10.03.2009

Největší bludy fotografie: (1) Kinofilm je lepší než digitál

V dnešní době internetu je každý odborník, a tak se lze často doslechnout a dočíst neuvěřitelné bludy o fotografování a fotoaparátech. Co hůř, mnoho lidí je o svých pravdách přesvědčeno tak pevně, že je šíří všude kolem sebe a stávají se z nich zažitá tvrzení.

Je na čase dát pár věcí do pořádku, a tak vám přinášíme sérii článků, ve které se zaměříme na největší bludy a nepravdy fotografování dneška. Dnes se konkrétně zaměříme na tvrzení, že kinofilm je lepší než digitální foťák.

V prostředí českého, ale i zahraničního internetu se laik může často dočíst v různých diskuzních skupinách, že kinofilm je lepší než digitální foťák a že všichni profíci používají stále kinofilm. Jsou to často pouhé názory jednotlivců - jenže oni se ti jednotlivci sdružují a podporují navzájem svá tvrzení. Člověk, který dané tématice nerozumí, tak snadno podlehne takzvané jasné pravdě.

V rámci objektivity a férového přístupu ale zároveň musím uvést i to, že stejně tak je na světě mnoho lidí, kteří tvrdí, že kinofilm je pravěk. A že ti, kdo hájí kinofilm, jsou pozadu a vůbec netuší, o co přichází...

Náš obyčejný človíček pak neví, čemu věřit a k jaké skupině se vlastně přidat. Protože (a to je velmi důležité), málokdy se najde někdo, kdo by řekl, že obojí má svá pro a proti a že není potřeba na to nahlížet tak černobíle.

Výsledkem je to, že jedna nebo druhá skupina si získá nového "člena", který může vesele dál šířit tu jedinou pravdu.

Nebudu dál přehánět a nudit vás filosofickými otázkami - ty se sem ani nehodí. Místo toho se nyní pokusím shrnout fakta, která nakonec ukáží, kdo má vlastně pravdu.

Největším úskalím v porovnání kinofilmu s digitální technikou je srovnávání jablek a hrušek. Jinak řečeno, lidé házejí kinofilmové fotoaparáty do jednoho pytle a nerozlišují, o jakou techniku se jedná. Totéž samozřejmě platí i o digitálních fotoaparátech. A přitom je tak obrovský rozdíl mezi kinofilmovým fotoaparátem na jedno použití a výkonnou zrcadlovkou. Taktéž je velký rozdíl mezi digitálním kompaktem za tři tisíce a digitální zrcadlovkou.

Abychom tedy porovnávali stejné kategorie fotoaparátů, porovnáme kvalitní kinofilmovou zrcadlovku s kvalitní digitální zrcadlovkou. To je myslím férový přístup.

Fakta o kinofilmové zrcadlovce:

Nízká pořizovací cena (oproti kvalitní DSLR).
Drahý provoz (filmy, vyvolávání,...)
Výhoda plného formátu (35mm film).
Možnost pořídit kvalitní objektivy levně.
Je potřeba často měnit film.
Pocit "oldies, retro...".

Fakta o digitální zrcadlovce:

Vyšší pořizovací cena (oproti SLR).
Extrémně levný provoz.
Full-frame DLSR jsou stále drahé.
Možnost ihned shlédnout pořízené fotografie.
Lze kdykoliv měnit parametry (vyvážení bílé, citlivost ISO,...).
Na paměťovou kartu se vejde třeba to, co na 20 filmů.
Vyšší rychlost při fotografování.
Celkově daleko lepší možnosti nastavení.
Jednodušší úpravy fotografií.
Použité moderní technologie.
Vyšší dynamický rozsah (ano, opravdu ano).

Příznivci kinofilmových materiálů často argumentují tím, že kinofilm poskytuje vyšší dynamický rozsah a že digitální fotoaparáty daleko víc šumí. Nechci nikomu brát iluze, ale toto již dávno není pravda. Dynamický rozsah velmi kvalitních filmů nedosahuje na rozsah poloprofi a profi digitálních zrcadlovek. A že digitální zrcadlovky šumí? To je samozřejmě pravda, ale zkuste si porovnat zrno z filmu o citlivosti ISO 1600 a z aps-c nebo dokonce full-frame CMOS snímače. Myslím, že budete překvapeni až uvidíte daleko lepší obraz u digitálního snímku.

Obhájcům kinofilmu tak už prakticky nezbývá nic, než argumentovat jakýmsi mystickým umělečnem, které kinofilm má. Říkají, že profíci fotí jen na kinofilm a že to tedy přeci musí být pravda. Bohužel drtivá většina profíků nefotí na kinofilm, nýbrž na digitální techniku.

Samozřejmě vyvolávání fotek a vlastnoruční práce fotografa v temné komoře má své kouzlo a rozhodně se nejedná o pravěkou technologii. Mnoho fotografů si své fotky stále takto vyrábí, což je úžasné, protože díky nim budou i další generace tušit, k čemu sloužil ustalovač a podobně.

Velmi mě ale zneklidňuje, když někdo tvrdí, že fotky z kinofilmu jsou vždy lepší, než z digitální zrcadlovky.

Kde je tedy pravda? Je lepší digitální technika nebo kinofilm? Pokud bychom porovnávali levný digitální kompakt se solidní kinofilmovou zrcadlovkou s kvalitním objektivem, potom je velká šance, že kinofilm poskytne lepší fotky. Porovnáme-li ale kinofilmovou zrcadlovku s odpovídající zrcadlovkou digitální, potom prakticky téměř vše hovoří pro digitální techniku. A to i samotná kvalita fotografií.

Tvrzení, že kinofilm je lepší, než digitální technika, je prakticky scestné. Scestné a nejasné v té rovině, že hází různé výkonnostní typy fotoaparátů do jednoho pytle. A nepravdivé v tom, že kinofilm poskytuje lepší kvalitu fotek, než kvalitní digitální zrcadlovka.

Na závěr tohoto našeho prvního dílu o bludech digitální fotografie bych rád poznamenal následující: lidé se často přou o to, která technika je lepší. Přitom si ale neuvědomují, že kvalita fotografií nezáleží jen na použité technice, ale hlavně na fotografovi. Fotografování přeci není o použité technice, ale o umu, zkušenostech, fantazii, nadání a o dalších osobnostních vlastnostech.

Příště, až se vás někdo bude ptát, jestli je lepší kinofilm nebo digitál, zkuste odpovědět takto: "jestli umíš fotit, tak digitál, ale jestli neumíš, tak je to jedno - kup si jojo a říkej ostatním, že je to nový typ foťáku." Třeba se tak za pár měsíců vytvoří nová třetí skupina odborníků :)

Líbil se Vám článek? Pošlete autorovi hlas a zlepšete tak jeho hodnocení. POSLAT HLAS