Brand

Fotíme s externím bleskem (4): expozice v exteriéru

fotime_s_bleskem_tina0.jpgFotografování s bleskem není jen o teorii, ale hlavně o praxi. Proto se v dnešním článku budeme zcela zabývat použitím systémového blesku v exteriéru.

Vysvětlíme si, co a jak ovlivňuje expozici při použití blesku. Také ukážeme, jak správně a jednoduše naměřit expoziční hodnoty v kombinaci s bleskem. To vše na ukázkách z praxe - podvečerních snímků z podzimního parku.

V předchozím (již třetím) díle seriálu o focení s bleskem jsme si objasnili, jaká jsou omezení z hlediska synchronizačních časů. A hlavně jsme začali téma měření a stanovení expozice při focení s bleskem. V dnešním článku navážeme na uvedené teoretické zákonitosti praktickými příklady, tedy fotkami z exteriéru.

Co ovlivňuje expozici při použití blesku

Při fotografování s bleskem fungují odlišné zákonitosti týkající se ovlivnění expozice, než když fotíme bez blesku. To už bylo řečeno v předchozím díle seriálu. Jelikož ale opakování je matka moudrosti, shrneme si to nejdůležitější.

A: Při focení bez blesku lze ovlivnit expozici třemi způsoby:

  1. Časem závěrky, tedy expozicí.
  2. Clonovým číslem, tedy clonou objektivu.
  3. Citlivostí ISO.

Výše uvedené tři proměnné jsou alfou a omegou fotografie jako takové. Každý, kdo to s focením myslí trochu vážně, vyjmenuje výše uvedené proměnné třeba když ho vzbudíte o půlnoci.

B: Když fotíme s bleskem v manuálním režimu (a blesk je hlavním zdrojem světla), lze ovlivnit expozici čtyřmi způsoby:

  1. Clonovým číslem, tedy clonou objektivu.
  2. Citlivostí ISO.
  3. Výkonem blesku, tedy sílou záblesku.
  4. Vzdáleností blesku od fotografovaného objektu.

Z výčtu proměnných zmizel čas závěrky - proč tomu tak je, jsme si vysvětlili ve třetím díle seriálu o focení s bleskem, konkrétně v odstavci nazvaném Měření expozice při použití blesku. Třetí a čtvrtá proměnná jsou logické - čím větší výkon blesku, tím více světla na scéně; čím blíže je blesk k fotografované osobě, tím více světla.

Jenže teorie je jedna věc a praxe druhá. Jen zřídka fotíme s bleskem jako s hlavním zdrojem světla. Typickým příkladem je například portrét v exteriéru - v takovém případě se zpět do hry dostává i čas závěrky jako nástroj pro ovlivnění expozice. Sice trochu odlišným způsobem, ale přeci ano.

Blesk a expozice v exteriéru

V předchozí kapitole jsme si objasnili, že bez použití blesku se expozice ovlivňuje jedním způsobem (A) a při použití blesku druhým způsobem (B). Co když ale fotíme v exteriéru, kde je ještě dost světla na to, aby toto přirozené světlo hrálo roli ve stanovování expozice? Je to prosté - zkombinujeme oba výše uvedené způsoby stanovování expozice, tedy A + B.

Níže uvedená fotografie ukazuje na portrét pořízený v exteriéru. Nás nyní nejvíc ze všeho zajímá světlo - jeho výskyt na různých plochách snímku a jeho původ:

  • Přirozené světlo - najdeme ho hlavně na pozadí (pro lepší názornost jsou tyto plochy oranžově šrafované).
  • Umělé světlo blesku - najdeme ho na modelce (modře šrafované).

fotime_s_bleskem_tina7.jpgfotime_s_bleskem_tina8.jpg

Nyní si položme otázku - jakým způsobem budeme stanovovat expozici pro takto světelně kombinovaný snímek? Je to velice jednoduché - pro přirozené světlo (pozadí) použijeme způsob A,  pro umělé světlo blesku použijeme způsob B. Prakticky z toho vyplývají následující závěry:

  • Přirozené světlo (na pozadí) mohu ovlivnit časem závěrky, clonou a citlivostí ISO.
  • Umělé světlo blesku (na modelce) mohu ovlivnit clonou, citlivostí ISO, výkonem a vzdáleností blesku od modelky.

Pokud se nad výše uvedenými dvěma body zamyslíte, tak dojdete k velice zajímavému závěru: časem závěrky lze ovlivňovat expozici na pozadí, aniž by to ovlivnilo expozici na modelce!

fotime_s_bleskem_tina1.jpgfotime_s_bleskem_tina2.jpg

Výše uvedené dvě fotografie byly pořízené ve zcela stejných světelných podmínkách, se stejně nastaveným bleskem (v manuálním režimu), se stejně nastaveným fotoaparátem (manuální režim), ovšem s odlišnými časy expozice. Snímek s kratším časem expozice 1/160sec. zcela zřetelně vykazuje tmavší pozadí, ovšem bez změny světlosti modelky. Zde tedy vidíte praktickou ukázku toho, že časem závěrky ovlivňujeme přirozené světlo a ne expozici bleskem nasvícené osoby.

Můžete si prohlédnout další čtyři fotografie, které byly pořízené při stejném nastavení, ovšem s odlišným časem expozice: Canon 5D, 40mm, f/2.8, ISO 100:

fotime_s_bleskem_tina3.jpgfotime_s_bleskem_tina4.jpg

fotime_s_bleskem_tina5.jpgfotime_s_bleskem_tina6.jpg

Na uvedených ukázkách lze pozorovat mírný posun k tmavšímu pozadí díky zkracování expozice. Rozdíly mezi 1/125 a 1/160 sekundy nejsou příliš velké, ale porovnáte-li si 1/80 a 1/200, rozdíl je dost výrazný.

Takže, když už máte ty potřebné znalosti, je potřeba je ještě umět uplatnit v praxi... V následujících odstavcích popíšu, jakým postupem lze jednoduše stanovit optimální expozici.

Postup pro stanovení expozice

Časem závěrky ovlivňuji expozici pozadí, tedy přirozeného světla. Proto pokud fotím portrét v exteriéru a používám blesk, postupuji následovně.

Naměření expozice na přirozené světlo

Nejprve si naměřím expozici na přirozené světlo, tedy mé budoucí pozadí. Nejjednodušší je použít vestavěný expozimetr fotoaparátu ideálně v celoplošném nebo poměrovém režimu. Pokud jste příznivci zonálního systému, použijte bodové měření. Případně můžete použít bodové měření pro vyhnutí se přepalům na obloze.Osobně ale vnímám portrét tak, že mě zajímá fotografovaná osoba a pokud se na obloze vyskytne případný přepal, není to pro mě až tak kritické.

Pokud fotíte za slunečného odpoledne nebo večera a jste ve stínu, pak se nemusíte obávat mírně přeexponovat pozadí dle expozimetru zhruba o 1/3 až celou 1 EV. Pokud naopak fotíte za šera (později večer), pak se budete muset smířit s tím, že při času expozice 1/8 sec. a ISO 6400 se opravdu moc pracovat nedá. Takže budete nuceni pozadí trochu podexponovat.

Takže jinak řečeno, nemusíte nastavit čas expozice, clonu a citlivost ISO přesně dle expozimetru. Pokud je pozadí hodně prosvětlené, můžete jej nechat mírně přeexponovat a naopak. Primárně záleží na vašem uměleckém záměru a vaší představě o tom, jak má portrét vypadat.

Pozadí hraje při focení portrétu překvapivě velkou roli - neopomíjejte vybírat pozadí pečlivě a s citem. Nyní, když mám naměřenou expozici na pozadí, přizvu na scénu modelku a nastavím si blesk.

Nastavení blesku

Nyní mám na fotoaparátu v manuálním režimu nastavené následující hodnoty: 1/160 sec., ISO 100, f/2.8. Pokud bych za takovýchto podmínek fotil modelku bez dalšího nasvícení, měla by obličej zcela tmavý, protože na něj nedopadá zdaleka tolik světla, jako je na pozadí. Navíc jak lze vidět, stojí zády k zapadajícímu slunci, takže má obličej ve stínu přirozeného světla. Jak na to?

Jednoduše - použiji systémový externí blesk, kterým si dodám světlo přesně tam, kam potřebuji.

Poznámka: následující snímky byly pořízeny s bleskem uchyceným na stativu se zábleskovým deštníkem. Pro naše účely to zatím není podstatné, protože uvedený postup zcela stejně funguje i tehdy, když máte blesk nasazený v sáňkách fotoaparátu.

Teď, když mám nastavený čas expozice, clonu a citlivost ISO, mi zbývají další dvě proměnné, kterými mohu ovlivňovat expozici modelky. Jak už jsme si výše vysvětlili, nyní mě zajímá expozice umělým světlem, takže se to týká způsobu B. Zbývá mi tam tedy výkon blesku a jeho vzdálenost od modelky.

Blesk pro větší kontrolu a stálost výsledků přepnu to manuálního režimu M a nastavím jeho výkon tak, aby tak akorát nasvítil modelčinu tvář. To lze zjistit pomocí flash metru nebo metodou pokusu a omylu.Pokud si nejste jisti a má váš blesk režim TTL (jinak řečeno máte jej v sáňkách fotoaparátu), můžete použít auto TTL režim. Větší kontrolu nad stálostí snímků ale budete mít v manuálním režimu.

Nastavím blesk třeba na 1/16 výkonu, dám ho 3 metry daleko a udělám testovací fotku. Na displeji a hlavně pomocí histogramu zjistím, jestli je blesk moc slabý nebo silný. Podle toho buď změním výkon nebo vzdálenost blesku. Pokud jste použili auto TTL režim, tak podle náhledu na displeji a  histogramu kompenzujte výkon blesku do plusu nebo do mínusu.

fotime_s_bleskem_tina99.jpgfotime_s_bleskem_tina9.jpg

Výše uvedené dva snímky byly pořízeny při stejném nastavení (1/200sec., f/2.8, ISO 50), ovšem s různým výkonem blesku. V testovacím snímku vlevo byl blesk příliš silný (dokonce vznikly přepaly na obličeji), takže bylo potřeba výkon blesku dost snížit - snímek vpravo byl pořízen po snížení výkonu blesku při zachování všech ostatních nastavení fotoaparátu.

Tip: Pokud používáte blesk mimo fotoaparát (s difuzérem), doporučuji nedávat jej zbytečně daleko od modelky. Naopak - čím blíže, tím lépe, protože poskytne měkčí světlo a nemusí vydávat tak silné záblesky (výkon blesku klesá se čtvercem vzdálenosti = dáte-li blesk dvakrát dál od modelky, je záblesk na modelce čtyřikrát slabší).

Úpravy při fotografování

Nyní mám nastavenou expozici jak pro přirozené světlo (pozadí), tak pro umělé světlo blesku (na modelce). Mohu začít fotografovat a mám jistotu, že vše bude optimálně exponované.

Pokud se například mění množství přirozeného světla, což je typické při západu slunce, bude potřeba průběžně upravovat expoziční hodnoty způsobem A, tedy pro pozadí. Pokud jsem měl původně nastaveno 1/160 sec., f/2.8 a ISO 100, tak je nejjednodušší prodloužit expozici třeba na 1/100 sekundy.

Ovšem delší časy expozice by mohly vést k rozmazaným snímkům, takže je jistější zvýšit citlivost ISO. Jenže jak už jste si mohli přečíst výše, citlivost ISO ovlivňuje expozici jak přirozeného světla, tak toho umělého (světlo blesku). Proto pokud zvýším citlivost ISO z hodnoty 100 na 200, bude mít modelka světlejší tvář na fotkách. Proto mírně zmenším výkon blesku nebo jej (sebe s bleskem v sáňkách) posunu mírně dál.

A jelikož focení přeci není o tom, že si nastavím nějaké hodnoty expozice a ty už pak bez kreativity používám dál, je potřeba si zvyknout na to, že:

  • Změním-li clonové číslo, měním expozici pro přirozené i umělé světlo.
  • Změním-li citlivost ISO, měním expozici pro přirozené i umělé světlo.
  • Změním-li čas závěrky, měním expozici jen pro přirozené světlo.
  • Změním-li výkon nebo vzdálenost blesku, měním expozici jen pro umělé světlo.

Pokud si v praxi zvyknete používat výše uvedené zákonitosti, potom vám nic nebrání k tomu, abyste mohli úspěšně používat systémové blesky v exteriéru.

Poznámka: Abych ale byl přesný, tak je potřeba dodat, že clonové číslo funguje jako nástroj pro změnu expozice přirozeného i umělého světla jen při manuálním režimu blesku. Pokud je blesk nastaven v Auto TTL režimu, je to ještě trochu jinak - a právě tomu se budeme věnovat v příštím dílu seriálu o focení s bleskem.

Soutěž s Photon Europe

Zajímáte se o focení s externím bleskem a chcete vyhrát věcné ceny? Pak se zúčastněte soutěže k tomuto článku. Více informací o soutěži naleznete v článku Fotíme s externím bleskem (4): Soutěž o ceny.

Diskuse

Nikdo zatím nenapsal žádný komentář. Buďte první!
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

Jak fotit, když venku mrzne

V návodu k fotoaparátu se dočtete, že je možno fotoaparát používat do teploty 0°C. Ale v mrazu se přesto běžně fotí. Kde je tedy…

1.1.2022

JaroslavJay

Fujifilm CLASSIC Neg. na starších foťácích Fuji

Pokud fotíte do RAF a používáte pro úpravu Capture One, zde je poměrně snadný trik jak využít nejnovější filmové simulace i na…

5.1.2021

Michal Kroupa

Krajinářská fotografie - rok 2020

Máme za sebou trošku zvláštní rok, tak se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících…

3.1.2021

Michal Balada

Dvojí polarizační filtr aneb využití efektů

Určitě každý známe označení CPL tedy cirkulární polarizační filtr. Každý, kdo tento filtr zná ví také jaký efekt vytváří.…

14.11.2020

Lukáš

Měření expozice: kdy a proč chybuje? Jak na ideální expozici?

Ve fotoaparátu vestavěné měření expozice je velmi užitečné, avšak ne 100% spolehlivé. V jakých případech je potřeba expozimetr…

2.5.2020

Tomáš

Krajinářská fotografie: březen - srpen 2019

Po delší době se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících nahráli.

16.9.2019

Michal Balada