Jak fotografovat vodopády, řeky, potoky

Krajinářská fotografie je dalším odvětvím, kam se vypravíme pomocí našich článků. Všichni asi známe snímky krajiny s vodními toky, na kterých jsou různé vodopády a potoky vlivem pohybu vody efektně rozmazané.

Takové fotografie vypadají velmi atraktivně, protože je na nich věrně zachycen pohyb vody. V tomto našem článku si ukážeme, že efektu pohybující se vody lze dosáhnout velmi jednoduchým trikem, a že k tomu nepotřebujeme žádné speciální vybavení.

Co budeme vlastně fotografovat?

K tomu, abychom mohli věrně zachytit pohyb vody v přírodě, budeme potřebovat krajinku s vodním tokem. Nevhodné pro naše účely budou rybníky, přehrady a všechny stojaté vody. Velmi vhodné jsou pro začátek menší vodopády nebo různé zurčící potoky, které lze nalézt prakticky všude u odtoků rybníků. Postačí i obyčejný splav nebo přepad.

Do jaké míry bude okolí krajiny zapadat do záběru už záleží na Vás. Vhodné je nalézt nějakou romantickou krajinu, velmi atraktivně vypadají lesní potoky (v lese bývá navíc stín, což se nám bude hodit).

Jaké vybavení potřebujete

Pro tuto techniku fotografování nebudete potřebovat žádné speciální vybavení. Kromě fotoaparátu je nutností stativ - budeme fotografovat při delších expozičních časech.

Také se podívejte, jakou maximální délku expozice Váš fotoaparát dovoluje. Čím delší čas to bude, tím lépe. Rozumné minimum je okolo 1/10 sekundy, což umí snad všechny fotoaparáty. Pokud Váš fotoaparát umí i delší časy (např. 5 i více sekund), dosáhnete snáze efektu pohybu i u pomalejších vod.

Takže, jak na to?

Princip této techniky fotografování je velmi jednoduchý: jde o to prodloužit dobu expozice natolik, aby se tekoucí voda vlivem svého pohybu rozmazala. Při délce expozice např. 5 sekund se voda v potoce hezky rozmaže a vytvoří efekt pohybu.

Kde je problém?

Celé to má ale malý háček - pokud hodně prodloužíme expozici a vše ostatní ponecháme stejné, fotografie bude zcela přesvětlená. Jednoduché řešení je v použití clony. Při použití vyššího clonového čísla bude světlo procházet ke snímači menším otvorem, takže se tím větší délka expozice vykompenzuje.

V praxi to znamená, že místo délky expozice 1/4s. a clony f2,8 použijeme expozici 4 sekundy a zároveň clonu f11. Výsledná fotografie bude (za stejných podmínek) stejně světlá, ale např. vodopád se stačí za 4 sekundy efektně rozmazat.

Pro jistotu zde ještě zopakuji základní věc: clona určuje velikost otvoru, jím prochází světlo ke snímači. Závěrka určuje čas, po který bude světlo na snímač dopadat. Prodloužíme-li tedy dobu, po kterou bude světlo na snímač dopadat, musíme zmenšit otvor, jímž bude procházet (jinak by se ke snímači dostalo příliš mnoho světla a fotografie by byla přesvětlená).

V praxi

Kdy fotografovat

Jelikož je lepší používat delší expoziční časy (aby se voda "stihla" rozmazat), a clonu nelze přivírat donekonečna, jsou nevhodné jasné a slunečné dny - expozice by vycházely příliš krátké. Proto je nejlepší takto fotografovat ráno či večer, když je trochu šero.

Nutno dodat, že peřeje či vodopády lze fotografovat i za dne, protože v tomto případě je voda dost rychlá na to, aby se stihla rozmazat i v kratších expozičních časech. Pomoci může, pokud fotografujeme ve stínu (např. v lese).

Co nastavit na fotoaparátu

Manuální či poloautomatický režim je pro tyto účely nejlépe použitelný. Citlivost ISO by měla zůstat na nejmenší možné hodnotě - pokud je to možné, nastavte ji manuálně na minimum.

Pokud používáte manuální režim, nastavte clonové číslo na maximum (u některých fotoaparátů např. f11). Poté nastavte takový expoziční čas, aby byla fotografie správně exponovaná. Některé fotoaparáty varují před pod/pře expozicí tím, že zobrazují údaje o expozici např. červeně - dle toho se lze řídit. Určitě to budou delší časy, než při menších clonových hodnotách.

Při použití priority clony se o závěrku nemusíte starat. Nastavte nejvyšší clonové číslo a fotoaparát sám nastaví délku expozice - je to tedy pohodlnější.

Pokud Váš fotoaparát umožňuje pouze automatický režim, měli byste se na místo činu vypravit někdy opravdu za šera (nebo fotografovat alespoň v lese za neslunečných dnů apod.). Jinak by totiž fotoaparát oprávněně používal pro naše účely příliš krátké expozice.

Je tu ještě možnost použití ztmavovacích nebo polarizačních filtrů. Předsazením takového filtru před objektiv se scéna ztmaví, a tak lze i bez šera použít námi požadované dlouhé expoziční časy - jednoduše si vyrobíme šero sami.

Souhrnně řečeno

Jednoduše řečeno jde o to fotografovat při delších expozičních časech. Toho lze dosáhnout použitím vyšších clonových hodnot nebo fotografovat opravdu za šera. Pomoci si můžeme filtrem.

Použít lze automatické, poloautomatické (priorita clony) nebo manuální režimy. Manuální a priorita clony jsou nejvhodnější. Čím rychlejší proud vody, tím snadněji se dosáhne efektu rozmazání - a tím pádem nejsou tak veliké nároky na minimální délku expozice.

Závěrem...

V tomto článku jsme Vám poskytli jen velmi jednoduchý návod, jak na to. Experimentům se při fotografování meze nekladou, takže se nenechte svazovat různými pravidly. A hlavně se nenechte odradit případnými neúspěchy. Uvidíte, že základem je dobré světlo a pak to jde samo.

Už máte vyhlédnutý vodopád, splav, či potok? Až půjdete na procházku do přírody, vezměte s sebou i fotoaparát. Třeba už konečně po půl roce zimy přijde jaro a bude co fotografovat...