Brand

Krajinářská fotografie - PLÁNOVÁNÍ pro fotografie snů

Viděli jste někdy fotografii známého místa a marně přemýšleli, jak ji fotograf "vyrobil"? Jak je možné, že jste na onom místě sami několikrát byli, ale nikdy jste takovou scenérii nezachytili? Jaký je rozdíl mezi výletovým cvakáním a promyšleným fotografováním krajiny? To se pokusím rozlousknout v tomto článku.

Ve svých článcích popisuji a na workshopech vysvětluji různé techniky pro focení krajiny. Čím dál více si ale uvědomuji, že disponovat potřebným vybavením a znalostí jak ho použít ještě neznamená zaručenou cestu k úspěchu. Jak se říká: "Je rozdíl znát cestu a jít po ní".

CO VŠE JE TŘEBA?

Ano, chcete-li umět fotografovat krajinu, budete se muset naučit pracovat s ND filtry, dlouhými časy, zvládnout lepení expozic, či lepení snímků do panoramat a mnoho dalších technik. Bude také třeba vycvičit si "krajinářské oko", abyste dokázali vidět příležitost tam, kde ji jiní nevidí. V neposlední řadě se však budete muset naučit plánovat, jelikož jen malé procento vysněných fotografií vzniká náhodně.

00.jpg

NÁHODA ČI ÚMYSL?

Když jsem se na nedávném workshopu zeptal nejmenovaného účastníka, jak vznikly jeho nejlepší dosavadní fotografie, odpověděl "náhodou". Prostě šel na výlet do neznáma, a když se mu něco líbilo, tak to cestou cvaknul. Ano, i takto mohou vzniknout pěkné záběry. Šance, že tímto způsobem ale vznikne něco unikátního, je opravdu velmi malá. Proto takovýmto snímkům velká část fotografické populace říká "výcvaky".

Tyto snímky mohou být sice pěkné, bohužel však zachytí jen to, co na stejné cestě každý, či každý druhý turista viděl. Unikátní záběry, které divákovi vyrazí dech, však vznikají většinou jinak. Při jejich tvorbě totiž fotograf zahrnuje již zmíněné plánování. Pojďme se společně podívat na několik příkladů.

 

Příklad č.1 - fotografie "CANARY WHARF"

003.jpgKdyž jsem ještě žil v Londýně a aktivně se účastnil soutěže Landscape Photographer of the Year, chodil jsem o víkendech v rámci "vyvětrání si hlavy" hledat scenérie, které by mohly, dle mého názoru, v této soutěži oslovit.

Takto jsem našel opuštěné místečko, ze kterého byl přes Temži fantastický výhled na Canary Wharf. Místo bylo schované za hromadou naplaveného smetí a přístupné pouze za odlivu, což poskytovalo dokonalé soukromí pro focení. Škoda jen toho popředí, které bylo tvořeno nezajímavě rozbahněným břehem.

Když jsem však oblast detailněji prozkoumal, našel jsem pozůstatek staré dlážděné cesty, která dříve sloužila pro spouštění lodí na vodu. Šlo ale jen o 12 metrů dlouhý pruh dlaždic, který byl daleko od vody, z čehož se tedy nedalo nic "vyždímat".

Fotograf "cvakač" by pravděpodobně nasázel hromadu snímků a odešel spokojeně domů. Já fotoaparát ani nevytáhnul. Místo toho jsem šel na internet a na stránkách hydrometeorologického ústavu začal pátrat po "tide forecast" (předpovědi přílivu a odlivu).

Proč? Měl jsem totiž v hlavě vizi, kterou zbývalo jen zrealizovat. Potřeboval jsem méně světla pro delší expozici, která by proměnila vlnky na řece do reflexí schopného jezera, dobu po západu slunce, při které by byly mrakodrapy v Canary Wharf už rozsvíceny a k tomu hlavně úroveň vody, při které by spodní část dlážděné cesty byla zatopená tak, aby cesta jakoby pokračovala směrem k mrakodrapům.

Zjistil jsem, že tato situace nastane v 10 hodin večer za cca 3 týdny. Bohužel tou dobou jsem byl zrovna v práci. Naštěstí nadřízený byl velkým fandou mých fotografií, takže nebyl problém vzít si tři hodiny volna. V "osudový" den jsem šel jako každý jiný nejdříve do školy a pak do práce. V 9 hodin večer jsem však z práce utekl, přijel na místo, postavil stativ, udělal jeden několikaminutový záběr, nádobíčko sbalil a běžel zpátky do práce.

O několik měsíců později se takto vzniklá fotografie dostala do hlavního kola soutěže. Následně se umístila v "Commended" výběru, byla po dobu dvou měsíců vystavena jako velkoformátový print v Národním Divadle v Londýně a publikována v Awards book. Netvrdím, že je tato fotografie dokonalá. Není. Ale určitě zaujala unikátností scenérie, kterou zachycuje.

 

Příklad č. 2 a 3 - fotografie "PORTHCURNO BEACH" a "ST. MICHAEL´S MOUNT"

001.jpgV Cornwallu hrálo plánovaní větší roli než jinde právě kvůli přílivu a odlivu.

Představte si to zklamání, když jsem poprvé, ještě nezkušený, jel přes půlku Británie k překrásné Porthcurno Beach, jen abych zjistil, že příliv vychází na brzké ranní hodiny a tudíž pláž, kterou jsem přijel fotit je schovaná pod vodou.

Zkušenostmi se člověk učí a tak jsem příští expedici naplánoval tak, aby mi vyšel odliv na ranní focení u Porthcurno Beach (viz fotografie níže) a o mnoho dní později příliv na ranní focení u St. Michael´s Mount (viz fotografie vpravo).

Opět šlo o načasování doby před východem slunce s tím správným přílivem. Abych scenérii dodal kapku života, počkal jsem si ještě, než se na ostrově rozsvítilo první světýlko a pak teprve stisknul spoušť.

Věřili byste, že tato long-exposure fotografie vznikla za jemného mrholení a při skoro dvoumetrových vlnách?

 

 


PLÁNOVÁNÍ V PRAXI

002.jpgO plánování před expedicemi jsem se již zmínil v mnoha článcích. V tomto směru doporučuji přečíst zejména Tipy a triky v praxi (odstavce popisující orientaci v terénu pomocí kompasu, suncard a solárního kalkulátoru).

Nejde však jen o plánování před příjezdem na lokalitu, ale i o plánování na lokalitě samotné.

Pokud mám možnost, jdu si vždy lokalitu obhlídnout předem za denního světla, abych pak večer či následující ráno šel už, jak se říká "na jisto".

Pokud ta možnost není (například když člověk leze na vrchol neznámé hory a nestihl by se mezi hledáním kompozic a vlastním focením vrátit), tak se na lokality vydávám alespoň v dostatečném časovém předstihu, abych měl pak na identifikaci optimálních podmínek dostatečný prostor.

Není nic horšího než na vysněné lokalitě zažít dokonalé světlo (které trvá jen chvíli) a nemít předem vyhlídnutou kompozici. Pak tam člověk jen zoufale pobíhá a neví co s tím.

Ideální stav nastává, když si fotograf lokalitu za denního světla obhlídne a zkusí si představit, jak by mohla vypadat za optimálních světelných a jiných podmínek. Zajímá nás doba západu / východu slunce, poloha slunce a úhel světla, roční období, povětrnostní podmínky, doba přílivu / odlivu, turistická sezóna a další spousty proměnných, které mají na podobu finální fotografie vliv.

ZVYŠOVÁNÍ PRAVDĚPODOBNOSTI ÚSPĚCHU

Někdo možná namítne, že často můžeme vše desetkrát naplánovat, ale příroda si to pak stejně zařídí po svém. A bude mít pravdu. Počasí člověk neporučí a tak platí, že "krajinářská fotografie se musí vychodit". Na vyhlídnuté místo většinou budete muset jít několikrát, než se všechny elementy setkají tak, aby vytvořily dokonalou fotografii.

Tím, že se naučíte plánovat, si ale významně zvýšíte pravděpodobnost úspěchu. Připomeňme si situaci z příkladu č. 1. Kdybych se neřídil kalkulací provedenou na základě předpovědi přílivu a odlivu, mohl bych na lokalitu jít třeba padesátkrát a stejně by vytoužená situace nejspíš nenastala. Díky správnému plánování tam však stačilo jít pro onu fotografii jen jednou.

004.jpg

Schopnost věci naplánovat tak, aby se naplnila fotografova vize, často znamená rozdíl, mezi úspěchem a selháním. V krajinářské fotografii si na rozdíl od studiových fotografů nemůžeme poskládat kompozici, nastavit světlo, či upravit focený objekt. Musíme hrát s kartami, které nám příroda rozdá. Co však udělat můžeme, je porozumět pravidlům této hry a stát se v ní dobří. Výsledkem pak budou "fotografie našich vizí a snů" :o)

 

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

Esperant

10.11.2012 21:09

plánování

Já když plánuju focení a jedu na místo porvé tak si předplánuju teoreticky zajímavé místa z Google Earth.Není to sice úplně přesné ,ale párkrát mi to pomohlo najít zajímavé místa.

Václav

13.11.2012 16:55

re: Esperant

Ahoj, díky za komentář. Google Earth používám taky. Dneska hold existuje spousta sw aplikací a nespočet internetových zdrojů informací, pomocí kterých lze plánování podstatně ulehčit :)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Ovládněte kompenzaci výkonu blesku

V minulém článku jsem vysvětloval, jak v praxi správně používat kompenzaci expozice. Dnes na toto téma navážeme, a to kompenzací…

21.6.2016

Tomáš

Ovládněte kompenzaci expozice

Kompenzaci expozice považuji za jednu z nejdůležitějších funkcí všech fotoaparátů. Umožňuje nám korigovat (polo)automatické…

16.6.2016

Tomáš

Přechod Merkuru přes Slunce dnes odpoledne

Dnes odpoledne od 13:12 (letního času) dojde k velmi zajímavému úkazu. Planeta Merkur bude celé odpoledne přecházet přes sluneční…

9.5.2016

Tomáš

Krajinářská fotografie: Únor - duben 2016

Zima se opět příliš nepředvedla a ti z vás, kteří se už těšili alespoň na příjemné a teplé jarní dny jsou zřejmě dost zaskočení…

2.5.2016

Michal Balada

Expoziční režimy 101

Určitě se pořád najde spousta začínajících fotografů, nebo lidí, kteří fotí déle, ale hledají nejvhodnější způsob. A většina asi…

19.4.2016

Jiří

Proč nejsem "eco-friendly" fotograf

V dnešní době se fotograf potkává s mnoha novými pohledy na věc. Je správné vstupovat do chráněných oblastí, které chceme…

4.4.2016

Václav