Veroniko, nebuďte na sebe tak zbytečně přísná.... mezi námi fotit děti v pohybu v interiéru, kde není dost světla, patří mezi ty nejnáročnější fotografické disciplíny. Prostě to není vůbec snadné a je normální, že se to občas nepovede, že se to mázne, že se dítě hne mimo rovinu zaostření, atd.

Taky bych se být Vámi zamyslel nad tím, jestli ty fotky budete chtít nějak v budoucnu zvětšovat / tisknout velké formáty. Protože pokud z toho třeba foto obraz dělat nebudete, tak jestli je tam drobná neostrost, hrát roli nebude. Prostě to nebude vidět :)  A pak bude mnohem důležitější ne ta technická kvalita (ostrost, šum,...), jako spíš kvalita obsahová, tj. jak ta fotka bude vizuálně působit. Spousta lidí se dneska upnula na technickou dokonalost a třeba jsou i schopni ji dosáhnout, ale zapomínají na dokonalost estetickou, vizuální... takže jsou pak fotky technicky tip ťop, ale obsahově o ničem. To si myslím, není účelné. Možná to bude znít lehce "kacířksky", ale být Vámi, tak nějaké detaily jako póry na pokožce neřeším, technickou dokonalost bych nebral jako metu a naopak bych se soustředil na to, aby ta fotka byla pocitově, vizuálně a emotivně zajímavá. A technickou dokonalost ať vezme čert ;)