Brand

Krajinářská fotografie – učíme se používat fotoaparát I.

thestormiscoming.jpgV dnešním díle navážeme na výběr fotografické výbavy z dílu předchozího a ukážeme si, jakými režimy fotoaparát disponuje, které z nich jsou ty pravé pro focení krajiny a jak je správně používat v rámci praxe krajinářské fotografie.

Asi každý kdo poprvé v životě dostal do ruky nějakou tu digitální zrcadlovku a uviděl nesčetné množství tlačítek a funkcí, nabyl dojmu, že focení s takovýmto přístrojem bude opravdu složité. Jak už to ale někdy v životě bývá, ne vše musí být takové, jaké se z počátku zdá, a tak bych řekl, že po pochopení základních principů je opak pravdou.

Bohužel mám jen několik řádků abych poodkryl to, co pro některé autory představuje náplň celých knih. Z tohoto důvodu záměrně “zapomenu” rozebírat teorii a pokusím se jednoduše a srozumitelně vypíchnout ty nejužitečnější poznatky z praxe a způsob jejich aplikace v rámci krajinářské fotografie. Zjednodušeně řečeno, namísto vysvětlování “proč to tak funguje”, se zaměřím spíše na “jak to udělat, aby to fungovalo”.

REŽIMY PRO FOCENÍ KRAJINY

Někdo určitě namítne, že hezkou fotku může udělat v jakémkoliv režimu a má pravdu. Měli bychom ale fotoaparát nechat volně tápat v rámci automatických programů nebo mu radši “řekneme”, co má udělat a jakého výsledku chceme dosáhnout? Krajinářská fotografie, jako každý jiný druh fotografie má svá specifika, a tak se pro ni některé režimy hodí více, než ty jiné.

Při focení krajiny většinou chceme mít všechno z rohu do rohu pěkně ostré. To znamená musíme mít kontrolu nad hloubkou ostrosti. Jak toho dosáhneme? Jednoduše tím, že fotoaparátu zadáme jakou clonu má použít. Toho lze primárně dosáhnout pouze v režimech priorita clony a manuál. To je také ten zásadní důvod, proč doporučuji krajinu fotit pouze v těchto dvou programech.

REŽIM PRIORITA CLONY (Canon – AV, Nikon - A)

Priorita clony je nejužitečnější režim pro focení krajiny vůbec a troufám si říct, že ho používám zhruba u 80 % svých fotografií. V tomhle programu nastavíme požadovanou clonu, reprezentovanou clonovým číslem “f” a fotoaparát za nás sám dopočítá čas potřebný pro vyhotovení správně exponovaného záběru. Jaké "f" číslo tedy nastavit? Bude to záviset především na tom co vše chceme mít ostré, na použitém ohnisku a také na množství světla, které máme zrovna k dispozici. Abychom pochopili jak tyto tři proměnné fungují, uvedeme si několik ukázek z praxe.

Modelová situace č.1 - hloubka ostrosti a clona

Jsem v Africe a fotím lva číhajícího pod stromem, na kterém visí vyděšený turista. Řekněme, že jsem neuvědomělý zapálený fotograf, a tak mě turista nezajímá a chci vyfotit pouze toho lva - a to tak, aby vynikl z pozadí, tedy abych měl zaostřenou jen jeho hlavu s hřívou a ostatní zůstalo mimo fokus. Docílím toho jednoduše tím, že nastavím nejnižší “f” číslo, které mi objektiv dovolí (u lepších objektivů např. f2,8).

Poté ale koukám na fotku a říkám si, že by možná nebylo špatné, kdybych měl zaostřeného jak celého lva, tak i křoviny kolem něj, aby mi šelma lépe zapadla do prostředí. Nastavím proto vyšší F číslo, například f8 a voalá, lev je krásně zaostřený včetně křovin kolem něj a je tím pádem z fotografie všem jasné, že jsem to nevyfotil v zoologické zahradě.

Už už bych chtěl lva a visícího turistu opustit, když si povšimnu, že křik toho zoufalce přivábil další lvy, kteří se začali přibližovat ze všech stran. Z neuvědomělého fotografa se náhle stává fotograf uvědomělý, když mi docvakne, k jaké hostině se tady schyluje a... kolik bych za takovouhle fotografii mohl dostat, jestli se mi to podaří dostat všechno do záběru. Nastavím tedy f14, abych měl zaostřené jak všechny lvy, tak i strom s visícím turistou a zachytím ten “životní” záběr ostrý pěkně z rohu do rohu.

Dobrá, přiznávám, v Africe jsem sice párkrát byl, ale žádného lva ani na stromě visícího turistu se mi vyfotit nepodařilo. Co nám ale z této poněkud netradiční modelové situace krásně vyplývá, je princip práce s hloubkou ostrosti. Zjednodušeně řečeno, chceš-li mít zostřeno jen na jeden objekt nebo jeho část (docílit malé hloubky ostrosti), odcloň dle možností objektivu. Chceš-li mít vše pěkně z rohu do rohu ostré (docílit velké hloubky ostrosti), přicloň na f10 a víc. Pomineme-li několik výjimek, které představují kreativně laděné fotografie, budeme při focení krajiny pracovat s velkou hloubkou ostrosti a proto je zlatým pravidlem krajinářské fotografie používat vyšší clonová čísla.

parliamentii.jpgJak moc ale bychom měli clonit a které “f” číslo tedy konkrétně zvolit? Bude to f8 nebo f12 nebo f16? Teď přichází na řadu další faktor a tím je použitý objektiv. Všeobecně můžeme říct, že čím kratší ohnisko, tím je potřeba clonit méně a čím delší ohnisko, tím je opak pravdou. Fotím-li například s extraširokoúhlou Tokinou 11-16mm f2,8 PRO DX na jedenáctém milimetru, mám odzkoušeno, že stačí přiclonit na f8. Vyměním-li ale tokinu za Canon 17-55mm f2,8 IS USM a fotím na padesátém milimetru, budu muset přiclonit alespoň na f12.

Každý objektiv je v tomto směru unikátní a tak je dobré znát, s čím člověk fotí a jak na tom které sklíčko je. To zjistíme buďto praxí na principu pokus /omyl anebo můžeme přečíst nějakou podrobnou recenzi, která nám poodhalí nejen jak moc je potřeba s konkrétním objektivem clonit, ale i všechny pro a proti tohoto skla. Doporučit mohu například http://www.photozone.de , kde naleznete recenze všech nejpoužívanějších skel jak v rámci kategorie aps-c, tak v rámci kategorie full-frame.

Aby to nebylo tak jednoduché, vstupuje do hry další proměnná a tou je světlo. Tím že přicloníme totiž zároveň snížíme množství světla dopadající na senzor fotoaparátu a ten nám proto automaticky dopočítá delší čas, aby nedostatek světla kompenzoval a dosáhl tak správné expozice. Čím vyšší clona, tím delší tedy bude potřeba čas k vyhotovení správně exponovaného záběru. Jak se mi tato zákonitost promítne do focení v praxi si ukážeme na dalším modelovém příkladě.

Modelová situace č.2 – množství světla a clona

Jsem na fotoexpedici v Cornwallu, stojím na útesu tyčícím se nad slavnou Porthcurno Beach a fotím východ slunce. Je 6.30 ráno, takže světla je zatím ještě málo a proto nastavuji nejnižší možnou clonu, při které je moje Tokina dostatečně ostrá i v rozích a tou je f8. Namáčknu spoušť a v hledáčku a na displeji se mi zobrazí fotoaparátem dopočítaný čas 30 sekund.

Ale pozor, je to opravdu správně dopočítaný čas nebo mi fotoaparát pouze ukazuje svůj limit, jelikož v poloautomatických režimech je časem 30 sekund limitován? To prověřím jednoduše tím, že jemně odcloním, v tomto případě tedy na f6. Opět namáčknu spoušť a čas na displeji by se mi měl snížit z 30 sekund na 25 nebo dokonce na 20. Pokud tomu tak není, znamená to, že fotoaparát dopočítal 30 sekund ne jako optimální čas pro vyhotovení záběru, ale jako nejdelší v rámci programu priorita clony možný. V takovémto případě bych musel přepnout do manuálního režimu, ve kterém lze pomocí funkce BULB fotit i několikaminutové časy, ale to si ukážeme později.

Vraťme se k situaci, kdy nám fotoaparát po kontrolním odclonění na f6 dopočítal čas 25 sekund, což poukazuje na správnost výpočtu. Nastavíme opět clonu f8 a můžeme bez starostí vyfotit první zkušební záběr. Světelné podmínky se ale při východu slunce s přicházejícím množstvím světla rychle mění a tak na další záběry už tolik času potřeba nebude. Fotoaparát nám při cloně f8 bude s přibývajícím světlem snižovat čas potřebný k správně exponovanému záběru na 25, 20, 15, 10... atd. sekund. Při čase 5 sekund ale zjistím, že ten efekt krásné mlhy, kterou mi z vln udělaly delší časy je pryč. Jak omezit množství světla dopadající na senzor a prodloužit tím čas k dosažení zmíněného efektu? Velice jednoduše. Přicloním například na f16 a voalá, jsem opět na čase v desítkách sekund. Takhle mohu clonit až na f22, což je limit většiny objektivů. Co když ale už ani f22 nestačí k získání požadovaného času? Pak už pomůže jen použití ND filtru, ale to už je zase kapitola o filtrech a k té se dostaneme v některém z dalších článků.

porthnanven.jpgKdyž už rozumíme základům práce se clonou, nesmíme zapomenout, že v programu priorita clony se vyskytuje ještě jedna proměnná. Tou je hodnota ISO, která představuje citlivost senzoru na světlo. V běžné fotografii nám její zvýšení umožní fotografovat v horších světelných podmínkách anebo “zmrazit” pohyb například při focení sportu či wildlife. Jak je to možné? Jednoduše tím, že zvýší-li se citlivost senzoru na světlo, sníží se tím čas potřebný k zachycení správně exponovaného záběru.

Jelikož však krajinu fotíme zásadně ze stativu, a navíc nám nikam nemůže utéct, nemusíme se dlouhých časů bát. Navíc je potřeba brát v úvahu, že jakýmkoliv zvýšením hodnoty ISO roste i úroveň nežádoucího šumu a proto dalším klíčovým pravidlem v krajinářské fotografii je ponechat hodnotu ISO na její nejnižší možné hodnotě. Tou je u většiny fotoaparátu v kategorii aps-c hodnota 100, u některých 200 a některé full-frame zrcadlovky disponují dokonce hodnotou 50 (u full-frame fotoaparátů však toto pravidlo nemusí být dodržováno tak striktně, jelikož jsou na tom s hladinou šumu jinak než fotoaparáty v kategorii aps-c ).

Tím jsme si představili ten nejužitečnější program pro focení krajiny, vysvětlili které proměnné v něm hrají roli a jak s nimi v rámci krajinářské fotografie pracovat. Co když nám ale nastane případ zmíněný v modelové situaci č.2, tedy že nám těch 30 sekund, které máme v režimu priorita clony k dispozici, nebude na vyhotovení správně exponovaného záběru stačit? V tom případě zbývá jediná možnost a tou je přepnutí do režimu manuál a využití funkce BULB.

REŽIM MANUÁL (Canon – M, Nikon – M)

V režimu manuál vstupuje do hry další proměnná a tou je čas. Narozdíl od programu clona, ve kterém nám fotoaparát čas sám dopočítal, si tentokrát budeme muset poradit sami. Jak ale určit ten správný čas, který je potřeba k vyhotovení dokonale exponovaného záběru, při dané hodnotě clony a citlivosti ISO? No, mohli bychom pořídit expozimetr. Ten však stojí tisíce korun a navíc nezohledňuje filtry, které máme před objektivem a které nám snižují průtok světla dopadající na senzor. Jak to tedy obejít? Budeme muset využít ve fotoaparátu vestavěného expozimetru a znalost zákonitostí EV. Jak jsem ale už na začátku předeslal, smyslem mých článků není vysvětlovat teorii, ale spíše říct “udělej to tak a ono to bude fungovat” a tak ti, co touží po znalosti zákonitostí EV mohou navštívit tento článek, zatímco pro ty, které zajímá jak to vyřešit v praxi uvedu další situační model.

Modelová situace č.3 – BULB funkce a manuál

Fotím západ slunce na Whitesand Bay u Sennen Cove. Slunce už zapadlo za obzor a začíná se stmívat a tak uklízím nádobíčko a chystám se na cestu zpět. Sotva ale popojdu pár metrů, všimnu si, že odliv poodkryl zajímavou část útesu tvořenou velkými balvany, které ještě před dvěma hodinami, když jsem na lokalitu šel, vidět nebyly. V kombinaci s bouřlivými vlnami, které mají schopnost při dlouhých expozicích vytvořit efekt mlhy by to mohl být zajímavý záběr, a tak se rozhoduji udělat pár záběrů.

Nastavuji nejnižší clonu při které ještě dosahuji dostatečné hloubky ostrosti (v případě tohoto objektivu f8), sundávám polarizační filtr, který snižuje průtok světla k senzoru, zachovávám hodnotu ISO100 a v programu priorita clony zkouším zjistit, jaký čas mi fotoaparát navrhne. Po namáčknutí spouště se mi v hledáčku zobrazuje hodnota 30 sekund. Zkušenost mi ale říká, že vzhledem k nedostatku světla se bude jednat spíše o limitní hodnotu, nežli o správně nastavený čas. Kontrolně proto odcloním na f6 a opravdu, hodnota zůstává pořád na 30 sekundách. Zkusím odclonit na f5 a hodnota je pořád na 30 sekundách. To znamená, že světla je opravdu velice málo a bude potřeba času mnohem delšího než 30 sekund k zachycení správně exponovaného záběru.

fog.jpgPřepínám proto do programu manuál, kde nastavím clonu na hodnotu totožnou s hodnotou z režimu priorita clony (tj.f8) a vracím se zpět do programu clona, abych si v něm nechal od ve fotoaparátu vestavěného expozimetru “poradit”. Nastavím ISO 400 a namáčknu spoušť. Fotoaparát mi při této hodnotě ISO dopočítává čas 25 sekund. Přepínám ISO zpět na 100 a vracím se do programu manuál. Zároveň si v hlavně násobím 25 (sekund) x 4 (z ISO 400) = 100 sekund = 1minuta a 40 sekund. Přecházím na funkci bulb (kterou naleznete po otočení ovládacím prvkem hned za časem 30sekund), mačkám spoušť dálkového ovládání a fixuji ji na dobu 1 minuty a 40 sekund. Tím dostávám správně exponovaný záběr.

Ještě to není jasné? Dobře, tak pokračujeme:

Expozice je dokonalá, ale kontroluji kompozici a jelikož s ní nejsem naprosto spokojený, trávím několik dalších minut hledáním nové. Než jsem však našel lepší kompozici, světla ještě ubylo. Opět tedy v programu priorita clony provádím výpočet požadovaného času při hodnotě ISO 400 a cloně f8, ale zjišťuji, že hodnota ISO 400 mi na tento výpočet již nestačí, jelikož čas při ní vychází na 30 sekund i po odclonění na f6 a f5. Nastavuji tedy hodnotu ISO 800 na základě které proběhne výpočet a namačkávám spoušť. Na displeji se mi zobrazuje čas 25 sekund. Přecházím zpět na ISO 100 a vracím se do programu manuál, přičemž si opět v duchu násobím 25 (minut) x 8 (z ISO 800) = 200 sekund = 3 minuty a 20 sekund. Mačkám spoušť dálkového ovládání a nechávám ji fixovanou 3minuty a 20sekund, čímž opět dostávám správně exponovaný záběr.

Podobné výpočty se dají samozřejmě provádět i na základě hodnot ISO 200 nebo ISO 1600. V tom případě však nebudu čas násobit čtyřmi nebo osmi ale dvěmi (při ISO 200) a šestnácti (při ISO 1600). Možná se vám to i tak z počátku může zdát složité, ale věřte, že tento princip výpočtu je opravdu jednoduchý, rychlý a až si ho v praxi párkrát vyzkoušíte, nebudete nad tím ani muset moc přemýšlet.

O čem přemýšlet

A když už jsme u toho přemýšlení, musím uvést, že při focení doporučuji vždy přemýšlet více o kompozici a světle, než o číslech a složitých funkcích fotoaparátu. Všechny ty vymoženosti nových fotoaparátů jsou tady, aby fotografovi usnadnili život. Často se ale stává, že ho naopak komplikují a fotografova pozornost je od foceného objektu táhnuta k fotoaparátu samotnému. To je důvod, proč dávám například při focení krajiny přednost režimu priorita clony před manuálem, který používám jen v situacích, kdy program priorita clony nelze použít (tj. potřebuji-li použít čas delší než 30 sekund).

Také by někdo mohl namítnout, proč neuvádím program priorita času. Vysvětlení je jednoduché. V programu priorita času nemohu hloubku ostrosti, která je při focení krajiny tím klíčovým, kontrolovat primárně. Možná jsou někteří zvyklí fotit například vodopád, fontánu či mořský příboj v režimu priorita času, kde si snadno určí, že chtějí čtyřsekundovou expozici pro zdůraznění pohybu a fotoaparát jim dopočítá clonu. Toho samého efektu lze ale dosáhnout v režimu priorita clony, kde prvotně nastavím clonu a namáčknutím spouště kontroluji fotoaparátem navrhnutý čas. Když čas nevyhovuje, upravím clonu a získávám čas požadovaný, jen s tím rozdílem, že mám snadnější kontrolu nad clonou, což mi v krajinářské fotografii zjednodušuje život.

thestone.jpgZáklady ovládání fotoaparátu jsou založeny na vztazích mezi clonou, časem a citlivostí senzoru na světlo. Na začátku je důležité tyto principy a jejich fungování pochopit, pak získané znalosti ověřit v praxi a nakonec zjistíte, že dobře fotíte a ovládáte ten “složitý přístroj”, aniž byste nad tím museli složitě uvažovat. Okem vidíte focenou situaci, mozek ji vyhodnotí a ruce automaticky vyladí fotoaparát do optimálních nastavení. Když se mě zeptáte, kde mám na fotoaparátu to nebo ono tlačítko a jak se dostanu k té nebo oné funkci, tak vám řeknu že ani nevím. Když mi ale dáte fotoaparát to ruky, ruce to nějak samy udělají. A toho si myslím, že je třeba docílit, protože pak budete moci přemýšlet nad focením a ne nad fotoaparátem a o to lepší budou vaše fotografie.

V příštím díle krajinářské fotografie dokončíme základy ovládání fotoaparátu, řekneme si něco o autofocusu a manuálním ostření, meteringu a ostřících bodech, a o focení do RAWu.

Pro případné komentáře, otázky, či návrhy můžete navštívit vlákno "Krajinářská fotografie" v Diskuzi Fotorádce, které bylo za tímto účelem zřízené.

 

Štítky: krajina, fotografujeme

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

Marcel

22.11.2012 22:33

proč nepoužívám foto za 100 tisíc

Zdravím vás,nádherný článek od profíka!Mě,jako amatéra s DSLR Canon 60D,který mám asi rok,předtím 450ku taky rok,jsem si potvrdil mou doměnku,že moje špatné fotky nejsou dané levnýma fotákama,ale bohužel mou hlavou a rukama!!!A také nedostatkem informací.Profík ze mě nikdy nebude,ale chtěl bych mít slušné fotky z mých cest.Moc díky za váš článek.Marcel

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Přechod Merkuru přes Slunce dnes odpoledne

Dnes odpoledne od 13:12 (letního času) dojde k velmi zajímavému úkazu. Planeta Merkur bude celé odpoledne přecházet přes sluneční…

9.5.2016

Tomáš

Krajinářská fotografie: Únor - duben 2016

Zima se opět příliš nepředvedla a ti z vás, kteří se už těšili alespoň na příjemné a teplé jarní dny jsou zřejmě dost zaskočení…

2.5.2016

Michal Balada

Expoziční režimy 101

Určitě se pořád najde spousta začínajících fotografů, nebo lidí, kteří fotí déle, ale hledají nejvhodnější způsob. A většina asi…

19.4.2016

Jiří

Proč nejsem "eco-friendly" fotograf

V dnešní době se fotograf potkává s mnoha novými pohledy na věc. Je správné vstupovat do chráněných oblastí, které chceme…

4.4.2016

Václav

ADRENALINOVÉ DOLOMITI 2015

Řekli byste, že je možné vylézt s těžkou foto-technikou na Torre di Toblin, z vrcholu nafotit západ slunce a pak se s příchodem…

2.3.2016

Václav

Krajinářská fotografie: Listopad 2015 - Leden 2016

Tento způsob zimy zdá se mi poněkud podivným. Přestože se zatím příliš nepředvedla a ve výběru převažují snímky podzimní, pár…

4.2.2016

Michal Balada