Chaos A.D.

Osobně bych se snažil ostře vypíchnout nějaký šípek a ostatní máznout, ale je to jen můj názor. ;-)

neboj, něco vydržím :-D a názory jsou od toho, aby se potkávaly, takže v pohodě :-) tohle je fakt chaos - co takhle ostřit na ten zhruba prostřední šípek (vzdálený) a ostatní nechat rozostřené? pak by ten chaos dostal řád... využila bych symetrie - čtyři šípky téměř ve čtverci... ale tak to vidím já :-)

Naopak, bylo to fajn. Lidé si vyměnili něco ze svých úhlů pohledu, nikdo se přitom nenapadal, takže úspěch. Čas, jak bylo nastíněno, nejspíš bude úplně nejdůležitější faktor určující délku a kvalitu komentářů. | U této fotky se mi líbí prostředí kde je foceno a charakter kresby objektivu, ale chaos to skutečně je. Nevidím nic, kvůli čemu bych se měl k fotce ještě někdy vracet, přitom potenciál tam je. Vykašlal bych se na chaos a zjednodušil kompozici, určil jeden šípek jako hlavní motiv a nechal větvičky tvořit prostředí kolem. Nejspíš by to nebylo tak snadné, ale o tom to je. | A snad bych to ani nenazýval abstrakcí, přece jen je velice dobře poznat "co to je", tedy je to naopak velice "konkrétní". ;-)

taky mi to přišlo jako poměrně věcný dotaz kterým jsi rozpoutal diskusi...asi jeto v tvém případě otom, že tvá fota jsou spíše vtom středním proudu, tedy nejsou ani vysloveně špatný nebo nudný ale ani vysloveně fascinující který si pozornost přímo vynucují a proto nemají tolik komentů...kouknu na houm stranu a z 20 náhledů vyčlenim 2 totálně slabý snímky který je třeba zkomentnout a dva totálně super zajímavý který mě uhranou, zhypnotizujou a prostě "musim" je okomentovat. Jo a chápeš na střední proud tedy fšecko mezi tím už nezbude čas...jestli bych měl dát něco jako radu, tak bych to nastínil nějak takle:"pokus se fotit méně snímků, třeba jen jeden místo dosavadních deseti, ale věnuj jim stejně času a energie, kterou bys vynaložil na pořízení a zpracování všech těch deseti" víšjak to myslim?

...jo a mimochodem tadle fotka je fakt dost dobrá, patří ktěm co mě zaujmuly na první náhled a přitáhly - neměnil bych naní nic...tahle fotka je prostě o barvách a tečka.

Děkuju moc za komentáře a připomínky.

Navnazen Rampouchovým komentem jsem věnoval té fotce ještě trochu času a našel podobu, ve které se mi to vlastně líbí. Zjistil jsem, že problém mi způsobovala orientace naležato, kdy prostor s hlavním motivem (pro mne malý nejzřetelnější šípek u středu) byl zleva i zprava ohraničen tím chaosem větviček a méně zřetelných šípků. Když jsem fotku otočil o 90° doprava, tak tím pro mne rozporuplný pocit z kompozice zmizel. Vznikla "klidnější" středová oblast s volným prostorem vpravo a chaos nahoře a dole už mne nedráždí, doplňuje to co je mezi ním.

Ještě jsem si říkal, že by se mi nejspíš víc líbilo, kdyby ten -nejzřetelnější- šípek měl kolem sebe víc prostoru. Konrétně, aby neměl dotyk s tou výraznou neostrou větvičkou. Ale samozřejmě ne úpravou této fotky, to by za to klonování asi nestálo. Takže jo, nakonec to za ten čas stálo a chvíli mi to zůstane jako pozadí na Ploše, než to nahradí jiný kousek.

Ironie je, že když jsem fotce věnoval víc času a trochu si ji zmenšil (1024x768), tak mi přestala vadit naležato v původní podobě. Nakolik tedy vlastně lze brát vážně nějaký prvotní dojem z nové fotografie? Když fotografie, která působila rušivě až nepříjemně se překlopí do roviny "zajímavý pohled" a (jiná) fotka, která na první pohled vyvolala nadšení, s odstupem času už tak skvěle nepůsobí? Zajímavá zkušenost. Díky ti za ni. Pak se mi někdo může divit, že zpochybňuji své vlastní pohledy.