Tomáš Dolejší | 27.05.2009

Recenze Olympus E-620: Displej a hledáček, Live View

Obsah recenze:

Displej a hledáček, Live View

Stavový a hlavní displej

Olympus E-620 je vybaven jedním hlavním LCD displejem, který slouží více účelům. Zobrazuje pořízené fotografie a menu fotoaparátu, ukazuje záběr v režimu živého náhledu a nakonec také simuluje stavový displej při fotografování.

Hlavní LCD displej je výklopný, což s sebou přináší velkou výhodu při fotografování v režimu živého náhledu. Lze pohodlně fotit s fotoaparátem nad hlavou nebo naopak například nízko při zemi.

LCD displej tak v praxi simuluje displej stavový - po namáčknutí spouště se automaticky vypne, aby nesvítil do očí.

Hledáček

Olympus E-620 má oproti svým předchůdcům (ve stejné výkonnostní kategorii) vylepšený optický hledáček. Je to krok kupředu, který je v praxi docela poznat. Jednak je hledáček o trochu větší, navíc zobrazuje nastavení pod obrazem (ne vedle) a i 7 ostřících bodů přispívá k lepšímu komfortu při fotografování.

Hledáček zobrazuje například takové informace, jako měření expozice, počet fotek do zaplnění karty, stav baterie, stav blesku, stabilizátor obrazu, bracketing, blokování expozice a vyvážení bílé. Samozřejmě kromě toho všeho zobrazuje hlavně expoziční čas, clonu, citlivost ISO, režim fotografování a kompenzaci expozice.

Hledáček je tedy dost bohatý na množství zobrazovaných informací. Prakticky všechny nejpoužívanější hodnoty jsou v něm zobrazeny, takže není potřeba příliš používat stavový displej.

Na matnici hledáčku je vidět 7 bodů autofokusu. Tyto body jsou velmi dobře rozmístěny a zabírají velkou část záběru - není tedy příliš často potřeba ostřit a překomponovávat - stačí si vybrat příslušný bod AF. V praxi funguje sedmibodový autofokus velmi dobře.

Live View

Olympus E-620 je vybaven Live MOS snímacím čipem, a tak umožňuje i režim živého náhledu na displeji. V praxi tedy není nutné fotit jen přes hledáček, ale lze použít i hlavní LCD displej. Tím, že je displej výklopný, je použitelnost Live View režimu v praxi vyšší.

Režim Live View funguje v praxi velmi dobře, ale jak už tomu u režimu živého náhledu bývá, není to na akční focení. A to kvůli ostření, které je v režimu živého náhledu mírně pomalejší, než v běžném fotografování přes hledáček.

Autofokus lze v režimu živého náhledu provozovat jedním ze tří způsobů (lze zvolit v menu):

OBR. AF (Imager AF) - ostření probíhá za použití snímače fotoaparátu.
AF Sensor - ostření probíhá až po zmáčknutí spouště (mezi zmáčknutím spouště a expozicí) na základě klasického AF.
Hybrid AF - po namáčknutí spouště proběhne zaostření snímačem a po domáčknutí spouště dojde ke klasickému doostření AF.

V praxi je velmi dobře použitelný režim obrazového autofokusu - výhodou je, že stále vidíte komponovanou scénu a před domáčknutím spouště vidíte vše zaostřené. Druhé dva režimy mají tu nevýhodu, že k pořízení fotky nedojde hned po úplném domáčknutí spouště ale až za další moment (autofokus ještě doostřuje). Na druhou stranu ale může být v celkovém výsledku druhý nebo třetí režim ostření v Live View rychlejší, než ostření první (na základě snímače).

Režim živého náhledu s sebou tedy přináší o trochu pomalejší ostření, a tak to není na nějaké reportážní fotografování. Live View je velmi dobře použitelné například na makro, kdy je fotoaparát na stativu a nic neuteče.

<<< Přecházející strana Následující strana >>>

Líbil se Vám článek? Pošlete autorovi hlas a zlepšete tak jeho hodnocení. POSLAT HLAS