Jak se fotí divadlo?

            Nedávno jsem měl tu čest, být přizván k nafocení tanečního divadelního projektu Fénix, jenž má doslova na svědomí tanečnice a choreografka Míša Šindlerová. Že to jméno znáte? - ovšem, je to přeci modelka z naší galerie :)

 „Cože, já a fotit divadlo? Tak to je výzva.“ pomyslel jsem si... a přikývl.

             Přišel správný den a jen několik málo hodin před začátkem vystoupení probíhala generální zkouška, můžu jen doporučit být s fotoaparátem už na generálce. Výhody jsou zřejmé, seznámíte se s dějem a budete vědět, kdy přijde zajímavý moment a ze kterého úhlu bude dobré ho fotit. Pořídíte spoustu snímků „nanečisto“ což vám v klidu umožní najít nejvhodnější nastavení fotoaparátu vzhledem k neustále se měnící barevnosti a světelnosti scény. Máte k dispozici celý prostor sálu, takže si klidně stoupnete doprostřed první řady a přitom nebudete překážet platícím divákům. A snad největší výhodou je ( po dohodě ) možnost použití blesku, nebo případně nafocení stylizovaných skupinových fotografií, což před obecenstvem v sále již nebude možné...

Nastavení fotoaparátu:

            Tak tady doporučuji manuální režim expozice (automatika si většinou neumí poradit s jasnými světly a tmavými stíny) a nešetřit hodnotou ISO, snímky které uvidíte jsou pořízeny převážně s hodnotou 1600 ISO, clonou 2,8 – 3,5 a časy okolo 1/160 až 1/200s. A ani to, někdy nestačilo pro perfektní zastavení pohybu. 

 Objektiv:

 No, raději světelný, ale se zoomem, také se hodí i širokoúhlý, takže moje volba 24 – 70mm f 2,8.

 Praxe:

             Osobně se mi neosvědčilo nastavení na nejmenší clonové číslo, můj objektiv v tomto případě nemá nejostřejší výstup... a tak snímky byly v rozostřeném závoji. A také je obtížné zaměřit relativně malou hloubku ostrosti na hlavní motiv. Už na clonu 3,5 bylo vše mnohem lepší a ještě pořád vycházely krátké časy.

             Jistě mnozí z vás správně podotknou, že pohyb je přeci o rozmazání a to buď pozadí a nebo pohybujícího se objektu, dodá to snímku potřebnou dynamiku... tady jsem ovšem trochu narazil, samozřejmě můžete zkusit „experimentovat“ s nastavením času, ale mne vycházely jen nepoužitelné šmouhorozmazance... 

             Dobré je měnit stanoviště, například některé snímky pořídit z balkónku, jiné z neobsazené lóže a podobně... nabídnete širší spektrum pohledů, než mít všechny fotky jen z boku od pódia.

             Ale řeči jsou řeči, ale fotky - to je to, oč tu běží a co vás nejspíš zajímá nejvíc. Tedy jen takové shrnutí v několika bodech a jdeme na fotky - samozřejmě, že se nejedná o obecně platné zákony, kterými se musíme řídit, ale jen čistě mé soukromé zkušenosti a postřehy a proto pokud je někdo nebude dodržovat – určitě mu to nebudu mít za zlé  :-)

            1. NEpoužívat nejmenší clonu. (pokud nemáte opravdu dobrý objektiv)

            2. NEpoužívat automatické režimy expozice

            3. NEpoužívat stativ (těžko se sním budete pohybovat po place)

            4. NEpoužívat dlouhé časy (pokud nevíte přesně, čeho chcete dosáhnout)

            5. NEpoužívat blesk (mimo „dohodu“ na generálce)

            6. NEbát se používat vysoké hodnoty ISO

Výsledek:

 f/3.2, ISO-1000, 1/160s.

 f/3.2, ISO-1600, 1/200s. 

 f/3.2, ISO-1600, 1/200s.

 f/3.5, ISO-1600, 1/200s.

 f/8, ISO-1600, 1/2s. (zde můžete vidět jeden z vydařenějších dlouhočasů)

 f/3.2, ISO-1600, 1/200s. (jedna skokovka - tady to chtělo ještě kratší čas...)                                                               

 f/3.5, ISO-1600, 1/200s.

 f/4, ISO-1600, 1/15s. (zase delší čas, aby se prosvětlilo i obecenstvo)

 f/3.2, ISO-1600, 1/200s.

 f/2.8, ISO-1600, 1/200s. (výjimečně jedna ze slušným výsledkem na nejmenší clonu)

            A tady už se s vámi rozloučím...

Díky za pozornost a pokud by vás něco k tomuto tématu zajímalo, pokusím se odpovědět ;-)

Fotografie byly pořízeny při tomto konkrétním představení: www.iamfenix.cz