Máte důvěrný vztah se svým objektivem?

Víte co si můžete dovolit se svým objektivem? Máte představu, jaké má mouchy a kdy naopak kreslí nejlépe? To jsou dost záludné otázky, které není snadné zodpovědět. Abyste to věděli, musíte se se svým objektivem opravdu velmi sžít. Mít s ním téměř až důvěrný vztah :) Co všechno byste o svém objektivu měli vědět? Proč vlastně? A jak to v praxi zjistit? To se dozvíte v tomto článku.

Nerad bych, aby úvod tohoto článku vyzněl nějak úchylně, ale opravdu je tomu tak. Každý objektiv je jako člověk, třeba žena. Má své silné i slabé stránky, v některých situacích je perfektní a jindy na zabití. Je velmi výhodné svůj protějšek (objektiv) velmi dobře poznat, a to ze všech úhlů pohledu. Ušetříte si tím nejedny nervy při focení, navíc vám to pomůže k lepším fotkám.

Níže naleznete seznam vlastností, které byste u svého objektivu zcela jistě měli znát. Pokud tomu tak ještě není, máme pro vás u každé kategorie návod, jak to v praxi zjistit.

Obrazová ostrost, aneb tzv. sweet spot

Každý objektiv poskytuje různě ostrý obraz podle toho, jaké clonové číslo je zrovna použito. Ve většině případů platí, že objektivy kreslí nejlépe tehdy, když se přicloní o pár clonových čísel (oproti plně otevřené cloně). Tak například objektiv 50mm f/2.8 bude třeba nejlépe kreslit na f/5.6. A podobně. Nejedná se o přesné matematické vzorce, žádná konkrétní čísla. V tom je celá poezie takzvaného "sweet spotu". Tímto anglickým pojmem se označuje takové clonové číslo, při kterém objektiv kreslí nejlépe.

Jak jej zjistit? Jedině praktickou zkouškou - nafoťte si sérii fotek stejné scény při různých clonových číslech a pak si je prohlédněte a vyberte tu nejostřejší. Z EXIFu stačí vyčíst clonové číslo a "sweet spot" je na světě. Díky jeho znalosti budete do budoucna vědět, že např. při cloně f/4 bude fotka výrazně ostřejší než na f/2.8. A nebudete zbytečně clonit na f/22, kdy je paradoxně kvalita fotek výrazně horší.

Cílem ale není v praxi fotit jen při takovém nastavení, aby fotka byla nejostřejší. Hlavním kritériem by měl být váš záměr a požadovaná hloubka ostrosti. Takže klidně foťte na f/2.8.

Doporučení: vyzkoušejte si, jak moc se bude lepšit obrazová ostrost přicloněním na konkrétní clonová čísla, ovšem s přihlédnutím na požadovanou hloubku ostrosti. Pokud například víte, že přicloněním z f/1.4 na f/2 se hloubka ostrosti moc nezmenší, ale ostrosti to výrazně pomůže, máte vyhráno.

Ostrost uprostřed a v okrajích... bývá odlišná

Zpravidla platí, že ve středových částech fotek bude ostrost největší a jak se budeme blížit okraji, bude obraz čím dál víc měkčí. V úplných rozích je obvykle ostrost výrazně nižší, ale je to normální. Vychází se z praxe, kdy se obvykle do úplných okrajů fotek kompozičně neumisťuje nic důležitého. Pokud by to byl přeci jen problém, stačí trochu přiclonit, což obvykle výrazně pomůže.

Doporučení je následující: zažijte si v praxi, kam až do kraje můžete umístit například portrétovanou osobu, aniž by ztratila tvář na ostrosti. Vyhnete se nepříjemným zklamáním.

Hloubka ostrosti, alfa a omega

Hloubka ostrosti patří mezi základní fotografické nástroje a vy byste ji rozhodně měli umět ovládat. To v praxi znamená vědět, při jakých clonách a ohnisku (pokud objektiv zoomuje) lze očekávat jakou míru rozostření pozadí.

Osobně třeba vím, že pokud budu fotit na f1.4, tak je riziko proostření příliš velké. Takže stačí přiclonit na f/1.8, což hloubku ostrosti téměř nezmění a přitom je šance správného zaostření výrazně vyšší. Takže jak vidíte, nejde o to studovat tabulky a čísla, ale naopak si v praxi vyzkoušet, jak se kdy objektiv chová. Pro někoho špatnou zprávou je, že toto lze zjistit opravdu jen dlouhodobou praxí. Není to ze dne a den. Ale vyplatí se to.

Doporučení: vyzkoušejte si v praxi, jakou hloubku ostrosti vaše objektivy poskytují při různých clonových číslech (a ohniscích pokud zoomují). Ideální je to spojit i se znalostí obrazové ostrosti, protože ta hraje samozřejmě také značnou roli.

Pozor na zkreslení u širokáčů

Zejména u extra širokoúhlých objektivů je potřeba dát dost velký pozor na zkreslení v okrajových částech fotek. Kdykoliv komukoliv půjčuji svůj širokáč (ne že bych to dělal často), tak říkám: hlavně si jej v praxi nanečisto vyzkoušej než půjdeš fotit naostro. A hlavně pozor na okraje - zkresluje.

Ono to někdy v hledáčku nebo na displeji nemusí být v terénu hned vidět nebo si na to člověk nedá pozor. A doma pak na monitoru civí na fotku skupiny lidí a diví se, co je to tam na stranách za hlavouny s šišatou lebkou protaženou na půl metru. Tohle opravdu nemá nikdo rád. Takže pokud máte širokoúhlý objektiv, vyzkoušejte si, jak moc do stran můžete cokoliv důležitého zabrat, aniž by to utrpělo.

Doporučení: udělejte si různé testovací fotky a sledujte, jak moc se v věci v okrajových částech obrazu deformují. Díky tomu byst měli vědět, kam až můžete cokoliv zásadního zakomponovat, aniž byste se dostali do průšvihu.

Vinětace

Na některých fotkách může vinětace vypadat dobře (např. portréty), na jiných je vyloženě nežádoucí (např. krajina). Měli byste proto mít alespoň hrubou představu, jak moc váš objektiv vinětuje. Není to ovšem nic zásadního, protože vinětaci lze velmi snadno odstranit snad v jakémkoliv programu na úpravu fotek.

Doporučení: udělejte si pár testovacích fotek stejného místa s různými clonovými čísly (i ohniskem pokud objektiv zoomuje) a udělejte si představu, kdy objektiv nejvíc vinětuje a kdy je naopak vinětace již přijatelná.

Odlesky v protisvětle

Osobně vlastním jeden starý objektiv, dnes už se ani neprodává, a ten při focení v protisvětle občas dost "vyniká" silnými odlesky na fotkách (taková ta barevná kolečka). I vy byste měli vědět, jestli váš objektiv nemá také tuto nepěknou vlastnost. Díky tomu už budete vědět, co si při focení v protisvětle můžete dovolit. Ono totiž opravdu nevypadá dobře, když máte přes hlavní motiv modrofialové kolo (odlesk na čočce v objektivu se promítne i do fotky).

Doporučení: nafoťte si pár fotek v silném protisvětle "nanečisto" a zjistěte si, jak moc je váš daný objektiv náchylný k odleskům na fotkách. Odlesky se mění i podle toho, jak moc přímé protisvětlo použijete. Může vám to zachránit nejedny nervy při retušování nepěkných odlesků.

Rychlost a přesnost ostření

... patří mezi ty nejvíc důležité vlastnosti objektivu. Přeci není nic horšího, než božská fotka, která je ale bohužel proostřená, takže putuje do koše. Tento problém se týká spíše světelných objektivů, kdy se fotí s malou hloubkou ostrosti, a tak riziko proostření je velké. Typicky se to stává nadšeným fotografům, kteří si pořídí např. Canon 50mm f/1.8 nebo Nikon 35mm f/2 a fotí na plně otevřenou clonu.

Doporučení: Vřele doporučuji si nanečisto vyzkoušet, jak moc je autofokus při malých hloubkách ostrosti přesný, než půjdete fotit něco neopakovatelného. Zároveň je dobré znát rychlostní limity autofokusu a vědět například, že rychle běžícího psa směrem k vám ani nemá smysl zkoušet fotit.

Barevné podání, blátíčko a jiné

Do jednoho odstavce bych rád ještě shrnul pár dalších vlastností. Každý objektiv má odlišné podání barev. Například mám zkušenost, že Sigma objektivy poskytují teplejší podání než objektivy od Canonu. Není to nic zásadního, jen je potřeba s tím při následných úpravách někdy počítat. Některé objektivy zase poskytují obraz ne příliš ostrý nebo takový "rozplizlý", no prostě ve fotografickém slangu takzvané "bláto". Tomu lze napomoci zase při úpravách zvýšenou ostrostí nebo zřetelností.

Shrnutí

Často se setkávám s tím, že lidé při výběru objektivů řeší všelijaké tabulky, srovnávací testy, laboratorní měření ostrosti, a tak dále. Samozřejmě to chápu, protože za své peníze chtějí to nejlepší na trhu - což je dobře. Jenže je škoda, že se pak už zcela zapomíná na ono "sžití se s objektivem". Tím, že s ním budete v praxi často fotit, časem zjistíte jeho limity a naopak i přednosti (což jsme si výše uvedli do konkrétních témat). A to vám dost výrazně pomůže k lepším fotkám.

Zejména obrazová ostrost v okrajových částech patří mezi nejčastější pasti, do které začínající fotografové "padají". Dalším úskalím bývá příliš malá hloubka ostrosti po pořízení světelného objektivu. A také lze často vidět dost deformované fotky při nešetrném použití širokáče. To jsou asi ty nejčastější nešvary. Naopak málokoho napadne, že vinětaci širokáče lze využít úspěšně ke ztmavení oblohy nebo že pevný světelný objektiv v protisvětle udělá zajímavý závoj, který může vypadat velmi dobře.

Takže abych to shrnul: nečekejte od svého objektivu vždy zázraky. Má sice své přednosti, ale i mouchy. A to vše odhalíte jen tehdy, když s ním budete často fotit a své fotky si pak budete prohlížet, ideálně na větším monitoru (ne mobilu). Díky tomu se s objektivem sžijete a bude vám to perfektně klapat :)

PS: a kdyby náhodou ne, pošlete jej do světa a kupte si lepší ;)