Brand

Jezero Kerkiny s pelikány kadeřavými

Na začátku února roku 2013 jsem s dalšími třemi kamarády fotografy vyrazil k řeckému jezeru Kerkini za pelikány kadeřavými (Pelecanus crispus). Důvod, proč jedeme fotit pelikány v tomto období, je celkem prostý, blíží se doba páření a pelikáni mají nejvíce vybarvené zobáky za celý rok.

lh0j3035e.jpg

Ranní odbavení na pražském letišti proběhlo celkem v klidu a bez problémů. Ve Vídni, kde přesedáme, je to už horší a já jako první vytahuji veškerou techniku z batohu, který pracovník ostrahy několikrát skenuje. Na štěstí vše dopadlo dobře a po necelých dvou hodinách přistáváme v bulharské Sofii. Odtud  směřujeme vypůjčeným autem  do severní části Řecka, do městečka Kerkini, které se po tři dny stane naší základnou pro fotografování pelikánů.

imgp0296a.jpg10022013319.jpg

Místní cesty trochu připomínají tankodrom, a tak jsem nakonec rád, že jsme zavčasu upustili od nápadu jet celou trasu vlastním autem. Krom toho, když se blíží plná čára, zákaz předjíždění a cedule s 60-tkou, jsme okamžitě předjíždění místními řidiči.

Po čtyřech hodinách jízdy a cca 200 km vystupujeme z auta a zjišťujeme, že tu pár pelikánů opravdu je a že jsme sem tedy nejeli zbytečně. Teď už se jen ubytovat a připravit se na zítřejší focení.

Pelikán kadeřavý (Pellecanus crispus) je velký veslonohý pták s rozpětím křídel až tři metry a hmotností kolem 11-15 kg. Charakterizuje ho mohutný zobák s hrdelním vakem. Žije ve vnitrozemských mokřinách a při pobřeží. Živí se rybami, které neloví, v hloubce, ale těsně u hladiny.

Ráno, po vydatné snídani, vyrážíme směr jezero, kam přijíždíme po necelých dvaceti minutách jízdy. Pelikáni si zde už spokojeně plavou, více či méně na dosah našich teleobjektivů a tak fotíme spíše ptáky v krajině než samotné pelikány. Po koupi bedny ryb se situace rapidně zlepšuje a začínáme řešit spíše opačný problém, jak oddělit pelikána od zbytku. I přes nepříliš optimální světlo fotím jednoho pelikána za druhým. Co kdyby přišla mlha či něco jiného. Od pelikánů nás nakonec odhání silný déšť, po jehož konci se ale světlo zlepšuje.

lh0j2409e.jpglh0j2191e.jpg

I přes použití vodováhy je zde velký problém udržet rovný horizont a optimálně si vybrat pelikána, který plave ve správné vzdálenosti a má kolem sebe dostatek místa. Studené, bahnem obalené špičaté kameny, na kterých ležíme, také komfortu moc nepřispívají, po chvilce si už připadám jako bahňák. Alespoň, že goretex neproteče ani neprofoukne.

Opět to vypadá na déšť, a tak vyrážíme na obhlídku kolem jezera, které je pro ptáky učiněným rájem. Kromě pelikánů zde pozorujeme kormorány, plameňáky a různé druhy kachen a bahňáků.

Druhý den nás vítají sluneční paprsky, které filtrací přes mírnou oblačnost vytvářejí téměř dokonalé světlo, jehož je po chvíli tolik, že vytahuji i polarizační filtr.

lh0j2799e.jpg

Poté přichází na řadu druhý fotoaparát s nasazeným širokoúhlým sklem. Pomocí ryb lákáme pelikány blíž a blíž a můžeme opět fotit.

img_3106.jpg

K závěru dne se nám ukazují i zasněžené vrcholky hor, které neodmyslitelně patří k fotkám od jezera Kerkini.

img_3538.jpg

Poslední den je opět bez světla a tak vyrážíme kolem jezera. Někdo jde fotit bahňáky, já s Mírou najdeme pár škeblí. Nejlepší světlo z celého dne tak promrháme u mušle:).

lh0j3115e.jpglh0j3183e.jpg

Odpoledne to vypadá, že už budeme spíše jen dofocovat karty, když Míru napadne zkusit vylákat pelikány ven. Škoda jen, že ho to napadne skoro po západu slunce. Po několika pokusech pelikáni nakonec vylézají na břeh. Já stále nemám odhad při focení s 5-stovkou a tak jsem rád, alespoň za jednu fotku pelikána s nohama.

Večer balíme a ráno nás čeká cesta zpět do ČR. Po mírném bloudění po Sofii, před kterou se ztratila moje navigace v mobilu, přijíždíme na letiště, kde zas ukazujeme veškerou techniku a hurá do letadla. Po příletu do Vídně nás čeká mírný tepelný šok, přeci jen v Řecku bylo kolem 10°C, ve Vídni mrzne a sněží, což způsobuje zpoždění našeho letadla. Nakonec odletíme a pozdě k večeru jsme opět doma.

img_2860.jpg

lh0j2968e.jpg

Tipy:

Kerkiny je malé řecké město na severu země. V zimě mimo sezónu se zde dá celkem levně ubytovat (cca 100 EUR za pokoj), jídlo je k dostání kolem 10-15 EUR. Letadlem jsme se z Prahy dostali do Vídně a odtud do Bulharské Sofie, kde jsme měli připravené auto. Ke Kerkiny je to odsud ještě 200km.

Pro samotné fotografování doporučuji mít sebou dlouhý teleobjektiv (300-600), jeden tele-zoom (70-200, 70-300mm) a jedno širokoúhlé sklo.

Pokud budete cestovat autem, tak doporučuji si přibalit broďáky, pokud letadlem tak vzít alespoň holinky a goretexové oblečení.

lh0j2995e.jpg

Štítky: fauna, cestopis

Jiří Míchal

Jiří Míchal věnuje fotografování veškerý volný čas, kdy fotografuje přírodu ve všech jejích podobách, od té nejmenší (hmyz) , po ty větší (ptáci, savci) až po krajinu. Publikuje ve fotografických a přírodopisných časopisech a na svých stránkách.

Více o něm a jeho tvorbě naleznete na webu www.jmichal.cz.

Diskuse

František Zemek ASČF

2.2.2014 08:11

hezky

líbí, ten zrdcalový anfas pošli na nějakou PSA soutěž, má velikou šanci na umístnění http://www.entryforms-fiap.net/2014.html

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Cestopisy

Všechny články kategorie

Monsanto a Sortelha - klenoty Portugalska

Portugalský venkov je plný malých a útulných vesniček. Každá z nich má svoje specifické kouzlo. Dnes vám představím ty, které mě…

29.7.2020

Miroslav

Z Cabo da Roca do hor

Když se na svých cestách neohlížíte na čas, máte možnost poznat místa známá, ale i ta, o kterých se v tištěných průvodcích…

24.6.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (II. díl)

Už jen dny dělí Mirka od příjezdu na nejzápadnější mys Evropy. Přečtěte si, co zajímavého lze vidět v okolí Lisabonu.

13.5.2020

Miroslav

Z Algarve na Cabo da Roca (I. díl)

Cabo da Roca je nejzápadnějším pevninským mysem Evropy. Z portugalského Algarve se na něj můžete dostat nejrůznějšími cestami.…

8.4.2020

Miroslav

Potápění na Raja Ampat, 2. část

Obří hejno kranasů plave okolo nás, bleskurychle mění směr a tvar. Velké barakudy se pohybují v modré a občas se objeví menší…

31.1.2020

Petr Peterka

Grónsko - krajina půlnočního slunce

Je druhá polovina července a já s radostí dávám vale vyprahlému a rozpálenému Česku a přes Kodaň letím na území, které je z 85%…

20.1.2020

Michal Balada