Brand

Krajinářská fotografie – řešíme problematiku expozice pomocí filtrů

leebox.jpgV dnešním díle si představíme ten nejdůležitější nástroj pro řešení problematiky expozice v rámci krajinářské fotografie a tím jsou filtry. Řekneme si jaké druhy filtrů budeme pro focení krajiny potřebovat, pochopíme způsob jejich použití a dozvíme se i několik užitečných rad z praxe.

Téměř každý, kdo si někdy zkusil vyfotografovat krajinu zjistil, že dosáhnout správné expozice není tak jednoduché. Nejčastější problém se kterým se setkáváme, je výrazný kontrast mezi oblohou a popředím. Jednoduše řečeno, naše fotoaparáty exponují buďto na tmavé popředí a pak je obloha přeexponovaná a nebo exponují na oblohu a pak je popředí podexponované. Je-li kontrast opravdu značný, vznikají nám navíc v kritických místech přepaly či podpaly (viz předchozí článek).

Způsobů, jak tento problém řešit, je několik, ale tím nejoblíbenějším a nejefektivnějším v krajinářské fotografii jsou filtry. Pojďme se tedy nejdříve podívat, jaké filtry máme dnes na trhu k dispozici a které z nich budeme pro focení krajiny potřebovat.

JAKÉ FILTRY PRO FOCENÍ KRAJINY?

Filtry všeobecně můžeme rozdělit na dvě základní skupiny. Tou první jsou všem známe “screw-in” filtry, které se závitem přímo šroubují na objektiv (například polarizační filtry Hoya, B+W, Tiffen, Sigma, atd.), tou druhou skupinou jsou tzv. “slot-in” filtry, které jsou většinou čtvercového či obdélníkového tvaru a zasouvají se do speciálního držáku před objektiv (například přechodové filtry Cokin, Lee, Hitech).

 

“SCREW-IN” filtry

Screw-in filtry jsou firmami nabízeny v různých variantách a velikostech od polarizačních filtrů, přes různé oteplující fitry, přechodové filtry, expozici spomalující filtry (tzv. ND filtry), až po ochranné filtry, či filtry pro speciální efekty.

pro1_cp_62mm_01.jpgVýhodou screw-in fitrů je jednoduchost jejich použití. Jakmile filtr jednou našroubujete na objektiv, můžete ho tam bez výměny ponechat týdny. Nevýhodou těchto filtrů je jejich neuniverzálnost (každý objektiv má jiný průměr, tzn. fotograf musí pořídit filtry zvlášť pro každý objektiv, či dokupovat redukční kroužky) a v krajinářské fotografii pak jednak jejich omezená schopnost řešit problematiku expozice, a také jejich vinětace při použití více filtrů za sebou.To jsou důvody proč z kategorie screw-in filtrů doporučuji pro focení krajiny používat pouze filtry polarizační.

A když už jsme u těch polarizačních filtrů, tak je třeba zmínit, že co se krajiny týče, některé dělají svou práci lépe než jiné. Nemám tím tentokrát namysli ani tak optickou kvalitu, ale spíš konstrukci filtru samotnou. Tím co je pro nás v krajinářské fotografii klíčové je totiž tloušťka obroučky filtru a přítomnost závitu pro další filtry.

Proč? Jednoduše proto, že abychom z fotografií dostali co nejvíce, budeme muset kombinovat polarizační filtr s filtry přechodovými. Polarizační filtr proto musí být co nejtenčí (aby dohromady se slot-in systémem nevinětoval) a zároveň musí mít závit pro uchycení slot-in adaptace a držáku. Příkladem takového polarizačního filtru je Hoya PRO1 Digital Circular PL, který tloušťkou obroučky odpovídá tzv. “slim” filtrům a přitom disponuje i závitem k uchycení dalších filtrů, či filtrových systémů.

 

“SLOT-IN” filtry

leeholder+ndgrad.jpgSlot-in filtry jsou nabízeny podobně jako screw-in filtry v nespočetných variantách a velikostech. Hlavní výhodou slot-in filtrů je jejich univerzálnost. Fotograf pořídí sadu těch filtrů, které potřebuje, k ním jeden držák do kterého se filtry zasouvají, a dle počtu objektivů a jejich průměrů, několik relativně levných redukčních kroužků. Tzn. filtry a držák zůstávají pro všechny objektivy stejné, mění se pouze redukční kroužek kterým držák připevňujeme k objektivu, popřípadě na polarizační filtr. Nevýhodou těchto filtrů je pracnost při jejich nasazování, nutná opatrnost při manipulaci s nimi, a vyšší riziko jejich poškození (poškrábání). Slot-in filtry jsou v krajinářské fotograii tím klíčovým a tak se jimi budeme zabývat podrobněji.

 

Které slot-in filtry budeme potřebovat?

Jak už jsem zmínil, nejdůležitějším úkolem filtrů v krajinářské fotografii je kompenzovat expoziční rozdíl mezi tmavým popředím a světlou oblohou. Proto filtrem číslo jedna bude tzv. ND grad filter.

  • Neutral density graduated filter (ND grad filter / šedý přechodový filtr) – je obdélníkový filtr, který je ve spodní části čirý a v horní části zabarven do neutrální šedé. Spodní část filtru tedy dokonale propouští veškeré světlo a zachovává tak popředí záběru maximálně světlé, zatímco horní část laicky řečeno “ztmavuje” příliš světlé pozadí (oblohu). Tím filtr kompenzuje kontrast mezi příliš světlou oblohou a tmavým popředím, a umožňuje dosáhnout dokonalé expozice.

Velkou výhodou tohoto slot-in filtru je možnost jeho posunu v držáku nahoru či dolů. Tím lze filtr nastavit do pozice, ve které bude horizont totožný s liníí začínajícího ztmavení na filtru a tedy nedojde k něchtěnému překrývání či mezerám (čehož nelze dosáhnout u “screw-in” filtrů).

ND grad filtry se vyrábí z hlediska intenzity v denzitách 0.3, 0.6, 0.9 a z hlediska tvrdosti přechodu ve verzích “hard edge” a “soft edge”. Verze “hard edge” (neboli tvrdý přechod) se všeobecně doporučuje pro zrcadlovky s aps-c senzorem a pro scény s rovným, nenarušeným horizontem, zatímco verze “soft edge” (neboli jemný přechod) se všeobecně doporučuje pro full-frame zrcadlovky a scény s horizontem, který je přerušen vysokými budovami, horami, či jinými objekty, které nechceme ztmavit. Z pohledu zkušenosti fotografa jsou pak doporučovány filtry s tvrdým přechodem pro ty zkušenější fotografy, zatímco filtry s jemným přechodem, tolerující více chyb, jsou doporučovány začátečníkům.

Díky ND grad filtru máme vyřešen hlavní problém, tedy kompezaci expozičních rozdílů mezi tmavým popředím a světlou oblohou. V krajinářské fotografii se ale často setkáváme ještě s jednou zajímavou problematikou a tou je zpomalování expozice. Řada fotografů při focení krajiny zvažuje, či scénu “zmrazit” a nebo naopak “zdůraznit pohyb” prodloužením expozice. Focení krajiny není jen o zachycení toho co vidíme, ale často i o naší kreativitě či fantazii. Proto dalším filtrem, který považuji za základní je ND 0.9 filter.

  • Neutral density filter (ND filter / šedý filtr) – je čtvercový filtr, který je celý neutrálně šedý a jelikož snižuje propustnost světla, používá se k záměrnému prodloužení expozice. To lze využít např. při fotografování ranního / večerního moře, kde ND filtr dodá efekt mlhy, či máme-li v záběru mraky, kterým dlouhá expozice přidává na dramatičnosti.

 

Jakou značku slot-in filtrů koupit?

V Evropě na trhu slot-in filtrů soupeří tři výrobci. Jsou jimi Cokin, Hitech (Formatt) a Lee. Každý nabízí jiné ceny, jinou kvalitu, a jiné možnosti. Pojďme se na ně podívat trošku detailněji.

 

cokin_filter_setup.jpgCokin pochází z Francie a dnes je jedním z nejrozšířenějších filtrových systémů na světě. Jeho výhodou je cenová dostupnost (je z uvedených nejlevnější) a je také k dostání za rozumné ceny v ČR. Je nabízen v mnoha variantách a několika velikostech (A – Amateur 67mm, P – Professional 84mm, Z – Pro 100mm a X – Pro 130mm), které odpovídají různým požadavkům fotografů.

Praxe: s Cokin systémem jsem rok fotil a domnívám se, že Cokin systém je dobrá volba pro amatéry, kteří fotí krajinu příležitostně a nechtějí za filtry moc utrácet. Poměr cena / výkon je poměrně dobrý, ale na druhou stranu musím zdůraznit, že Cokin filtry jsou nepoužitelné pro seriózní krajinářskou fotografii. Při použití dvou či více filtrů za sebou (například kombinace ND a ND grad) ostrost radikálně klesá a objevuje se nežádoucí nádech do fialova. Při focení proti slunci se často ztrácí kontrast a vyskytují nežádoucí reflexe. Navíc redukční / adaptační kroužek na některých objektivech vinětuje nehledě na třídu (velikost filtru) kterou fotograf používá.

 

 

hitech.jpgHitech filtry jsou vyráběny Britskou společností Formatt a distribuovány do celého světa. Cenově vychází dráž než Cokin, ale na druhou stranu jsou o dost levnější než Lee a proto jsou často považovány za zlatou střední cestu. Rozšířené v ČR příliš nejsou, přestože distribuce zde existuje.

Praxe: s Hitech filtry nemám osobní zkušenost, ale dle recenzí a mnoha zahraničních diskuzí by měly být opticky podstatně lepší než Cokin.

 

 

 

leefilterskit.jpgLee je Britský výrobce profesionálního filtrového systému. Jeho základem je 100mm bytelný, univerzální držák, široký rozsah 100mm filtrů a řada profesionálního příslušenství. Dle mnoha fotografů je Lee nejlepší filtrový systém na světě a tomu také odpovídá jeho cena, která je zejména v ČR až neúměrně vysoká.

Praxe: s Lee filtry už nějakou dobu fotím a jsem maximálně spokojený. Ostrost skvělá i při použití dvou či více filtrů za sebou, žádné nežádoucí zabarvování do fialova či hněda, a navíc žádná vinětace. Není divu, že všichni fotografové co fotí v UK krajinu na profesionální úrovni používají Lee. Není k tomu co dodat, jen snad to, že pokud byste uvažovali o koupi Lee filtrů, vyplatí se je určitě nakoupit v GB i kdyby jste si pro ně měli do Londýna zaletět (cena např. 0.9 Pro Glass filtru je v Londýně 100 liber = 2 800 Kč, v ČR je cena stejného filtru 5 000 Kč, tzn. za ušetřené 2 200 Kč si koupíte zpáteční letenku s Easyjet do Londýna včetně letištních poplatků, projdete se po Waterloo nebo si vyfotíte Big Ben či Tower Bridge ...a to jsme u jednoho filtru...).

JAKOU SESTAVU FILTRŮ ZVOLIT?

Tak už víme, jaké druhy filtrů a jakých značek máme k dispozici, teď ale kolik jich budeme opravdu potřebovat a v jakém pořadí je před objektiv sestavit? Pro názornost uvedu svou sestavu filtrů včetně odhadu jejich použití při mém focení krajiny.

  1. Hoya PRO1 Digital Circular PL (použit u 95% fotografií, sundávám ho pouze na noční fotografie za účelem zkrácení už i tak několikaminutové expozice)

  2. Lee 0.9 ND grad hard edge (použit u 60% fotografií, sundávám ho pouze na noční snímky nebo tam, kde používám soft edge či 0,6 ND grad)

  3. Lee 0.9 ND grad soft edge (použit u 30% fotografií, používám ho většinou tam, kde nelze použít hard edge, kvůli objektům výrazně přesahující horizont)

  4. Lee 0.6 ND grad hard edge (použit u 5% fotografií, většinou tam, kde není scéna natolik kontrastní, abych využil 0.9 ND grad)

  5. Lee 0.9 ND Pro Glass (použit u 20% fotografií za účelem záměrného prodloužení expozice v rámci kreativity)

 

Tyto filtry po té umisťuji před objektiv v tomto pořadí (myšleno směrem od objektivu):

  • system.jpgZákladní sestava: I. polarizační filtr, II. adaptační kroužek, III.držák, IV. přechodový filtr
  • Sestava s ND filtrem: I. polarizační filtr, II. adaptační kroužek, III.držák, IV. přechodový filtr, V. ND Pro Glass (toto pořadí s ND Pro Glass filtrem na konci má smysl pouze u Lee, jelikož ND Pro Glass má speciální vrstvu limitující odlesky a proto je doporučeno jeho umístění na konci)
  • Ideální sestava doporučená firmou Lee: I. adaptační kroužek, II. držák, III. ND / grad filtry, IV. polarizační filtr, V. speciální clona, (tato sestava kdy speciální polarizační filtr je ve předu a vše je navíc kryto speciální clonou je ideální, ale její cena spolu s filtry několikanásobně převyšuje cenu některých zrcadlovek, takže pokud nejste profesionální fotograf či znuděný milionář, není vyloženě nutná)

Takže shrneme-li to, budete určitě potřebovat polarizační filtr a 0.9 přechodový filtr (s tvrdým nebo jemným přechodem). Když zbydou finance, můžete dokoupit i 0.9 ND filtr, případně i nějaký ten slabší přechodový filtr. Já používám filtrů pět, ale domnívám se, že si lze vystačit i se třemi, takže nemusíte hned zrujnovat peněženku. Časem zjistíte, že stejně skoro všechno odfotíte v kombinaci polarizák + 0.9 přechoďák.

Čemu bych se vyhnul, jsou jakkoliv zabarvené filtry. Sice vytváří zajímavé efekty a tak se většina začátečníků nechává unést barvičkami (také jsme si tím prošel), ale časem přijdete na to, že fotografie pořízené při použití barevných filtrů nevypadají přirozeně, a proto je defakto nikdo z profesionálů nepoužívá.

Poslední a nejdůležitější podmínka správné volby filtrů je, aby daná sestava spolu s použitým objektivem nevinětovala. Tohle může být větší problém než se zdá, jelikož právě širokoúhlé objektiv, které jsou v krajinářské fotografii využívány nejvíce, mají s vinětací problém. Nejlépe je na tom opět firma Lee, která nabízí speciální širokoúhlý adaptační kroužek, díky kterému lze filtry použít i na 11 či 10mm (u aps-c), a nejhůře je na tom firma Cokin, která sice nabízí širokoúhlý držák, ale v řadě případů je to právě redukční kroužek který vinětuje a ne držák. Tzn. rozhodnete-li se použít filtry Cokin s ultra-širokoúhlým objektivem, budete muset sundat polarizák, či nefotit na nejkratších ohniscích. Proto je důležité si celou sestavu filtrů před pořízením promyslet a ideálně před zakoupením vyzkoušet, či se alespoň poradit s někým, kdo má s daným objektivem a filtry zkušenost.

JAK FILTRY POUŽÍVAT V PRAXI

Samotné použití filtrů v praxi je poměrně jednoduché. Zkušenost fotografa je sice vždy důležitá (zejména při volbě správného filtru pro kontkrétní situaci), ale i tak si můžeme pro práci s filtry stanonvit několik univerzálních pravidel:

1. Dle čeho volit mezi tvrdým (hard edge) a jemným (soft edge) přechodovým filtrem?

Pokud nám horizont výrazně nepřesahují různé objekty (hory, skaliska, stromy, domy, útesy, atd.) je nejoptimálnějším řešením použít přechodový tvrdý filtr. Pokud je horizont značně nerovný, či narušen uvedenými objekty, je potřeba použít přechodový jemný filtr, jinak se vystavujeme riziku, že zmíněné objekty budou účinkem filtru výrazně ztmaveny.

2. Dle čeho volit stupeň denzity přechodového filtru?

Stupeň denzity přechodové filtru se volí dle kontrastu focené scény. Čím je scéna kontrastnější, tím je potřeba zvolit vyšší denzitu, aby se kontrast kompenzoval. U kontrastních scén bych doporučil ND 0.9 přechodový (většina krajinářských fotografií) a u těch méně kontrastních lze použít ND 0.6, či dokonce ND 0.3 přechodový filtr, aby efekt filtru nebyl příliš silný (tyto situace jsou však spíše vyjímečné). Vše tedy záleží na kontrastu scény a na efektu kterého chceme dosáhnout.

3. Jak probíhá vlastní použití filtrů?

Vlastní použití filtrů vypadá tak, že nejdříve pootočením nastavuji filtr polarizační, pak do držáku zasouvám filtr přechodový a nakonec posunem nahoru či dolů dolaďuji jeho polohu tak, aby mi začátek ztmavené části filtru navazoval na horizont scény. U jemných přechodových filtrů lze toto pravidlo porušit a filtr zasunou i o něco hlouběji (dosáhnout přesahu).

4. Jak je to s manipulací s filtry?

Filtry (zejména slot-in filtry) jsou náchylné k poškrábání. Proto veškerá manipulace s nimi musí být velmi opatrná. Filtry se často poškrábou nejen při nešetrném zasouvání do držáku, ale také při samotném převozu, přenosu, či skladování. Proto se určitě vyplatí pořídit speciální “peněženku” na filtry (filter pouch), která je při focení velmi praktická (nosí se na opasku či na hrudníku a tak poskytuje snadný a rychlý přístup k filtrům), a navíc poskytuje potřebnou mechanickou ochranu.

leecleaning.jpg5. Jak probíhá údržba filtrů?

Pro ideální údržbu filtrů je doporučováno nejprve použít stlačený vzduch, abychom se ofouknutím zbavili největších nečistot a pak použít mikrovláknovou utěrku. Když to nepomůže, lze při čištění použít neagresivních roztoků jako je napříkla Kodak Lens Cleaner.

Tolik říká teorie. Přiznám se však, že si v praxi s nějakými roztoky či ofukováním vůbec hlavu nelámu. Svoje Lee filtry po každém použití lehce opláchnu pod teplou vodou, nechám chvíli okapat a pak utřu speciální Lee utěrkou (která je mimochodem přibalena zdarma ke každému Pro Glass filtru). Netuším jestli je to tak správně (proto to raději neberte jako návod), ale k teplé vodě jsem dospěl po focení v Cornwallu, kde se z moře nesl neustálý sprej miniaturních kapiček několik stovek metrů směrem do vnitrozemí, takže jsem během focení musel filtry několikrát omývat teplou vodou (která zároveň rozpouští sůl a mastnoty) a pak dosušovat Lee utěrkou. Popravdě si nedokážu představit, jak bych v takovýchto podmínkách filtr ofukoval, či pokaždé aplikoval speciální roztok.

SLOVO ZÁVĚREM

Tím jsme dnes probrali pro krajinářskou fotografii nejdůležitější filtry a vysvětlili si i jak je používat. Jakého výrobce či sestavu filtrů zvolit by mělo záležet především na úrovni na jaké chcete krajinu fotit a na vaší peněžence. Rád bych se přimluvil za Lee filtry, protože jsou opravdu skvělé, ale je mi jasné, že pokud se fotografování krajiny nebudete věnovat pravidelně a s nějakou tou lepší technikou, tak by to byly vyhozené peníze a stejný užitek vám přinese levný Cokin. Na druhou stranu pokud jste investovali do drahého těla a nejlepších objektivů, byla by škoda před ně dávat levné filtry a znehodnotit tak nemalou investici do nakoupené techniky.

Brožura Lee filtrů ke stáhnutí: The LEE SYSTEM Brochure

V příštím díle krajinářské fotografie si ukážeme, jak problematiku expozice řešit pomocí HDR.

Pro případné komentáře, otázky, či návrhy můžete navštívit vlákno "Krajinářská fotografie" v Diskuzi Fotorádce, které bylo za tímto účelem zřízené.

 

Štítky: krajina, fotografujeme

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

Rampa

13.7.2010 19:59

super článek Vašku...moc si mi pomoh :)

Amatérka

24.8.2010 17:49

Hledala jsem si informace o filtrech a zjistila jsem, že je mám vlastně všechny "doma" a parádně naservírované. Díky :)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Přechod Merkuru přes Slunce dnes odpoledne

Dnes odpoledne od 13:12 (letního času) dojde k velmi zajímavému úkazu. Planeta Merkur bude celé odpoledne přecházet přes sluneční…

9.5.2016

Tomáš

Krajinářská fotografie: Únor - duben 2016

Zima se opět příliš nepředvedla a ti z vás, kteří se už těšili alespoň na příjemné a teplé jarní dny jsou zřejmě dost zaskočení…

2.5.2016

Michal Balada

Expoziční režimy 101

Určitě se pořád najde spousta začínajících fotografů, nebo lidí, kteří fotí déle, ale hledají nejvhodnější způsob. A většina asi…

19.4.2016

Jiří

Proč nejsem "eco-friendly" fotograf

V dnešní době se fotograf potkává s mnoha novými pohledy na věc. Je správné vstupovat do chráněných oblastí, které chceme…

4.4.2016

Václav

ADRENALINOVÉ DOLOMITI 2015

Řekli byste, že je možné vylézt s těžkou foto-technikou na Torre di Toblin, z vrcholu nafotit západ slunce a pak se s příchodem…

2.3.2016

Václav

Krajinářská fotografie: Listopad 2015 - Leden 2016

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud podivným. Přestože se zatím příliš nepředvedla a ve výběru převažují snímky podzimní, pár…

4.2.2016

Michal Balada