v rámci dovolené s rodinou u moře, či v průběhu nedělního výletu k řece Berounce, tak můžete všechny moje rady ignorovat, s klidem fotit z ruky do JPEG při ISO 800 a budete spokojení. Pokud ale máte v krajinářské fotografii vyšší cíle a patříte k těm bláznům co se po tmě ve 4 hodiny ráno drápou na útes či zasněženou horu, jen aby ten východ slunce stihli, tak v tom případě tento článek určitě stojí za přečtení.

Štítky: krajina, fotografujeme, editace

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

PavelR

30.12.2010 17:45

"exponovani vpravo"

Mam uplne opacnou zkusenost - obzvlast, pokud mam male ISO, tak exponuju zasadne tak, abych nemel prepaly, protoze kazde zachranovani z RAW bude na vysledku znat (zmena barvy) a za druhe proto, ze na kontrastnich hranach se pri zvetsujici expozici projevuji mnohem vice vady cele soustavy (objektiv, fotoaparat) - bily zavoj na tmavych castech + blooming.

Václav

30.12.2010 18:49

Re: "exponování vpravo"

Pavle dvě věci. (1) Nečetl jsi můj článek pozorně. Cituji ze článku: "Pravidlem je zatlačit expozici maximálně doprava, ale vždy pouze tak, abychom se vyhnuli přepalům." I já exponuji zásadně tak, abych neměl přepaly a ve článku na to upozorňuji! Podívej se na tu moji ukázkovou fotku a řekni, vidíš snad na ni či na jejím histogramu nějaké přepaly? (2) Metoda "exponování pravo" není založena na nějaké mojí zkušenosti. Je to učebnicová záležitost se kterou se setkáš v kdejaké odborné literatuře a která je doporučována předními landscape fotografy jako jsou David Noton, Tom Mackie, Tony Worobiec a další. Tzn. o její účinnosti tady není diskuse.

PavelR

30.12.2010 21:04

Ano, na histogramu prepal vidim, ale na fotce, kde je slunce se tomu clovek nevyhne, kdyz chce mit nejakou kresbu i ve stinech... Problem mam s tim, kdyz se hovori (dvakrat) o zamerne preexpozici a kompenzaci expozice do plusu. Dnesni zrcadlovky (zkusenosti mam s Canon + Nikon) nastavene na kompenzaci +-0 na 99% snimknu budou mit prepaly (jedine, kdyz bude velkou cast snimku zaujimat snih a nebo jina svetla plocha, tak spis podexponuji). Zaroven neni pravda, ze korekce expozice v PC nema zadny vliv na kvalitu - samozrejme, ze ma - kdyz expozici na pocitaci snizim, tak se zakonite zbavim bile i tam, kde ma byt. Je ale samozrejme jasne, ze nebudu nechavat ladem DR rozsah fotaku a budu podexponovavat. Tedy nejlepsi je vyfotit snimek tak, jak ma ve vysledku byt = tak, jak to dela kazdy slusny fotograf ;-) PS: To, ze jsi presel moje dalsi argumenty tykajici se kontrastnich prechodu znamena, ze jsi asi nikdy takove kontrasty nefotil a nebo ti na vysledne fotografii nevadi. Ovsem me vadi a proto nebudu preexponovavat. --- Tedy nikoho nenutim, aby fotil tak ci onak, jen nabadam k zamysleni a vyzkouseni, jak bude vypadat vysledek, kdyz si na fotaku ctenar nastavi korekci do plusu.

Václav

31.12.2010 01:22

Pavle (1)PŘEPALY - je pravda, že dnešní zrcadlovky mají (zejména v expozičně komplikovaných situacích) tendenci lehce přeexponovávat, ale nemůžu souhlasit s tím, že 99% snímků bude mít při komp.+-0 přepaly. ROZHODNĚ NE V KRAJINÁŘSKÉ FOTOGRAFII!! Ano, pokud budeš fotit krajinu jako turista, nebudeš aplikovat žádnou z metod kompenzace expozice mezi tmavým popředím a světlou oblohou (viz mé předchozí články), tak přepaly určitě mít budeš.. v tom máš pravdu. Ale pokud jsi fotograf krajinář (a jestli jsi si nevšiml nadpisu, tak tento článek se týká krajinářské fotografie), tak budeš řešit problematiku expozice filtrama či metodou manual exposure blending a přepaly máš vyřešený. Jediná situace kde mám problém s přepaly je focení nočního města, nebo focení přímo do slunce, které je ještě dost vysoko a jehož svit je proto příliš intenzivní. Ale i tady lze v nejhorším přepal ztlumit metodou manual exposure blending. Koukal jsem na http://galerie.rezny.net/ kde máš tvé fotky a zjistil jsem že a)krajinu nefotíš, b)na těch fotkách přírody co tam máš nebyly přechoďáky použity. V tom případě se nelze divit, že máš zkušenost takovou jakou máš. (2) KOREKCE EXPO V PC - pokud tvrdíš, že stáhnutí expo dolů stáhne i krapet bílou tam kde má být, tak máš pravdu. Je to ale v krajinářské fotografii takový problém? Je třeba si uvědomit, že tím "stáhnutím" se nemyslí žádné extrémní změny v expozici, ale pouze její doladění směrem dolů a že žádná metoda není naprosto ideální, není aplikovatelná ve všech situacích a že se občas hledá cesta menšího zla a to se týká i těch tvých kontrastních přechodů. (3)CO SE STANE KDYŽ SI ČTENÁŘ NASTAVÍ KOREKCI DO PLUSU - opět musím poukázat na to, že jsi článek nečetl pozorně. Cituji:"zmíněné metody maximalizace obrazové kvality nejsou vhodné pro každého" ..pokud si Franta Z. půjde po přečtení článku v rámci nedělního výletu k řece Berounce vyzkoušet nějakou tu "krajinářskou fotografii" a posune kompenzaci směrem doprava, je tu celkem vysoká pravděpodobnost, že se mu tam vyskytnou nějaké ty přepaly. Jenomže PRO FRANTU ZELENÁČE NENÍ TENTO ČLÁNEK URČEN! Článek je určen pro ty, kteří se krajinářské fotografii věnují, s expozicí umí pomocí filtrů či jiných metod pracovat a jsou schopni metodu exponování vpravo aplikovat aniž by jim nadělala víc škody než užitku. S pozdravem, "Neslušný fotograf" :o)

PavelR

31.12.2010 04:15

1) ok, ten kdo pouzije filtry a manualni expozici, tak nebude mit problem, o kterem pisi ;-) Ano, prechodak nepouzivam, protoze se mi nelibi tmava obloha. Take jsem se dival do tve webove galerie a nasel jsem jen HDR snimky, ktere jsou hodne upravene, ale me prijdou strasne pochmurne. To je ale dobre, ze fotime kazdy jinak, divak si sam muze vybrat, co se mu vic libi... 2) ano, vadi mi, kdyz bile kyticky nebo bile mraky nejsou bile, ale sede nebo prepalene... A nebo kdyz strom vyfoceny proti svetle obloze ma kolem vetvi barvy/prechody, ktere vznikly nedokonalosti pri foceni... + na tvych fotkach jsem zadne kontrastni prechody, ktere jsem mel na mysli nepotkal... 3) Nebavil jsem se o Frantovi, ktery pouziva plny automat. + tvoji "neslusnost" jsem pochopil, kdyz jsem videl dalsi fotky, protoze ta umelecka dila pouzivaji fotografii pouze jako vychozi material...

Václav

31.12.2010 07:28

(1) HDR nedělám :o) Na mém webu mám jen 2 HDR fotografie z dřívějška, ale od HDR jsem dávno upustil, takže to co tam vidíš je výsledek přechoďáků, manual exposure blending a focení dlouhých expozic v době, kdy jsou barvy jiné, než se kterými se lidské oko během dne běžně setká. Já totiž patřím k těm bláznům, kteří se ve 4 hodiny drápou na lokalitu, aby zachytili jen několik okamžiků trvající barevnou scenérii. Věř či ne, ale ty snímky nijak extrémně upravované nejsou. Většinou se příliš neliší od raw verze (což můžu kdykoliv doložit.. ono totiž pokud se nejedná o manuální expozici tak i ta raw werze má přechoďákem ztmavenou a barevně nasycenou oblohu ). Promiň, neber si to osobně, ale landscape fotograf bez přechoďáku pro mě není landscape fotograf. To je to samé jako kuchař bez vařečky :o) (2) Těmi barevnými přechody máš na mysli chromatickou aberaci (barevnou vadu)? Ta jde přeci krásně stáhnout v LR2 nebo PS. (3)Že se ti moje fotografie nelíbí, s tím nic nenadělám :o) Mě se líbí, 90% publika, porodcům soutěží a redakcím anglických časopisů, které ode mě fotografie kupují taky, takže asi zůstanu u svého stylu. Kritice se ale nebráním. Ba naopak ..mám ji mnohem radši než komentáře stylu "jee, to je hezká fotka".. protože takové komentáře mi nic nedají. Ale když má někdo co říct k mým fotografiím, tak mě v prvé řadě zajímá jeho práce. Pokud mi fotografie okomentuje takový Marian Matta nebo Tomaš Kašpar (uvažujíc české pole působnosti), tak se nad tím budu hodně zamýšlet. Pokud ale diskutuji o krajinářské fotografii s někým kdo ani nepoužívá přechoďáky, tak to se na mě nezlob, ale takovou konverzaci pak neberu moc vážně. Přeji dobré světlo a lovu fotek zdar :o)

Jan Bainar

31.12.2010 08:54

Velice dobrý článek. Chtěl bych se zeptat na dvě věci. Lze po aplikování odšumnění upravovat stále ještě v RAWu nebo je to už jen možné v TIFFu? A ta druhá věc - co to vlastně v tom moři stojí :-), k čemu to tam ti Britové mají?

PavelR

31.12.2010 12:24

LOL: "manual exposure blending" vede k HDR vysledku! 2) Kdybych mel na mysli barevnou aberaci, tak to napisu - tu zpusobuje nejvic objektiv. Ja mam na mysli svetly zavoj na tmave strane kontrastu a blooming tedy preteceni naboje do vedlejsich fotodiod na snimaci - oboje nejcasteji pozorovatelne na vetvich/listech vyfocenych proti svetlym mrakum. 3) No to by bylo smutne, kdybys musel porizovat fotografie, ktere se ti nelibi ;-) Jak jsem psal minule, nechci nikoho presvedcovat, aby fotil tak ci onak - a tim mene tebe - evidentne zkuseneho fotografa a grafika ;-) Jen jsem nastinil uskali preexpozice podlozena vlastni zkusenosti.

Václav

31.12.2010 14:28

HONZO - v první řadě díky za pochvalu článku :o) (1) Bohužel tady v tom má tento software krapet slabinu.. samotná práce v noiseware a tedy i výstup probíhá v 16-bit tiffu. Tzn. potřebuješ-li udělat nějaké základní úpravy, které preferuješ provádět v rawu, je v tomto směru nutné porušit "pravidlo výrobce" a zařadit tyto úpravy před otevřením fotky v noiseware. Podle mě je to vždy otázka menšího zla v konkrétní situaci. Prý se snad bude vyrábět plug-in i pro Lightroom, tak je možné, že tam pak půjde aplikovat noiseware opravdu jako "první krok". (2) V tom moři, to je starý vyhořelý pier (česky molo). V Brigtonu mají dva. Ten funkční je obrovský a je na něm postaven jakýsi "zábavný park" s mnoha atrakcemi, ten starý vyhořelý slouží už jen jako atrakce pro fotografy :o) PAVLE - (1) napiš "HDR photography" do google a nech si to vyhledat v obrázkách.. takhle vypadá HDR :o) (2) větve proti světlým mrakům nefotím, takže s tím co popisuješ problém nemám. (3) Díky ti za snahu nastínit úskalí preexpozice, ale jak jsem již zmínil v předchozím, je třeba si uvědomit, že každá metoda má svá rizika a není použitelná všude. Určitě však nelze metodu zavrhnout jen proto, že má nějaká úskalí, která se při její nevhodné aplikaci mohou projevit.

zdenda77

31.12.2010 16:22

Ahoj, jako vždy pěkně zvládnutej článek. Je to spíš o tom úvodu, pokud někdo chce dostat z fotek víc a má možnost fotit do Rawu, tu já nemám a i tak jsem si rád přečetl Tvůj článek, který vychází z praxe. Jinak trend v krajinářské fotografii je právě to co předvádíš tady Ty. Není samosebou, že jsi podruhé zasebou v Commended v prestižním Landscape Photographer of the Year. Hodně takových snímků a dobré světlo v roce 2011

Jan Bainar

31.12.2010 17:35

OK, díky za odpovědi. Já jsem si nejdřív myslel, že je to něco na chytání krabů...:-)

Václav

31.12.2010 19:40

ZDENDO kde jsi to vyčmuchal :o) ? Já si nepamatuji, že bych to tady na fotorádci zveřejňoval a na stránkách to nemám, jelikož plánuji nové a ty staré nejsou hodně dlouhou updatované. To jsi musel koukat na list vítězů z tohoto roku, což? :o) HONZO spíš než na chytání krabů bych to viděl na past na žraloky... na ty co nedávno útočili v Egyptě :o)) Každopáždopádně je novoroční večer a tak bychom měli dělat něco "vhodnějšího" než zrovna diskutovat krajinářskou fotografii tady na FR. Já se jdu pokusit vyfotit ohňostroj k London Eye.. pokud mě tam ty masy lidí neušlapou :o) Všem to nej do nového roku a dobré světlo v roce 2011 !!!

popi

2.1.2011 00:22

Vašku, tvé články si vždycky moc ráda přečtu i když krajinu nefotím (nejde mi :-)), jsou moc zajímavé a je příjemné nakouknout pod pokličku mistrovi :-)

vojta

4.1.2011 22:06

Ja bych jen upozornil na mensi chybicky s pocty. 8 bitu je 256 hodnot, tedy cisla 0 - 255 a to stejne u 12ti bitu, 4096 hodnot a cisla 0 - 4095, to jen tak na okraj:) No a s tim tvrzenim ze neuznavas nazory na krajinarskou fotografii od nekoho kdo nepouziva prechodaky...to snad ne? Kazdy ma svuj nazor a ten bys mel respektovat, nemusim prece ukazovat svoje dilo proto, abych mohl kritizovat jine! Tot vse, nic ve zlem...

kami

6.1.2011 21:56

Brighton

Koukám, že se nám ten west pier za dva roky trošku rozpadl :-( Úžasné místo na focení! http://www.kamiho.net/08/brighton/

Václav

7.1.2011 00:45

Pro vojtu

Vojto (1) já to nepočítal... s těma číslama jsem čerpal z odborné literatury... tzn. jestli to tam mají páni mistři krajinářské fotografie o ten chloupek špatně netuším, neřeším to a nenesu za to zodpovědnost (můžu ti dát link na anglickou knížku ve které jsou tyto čísilka uváděna, abys viděl že nekecám) :o) (2) podobně jako Pavel jsi nečetl co jsem napsal.. nepsal jsem, že to "neuznávám". Psal jsem, že diskuzi na téma krajinářské fotografie s někým kdo krajinu nefotí a nepoužívá přechoďáky (což je v krajinářské fotografii nejzákladnější metoda kompenzace expozice a o expozici byla právě s Pavlem řeč) "neberu moc vážně". Tzn. ano, každý má právo kritizovat, stejně tak jako já mám právo si vybrat čí kritiku si vezmu k srdci a čí kritiku nechám projít jedním uchem dovnitř, druhým ven. Stačí takhle nebo mi ještě někdo hodlá položit další "chytrou otázku"?

vojta

7.1.2011 10:39

Jen jsem narazel na to, ze jednou to mas napsany dobre a podruhy spatne...s tou kritikou mas samozrejme pravdu a tu posledni vetu si radej smaz, az takovy mistr z tebe jeste neni;)

Václav

7.1.2011 11:05

Pro vojtu

Vojto za mistra se ROZHODNĚ nepovažuji, ale nic mazat nebudu. Ta poznámka pramení z faktu, že mě upřímně mrzí, že se tady v rámci článků krajinářské fotografie snažím veřejnosti nabídnout nějakou tu informaci, radu či zkušenost ...půl dne smolím článek a pak místo díků od některých "šťouralú" dostávám "kopance", které navíc vznikají totálním PŘEKROUCENÍM toho co píšu. Jestli dotyční preferují číst raději články od Mistra Poláška alias Mistra Invekto, tak jim možná dám tu možnost.. jestli mi rozumíš, protože jsem si uvědomil, že na zdlouhavé "obhajoby" či "diskuze o ničem" pod články, opravdu nemám ani čas, ani energii.

Josef Plaček

7.1.2011 11:50

Já však mohu pouze děkovat za pro mě hodnotný a přínosný článek, ostatně i jako ty ostatní od Vás. Vždy se těším na další.

vojta

7.1.2011 13:12

Fakt nic ve zlym, taky jsem si tim prosel kdyz jsem psal neco do blogu, ale ono to tak proste vyznelo...ja rikam co si myslim i kdyz to lidem casto vadi...takze konec, diky za clanek a hodne uspechu v novem roce!

Jan Strakoš

11.1.2011 14:58

Rozbořené mýty

Doufám, že si tento skvělý článek přečtou i starší fotografové, kteří začínali s filmem a nerozumí příliš digitální fototechnice. Ještě dnes se setkávám s články, kde "renomovaní" fotografové radí přesný opak ... snímek podexponovat.

Jarouš

14.1.2011 14:48

Fotky a fotografové.

Chlapi, velice obdivuji vaše umění i vaše fotky. Jsem amatér a hluboko pod vaše zkušenosti. Někdy mám však pocit, jako by se ty fotky ubíraly divným směrem. Chybí tam věrohodnost a opravdová skutečnost. Mám občas pocit, že té techniky je všude až příliš. Jako když 60-ti letou ženu napudrujeme, nalíčíme, vytáhnem kůži a pak všem ukazujeme, jak je nádherná. Když pak to focené místo hledáme, třeba ho ani nenajdeme. Tak žasné ve skutečnosti mnohdy není. Paradoxem bývá, že když hledáme fotku desetiletí, nebo století, vyhraje to většinou snímek, který s kompozici, expozici a pod. nemá nic společného. Je to jen můj, možná hloupý názor. Rád uslyším i váš.

Voris

14.1.2011 18:27

Super články

Václav Krpelík píše ty nejlepší články, co jsem o krajinářské fotografii na Internetu našel v češtině nebo angličtině. Tyhle články jsou jediným důvodem, proč na fotorádce chodím. Jsou nabité informacemi, jsou srozumitelné a neobsahují mnoho vaty. Doplňkové fotografie jasně ukazují, že autor umí a text, že si nedrží své know-how pod pokličkou. Za články autorovi děkuji a přeji mu, ať se nenechá odradit kritikou a píše dál.

Václav

21.1.2011 20:04

Pro Vorise:

Pro Vorise: moc děkuji za chválu článků.. až bych řekl že Vás někdo navedl :o)

Václav

21.1.2011 20:14

Pro Jarouše:

Jardo tohle je zajímavý postřeh. Nedávno jsem se na toto téma bavil s mým francouzským kolegou Cyrilem Abadem.. on prohlásil "někdy se dívám na technicky dokonalé fotografie (své i cizí) a říkám si, jestli je tato cesta dokonalosti správná". Je to docela komplikované téma a tak mě napadá, že spíš než dlouhatánskou odpověď na to v budoucnu napíšu samostatný článeček, pod kterým se bude moci každý vyjádřit.

zdendaking

22.1.2011 13:41

Photoshop CS5 Camera Raw

Se zájmem jsem si přečetl Váš článek a nemohu než souhlasit.Sice již patřím k té starší generaci fotografů, kteří začínali na w&b v temné komoře, ale dnes jesm si již osvojil digitální fotografii az svou. Pracuji s Canon 5D a 5D Mark II na full frame a i zde provádím důsledné úpravy k odstranění digitálního šumu, aberace atd. Myslím, že se to vždy vyplatí pro konečné úpravy v photoshopu. Měl bych ale dotaz k uvedenému softwaru ( stejné jako u NIK Dfine 2.0 ), pokud sem správně pochopil, redukce šumu se prování až na formátu výsledného tiff po uložení s Camera Raw, pokud se budeme bavit o platformě Adobe. Camera Raw umožňuje v poslední verzi poměrně efektivním algoritmem redukci digitálního šumu. Prozatím mně vždy vyhovovalo a při zvětšeninách na A1 formát zcela bez problémů. Proto bych si dovoli upřesňující dotaz, zda provádíte nejprve redukci na surovém raw snímku v CR nebo necháváte bez povšimnutí až na formát tiff po vyexportování s CR do photoshopu. Bavím se o 16 bit tiff formátu na 64 bit Photoshop CS5 ve windows 7 64 bit. S pozdravem Zdeněk

Václav

26.1.2011 16:01

Re: Photoshop CS5 Camera Raw

Zdravím Zdendo. Bohužel poslední verzí Adobe Raw nevlastním, tzn. nemohu v tomto případě sloužit. Jinak pochopeno to bylo správně... Noiseware pracuje s 16 bit tiff (což není úplně ideální - preferoval bych raw), ale zkoušel jsem redukovat šum v rawu v Lightroom 2 a pak to porovnat s výsledkem z Noiseware Pro, který pracoval s tiffem a výsledek jasně mluvil pro Noiseware, jelikož tento specializovaný software umožňuje redukovat šum jen ve vybraných částech fotografie (barvách, odstínech, atd.), zatímco Adobe redukoval šum všude, což vedlo k větší ztrátě detailu. Ale je docela možné, že poslední verze od Adobe může být mnohem lepší a pro méně šumící full-frame bohatě stačí. Pokud bych měl fotografii hodně zašuměnou, tak bych ji nejdříve lehoučce odšuměl před vyexportováním do 16 bit tiff a pak teprve bych ji prohnal přes Noiseware. Naštěstí fotografie které by tohle vyžadovaly nemám, ačkoli fotím s aps-c.

Raadgie

27.1.2011 13:13

Nejnižsí ISO neznamená nejnižší úroveň šum

Pěkný článek, ale rád bych upozornil na jeden mýtus: "Já u 99% svých krajinářských fotografií používám hodnotu ISO 100 a nevidím důvod proč ji zvyšovat". To já fotím 99% na ISO 160 a 320. Ten důvod by byl. A to že nejnižsí ISO (100) neznamená nejnižší úroveň šumu. Nemusí to být čip od čipu pravda. Doporučuji udělat si následující test na vaší značce fotoaparátu. http://marvelsfilm.wordpress.com/2009/10/10/canon-7d-noise-and-iso-test/ http://vimeo.com/10473734 Pro můj canon, který má stejný čip jako EOS 7D jsou ideální násobky 160ti (160, 320, 640 a pak možná ještě 1250).

Václav

2.2.2011 19:43

Re:

Ten link mi nefunguje :o( Jinak já mám ve svém fotoaparátu pouze možnost ISO 100, 200, 400, atd. Tzn. při každém zvýšení ISO pak dojde ke zvýšení úrovně šumu... na tom se nic nemění. Proto vždy fotím krajinu na ISO 100.

Raadgie

3.2.2011 14:28

Nejnižsí ISO neznamená nejnižší úroveň šum

Oba linky fungují, ještě jednou: "http://vimeo.com/10473734" "http://marvelsfilm.wordpress.com/2009/10/10/canon-7d-noise-and-iso-test/" Ano, je třeba přepnout krokování ISO o 1/3 stopy. Potom budou dostupné i mezihodnoty. Pokud to nelze, i tak bych doporučil ostatním otestovat šum mezi ISO100 a ISO200. Např. v uvedeném testu na 7D ISO200 stále vychází lépe než ISO100.

Ferd

28.5.2013 15:11

Velmi působivé fotky. A zajímavé články o úpravě. V technické části textu je ale několik nepřesností. Obrázek gamma u zdůvodnění expozice na světla neodpovídá skutečnosti: gama není lineární nýbrž logaritmická závislost. Lineární bude v logaritmických souřadnicích. Neplyne z ní nijak důvod exponovat na světla. Možná to plyne z jiných důvodů, těžko říci co měl autor na mysli. Ale mohu se domnívat, že se jedná o často šířený omyl, že kontrast scény je transformována na monitor A/D převodníkem (na snímek) lineárně. Rovněž popis HDR(high dynamic range) a exposure blending nejsou dvě odlišné metody jak se vypořádat s kontrastem. HDR (vysoký dynamický rozsah, vysoký kontrast) je charakteristika scény. A problém kontrastní scény se dá řešit řadou metod. Blending (smísení fotek různé expozice) je jednou z nich (lhostejno, zda použiji 2 či více snímlů, zda to dělám manuálně ve PS či na to pustím automaticky kvalitnější SW). Existuje i řada dalších metod(třeba již zmíněný přechodový filtr-zejména u rovného horizontu). Pro pana Strakoše-rada podexponovat má zcela konkrétní důvod. A princip stanovení citlivosti ISO podle nejnižší citlivosti). Pro stanovení expozice snímku platí stejné metody pro čip obdobně jako pro staré filmy :-) Zjednodušeně: u hotového snímku citlivost (tedy ztracené detaily ve stínu)nevrátíte. Ale kontrast (a detaily ve světlech-pokud jsou zachycené) ano. Na detailnější technický popis tu není prostor ale exponovat podle stínů (nikoli "na stíny") a vyvolávat (byť digitálně ve PS) podle světel je stále platný. Podexpozice se z obdobných důvodů dělal u diapozitivů. Určitě bych uvítal další praktické a zajímavé články na téma úprava fotografií. Fotografické oko je opravdu velmi působivé. I konkrétní ukázky jak nudného břehu Temže vytáhnout něco krásného. :-) Budu se těšit.

Ondřej83

15.7.2014 23:29

Dobrý den, mám jeden dotaz -chci si pořídit něco na odšumování. Váhám mezi Vámi doporučovaným Imagenomic Noiseware Pro a Neat Image Pro. Nemáte zkušenosti i s tímto druhým? Děkuji moc za případnou odpověď.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.