Brand

Exponovat na světla nebo stíny?

Je lepší exponovat raději na stíny nebo na světla? Je menším zlem přepal nebo podexpozice? To je otázka, kterou si klade mnoho fotografů. Každá fotografie je individuální, a tak neexistuje jednoduchá odpověď. Nicméně v tomto článku mám pro vás návod, podle kterého můžete v praxi postupovat - tedy jak ideálně fotky exponovat.

Vcelku často se v praxi setkávám s fotografy, kteří nemají zcela jasno v tom, jak své fotografie exponovat. Nemám na mysli nějaké vysoce kontrastní scény, ale spíš všeobecně běžné, nijak nenáročné fotky. O tom, že je dobré při focení kontrolovat histogram a proč, jsem již psal. Nyní bych chtěl ale odpovědět na otázku - je lepší exponovat spíš na světla a obloukem se vyhnout možným přepalům a nebo raději obětovat světla, ať není nic podexponované? Obojí má svá pro a proti, což se dozvíte níže.

1) Expozice na světla = hlavně ať nejsou přepaly

Prvním přístupem je takzvaná expozice na světla. To znamená, že se dost urputně snažíme vyhnout jakýmkoliv přepalům a nebude nám vadit, že je fotka celkově tmavší. Například pokud fotíme nevěstu v bílých šatech se skupinkou pánů v tmavých oblecích, raději fotku lehce podexponujeme - hlavně aby šaty nebyly přepálené.

Výhody:

  • nemusíme řešit přepaly
  • jednodušší v horším světle (volíme raději kratší expozici, nepotřebujeme tolik světla)

Nevýhody:

  • můžeme mít dost podexponované stíny, jejichž případné zesvětlení přinese mnoho šumu

Mezi fotografy se často mluví o přepalech jako o něčem velmi špatném, jenže se zapomíná na podexpozice. Ty jsou "špatné" stejně tak.  A pokud je na fotkách nechceme mít, budeme se je snažit v nějakém editoru (Lightroom, Photoshop, Capture One, apod.) prosvětlit. Což samozřejmě je možné. Má to ale jeden háček - tím, jak ze stínů "vytáhneme" kresbu, tak zvýrazníme i šum. Ten možná na neupraveném originálu není ve stínech vidět, ale po jejich prosvětlení může být dost výrazný. A to natolik, že může fotku z technického hlediska degradovat.

Podívejte se na níže uvedenou praktickou ukázku. Máme 2 velmi podobné fotky, každá s odlišnou expozicí. Fotka nahoře je lehce tmavší a obsahuje méně přepalů, což se může jevit jako výhoda. Nicméně co se stane po úpravě...?

Fotka č. 1:expozice-svetla-stiny-01.jpg

Fotka č. 2:expozice-svetla-stiny-02.jpg

Níže vidíme 100% výřezy z obou výše uvedených fotek poté, co jsem obě upravil tak, aby byly zcela srovnatelné. Tj. první fotku jsem zesvětlil (expozice a stíny) tak, aby byla stejná, jako fotka druhá. U obou jsem snadno "stáhl" přepaly na obloze posuvníkem "highlights".

Fotka č.1 (detail po úpravě):expozice-svetla-stiny-03.jpg

Fotka č. 2 (detail po úpravě):expozice-svetla-stiny-04.jpg

Jak vidíte, první fotka, která se nejprve mohla zdát jako výhodnější (méně přepalů na obloze), obsahuje po zesvětlení výrazně více šumu, než fotka druhá. Nejvíc je to vidět ve stínech. Uvážíme-li fakt, že ty malé přepaly na obloze, bylo možné u obou fotek velmi snadno spravit, dojdeme k závěru, že výhodnější byla fotka druhá, tedy světlejší. A to proto, že přepalů jsem se snadno zbavil (fotím do RAWu a ty přepaly byly mírné, navíc malé a obloha na tomto typu fotky nehraje příliš velkou roli) a tak byl pro mě ve výsledku podstatnější šum po úpravách. Jak vidíte, prosvětlení podexponované fotky s sebou přineslo výraznou daň v podobě šumu - a i v tomto případě, kdy obě fotky byly pořízeny na citlivost ISO 320 (což není žádné vysoké číslo). A to jsem provedl jen lehké zesvětlení expozicí a prosvětlení stínů. Představte si, jak výrazný by byl šum, kdybych prováděl výraznější úpravy...

Můžete si to vyzkoušet sami - vezměte nějakou podexponovanou fotku a zesvětlete ji. Uvidíte, že zejména v tmavých částech najednou "vyleze" šum. Samozřejmě to nemusí být na první pohled vidět, ale jakmile si fotku zvětšíte na 100% velikost nebo vytisknete nějaký velký formát, možná že se trošku vyděsíte. Dvojnásob to platí u fotek pořízených na vyšší citlivosti ISO (např. 800 a víc, viz další příklad níže).

Podívejte se na další příklad - stejný princip, jen vyšší citlivost ISO (v tomto případě ISO 1250):

Podexponovaná fotka, kterou budeme muset zesvětlit:expozice-svetla-stiny-05.jpg

expozice-svetla-stiny-06.jpg

Zesvětlená fotka (100% výřez):expozice-svetla-stiny-07.jpg

Druhá fotka bez nutnosti zesvětlování (100% výřez):expozice-svetla-stiny-08.jpg

Na výše uvedeném příkladu jasně vidíte, jak neuvěřitelně "vylezl" šum z první fotky, kterou bylo nutné zesvětlit (byla podexponovaná kvůli jasu ohňostroje). Pravdou je, že druhá fotka již je pohybově rozmazaná kvůli delší expozici a absenci stativu. Nicméně ukázka je více než názorná.

To je tedy problém exponování na světla - šum ve stínech, kterého se pak budeme jen velmi těžko zbavovat (protože odšumění zase přinese ztrátu kresby).

Poznámka: Samozřejmě každá fotka vyžaduje odlišný přístup a tak nelze říct, že takto musíte fotit vše. Naopak bych řekl, že individuální přístup a kreativní záměr fotografa je na prvním místě. Pak teprve nějaké poučky ;)

2) Expozice na stíny = hlavně ať nejsou podexpozice

Druhou možností je takzvaná expozice na stíny - tehdy se snažíme, aby ve stínech nebyly podexpozice. A klidně obětujeme světlé části fotek, ve kterých budou přepaly. A to je velkou nevýhodou této volby, jelikož z výrazných přepalů již bohužel často kresbu nevytáhneme, a to ani z RAWu.

Osobně bych řekl, že touto cestou půjdeme snad jen tehdy, kdy objekt ve stínu bude naším hlavním motivem a třeba světlý kousek oblohy na pozadí nebude hrát vůbec roli. Může to být případ třeba focení skupinky lidí s prosvítající oblohou na pozadí. Tam je hlavním motivem skupinka lidí a troška té přepálené oblohy na pozadí nemusí být zase tak katastrofální...

3) Expozice na světla i stíny s tolerancí malého přepalu

Třetí možností je dávat si pozor jak na světla, tak na stíny. Je to volba trošku náročnější na to, že je potřeba velmi dobře znát možnosti svého fotoaparátu. A hlavně fotit do RAWu.

V praxi takový přístup říká: můžeš si dovolit lehký přepal, který pak v RAW konvertoru snadno "stáhneš" (jinak řečeno napravíš). V tomto přístupu vycházíme z toho, že fotoaparát nám ukazuje histogram založený na jakémsi JPG náhledu, ačkoliv fotíme do RAWu. Je to histogram "přísnější", než ten, který uvidíme při úpravách RAWu. Takže se může stát, že ačkoliv fotoaparát ukazoval lehký přepal, tak po otevření RAWu v konvertoru, tam přepal buď vůbec nebude a nebo v něm snadno kresbu obnovíme. Jen je potřeba vědět, jak moc velký přepal si můžeme při focení dovolit, abychom jej pak v konvertoru mohli napravit. To se lze naučit velmi snadno - vyzkoušením. Nafoťte si pět různých fotek s různou expozicí a různou mírou přepalů. Pak si jednotlivé fotky otevřete v RAW konvertoru a uvidíte, ze kterých jste ještě kresbu zachránili a ze kterých už ne.

Fígl je v tom, že když si můžeme dovolit posunout expozici lehce do světlejších tónů, nebudeme pak mít stíny tolik zašumělé. Jinak řečeno - to, co ušetříme akceptováním malého přepalu, nám pomůže zmírnit šum ve stínech. Zásadní je to ale nepřehnat, protože (jak už bylo řečeno výše), výrazné přepaly často nelze zachránit ani z RAWu.

Výhody:

  • méně šumu ve stínech (při jejich prosvětlování)

Nevýhody:

  • je potřeba dobře znát možnosti svého fotoaparátu a RAW konvertoru
  • v horším světle náročné na množství světla

Berme ohled na hlavní motiv

Zároveň platí, že vždy bychom při focení měli vzít ohled na to, co je naším hlavním motivem. A tomu expozici přizpůsobit. Pravděpodobně nebudeme chtít mít zcela podexponovaný zámek, který fotíme, jen kvůli kousku oblohy na pozadí. A naopak - pokud je na fotce hlavním motivem dramatická obloha, raději horizont lehce podexponujeme.

Málo kontrastní scény

Ve výše uvedených situacích jsem uvažoval vysoce kontrastní scény, kdy snadno vznikají přepaly i podexpozice a my se rozhodujeme, co upřednostníme. Jak jsem výše zmínil, je dobré se vždy zamyslet "co je hlavním motivem" a tomu expozici přizpůsobit.

Nicméně může se stát, že fotíme scénu, která není tak dramaticky kontrastní a histogram nám nikam "nepřetéká". Ani doleva do podexpozic, ani doprava do přepalů. Jak potom takovou fotku správně exponovat?  Následující poučku sice nelze 100% aplikovat na všechny případy, nicméně většinou to platí: exponujte tak, by histogram vyplňoval pravou část svého vymezeného prostoru. Jinak řečeno aby pravý konec histogramu byl raději blíže pravému okraji, než aby tam byla velká prázdná mezera. Pak by nám totiž ve fotce mohly chybět "světla", což bychom nejspíš řešili zesvětlením při úpravách. A opět bychom začali "vytahovat šum".

expozice-svetla-stiny-09.jpg

Takže pokud se mám rozhodnout, zda-li můj histogram vyplní spíš levou nebo pravou část, ve většině případů se rozhodnu pro pravou. Protože fotku nebudu muset zesvětlovat a tím pádem nepodpořím viditelný šum. Naopak lehké ztmavení ničemu neuškodí.

Poznámka: technicky vzato je ideální takový stav, kdy histogram vyplňuje celý jemu vymezený prostor bez přetékání doleva či doprava. Realita ale bývá odlišná.

Samozřejmě výše uvedené nebude platit pro low-key fotografie a další specifické záměry fotografa. Každá fotka je individuální a vyžaduje individuální (a často i kreativní) přístup. Proto výše uvedená rada se týká běžně vypadajících scén bez dramatického osvětlení a netradičních záměrů fotografa.

Shrnutí

Ve své podstatě je to velmi jednoduché. Exponujeme tak, abychom se vyhnuli zbytečné podexpozici = tak, aby histogram vyplňoval spíše pravou část svého vymezeného prostoru. Díky tomu nebudeme muset fotku zesvětlovat a zviditelňovat šum ve stínech. A případné ztmavení nic špatného nepřinese.

Při focení kontrastních scén to celé můžeme vzít ještě o krok dál. Tím, že nám nevadí malý přepal na fotce, nemáme stíny s takovým obsahem digitálního šumu. Jednak nám fotoaparát ukazuje histogram horší, než bude ve skutečnosti, navíc lze malé přepaly z RAWu ještě velmi snadno stáhnout - aniž by taková světlá část poté jakkoliv trpěla z hlediska kresby. Což se ale již nedá říci o stínech, které s sebou vždy nesou riziko zvýšené míry šumu. Pokud totiž budeme stíny zesvětlovat, vytáhneme z nich i šum. A to i když se jedná o fotku pořízenou třeba jen na ISO 200. Čím víc zesvětlíme stíny, tím viditelnější v nich bude šum. A následné odšumování vždy znamená ztrátu detailů.

Co z toho vyplývá? Poznejte dobře možnosti svého fotoaparátu a nebojte se puritánsky přepalů. Při focení zohledněte svůj motiv, kreativní záměr a pokud je to v souladu, zkuste se vyhnout zbytečné podexpozici. Pokud fotíte něco velmi kontrastního, můžete lehkým přepalem ulehčit stínům. Pokud nefotíte v tak špatném světle, že by to znamenalo rozmazané fotky, může tato metoda vašim fotkám jedině prospět.

A pokud vás tato tématika zajímá v oblasti krajinářské fotografie, nenechte si ujít dva články od Václava Krpelíka: Krajinářská fotografie: maximalizujem obrazovou kvalitu a Krajinářská fotografie: proč expozici při focení neřeším?

PS: Máte své vlastní postřehy, zkušenosti, dotazy nebo snad máte odlišný názor? Neváhejte a napište co si myslíte do komentáře níže.

Diskuse

PeterBartok

9.10.2016 12:05

ehm...svadobka c.1 je sice o trochu viac zasumena v tienoch ale je znacne ostrejsia...dvojka vyzera ako ta ista len po odsumovani...

Tomáš

9.10.2016 15:58

Je to jinak - jedná se o dvě odlišné fotky, a tak i zaostření je lehce odlišné - u druhé fotky je zaostřeno lehce více na pozadí (o pár cm), a tak se ta pravá část fotky jeví na druhé fotce jako méně ostrá, protože je více mimo hloubku ostrosti.

Jirka

13.10.2016 21:13

Já bych trochu nesouhlasil. Přepal je místo, kde není žádná kresba a nic z něj nevytáhnu, kdežto ze stínů aspoň něco.

Tomáš

14.10.2016 17:28

Jak už v článku píšu, záleží vždy na tom, z čeho ten přepal generujete. Pokud z jpg náhledu, který si fotoaparát pro vlastní potřeby vytváří, tak to ve výsledku vůbec nemusí znamenat přepal, protože RAW nabídne větší flexibilitu při úpravách (lidově řečeno).

Phoenixcqcq

18.10.2016 17:02

Jak je psáno, záleží na úmyslu a typu fotky. Osobně mi šum moc nevadí. S D800 můžu jít často bez větších problémů problémů i na ISO 3200 a novější fotoaparáty jsou na tom ještě lépe. Když je na fotce šum, tak je stále použitelná, ale když půl oblohy chybí, tak je fotka často na vyhození nebo vypadá fakt blbě. Proto mám pro většinu situací na prioritě clony přednastaveno rovnou -0,3 nebo -0,7EV a vyhovuje mi to - ale záleží na situaci...

Tomáš

18.10.2016 21:40

Souhlas. Mimo jiné záleží i na konkrétním fotoaparátu a použitém režimu měření samozřejmě... co jsem měl zatím těla od Canonu (a nebylo jich málo) tak na všech jsem míval tak +0,3EV aby to nebylo podexponované.

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Dostaňte ze svého fotoaparátu maximum

Rukama mi za posledních asi patnáct let prošla celá řada fotoaparátů. U všech jsem se vždy snažil "vymačkat" z nich co se dalo.…

31.5.2017

Tomáš

Krajinářská fotografie: Leden - Březen 2017

Letošní zima se konečně po pár hubenějších letech předvedla a na výběru z uplynulých měsíců je to znát. Tak pojďme na něho.

5.4.2017

Michal Balada

Gamma korekce polopatě

Určitě už jste někdy slyšeli o takzvané gamma korekci. A možná jste se jí vyhnuli obloukem. Tak dneska už nemusíte. Mám pro vás…

28.3.2017

Tomáš

Příběh jedné fotografie - „TAJEMNÁ JESKYNĚ“

Křinice pramení ve Šluknovském výběžku a protéká Česko-saským Švýcarskem. Poblíž bývalé osady Zadní Doubice tvoří hraniční řeku…

8.2.2017

Daniel

Foťte jinak, foťte lépe (III. část)

Tímto článkem volně navazuji na předchozí dva články. Od doby, kdy jsem je napsal, uběhlo dost času a i má tvorba se od té doby…

6.2.2017

Jan Bainar

Jak fotografovat bez úprav

V dnešní době je naprosto normální upravovat své fotky. Vyhladíme vrásky, vylepšíme barvy, odmažeme rušivé prvky na pozadí a…

27.1.2017

Tomáš