Jak fotografovat koně

V následujícím článku probereme tři „hlavní odvětví“ focení koní. Takže ať už vás zajímá focení jezdeckých závodů, portrétování koní nebo se pouze potřebujete připravit na focení tréninku, najdete zde doufám vše, co budete potřebovat vědět.

Závody

Chystáme se na závody

K focení závodů nepotřebujete žádnou akreditaci, na každých závodech je bezpočet fotografů - ať už s kompakty nebo profi foťáky a po fotkách ze závodů je mezi jezdci opravdu zájem, zvláště pokud jde o nějaké "sranda závody" místního jezdeckého klubu.

Na stránkách České jezdecké federace (www.cjf.cz) naleznete kalendář sportovních akcí. Pokud se chystáte na nějakou větší jezdeckou událost (např. Český skokový pohár či jiné prestižnější závody), tak se připravte se na střežení těžce vydobitého místečka u hrazení. Najděte si takové místo, které není v protisvětle a kde máte v dosahu co nejvíce překážek (např. ať nefotíte každého koně jenom u jedné překážky).

„Ofika a hobbíčka“

Závody mohou být buď oficiální (většina závodů, jezdci a koně potřebují licenci) a tzv. hobby závody (může se zůčastnit každý bez jezdecké licence). Hobby závody se pořádávají většinou v místních jezdeckých oddílech pro zábavu. Ve stáji kde jezdím se tyhle „sranda závody“ pořádají jednou ročně vždy týden po Velké pardubické a v kostýmech.

foto výše: sranda závod vlevo, oficiální závod vpravo

Ukažte atmosféru

Zaměřte se i na detaily ze závodů – postroje koní, kopyta, výrazy, ale i pády a různé „kuriozity“.

Fotíme parkurové skákání

Parkur patří k nejčastěji pořádaným závodům a je vůbec neoblíbenějším odvětvím jezdeckého sportu. Mě také učaroval adrenalin provázející skok s jedinou bytostí, která pro Vás v tom momentě jako jediná existuje – koněm (když pomineme řvoucího trenéra :D).

Při první návštěvě parkurového kolbiště Vám asi půjde hlava kolem, ale zastavte se na chvíli a podívejte se na „ty praporky“. Bílé a červené barvy nad překážkou – červené jsou z jezdcovy strany vždy na pravé straně, což Vám pomůže se zorientovat a najít si překážku, u níž nebudete fotit zadek koně.

Pozastavme se i u úhlu, z jakého budeme překážku fotit. Focení z profilu nedoporučuji, protože bude zavazet stojan překážky. Přímo kolmo k překážce mi to také nepřipadá úplně stoprocentní. Zejména na vyšších skocích mi kůň připomíná nějakého křížence, co měl v předcích žábu a jezdec netvoří s koněm dvojici, ale připadne mi jakoby „navíc“. Proto volím poloprofil – nevadí ani stojan překážky a dvojice opravdu tvoří dvojici a je na nich vidět partnerství a soustředění na další překážky.

Foťte koně nad skokem, vyhněte se focení doskoku – kůň ani jezdec nejsou v příliš lichotivé pozici. Ostření používám kontinuální, před skokem zaostřím na hlavu koně a doprovázím koně až nad skok, kde zmáčknu spoušť.

Fotíme drezuru

Focení drezury není taková věda jako u parkuru. Hlavně neuřízněte části koně ani jezdce a můžete čekat dobré fotografie. Drezura je o eleganci a souhře jezdce s koněm, žádné vzrůšo se nekoná.

Jezdec se s koněm musí maximálně soustředit na drezurní úlohu, proto se snažte v okolí drezurního obdelníku příliš nezaclánět. Drezurní rozhodčí nejsou občas zrovna taktní, ale mají pravdu – je to sportovní výkon a soutěž.

V každé disciplíně je důležité (a v drezuře obzvlášť) vystihnout tu správnou fázi cvalu, a to vznos. Při fázi vznosu se země nedotýká ani jedna končetina. Pokud se vám tato fáze nepodaří, není to vyloženě špatně - a ani jiná fáze kromě té, kdy je váha koně pouze na jedné přední končetině – to pro fotku to není příliš pěkné.

vlevo: správná fáze, vpravo: špatná fáze

Fotíme jiné odvětví jezdeckého sportu

Jezdecký sport má příliš odvětví na to, abychom je probírali po jednom. Co se týká závodů všestrannosti, ty jsou dvoudenní – první den se jezdí drezura a parkur. Druhý den si můžete vyzkoušet focení cross-country, což je skákání přes přírodní překážky, jako jsou různé klády, vodní příkopy, výskoky a jiné. Tyhle závody patří k mým nejoblíbenějším, protože se za jeden víkend můžu „vyřádit“ focením všech tří nejrozšířenějších odvětví. U crossu platí stejné rady jako u parkuru, liší se to akorát na vzhledu překážek a častějším odmítnutím skoku.

U dostihů doporučuji se zaměřit na moment, kdy koně vybíhají ze startovacích boxů a kdy je určitý kůň nad skokem (pokud jde o překážkové dostihy), protože celek mi přijde fádní a ne moc zajímavý. Samozřejmostí by měla být fotka vítěze probíhající cílovou rovinkou – o to přece v dostizích jde. Vždy mi učarovávala krása dostihových koní v padoku před dostihem a rozhodně nejsem sama. Pokuste se ji tedy zachytit. Pokud se dostanete na Velkou pardubickou, nenechte si v padoku ujít legendy tohoto sportu – ať už půjde o mistra Váňu nebo o kouzelného Tiumena se Sixteen.

Při výstavách se snažte zachytit celého koně, doporučuji i portrét.

Westernové závody jsou plné divokých obratů, barelů a vůbec divokého západu :D. Zkuste se vyřádit a zkoušet různě neobvyklé fotky – kreativnost všech nesčetných soutěží westernového ježdění k tomu přímo vybízí.

Portréty

Utvořte dvojici

Při focení koně a jeho člověka vyjádřete na fotce jejich partnerství, ve fotce by měl být cítit jejich příběh. Jako stvořené pro focení dvojice člověk-kůň je černé pozadí .

Foťte na černém

Černé pozadí není zase taková věda, jak se zdá. Nepotřebujete k tomu nic jiného než východ ze stáje a slunečné počasí. Koně si nechte postavit tak, aby jeho hlava a přední nohy stály venku za stáje a dopadalo na něj tak slunce. Kontrast sluncem ozářeného koně a tma v chodbě Vám udělá své a výsledek bude určitě perfektní.

Počkejte si na uši

Pozice uší u koně symbolizuje jeho náladu nebo jestli ho něco zaujalo. Uši stočené dozadu označují podrážděnost, jedno ucho dopředu a jedno dozadu uvolněnost a uši našpicované dopředu jsou zaujaté nějakým zvukem – to je přesně to, co potřebujeme. Někteří koně nenašpicují uši jen tak pro nic za nic. Osvědčuje se šustící sáček, koně neodolají ;). Blesky a odrazné desky nechte doma. Některý kůň focení bleskem snese, ale jiný by mohl ublížit Vám i sobě. Mně osobně zatím klidně stál i při blesku každý kůň, ale i tomu nejklidnějšímu může „přepnout“.

Pozor na pozadí

V pozadí se vyvarujte budov, sloupů, jiných koní a dalších rušivých předmětů „vyrůstajících“ z hlavy koně. Najděte si nějaké pěkné pozadí (koruny stromů) bez ruchu. Ostřete stejně jako u portrétů lidí na oči.

Detaily očí

Téma sice ohrané, ale když se taková fotka opravdu vydaří… Rozhodně to zkuste. Já volím poloprofil aby oko nevypadalo divně, jak se občas stane.

Tréninky

U tréninků bývá většinou ta výhoda, že můžete vlézt až do jízdárny na rozdíl od závodů. Ať už fotíte drezurní trénink nebo skokový, pravidla platí stejná jako u závodů. Opět se snažte podtrhnout partnerství těch dvou a necvakat tuctové fotky. Zkuste zaexperimentovat s delším časem, můžou vzniknout zajímavé snímky.