Fotografujeme noční oblohu (2): Čím fotit
Fotografování noční oblohy v dnešní době již nevyžaduje složité a nákladné vybavení. Pro hezké snímky postačí lepší kompakt nebo i levná zrcadlovka na pevném stativu. V tomto díle seriálu o focení noční oblohy se dozvíte, bez jakého vybavení se neobejdete a co vám focení kosmických objektů značně usnadní.
Jak již bylo uvedeno v prvním díle seriálu, kosmické objekty promítající se na noční obloze jsou až na pár výjimek velmi slabě viditelné. Snadno je přesvítí i obyčejná lampa pouličního osvětlení nebo jedoucí automobil.
Z toho důvodu se noční obloha jako taková musí fotit na časy závěrky obvykle v sekundách nebo řádově v minutách. Při obvyklých časech expozice (desetiny nebo setiny sekundy) by se na snímku v podstatě nic nezaznamenalo. Tak krátké časy jsou použitelné akorát tak při focení Měsíce.
A dlouhé časy závěrky nevedou k ničemu jinému, než k použití stativu.
Stativ je nutností
Fotit noční oblohu bez stativu je nemožné (pokud vynecháme již zmíněný Měsíc). Kvůli dlouhým časům závěrky je stativ nutností, bez které se pod noční oblohou nelze obejít.
Dobrou zprávou ale je, že vám postačí běžný fotografický stativ - samozřejmě čím tužší, tím lepší. Jde hlavně o to, aby stativ měl dostatečnou nosnost a byl určený pro použitý fotoaparát (jednoduše řečeno, aby jej unesl bez chvění při dotyku).
Tip: výhodou je takový stativ, který umožní pohodlně fotit i v nadhlavníku, zenitu. Tím se myslí to, že lze fotoaparátem na stativu namířit přímo vzhůru nad sebe, kolmo od země. Ne všechny stativ tuto (pro běžnou fotografickou praxi zvláštní) pozici umožňují. Nezřídka se totiž fotí noční obloha přímo nad hlavou.
Jaký fotoaparát?
Výběr vhodného fotoaparátu vychází z již zmíněného faktu - noční obloha je velmi tmavá. Tudíž se na focení noční oblohy hodí takový fotoaparát, který:
- Umožňuje použít delší časy expozice (minimálně 10 sekund, ideálně minuta či minuty).
- Umožňuje manuální ostření (je celkem jedno, jestli na objektivu nebo pomocí tlačítek).
- Při vysokých citlivostech ISO je obraz stále kvalitní (šum se tolik neprojevuje).
- Výhodou je záznam do RAWu (ale vůbec není nutností).
Bohužel fotoaparáty, které mají omezení maximálního času expozice kolem jedné sekundy nebo dvou bude možné použít jenom na focení Měsíce. Deset sekund je ale již dost dlouhá doba na to, aby se při takovém času daly fotit jasnější souhvězdí, planety a hvězdokupy.
Samozřejmě ideální je digitální zrcadlovka, která i při nastavené citlivosti ISO 800 nebo 1250 poskytuje stále dobrou obrazovou kvalitu.
Manuální ostření je důležité proto, že autofokus se ve většině případů nechytí a projíždí bez úspěchu tam a zpět. Kontrast i těch jasnějších hvězd (viz například snímek vlevo) totiž není pro správné fungování autofokusu dostatečný.
Při použití delšího ohniska objektivu (větší zoom, teleobjektiv) se ale autofokus obvykle na jasnějších hvězdách chytí.
Výše tři uvedené funkce jsou nutností, víc jich ale potřeba nebude. U digitální zrcadlovky je výhodou režim Live View (živý náhled) pro snazší správné zaostření. Přesněji lze totiž zaostřit na LCD displeji při x-násobném zvětšení obrazu, než při pouhém pohledu do hledáčku.
Takže souhrnně řečeno - pro focení noční oblohy je ideální digitální zrcadlovka, která je na tom dobře z hlediska šumu a třeba má i režim Live View. Postačí ale i lepší kompakt, který umí delší časy expozice a má manuální ostření.
Jaký objektiv na zrcadlovku?
Pokud máte digitální zrcadlovku nebo fotoaparát s výměnnými objektivy, bude se vám hodit v podstatě jakýkoliv objektiv. Čím světelnější sklo a čím lepší obrazová kvalita, tím lépe.
Nejčastěji na noční oblohu uživíte:
- Širokoúhlý objektiv na celkové záběry noční oblohy (tzv. širokáč).
- Světelnější základní objektiv pro jednotlivá souhvězdí a plošně větší objekty.
- Dlouhý teleobjektiv na focení Měsíce a plošně malých objektů (např. hvězdokupy).
Co dál?
Když už je jasné, jaký fotoaparát a případně i objektiv je na focení noční oblohy vhodný, je potřeba si říct ještě něco k příslušenství.
Rozhodně se hodí dálková spoušť - ať už kabelová nebo bezdrátová, rozhodně usnadní focení. Lze použít i samospoušť, ale je to trošku otrava, čekat před každou expozicí několik sekund. Navíc při použití dálkové spouště je větší jistota, že se stativ s fotoaparátem nerozklepe.
Jakékoliv fotografické filtry, záblesky nebo předsádky potřebovat nebudete. Nic takového se při focení noční oblohy nepoužívá. Jakýkoliv filtr navíc zhoršuje kvalitu obrazu, použití ztmavovacího filtru při focení v noci je samozřejmě nesmysl. Záblesky ničemu nepomohou, leda tak širokoúhlá předsádka na kompaktní fotoaparát by mohla být užitečná.
Paralaktická montáž, polární stolek
Pokud se budete chtít zabývat focením noční oblohy trochu víc, budete chtít mít zařízení, které bude kompenzovat rotaci Země. Hvězdy a další kosmické objekty se zdánlivě pohybují po obloze, od východu k západu.
Vlevo: jednoduchý nákres pro znázornění zdánlivého pohybu hvězd. Vpravo: jednoduchý typ paralaktické montáže s protizávažím, to vše na tuhém stativu.
Za zhruba 24 hodin takto zdánlivě obkrouží kružnici (360°), takže za 1 hodinu vykonají zdánlivý pohyb zhruba 15°. To je 5° za 20 minut, 1° za 4 minuty. A když vezmeme v úvahu fakt, že Měsíc se na obloze jeví úhlovým průměrem 0.5°, znamená to docela rychlý pohyb. Měsíc se tak přesune o jeden svůj průměr vedle za pouhé 2 minuty!
Zařízení, které dokáže sledovat zdánlivý pohyb hvězd, se nazývá paralaktická montáž. S pomocí jednoduchého motorku a pár převodů dokáže směrovat dalekohled s fotoaparátem stále na stejnou hvězdu, třeba po celou noc. Taková montáž se dá sehnat v jednoduché podobě za pár stovek nebo málo tisícikorun. Nutno je ale počítat s tím, že pro automatizované sledování pohybu hvězd bude potřeba mít s montáží i pohon - krokový motorek s baterií.
Vlevo: ukázka použití paralaktické montáže s fotoaparátem. Vpravo: podomácku vyrobený paralaktický stolek (autorem snímku je Jakub Kencl, převzato z knihy Fotografujeme noční oblohu).
Obdobou paralaktické montáže je paralaktický (pantový) stolek, což je doma vyrobené zařízení se stejnou funkčností. Není sice tak sofistikované, ale vyjde výroba vyjde na pár korun. Návodů na výrobu různých druhů paralaktických stolků jsou na webu stovky až tisíce. Stačí zadat do Google klíčové slovo paralaktický stolek nebo anglicky barn door tracker.
Jak se s těmito zařízeními v praxi pracuje, si ale povíme v dalších dílech věnovaných různým metodám focení noční oblohy.
Diskuse
Další články z kategorie Fotografujeme
Všechny články kategorieJak fotit, když venku mrzne
V návodu k fotoaparátu se dočtete, že je možno fotoaparát používat do teploty 0°C. Ale v mrazu se přesto běžně fotí. Kde je tedy…
1.1.2022
Fujifilm CLASSIC Neg. na starších foťácích Fuji
Pokud fotíte do RAF a používáte pro úpravu Capture One, zde je poměrně snadný trik jak využít nejnovější filmové simulace i na…
5.1.2021
Krajinářská fotografie - rok 2020
Máme za sebou trošku zvláštní rok, tak se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících…
3.1.2021
Dvojí polarizační filtr aneb využití efektů
Určitě každý známe označení CPL tedy cirkulární polarizační filtr. Každý, kdo tento filtr zná ví také jaký efekt vytváří.…
14.11.2020
Měření expozice: kdy a proč chybuje? Jak na ideální expozici?
Ve fotoaparátu vestavěné měření expozice je velmi užitečné, avšak ne 100% spolehlivé. V jakých případech je potřeba expozimetr…
2.5.2020
Krajinářská fotografie: březen - srpen 2019
Po delší době se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících nahráli.
16.9.2019
Oblíbené články
Kategorie článků
Pište vlastní články
Vyznáte se ve fotografii? Máte ostatním co říci? Pomáhejte nám vytvářet zajímavý obsah Fotorádce.