Fenomén jménem histogram 2: úpravy fotografií

V prvním dílu seriálu o histogramu jsme si ukázali, jak histogram funguje a proč je výhodné jej používat. Dnes si na praktických ukázkách vysvětlíme, jak využít histogram při úpravách fotografií. V článku se naučíte, jak s pomocí histogramu, křivek a úrovní výrazně pozvednout kvalitu svých fotografií.

Minulý týden jsme si v článku nazvaném Fenomén jménem histogram vysvětlili, co to vůbec histogram je, co z něj lze a nelze vyčíst, jak a proč jej používat při fotografování. Dnes se budeme věnovat druhé etapě, a to editaci fotografií za pomoci histogramu. A nalijme si čistého vína - bez kvalitní editace se "vyrábí" fotky velmi těžko. Jinak řečeno, umět zajímavě upravit své fotky je v dnešní době velmi důležité.

O co tedy v článku půjde? Ukážeme si, jak rychle a jednoduše upravit své fotky pomocí úrovní a křivek, a to s velkou pomocí histogramu. Bez něj by to snad ani vůbec nebylo myslitelné...

Zobrazení histogramu

Stejně tak, jako si lze histogram zobrazit na displeji fotoaparátu, lze jej vyvolat i v editoru fotografií. V tomto článku budeme úpravy provádět v editoru Adobe Photoshop - nicméně stejný postup naleznete i v ostatních programech (Gimp, Zoner, atd.).

V Adobe Photoshop si lze histogram zobrazit kliknutím v horní liště na záložku Okna a poté stačí kliknout na Histogram. Zobrazí se okno podobné tomu níže. Ovšem pouhé zobrazení histogramu nestačí - to pouze vypovídá určité informace. My potřebujeme víc...

Histogram v nástroji úrovně

Naším cílem není pouze přečíst si histogram a konstatovat, jak na tom fotografie je. Za pomoci editoru a histogramu se budeme nyní snažit pořízené fotografie vylepšit. Ukážeme si nejprve postup pomocí nástroje Úrovně.

Nástroj úrovně

Ještě než se vrhneme na úpravy snímků, měli bychom si říct, co to vlastně ty úrovně jsou. V Photoshopu si je zobrazíme klávesovou zkratkou CTRL L, případně lze v horní liště kliknout na Obraz - Přizpůsobení - Úrovně. Zobrazí se nám to, na co jsme zvyklí z  předchozího článku - histogram, ovšem včetně několika posuvníků. V horní liště si lze vybrat, jestli chceme zobrazit (a editovat) všechny tři RGB histogramy společně nebo jednotlivě.

Jedná se o tentýž systém, na který jsme zvyklí z fotoaparátu. Vlevo jsou tmavé odstíny až černá, naopak vpravo jsou světlé odstíny až bílá. Histogram pak ukazuje míru zastoupení jednotlivých odstínů na fotografii. Úrovně je nástroj, který umožňuje upravovat zastoupení jednotlivých odstínů ve fotografii. Dávají nám možnost upravovat tvar histogramu.

Praktické použití úrovni a histogramu - nízký kontrast

Vraťme se nyní k praktickým příkladům uvedeným na konci minulého článku. Uvedli jsme si několik nejčastějších tvarů histogramů. Podívejme se nyní na tvar "kopec uprostřed a mezery kolem".

Výše uvedený otisk obrazovky ukazuje fotografii s vyvolaným histogramem a nástrojem Úrovně. Jak lze vyčíst z histogramu, na fotografii s nevyskytují žádné světlé ani příliš tmavé odstíny. Jinak řečeno, snímek je spíše šedivý a postrádá kontrast. To lze ale pomocí úrovní napravit. Jak? Je to velmi snadné - stačí krajní posuvníky nastavit tak, aby lícovaly s okrajem histogramu. V případě potřeby lze podle vkusu upravit celkovou světlost snímku prostředním posuvníkem.

Výsledek je zcela zřetelný - takto upravená fotografie je mnohem zajímavější, protože již není tak nudně šedivá. Ovšem zapomněli jsme zmínit jednu velmi důležitou věc - a to velkou pomoc ze strany histogramu. Ten nám totiž ukázal meze, kam až můžeme krajní posuvníky nastavit, aniž bychom na snímku uměle vytvořili přeexpozici nebo podexpozici! A to je velmi důležité. Krajní posuvníky fungují jako takové nože - kam je posuneme, tam se histogram "uřízne". Pokud bychom je posunuli příliš mnoho, uřízl by se kus histogramu a vznikla by černá nebo bílá místa na snímku. Tím by se fotografie technicky znehodnotila.

Praktické použití úrovni a histogramu - vysoký kontrast

Další praktické příklady, které jsme si uvedli na konci minulého článku, ukazovaly jiné tvary histogramů. Ty naopak vykazovaly vysoký kontrast, přeexpozici nebo podexpozici. Jak už jsme si vysvětlili v prvním článku, přeexpozice nebo podexpozice je nevratný jev na fotografii, který nelze zachránit. Do určité míry je lze napravit při konverzi RAW souborů, ovšem jakmile je v klasickém JPEGu přepal nebo podexpozice, již se ho nelze zbavit. Proto pokud se vám zobrazí při vyvolání v editoru histogram o tvaru "vpravo posunutý a uříznutý kopec", už s fotografií v podstatě nelze nic dělat.

Pokud je celý histogram posunutý vlevo či vpravo, lze alespoň nastavit na okraj histogramu ten posuvník, u kterého je rezerva.

Na tomto snímku chyběly tmavé odstíny, proto byl nastaven levý posuvník na okraj histogramu (tím jsme do snímku dodali i tmavé odstíny). V pravé části histogramu jsou viditelné přepaly, které nelze napravit.

Na histogramu tohoto snímku lze naopak spatřit značné podexpozice bez světlých odstínů. Proto byl nastaven pravý posuvník na okraj histogramu (abychom do snímku dodali na větším rozsahu odstínů a přidali i ty světlé). Podexpozice již nelze napravit.

Jsou úrovně dostačující?

Úrovně jsou velmi užitečným a často používaným nástrojem. Díky zobrazenému histogramu můžeme velmi snadno upravit snímek tak, abychom mu z hlediska technické kvality neublížili. Stačí posuvníky nastavovat tak, abychom histogram neuřezávali.

Ovšem jakkoliv jsou úrovně zajímavým nástrojem, na některé úpravy již nestačí. Například na zvýšení kontrastu nebo změnu zastoupení konkrétních tónů ve fotografii. Na to je určen nástroj Křivky, který využívá histogram stejně tak dobře, jako úrovně.

Histogram v nástroji Křivky

Nástroj Křivky je velmi užitečný - používá jej drtivá většina fotografů. Nikoho asi již nepřekvapí, že i v dialogu pro nástroj Křivky provádíme úpravy na základě histogramu. Jak vidíte, histogram je všudypřítomný a velmi užitečný nejen při focení, ale i při editaci...

Nástroj křivky

Nástroj křivky opět pracuje s histogramem, který je zobrazen na pozadí. Celý princip křivek spočívá v tom, že na vodorovné ose X jsou vstupní úrovně a na svislé ose Y jsou úrovně výstupní. Zní to trochu složitě, ale v podstatě je to velmi jednoduché. Níže si to vysvětlíme na praktické fotografii.

Klikneme v horní liště na záložku Vrstva - Nová vrstva úprav - Křivky. Novou vrstvu nějak pojmenujeme a potvrdíme tlačítkem OK. Tím jsme vytvořili novou vrstvu úprav, kde můžeme snímek upravovat. A hlavně, tyto úpravy můžeme později zcela vzít zpět nebo snížit jejich míru.

Tip: Při úpravě úrovní jsme prováděli úpravy přímo ve snímku samotném, což není zrovna ideální.  A to z toho důvodu, že při dalších editaci (například barev nebo retuší) již nelze zpětně změnit míru úprav pomocí úrovní. Když například nejprve upravíme úrovně a pak budeme ještě pět minut snímek retušovat, tak už nemůžeme vzít zpět úpravu úrovní, aniž bychom nezrušili i retuše. Proto je výhodnější provádět takovéto úpravy v samostatné vrstvě.

Zobrazí se nám dialogové okno Adjustments s nástrojem Křivky. Funguje to tak, že změnou polohy a tvaru vyobrazené úhlopříčky měníme podíl jednotlivých odstínů ve fotografii. Můžete si to zkusit sami - uchopte levý spodní bod úhlopříčky a posuňte jej nahoru. Nyní jste ze zdrojové černé (na spodní ose X) udělali výstupní šedivou (na svislé ose Y). Poté můžete kraj úhlopříčky posunout třeba doprostřed vodorovné osy X. Tím jste ze vstupní šedivé (na ose X) udělali výstupní černou (na ose Y).

Vlevo: Ze vstupní černé na ose X jsme udělali šedivou na ose Y. Vpravo: Z šedivé je černá.

Stejným způsobem lze měnit vstupní odstíny na výstupní po celé ploše úhlopříčky. Nejen vlevo dole, ale i uprostřed a vpravo nahoře. Stejně tak, jako jsme posunovali bod vlevo dole, můžeme si takovéto kotvící body snadno a rychle vytvořit kdekoliv (a v jakémkoliv množství) na celé ploše úhlopříčky.

Praktické použití křivek a histogramu - nízký kontrast

Ukažme si nyní, jak se používá nástroj Křivky, na praktickém příkladu. Otevřeme si fotografii, která vykazuje opět histogram s rezervami vpravo i vlevo (hlavně vpravo ve světlých odstínech). Při fotografování této scény byl dynamický rozsah snímače fotoaparátu výrazně větší, než dynamický rozsah jasů na fotografované scéně.

Na snímku nejsou zastoupeny ani moc světlé, ani moc tmavé odstíny. Převládá šedivá a fotografie postrádá kontrast. Ono to lze vyčíst už i ze samotného histogramu - vidíte, že vstupní světle šedivá je nejsvětlejším odstínem na fotografii - bílá zcela schází. To lze v Křivkách opět s vydatnou pomocí histogramu velmi snadno napravit.

Uchopíme úhlopříčku v pravém horním rohu - tedy tam, kde bílá je bílou (vstupní je bílá a výstupní také, tudíž se nejedná o skrytou reklamu na prací prášek :). Posuneme tento bod doleva tak, aby svislice spuštěná z nového umístění bodu lícovala s okrajem histogramu. Tím jsme z šedivé, na které histogram končil, vytvořili bílou. Na snímku jsou nyní zastoupeny i světlé odstíny (před úpravou byly nejsvětlejší odstíny pouze šedivé).

K čemu nám byl ale histogram při této úpravě? K tomu, abychom na fotografii uměle nevytvořili přeexpozici. Díky histogramu jsme zcela přesně věděli, kam až můžeme posunout vstupní úrovně na křivce, aniž bychom fotografii technicky nezničili.

Nyní bychom mohli snímek ještě doladit - a to tak, že mu dodáme ještě větší kontrast. Jak? Je to opět velmi snadné. Stačí tmavě šedé odstíny ztmavit a světle šedé odstíny zesvětlit. Jinak řečeno, ze vstupní tmavě šedé uděláme téměř černou a ze vstupní světle šedé učiníme téměř bílou. Používá se k tomu zažitý tvar křivky úrovní, takzvaná S křivka.

Jak vidíte, fotografie dost výrazně "prokoukla". Z původní šedivky je nyní docela zajímavý kontrastní snímek. Podobných bodů lze na úhlopříčce vytvořit mnoho a upravovat tak lokálně pouze některé odstíny. Existuje na to takový fígl...

Stačí kliknout myší v dialogu pro Křivky na malou ruku s oboustrannou šipkou (tuto ikonku naleznete v levém horním rohu dialogu). Nyní stačí přejíždět kurzorem myši po fotografii a sledovat na úhlopříčce v dialogu pro křivky, na který odstín právě míříme. Je to vyobrazeno takovým malým kolečkem.

Pak už stačí jenom klinout myší na příslušném místě na fotografii, držet a posunovat nahoru či dolů. Tím, že klepneme myší do fotky, vytvoříme na křivce nový editační bod (v takovém místě, které odpovídá odstínu, na který jsme na fotce klepli myší). Tím, že budeme přímo na fotce posouvat se zmáčknutým levým tlačítkem myši kurzor nahoru a dolů, budeme pohybovat i nově vytvořeným editačním bodem na křivce. Nutné je před tím ale kliknout na již uvedenou ikonku ruky s oboustrannou šipkou. A jak jsme si již uvedli na začátku tohoto článku u úrovní, i křivky lze upravovat samostatně v každém R G B kanálu zvlášť.

Pokud bychom chtěli úpravu fotografie pomocí Křivek nyní dokončit, zvolíme v horní záložce volbu Vrstva - Sloučit viditelné. Poté stačí fotografii uložit.

Tip: Podobně, jako jsme zvyšovali kontrast u výše uvedené fotografie, můžeme použít Křivky pro snížení kontrastu. Stačí použít tvar křivky opačný písmenu S - levou spodní část křivky povýšíme a pravou horní část křivky ponížíme.

Praktické použití křivek a histogramu - úpravy v R G B kanálech

Nástroje Úrovně i Křivky umožňují editovat fotografie v jednotlivých barevných kanálech. Používá se to nejčastěji k barevnému doladění fotografií. Nyní si ukážeme takový praktický příklad. Zvolená fotografie byla pořízena v interiéru muzea, za umělého osvětlení. Barevným odstínem převládá červená a zelená, proto upravíme jednotlivé křivky v RGB kanálech následovně: potlačíme (ponížíme křivku) červenou i zelenou. Poté upravíme křivku pro modrý kanál dle snímku obrazovky níže (posuneme pravý horní bod na okraj histogramu a povýšíme pouze tmavě modrou).

Histogram a editace fotografií - závěrem

Jak vidíte, histogram je součástí všech důležitých nástrojů pro editaci fotografií. Není to nástroj pro pouhé pasivní zhodnocení právě pořízeného snímku. Naopak, histogram je zakořeněný v celé škále editačních nástrojů a doprovází nás tak při celém procesu vzniku fotografie - od cvaknutí spouště až po tisk finálních snímků.

Podstatné při editaci fotografií je to, že histogram nám ukáže, jak daleko můžeme zajít, aniž bychom fotografii technicky poškodili. Ono by totiž byla velká škoda udělat nešetrnou úpravou přepal na snímku, který jsme pečlivě v terénu komponovali a expozičně měřili.

Cílem tohoto článku nebylo ukázat, jak profesionálně ovládat křivky a úrovně. Na to ani nemůže mít těchto několik odstavců ambice. Cílem bylo ukázat, jak lze užitečný histogram elegantně používat i při editaci fotografií.

Pokud máte nějaké další tipy a triky k použití histogramu při editaci fotografií nebo jenom chcete sdělit svůj názor k článku, neváhejte a napište je do komentářů pod článkem. Ostatní čtenáři Vaše tipy a názory ocení.