Brand

Krajinářská fotografie – vybíráme vybavení

fotoradceready.jpgV tomto prvním díle krajinářské fotografie začneme od samých počátků a představíme  si základní vybavení, které by nemělo chybět v šuplíku žádného krajináře, a se kterým se budeme v dalších dílech potýkat. Dozvíte se, na čem lze ušetřit, a naopak, kde se šetřit rozhodně nevyplácí, a uděláte  si celkovou představu o tom, co vše bude  pro krajinářskou fotografii potřeba.

Krajinářská fotografie může být finančně nenáročným koníčkem, stejně tak jako bezednou pokladnou, do které budete celý život sypat peníze. Obnos, který se rozhodnete do vybavení investovat, by ale měl odpovídat úrovni, na které se rozhodnete tento druh fotografie provozovat.

FOTOAPARÁT

Asi každého napadne, že tou nejzákladnější součásti výbavy bude fotoaparát. Jaký tedy pořídit? Možnosti kompaktních fotoaparátů jsou poměrně omezené a tak se zaměřím především na majitelé digitálních zrcadlovek a ty z vás, kteří o koupi digitální zrcadlovky uvažují.

Jakou digitální zrcadlovku tedy vybrat? Než odpovím na tuto otázku, musím vyvrátit marketingem způsobený mýtus, který říká, že dražší zrcadlovka, většinou ta s více megapixely a funkcemi, musí být zákonitě lepší. Není tomu tak. Hromadu funkcí běžný uživatel vůbec nevyužije a zákony fyziky říkají, že přidáte-li více pixelů na snímač o stejném rozměru, zákonitě vzroste úroveň nežádoucího šumu. To výrobci často “maskují” přidáním jakéhosi algoritmu, který hladinu šumu snižuje, ale kouknete-li se na výstupy ve formátu RAW, které tímto nejsou nijak dotčené, poznáte jak na tom fotoaparát opravdu je. Pokud ale nebudete zkoumat fotografie pod lupou nebo interpolovat a tisknout v opravdu velkých rozměrech, tak rozdíl v kvalitě mezi jednotlivými zrcadlovkami většinou ani nepoznáte.canon450d..jpg

Fotografům amatérům doporučuji vybírat zrcadlovku z kategorie aps-c (zrcadlovky s menším snímačem) a to spíše podle toho, jak padne do ruky, jak vyhovuje ovládání a jaký je k ní výběr objektivů. Doporučit mohu například Canon 450D, který rozumným rozlišením, jednoduchým ovládáním, kompaktostí a opticky velmi kvalitním výstupem představuje opravdu zajímavou volbu.

Pokud se krajinářské fotografii hodláte věnovat na profesionální úrovni anebo máte neomezený finanční rozpočet, nabízí se možnost investovat do full-frame zrcadlovky (zrcadlovky s větším snímačem), jakou je například Canon 5D Mark II. Výhodou je vyšší optická kvalita, zachování ohnisek a světelnosti, a většinou i bytelnější konstrukce jak těla, tak objektivů. To se ale bohužel projeví také na ceně, která je několikanásobně vyšší než u kategorie APS-C.

Jaký fotoaparát vybrat záleží na požadavcích a finančních možnostech každého z nás. Základním principem výběru ale zůstává, že při omezeném rozpočtu se vždy vyplatí pořídit levnější tělo a ušetřené korunky dát do skla.

OBJEKTIVY

Objektivy neboli “sklo” jsou okem fotoaparátu a představují tu zásadní investici. Jestliže jsem u výběru fotoaparátu doporučoval zbytečně neutrácet, tak tady je tomu naopak. Tvrdím, že žádný objektiv není zbytečně moc dobrý, a proto doporučuji koupit to nejlepší co vám rozpočet dovolí. Objektiv nejen zásadním způsobem ovlivňuje optickou kvalitu fotografie jako je ostrost a kresba, chování v protisvětle, úroveň vinětace, aberace nebo deformace, ale zároveň stanovuje limity hloubce ostrosti a rychlosti či přesnosti ostření. Navíc investujete-li několik tisíc korun do kvalitního objektivu, nemusíte se bát, že bude za pár let zastaralý. Jak je to možné? Jednoduše proto, že objektiv je tvořen sklem. To podléhá fyzikálním zákonům a není tudíž ovlivněno boomem, který v současnosti probíhá v elektronice. tokina11_16f2_8.jpg

Jaký objektiv tedy pořídit? V krajinářské fotografii toho do záběru většinou potřebujeme dostat co nejvíce, takže sklem číslo jedna bude objektiv širokoúhlý. Doporučit můžu například skvělou Tokinu 11-16mm f2,8 PRO DX v kategorii aps-c nebo Canon 16-35mm f2.8L II USM v kategorii full-frame.

Dalším sklem které se bude určitě hodit bude objektiv základní. Nejlepšími jsou Canon 17-55mm f2.8 IS USM v kategorii aps-c a Canon 24-70mm f2,8 L USM v kategorii full-frame.

Pokud toužíte fotit krajinné detaily nebo přibližovat vzdálené objekty, můžete k sestavě přidat i nějaké to delší ohnisko jakým je například skvělý Canon 70-200mm f4 L USM, ale je třeba počítat s tím, že jeho využití bude omezené jen na určitý druh fotografie, a tak je potřeba zvážit, jestli se vám to opravdu vyplatí.

Koupě dobrého objektivu není levnou záležitostí. Pokud vám to ale rozpočet nedovoluje, nemusíte házet flintu do žita. Krajinářskou fotografii lze na amatérské úrovni docela dobře provozovat i s levnými setovými objektivy. Ono stejně nakonec více záleží na schopnostech a kreativitě fotografa, než na jeho vybavení.

FILTRY

leefilters.jpgFiltry jsou v krajinářské fotografii klíčovým nástrojem a tak se jimi a jejich použitím budeme zabývat v samostatném článku k tomu určeném. Dnes si řekneme jen tolik, že pro krajinářskou fotografii budeme potřebovat tři základní druhy filtrů.

Prvním bude klasický polarizační filtr, který filtruje odlesky od nekovových ploch a tím dává barvě sytost, druhým budou ND přechodové filtry, které pomáhají kompenzovat rozdíl mezi světlou oblohou a tmavým popředím a třetím jsou ND filtry které se používají na zpomalení expozice.

První filtr je typu screw-up (závitem se šroubuje na objektiv) a vyrábí ho například firma Hoya. Další dva jsou typu slide-in (zasouvají se do držáku před objektiv) a jsou vyráběny firmami Cokin nebo Lee v rámci tzv. filtrových systémů.

Opět záleží na úrovni na které se chcete krajinářskou fotografií zabývat, ale obecně platí pravidlo, že není potřeba zruinovat svojí peněženku. Na začátek stačí pořídit jen jeden polarizační, jeden 0.9 ND přechodový a jeden 0.9 ND filtr. Jediné na co si dát při výběru pozor je, ABY DANÁ SESTAVA S VAŠÍM OBJEKTIVEM NEVINĚTOVALA. To lze ale snadno ověřit u výrobce, prodejců a nebo se lze na toto téma poradit ve fotografických fórech.

STATIV

giottostripod.jpgStativ bývá tou nejčastěji přehlíženou součásti výbavy. Lidé jsou ochotni utratit desetitisíce za ty nejmodernější těla a nejdražší objektivy a pak to vše postaví na stativ za pár stovek nebo dokonce nepořídí stativ žádný, protože se jim nechce nosit. V seriózní krajinářské fotografii ale pro focení bez stativu není místo! Zkušeného fotografa krajináře většinou poznáte ne podle toho jaký má fotoaparát nebo kolik sebou nese objektivů, ale podle toho jaký má stativ. Vysvětlení je jednoduché. Jak se dozvíme později, zlatým pravidlem krajinářské fotografie je fotit pouze v době okolo úsvitu a soumraku, kdy je světla méně a kdy nám, jak už asi tušíte, budou vycházet delší expoziční časy.

Takže už víme, že stativ určitě potřebovat budeme. Teď ale jaký? U výběru bude záležet především na jeho nosnosti. Ta určuje, kolik toho na stativ můžeme “naložit”. V tomhle směru se většinou doporučuje nechávat si přibližně 50% nosnosti jako rozumnou rezervu. Další otázkou je, z kolika členů by se měly nohy stativu skládat. Pravidlem bývá, že čím více členů, tím je sice stativ skladnější, ale snižuje se jeho stabilita. Na závěr ještě jedna praktická rada: snažte se vyvarovat stativům se vzpěrou jistící všechny tři nohy k sobě. Výrobce vám možná bude tvrdit, že to zvyšuje stabilitu, ale pravda je taková, že je to znakem levných, méně kvalitních stativů a v terénu vám to pak znemožní nastavit úhel každé nohy individuálně, což je problém.ballhead.jpg

Když už máme vybraný ten správný stativ, zbývá nám ještě vybrat vhodnou hlavu. Já například používám Ballhead Giottos MH1301 druhé série, ale to už je spíše otázkou jak komu co vyhovuje. Jen podotknu, že hlavy mají stejně jako stativy svou nosnost, se kterou je potřeba při koupi počítat.

Když to tedy shrnu, stativ bychom měli kupovat podle váhy fotoaparátu, bytelnosti a kvality zpracování, nároků na skladnost a také podle podmínek ve kterých se chystáme fotit.

Jestli plánujeme fotit na pobřeží nebo v horách, kde to pořádně fouká, budeme potřebovat něco opravdu hodně stabilního. Jestliže však hodláme většinu času strávit focením městských parčíku, nebude to s tou investicí zas až tak náročné.

Každopádně musím uvést, že šetřit na stativu se v krajinářské fotografii rozhodně nevyplácí. Jinak byste také mohli dopadnout jako jeden můj kolega, který si za mnou přišel pro radu ohledně stativu. Když jsem mu doporučil Giottos za přibližně 100 liber, chytl se za hlavu a utekl. Druhý den se přišel pochlubit se stativem za 20 liber, abych viděl jak chytře pořídil. Za pár dnů mi ale telefonuje, co že má dělat, když chce fotit a on fouká vítr? Řekl jsem mu čistou pravdu, tedy že s tímhle stativem může fotit jen za úplného bezvětří a doporučil, ať se ho zbaví a pořídí tu původní verzi. Tolik peněz dát za stativ, si ale prý dovolit nemůže, jelikož zrovna odjíždí na dovolenou do Itálie. Několik dnů později nacházím v telefonu devět zmeškaných hovorů z Itálie. Volám zpět, abych zjistil co se stalo a kolega mi s hlasem plným zoufalosti vysvětluje, jak mu při ranním focení moře přicházející vlna záhadným způsobem "ulomila" nohu stativu a fotoaparát spolu s drahým objektivem spadl do slané mořské vody. A výsledek šetření? Oprava fotoaparátu 350 liber, 20 liber vyhozených za nekvalitní stativ, částečně poškozený objektiv a žádné fotky z dovolené. Bohužel i tohle se stává.

DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ

canonremotecontrol.jpgDálkové ovládání (remote control, cable release) jak už název prozrazuje, je zařízení, pomocí kterého můžeme dálkově ovládat spoušť fotoaparátu, aniž bychom ji museli fyzicky zmáčknout. K čemu to je dobré? V prvé řadě si je potřeba uvědomit, že i tím sebeopatrnějším zmáčknutím spouště se nevyhneme pohybu fotoaparátu, což se následně projeví v rozostření snímku. Ano, mají pravdu ti, co namítnou, že místo dálkového ovládání lze použít samospušt, kterou nastavíme ve funkcích fotoaparátu, ale jsou dvě situace, ve kterých samospoušť použít nelze. Tou první je situace kdy potřebujeme zachytit pohyb a potřebujeme zmáčknout spoušť v ten pravý okamžik, druhou situací je jakékoliv použití funkce BULB. Jak se dálkové ovládání v těchto případech používá si řekneme v dalším díle zaměřeném na ovládání fotoaparátu.

Co se ceny dálkového ovládání týče, doporučuji zbytečně neutrácet. Já jsem svůj Canon cable release koupil za 10 liber (nějakých 290 korun) a jsem s ním maximálně spokojený.

BATOH A OUDOOROVÉ OBLEČENÍ, OBUV

Kromě fotografického vybavení musíte počítat s tím, že to bude chtít pořídit nějaké to outdoorové oblečení či obuv. Opět to záleží na tom, kam až se s fotoaparátem hodláte vydat. Jelikož já se při svém focení často potýkám s opravdu extrémními povětrnostními podmínkami, mám vše z goretexu nebo z materiálu Dermizax – EV. Ale to u většiny z vás nebude nutné. Většinou budou stačit nějaké pohodlné, vodě odolné boty a do batůžku nějaká ta pláštěnka.compuroveraw.jpg

Nakonec je třeba ještě uvážit v čem to všechno vybavení budeme nosit. Optimální volbou je koupit nějaký ten fotobatoh (tedy pokud nechcete celou tu výbavu za desítky tisíc nosit v igelitce). Nezapomeňte, že do fotobatohu se musí vejít nejen fotografická výbava, ale mělo by tam být i místečko na nějaké to pití, svačinu, mapu, baterku, popřípadě i nějaké to rezervní oblečení. Já mám takové batohy dva. Jeden menší Lowepro Flipside 200 na toulky městem a druhý expediční Lowepro Compu Rover AW do kterého se vejde veškeré základní vybavení od fotoaparátu, přes jídlo a pití, rezervní oblečení až po notebook. Velkou výhodou obou fotobatohů je integrovaná pláštěnka, kterou dříve nebo později určitě oceníte. Kolik se do fotobatohu rozhodnete investovat je na vás, ale nezapomeňte, že fotobatoh poskytuje ochranu proti dešti, pádu nebo i krádeži celé vaší výbavě a proto bych v tomto případě příliš nešetřil.

SOFTWARE

Ať už ho máte rádi nebo ne, se softwarem se jako fotograf dříve nebo později stejně budete muset potýkat. Pokud se fotografováním hodláte živit, asi tušíte že nejlepší volbou bude koupit poslední verzi Adobe Photoshopu a Lightroom. Ne každý ale chce dát desetitisíce za software a tak pro většinu z vás bude stačit nějaká starší verze photoshopu jakou je Photoshop CS nebo se můžete spokojit s nějakým freeware prográmkem jakým je třeba Gimp2. Pro běžné úpravy vám bude úplně stačit.

 

Tím jsme dnes shrnuli vše potřebné pro to, abychom mohli s krajinářskou fotografií začít. Jestliže vám něco z uvedených položek chybí a rozpočet vám to nedovoluje momentálně pořídit, nevěšte hlavu. Pro to, aby jste se naučili krajinu fotit, bude stačit i ta nejlevnější zrcadlovka se setovým objektivem, obyčejným stativem a nějakou tou kačkou na pár filtříků. Vyzkoušíte, uvidíte, a když se vám tento druh fotografie zalíbí, vždycky můžete časem upgradovat k lepšímu vybavení.

V příštím díle si vysvětlíme základní nastavení fotoaparátu pro krajinářskou fotografii a naučíme se krajinu fotit v těch správných programech (priorita clony / závěrky, manuál).

Pro případné komentáře, otázky, či návrhy můžete navštívit vlákno "Krajinářská fotografie" v Diskuzi Fotorádce, které bylo za tímto účelem zřízené.

 

Štítky: krajina

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

Tomáš Valnoha

2.7.2012 19:40

Zdravim, k tomuto staršímu článku se vracím proto, abych nevkládal nevhodný dotaz tam kam nepatří. Píšeš tu o objektivu Tokina AT-X 11-16mm f/2.8 PRO DX. U něhož se mi líbí světelnost, ale je tu malí problém s ostřícím motorkem, který prý postrádá(na mém Nikonu D5100 by nefungovalo AF). Proto uvažuji o Tokina AT-X AF 12-24mm f/4,0 Pro DX II. Už s trochu horší světelností, ale s ostřícím motorkem. Nevím si s tím rady. Chci to převážně na krajiny. S tím že jej možná někdy použiji k reportáži.

Aneta

24.8.2015 19:24

Ahoj Vašku,

narazila jsem na tvoje články o krajinářské fotografie a jsem z nich úplně nadšená. Jak uvádíš, jsou mnohem důležitejší věci než je foťák za milion. Chtěla bych se tě tedy zeptat, na ten základ základů - stativ. Mohl by si mi prosím nějaký doporučit? Vím, že na Gitzo nedáš dopustit. Chci fotit v horách. Stativ je pro mě investicí do budoucna (stejně jako filtry, objektivy..). Tak bych si ráda našetřila na dobrej. Co prosím říkáš tomuto?: https://www.fotoskoda.cz/gitzo-gk1542-80qd-mountaineer-gt1542-gh1780qd/

 

Předem děkuji za odpověď.

 

Aneta

 

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Krajinářská fotografie: Září - Říjen 2016

Podzim byl letos velice povedený. Listí se krásně zbarvilo a na stromech dlouho vydrželo, i když slunečních dní nebylo mnoho,…

7.11.2016

Michal Balada

Jak na problémy s neostrostí fotografií

Občas až po focení doma na monitoru zjistíme, že fotka je neostrá. A to zamrzí zejména u fotek, které jsou obsahově výjimečné. V…

2.11.2016

Tomáš

Jak na protisvětlo v krajinářské fotografii

Fotíte rádi přímo do slunce, či se sluncem nebo jiným zdrojem světla v záběru, ale chcete se vyhnout nežádoucím odrazům a ztrátě…

12.10.2016

Václav

Exponovat na světla nebo stíny?

Je lepší exponovat raději na stíny nebo na světla? Je menším zlem přepal nebo podexpozice? To je otázka, kterou si klade mnoho…

6.10.2016

Tomáš

Krajinářská fotografie: Červenec – Srpen 2016

Počasí venku vypadá, jako by léto letos nechtělo předat štafetu podzimu, přesto je tu výběr krajinářských fotografií, které jste…

13.9.2016

Michal Balada

Nechat se sežrat kvůli fotce?

Žralok! Už jenom to slovo vzbuzuje respekt. Po shlédnutí filmů Čelisti nebo Útok z hlubin, se většina veřejnosti na tato stvoření…

8.9.2016

Václav