Brand

Jak přežít focení "se mnou" v horách

Ať už se rozhodnete pro stanování vysoko v Dolomitech, Alpách nebo pro foto-expedice daleko za severním polárním kruhem, tak jako tak budete vystavení podmínkám horského prostředí, ze kterých nemusíte vyváznout se zdravou kůží. Řada účastníků zimních foto-expedic na Lofoty či do Skotska se mě ptá, jak se na foto-expedici vybavit. Odpověď na to, jak si focení v extrémních horských podmínkách užít, najdete v tomto článku.

Over the edge.jpg

Hory fotografuji nějakých 10 let a pár tipů jsem již odhalil v článku „Krajinářská fotografie – 10 RAD PRO FOCENÍ V HORÁCH“, který vyšel v roce 2015. V proběhlé fotografické sezóně jsem se ale soustředil na fotografování zimních hor, které mimo jiné zahrnovalo spaní na zasněžených vrcholcích. Zorganizoval jsem několik zimních výprav do Dolomit, zrealizoval zimní foto-expedici s výstupy na špice Lofot a protože jsem na téma „vhodného vybavení“ obdržel řadu dotazů, rozhodl jsem se článek z roku 2015 doplnit.

Na horách je zima i když je teplo

Hlavní problém, se kterým se jako fotograf zimních hor potýkám, je zima :o) Kdo by to byl řekl, že? To, že se musí fotografové do hor teple obléci vědí všichni. Ale pak tam stejně všichni mrznou a focení vzdají ještě před západem slunce. Jak je to možné? Ono totiž nemusí být -20°C, abyste zmrzli na kost.

Pár let zpátky jsme fotili Old Man of Storr v nějakých příjemných -2°C a větru cca 50km/h. Nahoru nás vylezlo hodinu před východem slunce osm. Za 10 minut to vzdali první dva, za dalších 15 minut další 2, do východu slunce jsme vydrželi jen ve třech. Lidem řeknete desetkrát, ať se extrémně teple oblečou a pak stejně zmrzlí utíkají dolů a z focení nemají nic.

Frozen Kingdom.jpg

Jak je to možné? Může za to takzvaný „wind chill“. Lidé vidí v předpovědi -2°C a oblečou se na základě své zkušenosti s touto teplotou. Jenomže když do wind chill kalkulátoru zadáte hodnoty uvedené výše, zjistíte, že účastníci foto-expedice byli vystaveni pocitové teplotě -11°C, ačkoliv byly pouze -2°C.

Na rozdíl od turistů, horolezců nebo lyžařů jsme jako fotografové na vrcholcích hor vystaveni extrémním větrným podmínkám. Vydržet v těchto podmínkách bez pohybu čekat 2 hodiny na světlo, vyžaduje vybavení naprosto odlišné od toho, které stačí v těch samých horách ostatním.

Living room Dolomites.jpg

Oblečení pro čekání na světlo

Pro čekání na světlo neexistuje lepší izolační materiál, než je peří. Váha minimální, loft i sbalitelnost maximální, tepelná izolace perfektní. Ne pro nic za nic používají horolezci na osmitisícovkách kombinézy a spacáky ušité z peří.

terag_man_red.jpgJenže ono není peří jako peří a není péřová bunda jako péřová bunda. Vliv má druh peří (jako nejlepší izolant slouží prachové peří, které se nachází na spodní části těla vodních ptáků, například východoevropských hus), dalším faktorem je plnivost (ideální je od 600 do 800 cuinů), v neposlední řadě záleží na materiálech, do kterých se peří vloží a na konstrukci oblečení (teplo může unikat přes zipy nebo jiná slabá místa).

Pak se stává, že na foto-expedici dorazí dva členové v péřových bundách, obě mají stejnou váhu, ale v jedné je teplo a ve druhé zima. Jaké „peří“ tedy používám já? Cca od roku 2012 je to Sir Joseph. Jejich bundy Kjerag (starší model), respektive Terag (nový model) s plnivostí 650 cuin a teplotním určením -20°C považuji za standard do našich hor, Tater, Alp, Dolomit, Skotska i Lofot.

Nic slabšího nemohu do zimních hor fotografům doporučit. Ba naopak. Pokud si myslíte, že Vám v této bundě bude při stání na Offersoykammenu v -4°C a větru 40km/h teplo, zklamu vás. Nebude, pokud ji nedoplníte o další péřové izolační vrstvy.

On the edge.jpg

Na špici tohoto ledového skvostu jsem měl navíc expediční termoprádlo z merína, na tom jako izolační vrstvu lehkou péřovou bundu Sir Joseph Apris a především péřové kalhoty Kjerag. Až v tomhle kompletu doplněném o teplé rukavice a ohřívací vložky do bot jsem mohl mluvit o solidním teplotním komfortu i po dvou hodinách stání.

kjerag_kalhoty_ern_110.jpgPraktičnost těchto péřových srandiček v horách je fantastická. Dříve jsem si musel po výstupu na vrcholcích hor sundat boty, sundat kalhoty a defakto tam běhat v trenkách, abych si pod kalhoty zvládl obléci další izolační vrstvy.

Dnes mají kalhoty Kjerag boční zipy nohavic, které lze kompletně rozepnout. Proto po výstupu péřovým kalhotám pouze rozepnu nohavice, omotám je kolem noh, zipy dotáhnu a hned mám pocit, jako bych zapnul topení. Když se pak po focení rozhodnu pro sestup, zipy rozepnu, péřové kalhoty shodím během minuty jak kovbojské „chapsy“ a jsem „ready to go“ v těch samých kalhotách a vrstvách, ve kterých jsem absolvoval výstup.

Veškeré toto oblečení lze navíc stlačit do kompresních vaků, takže to nejen moc neváží, ale zároveň nezabírá v batohu příliš místa.

Kingdom of Hoven.jpg

Oblečení pro výstupy a sestupy

Teď mi někdo namítne, že je to sice moc pěkné, ale že se v tom při výstupu nebo sestupu uvaří. Tohle péřové oblečení samozřejmě nepoužívám na sestupy a výstupy. Při těch se člověk pěkně zahřeje a tak je absolvuji pouze v termoprádle, přes které přehazuji jednu softshellovou nebo goretexovou vrstvu (dle povětrnostních podmínek).

Nutnou podmínkou této softshellové nebo goretexové vrstvy jsou větrací zipy. U bundy to znamená možnost rozepnout větrání v podpaží a u kalhot minimálně oblast vnějších stehen. Ideálně by však měly jít rozepínat celé nohavice nebo alespoň jejich podstatná část. Nikdy totiž předem netušíte, při jaké teplotě a větru budete nahoru stoupat či kolik toho budete v ten den muset mít na zádech.

Kolega fotograf na Lofotech posledně prohlásil, že jsem v horách jako pes. Ten se prý taky nikdy nezpotí :o) No má pravdu v tom, že se při výstupech opravdu nepotím. Moje malé tajemství však nespočívá v absenci potních žláz, nýbrž v opravdu dokonalém větrání.

Going to bed.jpg

Boty a to ostatní

Věčným problémem i toho nejlepšího oblečení bývá zima od noh. V zimních horách totiž musíte na měkké sněhule či jakoukoliv jinou zateplenou měkkou obuv zapomenout.  Vzhledem k měkké podrážce neudrží nohu na namrzlém svahu, noha se v nich při výstupu uvaří a mačky na ně už vůbec nenasadíte.

garmont.jpgKouknete se proto po skvěle zateplené nejvyšší řadě „D-čkových“ bot pro vysokohorské horolezce. Tam však zjistíte, že vám sice nebude zima, zato se v nich nedá chodit (jsou dělané na lezení a především vertikální pohyb).

Nezbude vám pak, než pořídit boty kategorie B/C (což je minimum) nebo lépe C (což je optimum), které jsou pro náš pohyb v zimních horách rozumně tvrdé, lze na ně připnout mačky, hodí se výborně ke sněžnicím, při výstupu se v nich příliš nezpotíte, nicméně nahoře vám v nich po 2-3 hodinách stání tak jako tak upadne noha :o)

Co tedy s tím? Osvědčily se mi dvě řešení. Pokud se nechystáte do nějakého šíleného extrému, bohatě stačí do bot vložit chemické ohřívací vložky. Já používám vložky Thermopad, které za cca 70 korun dokážou hřát téměř 5 hodin. Jsou tedy pouze na jedno použití, ale za ty peníze určitě dobrá investice.

kamae_8000m.jpg

Pokud tušíte, že teploty půjdou hodně pod bod mrazu a počítáte s použitím maček, je lepší vsadit na jistotu a pořídit expediční zateplovací kamaše. Ty vyrábí Sir Joseph na míru konkrétní boty a podobně jako u kalhot Kjerag, je zde obrovskou výhodou možnost nahoru vystoupat bez kamaší (respektive s klasickými návleky) a až nahoře na stání přes boty kamaše přehodit.

Teplotní komfort to zvýší neuvěřitelně, ale pozor! Kamaše lze použít pouze v kombinaci s mačkami. Pokud mačky nenasadíte, jste bez podrážky a hrozí, že „sestup“ zahájíte dříve a rychleji, než byste chtěli.

Když tohle všechno vyladíte a vyrazíte do hor, s velkou pravděpodobností zjistíte, že máte ještě jeden problém. C-čkové boty se díky pevné konstrukci noze nepřizpůsobí a začnou vás někde tlačit. Nejčastěji nad patou, ve spodní části achilovky a to zejména při chůzi do kopce. Pevná podrážka boty se totiž neohne a tak se při výstupu veškerý tlak přenese do oblasti nad patou.

Ta sice bývá polstrovaná, nicméně jelikož máme nohu každý jinou, pro řadu z nás není toto polstrování v optimální výšce. Tady se mi osvědčilo experimentovat s různými vložkami Superfeet, které umožňují nastavit různou výšku (dokonce i šířku), díky čemuž si noha do boty sedne přesně, jak má. Někdy je hra s vložkami trošku únavná kolaborace, nicméně zachránila mi už nejedny boty od vyhození.

Frozen in time.jpg

Spaní v extrému

Pokud toužíte zažít něco originálního a nafotit u toho západ i východ, aniž byste museli potmě sestupovat a ráno opět stoupat nahoru, můžete zkusit na zasněžených vrcholcích hor přespat. Tahle disciplína už je na vybavení opravdu náročnější, ale rozhodně stojí za to.

Jako absolutní minimum k přežití budete potřebovat opravdu kvalitní péřový spacák a karimatku. Já nechtěl nic riskovat a tak jsem vsadil na to nejlepší, co se u nás dalo sehnat. Spací pytel Sir Joseph Looping 1200, což je expediční spací pytel pro výškové lezce nebo výpravy do polárních a arktických oblastí a karimatku Vaude Performance Winter 7 L, která se svou R-Value 4.6 už dnes sice není tou nejteplejší na trhu, nicméně narozdíl od té nejteplejší v noci nešustí a nocležníky nebudí.

Loopin 1200.jpg

Někdo si možná řekne, že jsem se s tím Loopingem 1200 zbláznil. Vždyť je to spacák na osmitisícovky! Ano je, ale nejeden z mých kamarádů vám potvrdí, že už při spaní u sousedů (vrcholky Tater) mu byla v -20°C v lehčích alternativách (například v řadě Erratic) pěkná kosa.  

Looping má navíc vrchní materiál membránový (podobně jako bunda Terag a kalhoty Kjerag), který umožňuje bivakování ve sněhu a ledu bez nutnosti stanu. Když vám vítr roztrhá stan, vezmete lopatu, vykopete záhrab, lehnete ve spacáku do něj  a spíte dál... „no stress“. A takové ty povídačky, že se v tom člověk uvaří? Tomu jsem nikdy nerozuměl. Kamarádka v Loopingu 1200 spí v létě. Rozepne ho a použije jako deku.

Mountain photographer.jpg

Jestliže si ale chcete přespání opravdu užít, chce to stan. Díky stanu vás nebudou budit poryvy studeného větru, poletující sníh, budete se cítit komfortněji a ráno vás nebudou muset ze sněhu vyhrabávat.

No jo, ale jaký stan něco takového přežije? V prvé řadě je potřeba vyhodnotit jak silný vítr vás nahoře čeká a zda je možnost před ním stan nějak schovat. Já ještě začátkem zimy neměl k dispozici nic jiného a tak jsem v rámci pokusu vzal na 10 dní do Dolomit letní stan Vaude Hogan Ultralight.

 

vaude power sphaerio.jpgS letním ultralightem na vrcholky zimních Dolomit? Ten Krpelík se musel úplně zbláznit. No argumentace pro to byla poměrně jednoduchá. Expediční, „bombproof“ Vaude Power Sphaerio, který je na takovéto stanování přímo dělaný, byl už téměř na cestě z Německa (nemělo smysl kupovat na jednu výpravu něco jiného), Hoganu jsem na základě mnohaletých výborných zkušeností poměrně věřil a samotného mě zajímalo, jestli tento extrém zvládne, navíc o život tady příliš nešlo, protože i kdyby to stan nepřežil, mohl jsem se spolehnout na Looping 1200, se kterým by šlo přečkat jakoukoliv noc bez stanu.

vaude power sphaerio 3.jpg

Výsledek? Hogan Ultralight to zvládl bez jakékoliv „újmy na zdraví“. Samozřejmě jsem ho musel lopatou zakopat hluboko do sněhu, vybírat k jeho postavení závětří nebo závětří vytvořit a zároveň použít kvalitní sněhové kotvy k jeho dokonalému vypnutí a ukotvení. Nicméně s těmito omezeními to šlo.

Night falling.jpg

Pokud se těmito omezeními nechcete do značné míry zabývat, nezbyde než pořídit nějakou tu expediční potvoru. U mě padla volba právě na Power Sphaerio, který je do těchto podmínek stavěný. Stan je extrémně odolný ve větru, váží pouhých 2,6 kg, je poměrně prostorný, dvouplášťový (skvěle dýchá) a lze ukotvit přes 15 míst, což zaručuje, že vám jen tak neuletí. Navíc se pohodlně staví (protažením prutů se postaví plachta i vepnuté tropiko zároveň) a výhodou pro fotografy je i možnost tropiko jednoduše vycvaknout, pokud chcete stan použít pouze jako dekoraci do fotky (nechcete stan tahat celý).

THE CAMPING PLACE.jpg

Panečku to je peněz

Tak to máme dvě péřovky za 3 a 6, jedny péřové kalhoty za 6, zateplovací kamaše za 2, karimatku za 5, spacák za 14, první stan za 9  a ten druhý rovnou za 25? Inu vše kvalitní dnes něco stojí aneb jak se v Londýně, kde jsem pár let žil, říkalo „You get what you pay for.“

Naštěstí pro šetřílky tady máme posezónní výprodeje, které ještě dnes v outdoorových obchodech běží. Díky nim můžete některé péřové kousky nakoupit i se 40% slevami, pokud zaútočíte na zbytky skladových zásob v období od jara do léta (třeba tady nebo tady).

Sir Joseph.jpg

Možná se mě zeptáte „Proč zrovna Sir Joseph?“ Špatná zpráva pro šetřílky - konkurenční značky s nabídkou expedičního péřového oblečení a spacáků jako například The North Face, Mountain Equipment nebo Mountain Hardwear stojí ještě o třetinu nebo o polovinu více, přitom jsou u nás často těžko k sehnání.

Takže ačkoliv se to z počátku možná nezdálo, poměr cena / výkon je u všech zmíněných výrobků výborný. Jednak nemusíte kupovat hned vše naráz (ne každý plánuje nahoře nocovat), jednak lze veškeré péřové bundy využít i na běžné zimní nošení v městě a velkým plusem pro fotografy je i možnost nechat si ušít nějakou tu speciálku podle vlastních potřeb (v mém případě byly kalhoty Kjerag ušity ze stejného červeného materiálu jako bunda Terag, abych byl na večerních fotografiích vidět).  

Living the view.jpg

Přeji hromady skvělých fotografií a také, aby vám vaše vybavení nevydrželo až do konce. Do vašeho konce :o)

Štítky:

Václav

Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.

Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.

Diskuse

Zdenek

4.6.2019 13:17

Velice hezký článek. Každou zimu se trápím s botama, vyzkouším ty ohřívače :D Díky za tip. Rukavice se mě nejvíce osvedčili od Sira josepha 8000m.

Martin

6.6.2019 19:44

Díky za tipy.. užitečné. Z vlastní zkušenosti bych dodal, že nafukovačka není úplně ideální.. dofouknout jí v -8C a vánici bylo dost otravný. Navíc pokud jí bodneš, spíš bez izolace. Osobně na zimu tahám Therm-A-Rest RidgeRest SOLite Regular.

 

Václav

6.6.2019 22:34

Zdeňku díky, ty rukavice jsem také používal a super... ruka se vyhřeje natolik, že pak lze sundat a potřebný čas fotit bez rukavic (následně opět nasadit a prohřát). Martine díky za komentář, já používám 10 let jenom nafukovačky a nikdy jsem žádnou nebodnul. V zimě spím navíc na sněhu a o sníh ji píchnout nelze. Musel bych na ni šlápnout mačkami nebo cepínem. Silné nafukovačky jsou extrémně pohodlné a nafouknout se dají nafukovacím pytlem... takže za mě jasná volba :)

Jiří

10.6.2019 13:47

Moc pěkný článek 

Václav

10.6.2019 21:15

Díky :)

Jaroslav

18.7.2019 22:47

Vašku, skvěle napsané. A praktické. Ale asi mi to nehrozí. V zimě zas tak často na vršky nechodím, pokud ano, tak jsem to zvládl s výbavou kterou mám. Ale vím o tom... ale vzhledem k věku už to asi nebudu potřebovat. :) 

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Fotografujeme

Všechny články kategorie

JAK FOTIT DĚTI (nejen) mobilem

Pro děti to nejlepší...to platí i pro fotografii. Základy kompozice a nastavení fotoaparátu a třeba i inspiraci pro fotografování…

21.8.2019

Pavel

CO MOŽNÁ NEVÍTE O FOCENÍ MOBILEM.

Fotografujete mobilem? Tak chcete jistě mít fotky co nejlepší i vytištěné na papíře. Jak nastavit fotoaparát, aby vše bylo i na…

19.6.2019

Pavel

Jak přežít focení "se mnou" v horách

Ať už se rozhodnete pro stanování vysoko v Dolomitech, Alpách nebo pro foto-expedice daleko za severním polárním kruhem, tak jako…

3.6.2019

Václav

Království zamrzlé za polárním kruhem

Lofoty, fjordy, zima, sníh, slunce, polární záře, peří, sněžnice, mačky, cepíny a fototechnika. Sama o sobě pro mě tato slova…

19.3.2019

Václav

Krajinářská fotografie: prosinec 2018 - únor 2019

S Vánoční oblevou posledních let jsem se už smířil a ani tuto zimu to nedopadlo jinak. Ale na rozdíl od minulých let byl…

4.3.2019

Michal Balada

Mořské panny na jeden nádech

Abychom se trošku odreagovali od žraloků, delfínů, vraků a tréninků, zaskočili jsme si s Apneamanem v tomto roce několikrát do…

5.12.2018

Václav