Světelnost objektivu - důležitější, než jste si mysleli (2. díl)

Světelnost objektivu digitálního fotoaparátu hraje při fotografování významnou roli, protože značně ovlivňuje výslednou kvalitu fotografií.

V prvním díle článku o světelnosti jsme si vysvětlili, co to světelnost je, jak ji měříme a číselně vyjadřujeme. Dnes si vysvětlíme, proč a jak světelnost výrazně ovlivňuje kvalitu fotografií.

Světelnost teoretická a praktická

V předchozím článku o světelnosti jsme ukázali, jak světelnost spočítat. Výsledkem je ale světelnost teoretická, tj. ta nejlepší, které je fotoaparát schopen dosáhnout.

Jak ale podotkl jeden bystrý čtenář v tématu v diskuzi k článku o světelnosti, "když poměřím průměr vstupní čočky objektivu svého fotoaparátu s reálnou (ne přepočtenou) ohniskovou vzdáleností, vyjde mu zcela jiná světelnost, než kterou by měl fotoaparát, resp. objektiv mít. Jak to tedy je?"

Je to proto, že objektivy jsou ještě cloněné clonou, takže výsledná světelnost je podstatně menší, než ta teoretická. Praktická světelnost je světelnost teoretická ovlivněna mírou stažení clony.

Objektivy se takto cloní proto, aby se docílilo menšího projevu jejich optických vad, a to především aberace (tj. barevné vady).

Proč a jak ovlivňuje světelnost kvalitu fotografií

Z informací uvedených v prvním díle článku o světelnosti byste si již možná mohli odvodit, proč je světelnost objektivu tak důležitý údaj. Souvislost hledejme u vztahu aktuálně použité světelnosti (někdy též říkáme aktuálně použité clony) s délkou expozice.

Čím lepší je světelnost objektivu, tím kratší expoziční časy můžeme používat, a tím je riziko rozmazání fotografií menší.

Proč tomu tak je? Vzpomeňte si, co světelnost vyjadřuje - schopnost "zachytit" množství světla. Takže čím víc je objektiv světelný, tím víc světla dokáže soustředit ve vykresleném obrazu. A čím světlejší je vykreslený obraz, tím kratší expozici mohu použít, protože na snímač plyne velké množství světla.

Příklad: představte si, že chcete naplnit sklenici vodou z vodovodu. Buďto pustíte malý proud vody na delší dobu a nebo pustíte větší proud na dobu kratší. Stejné je to s expozicí a světelností: buďto pustíte (díky větší světelnosti) větší proud světla na snímač na kratší dobu, a nebo (kvůli horší světelnosti a nebo přiškrcením clony) menší proud na delší dobu (expozici).

Z toho vyplývá, že fotoaparát s objektivem, který má horší světelnost, bude muset nastavovat delší expoziční časy (aby dosáhl stejně světlých snímků), než fotoaparát s lépe světelným objektivem.

A jelikož delší expoziční časy mohou znamenat reálné riziko rozmazání snímků, je horší světelnost přímou příčinou rozmazání snímků.

Co je špatná a dobrá světelnost?

V článku jsem několikrát použil pojem dobrá a špatná světelnost. Jak poznám, který objektiv je dobře světelný?

Světelnost jako taková je relativní - vždycky ji musíme vztahovat k ostatním veličinám (průměr objektivu a především ohnisková vzdálenost). Z toho důvodu nelze jednoznačně vymezit interval, kdy je ještě světelnost dobrá a kdy už špatná.

Je totiž logické, že objektiv s ohniskovou vzdáleností 500mm bude mít "horší" světelnost, než objektiv s ohniskovou vzdáleností 50mm. Proč? Protože aby měly stejnou světelnost, musel by mít ten 500mm 10x větší průměr vstupní čočky!

Proto jsem použil "horší" v uvozovkách - při hodnocení světelnosti vždycky musíme brát na vědomí ohniskovou vzdálenost.

Příklad: abych tedy odpověděl, co je špatná a dobrá světelnost, uvedu následující příklad.

Objektiv s ohniskovou vzdáleností (přepočtenou na kinofilm) 32-96 mm má výbornou světelnost v případě hodnoty f2.8 v celém rozsahu zoomu. Pokud by měl stejný objektiv světelnost v celém rozsahu zoomu f5.6, nebylo by to už nic moc.

Ale objektiv s ohniskovou vzdáleností 36-360mm má světelnost výbornou i v případě f5.6 (v celém rozsahu).

Například níže uvedený teleobjektiv pro zrcadlovky 4/3 standardu má ohniskovou vzdálenost 300mm a světelnost neuvěřitelných f2.8 - to je světelnost lepší než vynikající.

Odpověď na hádanku z minulého dílu

V začátku minulého článku o světelnosti jsem uvedl celkem záludnou hádanku o světelnosti. Pokud jste ji doposud nečetli, podívejte se na ni.

Tak jakou jste tipovali odpověď? Nebudu Vás dlouho napínat, protože pokud jste si přečetli celý článek, již odpověď znáte. Hádanka byla špatně zadaná, chybí v ní totiž údaje o ohniskových vzdálenostech obou objektivů. Pokud by oba objektivy měly stejnou ohniskovou vzdálenost, pak by byl lepší ten se světelností 2.8-3.4. To ale nebylo zadané, hádanka byl tak trochu chyták.

Správná odpověď by tak měla znít: to nelze určit, protože chybí údaje o ohniskových vzdálenostech obou objektivů.

Závěrem

V dnešním článku jsme uvedli, že světelnost praktická je vždy horší než teoretická. Poté jsme si vysvětlili, proč a jak světelnost ovlivňuje kvalitu fotografií. Díky dnešnímu článku byste také už měli umět správně hodnotit světelnost objektivů fotoaparátů. A hádanka? Ta pro Vás byla jistě hračkou.

Jak vidíte, světelnost objektivu fotoaparátu je velmi důležitý údaj. Při hodnocení fotoaparátů tedy nezapomínejte brát světelnost v úvahu.