Začínáme s externím bleskem (1)

Externí systémový blesk může být v praxi velmi užitečný. A to zvláště v situacích, kdy je málo světla. Ovšem neopatrné použití blesku může vést k výraznému zhoršení kvality fotek. Takže je nutné vědět, jak jej správně používat.

Proto vám přinášíme celou sérii článků, ve které se můžete naučit profesionálně používat externí blesk. To vše vždy na praktických ukázkách.

Jak funguje externí blesk

Vědět, jak fungují externí blesky (a záblesky vůbec) je základním předpokladem pro jejich správné používání. V praxi totiž nelze úspěšně používat externí blesk bez znalosti principů jeho fungování. Respektive možné to je, ale to jste pak odkázáni zcela na automatiku a nemáte kvalitu svých snímků vůbec pod kontrolou.

Takže tu máme základní otázku, která zní: jak funguje externí blesk? Tím nemám na mysli elektronické obvody zapojené v blesku a podobně. Každého fotografa spíše zajímá, jak je řízena síla záblesku, jak dlouho takový záblesk trvá, kdy je v průběhu expozice emitován a jak vlastně blesk komunikuje s fotoaparátem... Pojďme si tedy ujasnit, jak že v principu funguje běžný systémový externí blesk.

Dnešní externí blesky, které podporují TTL (Through The Lens) režim, jsou s fotoaparátem spojeny takzvanou "hot shoe" paticí. Česky se tomu říká sáňky na blesk a nalezneme v nich několik kontaktních bodů, pomocí kterých blesk s fotoaparátem komunikuje. Tyto sáňky mají téměř u všech výrobců stejný tvar, ovšem liší se rozmístěním a počtem kontaktních bodů. Proto jsou v praxi například blesky Nikon běžně nepoužitelné na fotoaparátech Olympus a podobně.

Nebudu se zde zabývat historickým vývojem blesků a použití manuálních blesků u filmových fotoaparátů. Místo toho si rovnou vysvětlíme, jak v praxi všeobecně fungují dnešní TTL externí blesky.

Sled událostí při expozici s bleskem

Uvažme příklad, že fotografujeme portrét. Na digitální zrcadlovce máme nasazený externí blesk, který je v režimu TTL. Namáčkneme spoušť pro aktivaci autofokusu, pak případně překomponujeme a následně mačkáme spoušť naplno pro pořízení snímku. To je velmi rychlá akce, ve které ale proběhne hned několik událostí:

1. Po zmáčknutí spouště, ale ještě před samotnou expozicí, emituje externí blesk pomocný záblesk, který slouží pro správné stanovení síly záblesku hlavního. Tento pomocný záblesk totiž nasvítí scénu, světlo se odrazí zpět a skrz objektiv je měřena intenzita jeho "návratnosti".
2. Na základě informace, jak moc se odrazilo zpět světlo z pomocného záblesku, je pomocí automatiky nastavena síla záblesku, který externí blesk bude emitovat.
3. Ihned poté se otevírá první lamela závěrky, takže začíná expozice.
4. Je emitován hlavní záblesk, který nasvítí scénu. Tento hlavní záblesk trvá řádově tisíciny sekundy (takže velmi krátkou dobu).
5. Poté se zavírá druhá lamela závěrky a končí expozice, byl pořízen snímek.

Výše uvedený popis sledu událostí zní zdlouhavě, ale v praxi se tak děje velice rychle. Pokud je externí blesk nastaven na první lamelu, je předblesk prakticky nepoznatelný.

Chcete se přesvědčit o tom, že předblesk je opravdu emitován? Nastavte si externí blesk na synchronizaci s druhou lamelou (anglicky bývá značeno jako "2nd curtain") a v režimu fotoaparátu M zvolte čas expozice třeba 1 sekunda nebo delší. Po zmáčknutí spouště budou emitovány dva záblesky - jeden ihned (pomocný) a druhý za sekundu (hlavní).

Tip: důležité je nezaměňovat pomocný záblesk pro TTL měření s předbleskem, který má eliminovat takzvané červené oči. V režimu blesku "červené oči" totiž blesk vydá několik pomocných záblesků před expozicí proto, aby se zúžily zornice a od sítnice se odrazilo méně světla blesku.

V odstavcích výše byla řeč o synchronizaci na první nebo druhou lamelu závěrky. Co to znamená?

Synchronizace na lamelu

V předchozím textu jsme si ujasnili, co se vše proběhne při pořízení snímku s externím bleskem. Ovšem zvídavé povahy by dosavadní vysvětlení příliš neuspokojilo, protože bylo pouze uvedeno, že mezi otevřením a zavřením závěrky dojde k hlavnímu záblesku. A ten trvá velmi krátkou dobu (obvykle kratší, než čas závěrky). Takže vzniká otázka, kdy přesně dojde k záblesku? Co když fotíme s dlouhým časem závěrky třeba dvě sekundy - kdy v průběhu expozice dojde k hlavnímu záblesku?

Odpověď je velice jednoduchá - buď na začátku nebo těsně před koncem expozice. A to podle toho, v jakém režimu je externí blesk nastaven. Na výběr je standardně ze dvou režimů:

• Synchronizace na první lamelu - k záblesku dojde ihned po otevření první lamely závěrky, tzn. při začátku expozice.
• Synchronizace na druhou lamelu - k záblesku dojde těsně před zavřením druhé lamely závěrky, tzn. při konci expozice.

Na první pohled se může zdát, že je snad jedno, jestli dojde k záblesku na začátku nebo na konci expozice. Pokud fotíme na běžně krátké časy závěrky (řádově setiny sekundy), tak je to opravdu ve většině případů jedno. Ovšem pokud fotíme třeba noční scenérii s pohybem, tak už to vůbec jedno není.

Praktická ukázka synchronizace na lamelu

Přesvědčit se o tom můžete na praktické ukázce, ve které jsem měl v ruce diodovou svítilnu a pohyboval jsem s ní pomalu zleva doprava. Díky sekundové expozici se tak mohl zachytit pohyb mé ruky se svítilnou. Nejprve uvádím, jak to dopadlo bez blesku, následují ukázky s bleskem na první a druhou lamelu.

Synchronizace na první lamelu nasvítí scénu v jejím počátečním stavu, takže se následující pohyb na scéně zachytí díky přirozenému světlu.

Synchronizace na druhou lamelu nasvítí scénu naopak až v jejím konečném stavu (z hlediska expozice), takže je na fotografii zachycen předchozí pohyb díky přirozenému světlu.

Proto je důležité při focení pohybu na delší časy závěrky promyslet, jaký režim synchronizace bude lepší.

Manuální režim blesku

V předchozím textu jsme zatím vždy uvažovali situaci, že sílu záblesku stanoví automatika. Tomu tak být v praxi ale vždy nemusí. Moderní systémové blesky totiž nabízí dva základní režimy:

• Auto TTL a jeho další modifikace - tedy automatické stanovení síly záblesku.
• Manuální - sílu záblesku stanoví fotograf.

Dnešní systémové blesky tudíž umožňují fotografovi nenechat intenzitu záblesku na automatice a stanovit ji dle vlastní chuti. Výkon blesku se obvykle stanovuje ve zlomcích jeho maximálního výkonu. Pokud chcete z blesku vyždímat maximum, nastavte v manuálním režimu blesku výkon na 1/1. Pokud se jedná o výkonný blesk, tak se připravte, že to bude docela oslňující světlo, které bych nikomu přímo do očí nepřál :).

Obvykle se pracuje se takovými hodnotami, jako například 1/64, 1/128, 1/32 výkonu a podobně. Záleží na tom, jak jemný krok konkrétní blesk umožňuje. Novější blesky umožňují tak jemné krokování, že lze nastavit výkon například na 1/16 + 1/3.

Tip: automatický / manuální režim blesku je zcela něco jiného, než automatický / manuálním režim fotoaparátu. V automatickém / manuálním režimu blesku se jedná pouze o stanovení intenzity záblesku. Zatímco v automatickém / manuálním režimu fotoaparát se jedná o stanovení expozičních hodnot (závěrka a clona). Jaké budou nastaveny expoziční hodnoty fotoaparátu, to už je na aktuálním nastavení fotoaparátu.

Z toho vyplývá, že v praxi lze fotografovat při různých kombinacích režimu blesku a fotoaparátu:

• Automatický blesk (TTL) a automatická expozice (pro ty, kdo nečetli tento článek :).
• Automatický blesk (TTL) a manuální expozice (často používané).
• Manuální blesk a automatická expozice (prapodivná kombinace v praxi nepříliš použitelná).
• Manuální blesk a manuální expozice (použitelné při stálém osvětlení a focení na stejné vzdálenosti - např. portrét ve studiu).

První výše uvedená varianta přijde vhod těm fotografům, kteří moc o focení s externím bleskem neví nebo si jeho použitím nejsou jisti. Tato kombinace může v praxi přinášet velmi dobré výsledky, které ale nikdy nebudou konzistentní a vše bude tak trochu dílem náhody.

Druhá varianta je naopak v praxi velmi často používaná. Fotograf si v manuálním režimu fotoaparátu zvolí pevně danou clonu, expozici a citlivost ISO a nechá na automatice, jak silný záblesk mu dodá.

Třetí varianta je dost specifická a nedovedu si představit smysl jejího použití. Snad jen v případě, že chci blesk použít jako doplňkový a chci mít pevně stanovený jeho výkon.

Poslední, čtvrtá varianta je velmi dobře použitelná v situaci, kdy fotíme ve stejné úrovni přirozeného světla a fotografovaný objekt je od nás stále stejně daleko. Typicky je to například portrét ve studiu nebo statický portrét venku při konstantní zatažené obloze.

Shrnutí

V dnešním článku o focení s externím bleskem jsme si vysvětlili, jak funguje externí blesk. Uvedli jsme si, že při zmáčknutí spouště dochází k celé řadě událostí které nemusí být postřehnutelné, ale je dobré o nich vědět.

Také jsme si uvedli, že nastavením blesku lze sled těchto událostí mírně pozměnit (synchronizace na 1. a 2. lamelu), a tím třeba i ovlivnit vzhled fotografie.

V poslední části textu jste se dozvěděli, že blesk lze provozovat v automatickém nebo manuálním režimu - podle toho, jestli sílu záblesku stanoví automatika nebo fotograf. A z toho vyplývají čtyři kombinace manuálního a automatického režimu blesku a fotoaparátu, které jsou různě použitelné.

V příštím díle seriálu o focení s externím bleskem se budeme věnovat jednotlivým klíčovým funkcím blesků a jejich použití v praxi. Povíme si něco o kompenzaci síly blesku, dosahu blesku a jeho barevné teplotě, také si vysvětlíme co je maximální synchro čas a jak je v praxi důležitá vysokorychlostní synchronizace. Bude toho samozřejmě ještě víc, ale nechci předbíhat.

Pokud máte nějaké komentáře, připomínky či vlastní postřehy, můžete využít naše diskuzní fórum.

Nakupujte fotografické vybavení výhodně na Mall.cz

Právě prodávané fotografické vybavení Canon

• Kontakt
• Reklama
• O nás

• Ikony Fotorádce na Váš web
• Právní doložka

Najdete nás na Facebook

Buďte v obraze díky RSS kanálu Fotorádce.cz