Recenze Fuji X-M1

Kromě malých digitálních kompaktů řady Finepix nabízí Fujifilm již nějaký čas i zajímavé fotoaparáty s výměnnými objektivy. A na jeden z nich jsme se zaměřili a v redakci jej pro vás otestovali. O jaký typ se jedná? FujiFilm X-M1.

Na redakční testování jsem měl zapůjčený fotoaparát s výměnnými objektivy Fujifilm X-M1. Týden jsem s ním poměrně intenzivně fotil, bral jej s sebou takřka na každý krok. A kdybych měl k dispozici i nějaký pevný objektiv, tak bych se vrácení zapůjčeného modelu asi hodně bránil...

Hlavní vlastnosti

• X-Trans CMOS čip o velikosti APS-C s rozlišením 16,3Mpx.
• Vyměnitelné objektivy (řada X-tedy vlastní bajonet FUJI).
• Tělo je sice plastové, ale dobře zpracované.
• Kapesní rozměry a hmotnost pouze 330g (bez objektivu).
• Jednoduchá obsluha.
• Velmi kvalitní obrazový výstup (více níže).
• Absence hledáčku a dotykového displeje.

Materiály a ovládání

Jak je již zmíněno výše, tělo i setový objektiv (Fujinon 16-50mm f/3.5-5.6 OIS, po přepočtu 24-75mm) jsou plastové.Co je pro někoho nevýhodou, může jiný brát zcela opačně.  Nízká hmotnost je zkrátka mnohdy neocenitelná. Ostatně cena těla X-M1 se pohybuje okolo 16 000Kč a ve srovnání s konkurencí na tom tedy není vůbec špatně. Kdyby bylo tělo hořčíkové, cena by atakovala  s jistotou přinejmenším hranici 20 000Kč.

Osobně nehledám mouchy kde nejsou. Plast ? Budiž tedy, ale dobře zpracovaný a já jsem na X-M1 nenašel jediný důvod, proč na zpracování naříkat. Výklopný třípalcový displej je bez vůle, ovládací prvky mají příjemný odpor, ovládací kolečka se neprojevují „gumovým“ chodem. Nechci zde hanit konkurenci (a už vůbec, když ji mám doma), ale například proti Olympus OMD EM5 mám výrazně lepší pocit z tlačítek. Nejsou tolik gumová. Na Olympusu musím mačkat někdy 2x, protože jsou opravdu hodně měkká.

Když už jsme u těch ovládacích tlačítek, mnoho jich není.  Zarytý uživatel téměř jakékoliv zrcadlovky by zprvu asi trošku nadával na rychlost obsluhy. Ale je třeba vzít v potaz, že pokud chceme kapesní fotoaparát, není možné jej zaplnit tlačítky a vystačit musíme s důležitým ovládáním a zbytek občas „lovit“ v menu. To je však přehledné, dle mého dobře a logicky seřazené a není příliš obsáhlé. To sice znamená, že nemá až tolik funkcí jako někteří konkurenti, ale nemyslím, že by běžnému uživateli něco chybělo. Výhodou je programovatelné tlačítko s nastavitelnou funkcí hned vedle spouště. V mé konfiguraci jsem na něj nastavil funkci ISO. Chvíli člověk přehmatává, druhý den už trošku ví a později ovládáte fotoaparát už zcela intuitivně. Rozmístění tlačítek je z mého pohledu smysluplné a to je pro zachycení okamžiku důležité.

Pokud je něco co mi ale opravdu chybí, tak je to dotykový displej. X-M1 jej totiž nemá a to je rozhodně škoda, protože pokud bych něco mimo hledáčku opravdu hodně ocenil, pak by to bylo přepínání ostřících bodů/výběr místa zaostření dotykem přímo na displeji. Je to velmi rychlé a nesmírně pohodlné.

Autofokus a ostatní funkce

Není třeba to protahovat. Fuji ostří velmi dobře a to i za šera a hlavně ostří tam, kam já chci. Byť by mohl někdo namítat, že se světelností onoho setového objektivu se toho příliš vyzkoušet nedalo. Ostřících bodů je přehršel – přesněji tedy 49. Vybrat tedy ten správný může nerozhodným jedincům chvíli trvat :-)

Kromě simulace klasického FUJI kinofilmového materiálu, tedy Provia, Velvia a Astia máme k dispozici mezi uživateli tolik oblíbené kreativní filtry: Dětský fotoaparát, Miniatura, Dynamický tón, Pop Colour, Jemné rozostření, High Key, Low Key a Částečné barvy.  Osobně jsem si hodně oblíbil klasickou černobílou. Efekt funguje velmi dobře. Má sice trošku sklon k podexpozici, ale jinak je snímek vyvážený a přiměřeně kontrastní.

Stabilizace setového objektivu funguje velmi dobře. Při klidném postoji se dají udržet i časy okolo 1/15sec. (pokud člověk nestojí před focením hodinu na mraze nebo nemá za kamaráda Parkinsona :)

Obrazová kvalita

Fuji X-M1 rozhodně není typově a ani značkou fotoaparát od kterého bych očekával profesionální obrazovou kvalitu. Ale to jsem se opravdu mýlil, protože výstup je naprosto špičkový. Není problém fotit na hodnoty ISO 4000 nebo 6400.

Šum se sice projevuje, ale detaily se nerozpatlávají a kresba tam prostě pořád je. A to i se setovým objektivem Fujinon XC 16-50mm f/3.5-5.6 OIS, což bylo druhé překvapení. Lepší objektiv by posunul kvalitu výsledného obrazu trochu dále, ale v testu jsem musel vystačit se seťákem.

Při hodnotách cca do ISO 3200 bych ale pro osobní použití asi do RAWu ani nefotil. Ve FUJI dobře věděli, že předpoklad pro vážnou práci tady příliš není a tak si dali na JPEGu hodně záležet. Abych já osobně „vytesal“ z RAWu to, co zvládne přímý výstup z foťáku v JPEGu, trávil bych nad danou fotkou přinejmenším 10minut. Ukázkové fotky pak naleznete o pár odstavců níže.

Jedinou výtku bych měl. A to, že i přes vypnutou redukci šumu je oproti RAWu na vyšší citlivosti JPEG dost „vyžehlený“. Trocha kresby se tam tedy ztratí-viz příklad níže, kde JPEG je nahoře a RAW dole.

100% výřezy z testovacích snímků na citlivost ISO

Z této scény si můžete níže zobrazit 100% výřezy.

Také samozřejmě nemohl chybět menší test se systémovým bleskem ovládaným rádiem-naprosto bez problémů lze použít i číňana Yongnuo z minulé recenze - výsledek je v ukázkových fotkách níže.

Vyvážení bílé fungovalo rovněž mnohem lépe, než jsem čekal. Potemnělá místnost osvětlená jednou obyčejnou žárovkou, nebo pokoj zcela vymalovaný na červeno není až takový problém jako u mnohých zrcadlovek.

Ukázkové fotografie

JPEGy ke stažení:

RAWy k výše uvedeným JPEGům si můžete jako ZIP soubor stáhnout zde (158MB).

Závěr

Osobně bych dal přednost obyčejné černé verzi před touto poněkud výraznou kombinací stříbrného plastu a hnědé kůže. A dokoupil bych si určitě pevný objektiv se kterým je možné navýšit kreativitu i kvalitu fotografie o třídu výš. Ale jinak jsem naprosto šokovaný tím, kam výkon těchto kapesních fotoaparátů došel a kam ještě dojde. Je neuvěřitelné jak nízká je hladina šumu na vysoké hodnoty ISO 3200 a výše. Vytýkám pouze absenci dotykového displeje, protože bez hledáčku jsem se ruku v ruce s Fuji XM-1 během týdne trochu naučil žít.

Fotoaparát bezesporu prokázal své kvality. Netvrdil bych něco takového po půl dni a pár pořízených fotografiích. Jediné co vám možná bude bránit v jeho pořízení je cena a případně dojem, že si za poměrně hodně peněz kupujete plastovou hračku, která nemá hledáček, ani dotykový displej. Troufám si ale tvrdit, že kdo se ke koupi odhodlá, litovat nebude. Po stránce obrazového výstupu určitě ne.