Za týden 20.3. bude zatmění slunce - jak jej fotit?

V pátek 20.3.2015 nás čeká výjimečný přírodní úkaz, a to částečné zatmění slunce. Měsíc v dopoledních hodinách zakryje 73% slunečního disku, takže to bude velmi pěkná podívaná.

A rozhodně bude stát za to se ji pokusit vyfotografovat. Navíc to bude do června 2021 poslední zatmění Slunce, které u nás budeme moci spatřit. V tomto článku pro vás máme mnoho tipů, jak zatmění pozorovat i fotit.

Zatmění slunce je velmi atraktivní astronomický jev, který nenastává každý den, ani každý rok. Další po pátku 20.3. bude z ČR viditelné až za 6 let! Ze Země je pozorovatelný opravdu jen výjimečně - a to jen tehdy, když Měsíc vstoupí přesně mezi pozorovatele na Zemi a sluneční kotouč. A jelikož má Měsíc na obloze zhruba stejný úhlový průměr, jako Slunce (příroda nám to krásně zařídila, že?), tak může Měsíc částečně nebo i zcela zastínit Slunce a my můžeme pozorovat takzvané zatmění Slunce. Podle toho, jak moc je sluneční kotouč zakryt vizuálně Měsícem, dělíme zatmění Slunce na tyto druhy:

• úplné zatmění (sluneční kotouč je zcela zakryt Měsícem),
• prstencové (sluneční kotouč je téměř celý zakryt Měsícem, ale větší úhlový průměr Slunce na obloze vykreslí kolem Měsíce zářící prstenec),
• částečné zatmění.

V pátek 20.3. budeme moci z našich zeměpisných šířek pozorovat částečné zatmění. Sluneční kotouč bude zhruba ze 73% zakryt Měsícem. Pokud byste chtěli být svědky velmi vzácného úplného zatmění, museli byste si udělat výlet do Severního moře, konkrétně třeba na Faerské ostrovy nebo Špicberky.

Kdy zatmění nastane: 09:37 - 11:58 dopoledne

Zatmění Slunce začíná v pátek 20.3. v čase zhruba 09:37. V ten moment začne měsíční kotouč vizuálně "ukrajovat" ten sluneční, a to z pravého horního okraje. Maximální fáze zatmění nastane v 10:46 (tehdy bude zakryto 73% slunečního kotouče Měsícem).

V tu chvíli se můžete pokusit i o vizuální pozorování či vyfotografování planety Venuše. Ta by mohla být se svou jasností -3.9 magnitudy a velké úhlové vzdálenosti (33° východně) od slunečního kotouče za dobrých podmínek viditelná. Samozřejmě ale nečekejte žádný oslňující bod, spíš sotva viditelnou "hvězdičku". Nicméně možnost vidět planetu na denní obloze se vám rozhodně běžně nepoštěstí.

Poté se začne sluneční kotouč opět zase "zvětšovat" a konec zatmění nastane v 11:58.

Všechny uvedené časy jsou s odchylkou pár minut, protože záleží na vaší konkrétní geografické poloze. Například v Plzni začne zatmění v 9:35, ale v Ostravě až o 6 minut později.

Níže si můžete prohlédnout animaci průběhu zatmění, ve kterém vidíte, jak se měsíční stín promítá v průběhu zatmění na Zemi. Ten malý černý puntík, který se v průběhu animace protahuje do elipsy, vyznačuje území pro úplné zatmění. To velké šedivé elipsoidní kolo pak ukazuje, odkud bude viditelné zatmění částečně (zdroj: NASA).

Více informací o zatmění jako takovém včetně dalších zdrojů naleznete v tomto článku na astro.cz (web České Astronomické Společnosti).

Jak pozorovat zatmění Slunce

Dívat se nechráněným zrakem přímo do Slunce je nebezpečné - může dojít k poškození zraku. Pro pozorování zatmění Slunce nestačí ani sluneční brýle. Při částečném zatmění se zakryje jen část slunečního disku, takže intenzita slunečního svitu nepoleví. Pozorovat a fotografovat částečné zatmění je jako pozorovat či fotografovat celé Slunce.

V obchodech s astronomickým vybavením a na hvězdárnách se prodávají různé speciální filtry a fólie. Mezi ty cenově dostupnější patří speciální fólie Baader AstroSolar Safety Film, kterou pořídíte i v českých obchodech. Je to pokovená fólie přímo pro pozorování Slunce, která redukuje 99,999% slunečního svitu.

Prodává se samotná fólie, a to v různých velikostech (A4 stojí okolo 600Kč, takže opravdu nic výjimečně drahého). Objímku (stačí z papíru) si člověk doma dle návodu dodělá. Podstatné je, že tento foliový filtr se vždy musí umístit před objektiv fotoaparátu či dalekohledu.

Další možností je použít svářečské sklo č. 12 nebo 13, které lze koupit za pár korun.

Pokud chcete pozorovat zatmění triedrem nebo jiným dalekohledem, budete potřebovat výše zmíněnou fólii nebo jiný speciální objektivový filtr. Nikdy se nedívejte dalekohledem přímo do Slunce.

Jak fotografovat zatmění slunce

Jas i částečně zakrytého slunečního kotouče je velmi jasný a bez filtru to opravdu nepůjde. Nespoléhejte se na krátký čas expozice a vysokou clonu - nepomůže to - nebude to stačit. Budete potřebovat ideálně výše zmíněný fóliový filtr nebo pak nějaký opravdu hodně silný ND filtr. V každém případě je opět nutné umístit filtr vždy před objektiv.

Bezpečnost především

Důležité je zaclonit filtrem celý fotoaparát. I optický hledáček s vlastní optikou (bez napojení na objektiv) funguje jako malý dalekohled a pohled hledáčkem do Slunce může poškodit zrak. Pokud máte fotoaparát s vlastním optickým hledáčkem, tak nezapomeňte takový optický hledáček na přední straně fotoaparátu dočasně zakrýt (postačí i tvrdý papír). To samozřejmě neplatí u běžných zrcadlovek, kde je hledáček napojený na objektiv, takže stačí před objektiv umístit dostatečně silný filtr (viz výše).

Fotografování s filtrem

V případě použití filtru se není čeho obávat - fotoaparát může být na stativu a klidně stále mířit do Slunce.

Expoziční hodnoty se budou lišit dle použitých pomůcek (speciální filtr, fólie, svářečské sklo, apod.). Vše je možné vyzkoušet předem. Je dobré nafotit pár cvičných snímků (samozřejmě přes filtr) klidně den před zatměním, vyladit expozici a zjištěné hodnoty si poznamenat a pak nastavit v manuálním režimu. Pokud má Váš fotoaparát pouze automatický režim, použijte kompenzaci expozice.

Není potřeba nastavovat žádné speciální režimy a hodnoty. Citlivost ISO postačuje nejmenší. Pokud selhává autofokus, použijte manuální ostření a předostřete si na nějaký velmi vzdálený objekt na obzoru. Pozor na to, že nekonečno na některých objektivech neodpovídá reálnému nekonečnu (prostě u některých objektivů nelze manuálně zaostřit zcela na okraj, pak by byly fotky lehce rozostřené).

Jaké jsou typické expoziční časy? To závisí kromě použitých filtrů i na světelnosti objektivu a konečně i na stavu oblohy. Nejvhodnější expoziční doby budou v rozmezí od 1/200 do 1/2000 sekundy a clona f/5.6 až f/11.

Jaký objektiv použít?

Můžete zvolit dva přístupy:

1. Co největší zoom pro zachycení pouze slunečního kotouče.
2. Široký záběr pro zachycení tmavé krajiny se Sluncem na obloze.

V případě první varianty budete potřebovat opravdu hodně velké přiblížení. U full-frame fotoaparátu bysto pro pěkně velký sluneční kotouč potřebovali zhruba 500mm ohnisko a delší. Což už je dost dlouhý teleobjektiv. Nicméně díky crop faktoru některé i základní teleobjektivy (např. 70-300 od Olympusu) k této hodnotě přiblíží. Ale při rozlišení dnešních fotoaparátů nebude problém fotit ani 70-200mm teleobjektivem a poté fotku oříznout.

Také můžete zkusit nafotit celkový širší záběr, ve kterém zaberete potmavenou krajinu se Sluncem na obzoru. V takovém případě bych zvolil opravdu širokoúhlý objektiv a nějakou zajímavou kompozici. Nemůžete ale počítat s tím, že se vám slunce na obloze vykreslí jako vykousnutý kotouč - na to bude mít příliš velký jas. Bude na obloze vypadat klasicky jako přepálené kolo.

Fotografování přes dalekohled

Zatmění Slunce lze s úspěchem fotografovat i přes jakýkoliv dalekohled (od divadelního kukátka až po astronomické teleskopy). Hlavní bezpečnostní zásadou je nedívat se dalekohledem bez filtru do Slunce - to je opravdu nebezpečné. Z toho vyplývá, že i pro náš fotoaparát by to pravděpodobně znamenalo konec.

Nutnou podmínkou je před objektiv dalekohledu (tam, kde do dalekohledu vniká světlo) napevno umístit buď filtr vyrobený ze speciální fólie nebo již zakoupený k tomu určený filtr. Ten musí zakrýt celou plochu vstupní čočky nebo otvoru dalekohledu. Po zaostření dalekohledu stačí přiložit fotoaparát k okuláru a vesele mačkat spoušť. Doporučuji ale celou sestavu umístit na stativ, fotoaparát je vhodné (a bezpečnější) k dalekohledu připevnit nějakou redukcí.

Pokud byste měli fotoaparát s odnímatelnými objektivy a dalekohled s odnímatelným okulárem, můžete se pokusit fotit v primárním ohnisku dalekohledu - místo okuláru umístíte jen tělo fotoaparátu. Pak ale musíte tělo fotoaparátu nějak napevno uchytit a posunem těla fotoaparátu blíž nebo dál k dalekohledu ostřit.

Pokud budete fotografovat přes triedr, nezapomeňte nepoužívaný druhý objektiv binokuláru vpředu napevno zakrýt. Nikdo nemá rád propálené oblečení...

Mapování průběhu zatmění

Pokud Vám nestačí jedna momentka, můžete zkusit zmapovat celý průběh zatmění. Všeobecně se doporučuje pořídit fotografii každých 5 až 10 minut. Základem úspěchu je zvolit si interval a ten dodržovat. Celé zatmění bude trvat zhruba 2 hodiny a 20 minut, takže je jednoduché si spočítat, kolik snímků při jakém intervalu pořídím.

Stará dobrá dírková komora

Zcela bezpečná metoda pozorování zatmění je projekce. Stačí do čtvrtky tvrdého papíru vyříznout otvor o velikosti 3,5mm a tu podržet zhruba 1 až 1,5 metru od plochy, kam se bude Slunce promítat (to může být klidně zem). Jedná se o klasickou variantu dírkové komory.

Světlo, které projde přiměřeně malým otvorem, na projekční ploše vykreslí převrácený a zmenšený obraz. Dírka dokonce nemusí být ani kruhová, a přesto se nám Slunce zobrazí jako kotouček.

Závěrem

Nyní již nezbývá doufat, že předpověď počasí bude příznivá a obloha jasná. Pokud se vám podaří pořídit nějaké zajímavé fotky, tak se o ně nezapomeňte podělit s ostatními v naší fotogalerii.