Brand

Největší bludy fotografie: (1) Kinofilm je lepší než digitál

V dnešní době internetu je každý odborník, a tak se lze často doslechnout a dočíst neuvěřitelné bludy o fotografování a fotoaparátech. Co hůř, mnoho lidí je o svých pravdách přesvědčeno tak pevně, že je šíří všude kolem sebe a stávají se z nich zažitá tvrzení.

Je na čase dát pár věcí do pořádku, a tak vám přinášíme sérii článků, ve které se zaměříme na největší bludy a nepravdy fotografování dneška. Dnes se konkrétně zaměříme na tvrzení, že kinofilm je lepší než digitální foťák.

V prostředí českého, ale i zahraničního internetu se laik může často dočíst v různých diskuzních skupinách, že kinofilm je lepší než digitální foťák a že všichni profíci používají stále kinofilm. Jsou to často pouhé názory jednotlivců - jenže oni se ti jednotlivci sdružují a podporují navzájem svá tvrzení. Člověk, který dané tématice nerozumí, tak snadno podlehne takzvané jasné pravdě.

V rámci objektivity a férového přístupu ale zároveň musím uvést i to, že stejně tak je na světě mnoho lidí, kteří tvrdí, že kinofilm je pravěk. A že ti, kdo hájí kinofilm, jsou pozadu a vůbec netuší, o co přichází...

Náš obyčejný človíček pak neví, čemu věřit a k jaké skupině se vlastně přidat. Protože (a to je velmi důležité), málokdy se najde někdo, kdo by řekl, že obojí má svá pro a proti a že není potřeba na to nahlížet tak černobíle.

Výsledkem je to, že jedna nebo druhá skupina si získá nového "člena", který může vesele dál šířit tu jedinou pravdu.

Nebudu dál přehánět a nudit vás filosofickými otázkami - ty se sem ani nehodí. Místo toho se nyní pokusím shrnout fakta, která nakonec ukáží, kdo má vlastně pravdu.

Největším úskalím v porovnání kinofilmu s digitální technikou je srovnávání jablek a hrušek. Jinak řečeno, lidé házejí kinofilmové fotoaparáty do jednoho pytle a nerozlišují, o jakou techniku se jedná. Totéž samozřejmě platí i o digitálních fotoaparátech. A přitom je tak obrovský rozdíl mezi kinofilmovým fotoaparátem na jedno použití a výkonnou zrcadlovkou. Taktéž je velký rozdíl mezi digitálním kompaktem za tři tisíce a digitální zrcadlovkou.

Abychom tedy porovnávali stejné kategorie fotoaparátů, porovnáme kvalitní kinofilmovou zrcadlovku s kvalitní digitální zrcadlovkou. To je myslím férový přístup.

Fakta o kinofilmové zrcadlovce:

  • Nízká pořizovací cena (oproti kvalitní DSLR).
  • Drahý provoz (filmy, vyvolávání,...)
  • Výhoda plného formátu (35mm film).
  • Možnost pořídit kvalitní objektivy levně.
  • Je potřeba často měnit film.
  • Pocit "oldies, retro...".

Fakta o digitální zrcadlovce:

  • Vyšší pořizovací cena (oproti SLR).
  • Extrémně levný provoz.
  • Full-frame DLSR jsou stále drahé.
  • Možnost ihned shlédnout pořízené fotografie.
  • Lze kdykoliv měnit parametry (vyvážení bílé, citlivost ISO,...).
  • Na paměťovou kartu se vejde třeba to, co na 20 filmů.
  • Vyšší rychlost při fotografování.
  • Celkově daleko lepší možnosti nastavení.
  • Jednodušší úpravy fotografií.
  • Použité moderní technologie.
  • Vyšší dynamický rozsah (ano, opravdu ano).

Příznivci kinofilmových materiálů často argumentují tím, že kinofilm poskytuje vyšší dynamický rozsah a že digitální fotoaparáty daleko víc šumí. Nechci nikomu brát iluze, ale toto již dávno není pravda. Dynamický rozsah velmi kvalitních filmů nedosahuje na rozsah poloprofi a profi digitálních zrcadlovek. A že digitální zrcadlovky šumí? To je samozřejmě pravda, ale zkuste si porovnat zrno z filmu o citlivosti ISO 1600 a z aps-c nebo dokonce full-frame CMOS snímače. Myslím, že budete překvapeni až uvidíte daleko lepší obraz u digitálního snímku.

Obhájcům kinofilmu tak už prakticky nezbývá nic, než argumentovat jakýmsi mystickým umělečnem, které kinofilm má. Říkají, že profíci fotí jen na kinofilm a že to tedy přeci musí být pravda. Bohužel drtivá většina profíků nefotí na kinofilm, nýbrž na digitální techniku.

Samozřejmě vyvolávání fotek a vlastnoruční práce fotografa v temné komoře má své kouzlo a rozhodně se nejedná o pravěkou technologii. Mnoho fotografů si své fotky stále takto vyrábí, což je úžasné, protože díky nim budou i další generace tušit, k čemu sloužil ustalovač a podobně.

Velmi mě ale zneklidňuje, když někdo tvrdí, že fotky z kinofilmu jsou vždy lepší, než z digitální zrcadlovky.

Kde je tedy pravda? Je lepší digitální technika nebo kinofilm? Pokud bychom porovnávali levný digitální kompakt se solidní kinofilmovou zrcadlovkou s kvalitním objektivem, potom je velká šance, že kinofilm poskytne lepší fotky. Porovnáme-li ale kinofilmovou zrcadlovku s odpovídající zrcadlovkou digitální, potom prakticky téměř vše hovoří pro digitální techniku. A to i samotná kvalita fotografií.

Tvrzení, že kinofilm je lepší, než digitální technika, je prakticky scestné. Scestné a nejasné v té rovině, že hází různé výkonnostní typy fotoaparátů do jednoho pytle. A nepravdivé v tom, že kinofilm poskytuje lepší kvalitu fotek, než kvalitní digitální zrcadlovka.

Na závěr tohoto našeho prvního dílu o bludech digitální fotografie bych rád poznamenal následující: lidé se často přou o to, která technika je lepší. Přitom si ale neuvědomují, že kvalita fotografií nezáleží jen na použité technice, ale hlavně na fotografovi. Fotografování přeci není o použité technice, ale o umu, zkušenostech, fantazii, nadání a o dalších osobnostních vlastnostech.

Příště, až se vás někdo bude ptát, jestli je lepší kinofilm nebo digitál, zkuste odpovědět takto: "jestli umíš fotit, tak digitál, ale jestli neumíš, tak je to jedno - kup si jojo a říkej ostatním, že je to nový typ foťáku." Třeba se tak za pár měsíců vytvoří nová třetí skupina odborníků :)


Štítky: fotografujeme

Diskuse

Honzík

9.1.2012 16:26

no je to sice fakt že je digi lepší, ale...když j fotograf šikovnej tak vyfotí na analog lepší fotku jak kdekdo s digi, třeba mistr naší eyptologický fotografie Milan Zemina...hm?

Bořek

2.3.2012 07:30

Která digi zrcadlovka je lepší než kinofilmová?

Pro začátek : běžný film má rozlišovací schopnost, cca 140 čar na mm, 140(čar/mm) x 36 mm(délka knf.políčka) = 5040, 140(čar/mm) x 24 mm(šířka knf. políčka) = 3360, rozlišení je 5040 x 3360 = 16,934,400, tj. skoro 17 megapixelů. Pro počtáře : ještě existují formáty filmových fotoaparátů (v cm) 6x6, 6x9, 16x12, 9x12 a velkoformátové přístroje. (ano existují i digistěny, pracují jako skener, nebo fotí každou barvu zvlášť, takže jen statické scény) Úvaha: Doporučuji ještě popřemýšlet o pružnosti, o strmosti gammy,a tonální hloubce. Digi potřebuje obrovskou rychlostí uložit data na kartu, aby to zvládl musí obraz komprimovat. Nejpodstatnější: 1. V dnešní době (SPOTŘEBNÍ), kdy se už neupřednostňuje kvalita, nemůžeš koupit kvalitnější objektiv, než se vyráběly. 2. Při každé výrobě vznikají chyby, takže i na každém čipu najdeme nefunkční body, keré se dopočítávají. Ano na filmovém políčku jsou taky chyby, ale na každém snímku v jiném místě. Vyhodnocení: Fotka z digi je rychlejší, pohodlnější, v okamžitých nákladech levnější a máš na místě kontrolu, jestli se dílo podařilo. V dnešní době , kdy se cení rychlost, vyhrává bezkonkurenčně digi. Film je jenom kvalitnější!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! PS: Fotím už jen na digi, filmový stroj odpočívá ve skříni. Až mi dojdou baterky v digi a nebudu mít přístup k elektřině, vezmu analog natáhnu spoušť a cvak. :-) ha

Neviem-meno

10.3.2012 13:15

Digitál zostane digitál

Hovoriť o filme ako že je horší ako digitálny foťák je nesprávne správne. Namiesto domnienok dodám fakty. Kedže digitálny fotoaparát používa na snímači Bayerovú interpoláciu, to znamená že napríklad 12 Mpix fotoaparát nemá 12 miliónov plnohodnotných pixelov! Ale má v rozlíšení 6 Mpix zelené pixely a po 3 Mpix modrej a červenej. A z takéhoto obrazu obrazový procesor dopočítava "ako by mali" vyzerať celé plnohodnotné pixely. V tom prípade je hrana medzi modrou a červenou na polovičnom rozlíšení. Zelených bodov je viac lebo ľudské oko je najcitlivejšie na zelenú farbu. Fuji Velvia 50, 35mm film má 320 riadkov na milimeter filmu. Teda na štvorcový mm to je 0.1 Mpix. Políčko 35 mm filmu má 864 štvorcových milimetrov. 864*0.1= 84.6 Mpix na políčko filmu. Každý takýto "bod" na filme už ale predstavuje ucelenú informáciu o farbe...čo sa u digitálov sa nedá povedať, tam je to polovičné. Takže približne 172 Mpix digitálny snímač sa môže porovnávať z filmom, nehovoriac o stredoformátovom filme. Na vlastnej koži odskúšané, odskenované. Takže bludy sú o digitáloch a nie o filme :)

Kazetak

27.7.2012 15:39

Hollywood točí 85% filmové produkce na kinofilm a střední formát (film)

Dobrý den,"zaujal" mě šílený článek o tom, že digitální fotografie a digipřístroje jsou lepší než filmové fotografie nebo fotoaparáty. Opak je pravdou.V Hollywoodu (jestli o něm autor něco slyšel ) se točí většina filmu a hlavně kvalitních na filmový materiál. Producenti, režiséři a distributoři vědí proč. Rozhodně nejdou s dobou zpět, nejsou to retrofilové ani hlupáci, jak se snaží autor šíleného článku fanaticky naznačit.V článku píšete lži, teď nejde o to jestli píšu o foťáku nebo filmové kameře, kamera není nic jiného než "rychlí" foťák. Fimové kamery (na film) stojí 50 násobně více než nejlepší digitální kamery součastnosti.Profesionalove vědí že film je lepší, to že fotí na digitál ještě neznamená že tomu fandí.Profesionál fotí na digitál kuli penezum a uchylné době která na vše pospíchá a kuli lidem kteří propagují a lžou jako autor tohoto článku. Znám profesionální fotografy, dokonce a pro obživu fotí na digitál, ale nejsou s toho šťastní. Soukromé fotky, volný čas a věci co je zajímají fotí zásadně na film. Proč asi ? kuli pocitu ? Nikoliv, je to kůli výsledku. Stejně jako Hollywood zajímá výsledek, a ne kecy a řečičky, tak stejně tak opravdového profesionálního fotografa zajímá výsledek a kvalita. Film má lepší vše!!!! Barvy, kontrast, šum, ostros, vlkastnosti, nemá prostorové disproporce. V Hollywoodu to vědí:) Když chcete mít digiobrázky o kvalitě televizních zpráv a časopisu blesk tak prosím jdete do digitálu. Pokud chcete mít Hollywoodskou kvalitu tak jdete za filmovým materiálem a pravýma fotoaparátama.

Kazetak

27.7.2012 16:12

Letmý seznam současné kinofimové produkce

Terminátor Salvation, Temný Rytíř, Temný Rytíř povstal, Inception,Thor, Sherlock Holmes (oba díly) Man in Black III, Black Swam, Closer, Dark Shadows,Killer Ellite, Hanební Bastardi, a stovky dalších vizuálně nejnadupanějších filmů .... vše bez vyjímky točeno na kinofilm nebo střední formát (film) , pro porovnání si můžete letos vychutnat digitální hrůzu HOBIT (brzo v kinech) :) či nemenší digitální hrůzu Prometheus aneb Ať žijou dobře nabarvený televizní zprávy :D

Tomáš

29.7.2012 09:59

Tak pane Kazetak, teď jste mi to opravdu nandal :D :D :D Už jsem slyšel mnoho argumentů, ale váš holywoodský argument je naprosto originální a upřímně řečeno mě velmi pobavil :))) Děkuji za zlepšení nálady ;)

Lukáš Hromek

2.8.2012 22:32

Pane Kazeťák, Pro příklad, Black Swan byl točen na DSLR zrcadlovku.A vzhledem k vysokým nákladům na analog se většina produkce přesunuje k digitálu.Srovnejte si,prosím, cenu profesionální filmové kamery a cenu moderní digitální kamery,například RED (točí nativně v 4k) nebo ARRI Alexa. Myslím že není problém si najít poměr jaký panuje mezi analogem a digitálem.

Kazetak

21.9.2012 15:52

Ve skutecnosti odeme tedy od kazetaka pochazy pouze vycet filmu na film spodni koment psal muj kamarad na mim uctu. A pro info cca. 90% filmu Black Swan je toceno na 16mm filmi Kodak a Fuji na dslr zrcadlovku jsou natoceny pouze zabery uvnit meto vagonu. A to pouze z duvodu velikosti zaznamoveho zarizeni nikoliv kvuli vyssi kvalite. Driv nez tady tlacite nesmysli meli by ste se podivat na interviev a Daren Aronovskym autorem filmu. A do technickych specifikaci na IMdb. To ze toceni na lacine videokamery tipu Alexa a Red je dnes z duvodu uspor v mode je fakt nicmene kvalitou zaznamu se zdaleka nepriblizuji ani 16mm filmu natoz potom 35mm a 6x7 format do toho nebudem ani tahat. Eter je plny neuveritelnych propagacnich bludu vys tento clanek. Mnoho techto bludu pochazi z dilny elektronickych korporaci ktere tlaci digital ktery pro ne predstavuje neuveritelne zisky z prodeje odpadni technologie. Pro predstavu dnesni digitalni kamera ve svete Shov buznisu ma zivotnost 1.5 az 2 roky pak je nahrazena tzv. novym vykonejsim modelem. Naproti tomu nektere filmove kamery dnes stale bezne pouzivane maji za sebou i 40 let bezproblemoveho provozu. Digital v zadnem ohledu nepredstavuje pokrok smerem k vyssi kvalite spis naopak nanestesti dnesa temer vsichni zpivaji mantru hlavne rychle a levne minimalni naklady maximalni zisky kvalita je az na poslednim miste a v tomhle bode digital evidentne exceluje i kdyz i tam se da polemizova protoze mnozi rezizeri kameramani a kolorysti vam reknou ze nabarvit digital tak aby se na nej vubec dalo divat stoji neskutecny usili a taky spousty penez takze digital je v mnoha pripadech mnohem drazsi reseni s velice neuspokojivimy vysledky pokud se nejedna z 99% o pocitacovou animacy tipu Avatar.

Kazetak

21.9.2012 16:36

Good luck digitall boys

Technical specifications for Cerná labut (2010) More at IMDbPro »Black Swan (original title) ad feedback Camera Arriflex 16 SR3, Zeiss Ultra 16 Lenses Arriflex 416, Zeiss Ultra 16 Lenses Canon EOS 5D Mark II, Canon L-Series Lenses Canon EOS 7D, Canon L-Series Lenses Laboratory DeLuxe, Hollywood (CA), USA (prints) Technicolor, Hollywood (CA), USA Technicolor, New York (NY), USA (digital intermediate) Film length (metres) 2952 m (Sweden) 2954 m (Portugal) Film negative format (mm/video inches) 16 mm (Fuji Eterna Vivid 160T 8643, Eterna Vivid 500T 8647) Digital Cinematographic process Digital Intermediate (2K) (master format) HDTV (1080p/24) (source format) (some scenes) Super 16 (source format) Printed film format 35 mm (anamorphic) (blow-up) (Fuji Eterna-CP 3513DI) D-Cinema Aspect ratio 2.35 : 1

svarcpatrik

6.10.2012 20:56

Nesmysly pane Kazetak

Kazetak: Znám se spoustou herců a režisérů a právě z hollywoodu a vím moc dobře že od roku 2008 nepoužívají filmové kamery absolutně vůbec ! Už na přelomu tisícitelí se záběry v kterých nebyla potřeba vysoká kvalita (auta, vlaky, různé záběry v metru) byly točeny na digitální kamery. Než začnete něco vypouštět tak se přesvědčte s lidma co stím pracují. Děkuji ! Nehledě na to že střední formát se už v takové míře nevyrábí k tomu že střední formát už se nevyrábí v takové míře(Kodak zkrahoval, Foma pouze černobílé, Ilford ke konci tohoto roku ukončuje výrobu středního formátu, Fuji už ho 2 roky nevyrábí). Filmy které mají vypadat oldschool jsou samozřejmě točené na film ale velkofilmy a klasické komereční filmy jsou točené na digitál a jsou opravdu kvalitnější (velmi rapidně ubyl šum, vyšší hloubka ostrosti). Příklad dám náš film Nestyda točený v roce 2008 na film 35mm Kodak. Na internetu se dá stáhnout v fullHD. To obrovský zrno se nedá přehlédnout.

Tomáš

7.10.2012 14:43

Jen bych k této diskuzi jakožto autor článku chtěl dodat dvě věci: 1) tento článek se týká fotografování, ať si v hollywoodu točí na co chtějí, nicméně debata je to zajímavá a klidně ji můžeme dál rozvíjet 2) pane Kazetak, je fajn si po sobě komentář před odesláním přečíst, aby to dovedli ostatní vůbec rozluštit...

Kazetak

22.10.2012 17:41

Trochu zamysleni pane Svarcpatrik

Milovnici umele hmoty asi vzdy zustanou milovniky umele hmoty tedy se omlouvam za preruseni vasi umelohmotne extaze svimi prehistoryckymi poznamkami. Zrno filmu opravdu nic neubyra ba naopak, vetsi hloubka ostrosti je u digitalu spise problem nezli klad. Je evidentni ze digitalni era je tady ale zdaleka ne vsichni v plastu jedou. Quentin Tarantino v tom nejede Luc Besson v tom nejede Woodi Allen v tom nejede Tim Burton v tom nejede Christopher Nolan v tom taky nejede Oliver Stone v tom taky nejede Tom Tikver taky ne bratri Wachowski z 90% taky ne a mohl bych pokracovat dal a dal nanestesti je zde mnoho takovich kteri v tom jedou a taky na to dojizdeji takze nevim koho znate v Halliwodu mozna Joshe Venoma autora nesporne komercnich Avengers (neco tak hroznyho uz sem s takovim rozpoctem snad ani nikdy pred tim nevidel.) ci Martina Scorsieziho ktery si digitalem vyzualne naprosto znicil svuj posledni film Hugo ci Davida Linche ktery totez udelal se svim poslednim filmem (zamerne) a chysta se totez udelat se svimi dalsimi. Ci Davida Finchera jehos produkce po Fightclubu je nanejvys politovanihodna. Digitalni produkce sdili jeden spojujici clanek a to je skutecne plochy klaustrofobni obraz ve filmech jako je Speed Racer ci Syn Citi to nevadi diky taktez digitalnimu pozadi vsude jinde v realnem prostredi sou vysledky katastrofalni. To ze si toho vetsina divaku nevsimne a producentum je to tim padem jedno jelikoz penize se sipou do jejich kapes tak jak tak, ci to ze stredoformatoveho materyalu se vyraby mene nema nic spolecnyho s tim ze digitalni obraz je neuveritelne ubohou zalezitosti a to jak ve svete fotografie tak ve svete kinematografie.

fotograf30

30.12.2012 18:49

panove trochu rozumu

Vidím to tak, že pan Kazetak k filmu tíhne a proto ho nepřesvědšíte a takových nás je víc. Jsem další z nich a občas mě tyto diskuse opravdu štvou. Třeba to věčné základní porovnávání rozlišení - je vidět, že o tom píšou ti co o filmu prakticky nic neví maximálně někdy před lety nacvakali nějakou Superii 400 a u toho to skončilo. Vždy je to o tom, že film má třeba 100 čar a polovinu toho strácí různými vlivy a digitál má 20 mega a td. Je to blbost. Digitál strácí jak bylo níže psáno na Bayerově masce na low pass filtru, vlivem optiky takže z těch třeba 20 mega tak zůstává....? Film strácí vlivem optiky ale oni nejsou jen ty filmy co si ti různí ,,supertesteři,, berou do úst - oni jsou i filmy které mají třeba 600 nebo až 800 čar jako například ADOX CMS20 dále třeba filmy jako Kodak Technical Pan , SPUR Nano Edge a td.... Takové filmy jsou daleko předaleko za rozlišovací schopností těch nejlepších skel v řádu deseti-statisíců a proto je netřeba ani dále rozvíjet. Dále často diskutovaný dynamický rozsah - zase existují materiály méně a více vhodné třeba Fuji Acros který má 16EV - no nevím jaký digitál to má.... a hlavně pružnost filmu je někde úplně jinde. Co se týče podání a hloubky filmu s tím digitál bude muset ještě řadu let pracovat. Film se nehodí na dnešní dobu v tom, že se musí volat, což zase málokdo umí kdežto za PC je hned každý profík - až na to, že tomu tak opravdu není a ty kvalitní úpravy v PC stojí hodiny tvrdé práce které se rovnají komoře u filmu. U filmu máte také výhodu změny materiálu a tím změníte celý charakter snímku. Životnost techniky je někde úplně jinde. A že filmová technika je levná a stojí pár korun - ano v bazarech něco základního ano, možná by se ale autor mohl jít někdy podívat na profitechniku která i dnes stojí více než profi dSLR. Vidím to tak, že pokud chce někdo dělat tisíce fotek co bude mít ,,hned,, ať si fotí na digitál. Pokud někdo dává přednost promyšlené práci a jde mu o kvalitu film zůstává stále lepší alternativou. Tím spíše, že se objevují nové materiály které starou techniku posouvají stále dál za pár korun investice.

LosDavidos

20.8.2013 00:40

Jako laik

Říkám si stránky fotorádce budou celkem na úrovni, co se informací týká a člověk by se tu mohl dočíst i užitečných rad. Jsem laik, ale rozumím fyzice. Kinofilm, či digitál je přeci vysoce subjektivní záležitost. Dají se ale hmatatelně porovnat fakta a kvality a v článku není jediná podstata věci a problému... "Největším úskalím v porovnání kinofilmu s digitální technikou je srovnávání jablek a hrušek." - to je věta z referátu elektrotechniky 1.ročníku průmyslové školy. Někteří, co tu píší v diskuzi, by měli takové články psát a upřímně řečeno pane Dolejší, pište o něčem, čemu rozumíte. Trošku úcty k těm, kteří vážně danou problematiku znají.

Exner

9.12.2014 10:09

Uvediem to na pravú mieru :-)

Bořek | 02.03.2012, 07:30 napísal "Pro začátek : běžný film má rozlišovací schopnost, cca 140 čar na mm, 140(čar/mm) x 36 mm(délka knf.políčka) = 5040, 140(čar/mm) x 24 mm(šířka knf. políčka) = 3360, rozlišení je 5040 x 3360 = 16,934,400, tj. skoro 17 megapixelů." TROCHU sa zmýlil pri počítaní ... lebo pri vyhodnocovaní kvality filmového materiálu sa počíta, koľko čiar na milimeter je schopný konkrétny film zobraziť. TO JE ABSOLÚTNA PRAVDA. Malej ALE PODSTATNEJ chyby sa Bořek dopustil tým, že nevzal do úvahy skutočnosť, že MEDZI ČIERNYMI ČIARAMI JE VŽDY JEDNA BIELA. Teda veľkosť kinofilmového políčka nie je cca 17 Mpix, ale (140*2*36=)10080 x (140*2*24=)6720 = 67 737 600 pixelov. A to beriem do úvahy skutočne najbežnejší filmový materiál s citlivosťou 100 ASA/21 DIN. Tým pádom obrazový senzor DSLR by musel mať takú istú efektívnu veľkosť, teda 67 737 600 KRÁT TRI FARBY, čo znamená použiť buď tri senzory, každý pre jednu zložku RGB, alebo jeden senzor, ktorý bude spolu obsahovať 270 950 400 farebných pixelov (2 zelené, jeden červený a jeden modrý bod pre každý pixel). V konečnom dôsledku by DSLR procesor musel vedieť uložiť pri každom zábere 270 950 400 bodov alebo 203 212 800 bodov RGB, prípadne to bleskovo skomprimovať ... a uložiť . Súčasné plnoformátové senzory, t.j. k 9.12.2014, majú efektívnu veľkosť 37 Mpix (aj keď sa nájdu už aj 64 Mpix a väčšie špeciály), ale taký fotoaparát je za cenu luxusného auta ... V tomto porovnaní kvality zobrazenia SLR jednoznačne vedie nad DSLR ... a ešte dlho potrvá, než DSLR senzory budú mať 10080x6720 pixelov. A to ešte neberiem do úvahy kinofilmové materiály, ktoré tých čiar na milimeter zobrazia podstatne viac, teda DSLR senzor by musel byť x-násobne väčší ...

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Ostatní

Všechny články kategorie

Urychlí pandemie likvidaci full-time fotografů?

Jestli se někteří fotografové dostali poslední dva roky do problémů kvůli saturaci trhu, co provede s jejich podnikáním současná…

16.3.2020

Tomáš

Jak se vyhnout napadení žralokem nejen při focení?

Řada z vás se mě po fatálním napadení turisty v Marsa Alam ptala, co dělat, když pod vodou při focení, šnorchlování nebo potápění…

16.8.2018

Václav

Jak odevzdáváte své fotografie?

Fotografie se stala nejen zábavou, ale i (vedlejší) prací pro mnoho fotografů. A tak se vcelku často diskutuje otázka - jakým…

4.5.2017

Tomáš

Jak na ostré fotky: 5 tipů pro začínající fotografy

Nezáleží na tom, jestli jste si koupili svoji první zrcadlovku značky Nikon, Canon či Pentax – i tyto skvělé aparáty dokážou…

17.3.2017

Redakce Fotorádce.cz

Otázka pro fotografy: nová výbava nebo vzdělávání?

Krásné fotky - to je něco, co by chtěl asi každý amatér i profesionální fotograf. Otázkou do pranice je - jak něčeho takového…

7.3.2017

Tomáš

Nestaňte se otrokem svého fotoaparátu

Poslední dobou jsem až příliš často svědkem zarážejícího jevu. Všichni všechno fotí, natáčí, ale málokdo se opravdu dívá kolem…

8.6.2016

Tomáš