Krajinářská fotografie - HYPERFOKÁLNÍ VZDÁLENOST
V dnešním díle krajinářské fotografie si představíme pojem hyperfokální vzdálenost, objasníme jeho úlohu v krajinářské fotografii a ukážeme si, jak s hyperfokální vzdáleností co nejjednodušeji pracovat na praktických příkladech.
Co to vlastně je ta hyperfokální vzálenost? Hyperfokální vzdálenost se definuje jako vzdálenost, od jejíž poloviny, když je objektiv zaostřen na nekonečno, je vše až do nekonečna ostré. Tedy přední hranice pásma ostrosti při zaostření na nekonečno. Tato vzdálenost závisí na mnoha faktorech. Především na ohniskové vzdálenosti objektivu, použitém clonovém čísle a v neposlední řadě také na tom, co ještě považujeme za ostré a co už ne.
Tolik říká teorie, co to ale pro nás znamená v praxi? Představte si, že fotíte scénu, která je na panoramatické fotografii níže. Každý objekt v této scéně má určitou vzdálenost od objektivu. Popředí tvořené balvany je vzdálené pouze jeden metr, zatímco pozadí, na kterém se v dálce rysují skotské vrcholky, leží v dálce mnoha kilometrů. Scenérii dominuje skalní útvar nazvaný Old Man of Storr, který je hlavním motivem fotografie a nachází se zhruba sto metrů od objektivu.
Když pak na nějaké z těchto míst při určité cloně zaostříte, bude ono místo, plus určitý prostor před a za tímto místem ostré (in focus) a ostatní neostré (out of focus).
Hlavním cílem v krajinářské fotografii je vměstnat všechny focené objekty do tohoto prostoru tak, aby nic nezůstalo neostré (out of focus).
Bude nás tedy zajímat:
1) jak velký je tento prostor (závisí na cloně)
2) vzdálenost tohoto prostoru od objektivu (závisí na ostřícím bodě)
Velikost našeho bude záležet především na použité cloně. Čím vyšší je clona, tím větší bude prostor, ve kterém je vše ostré. Při cloně f2,8 bude rozsah tohoto prostoru opravdu malý. Při přiclonění na f6 se ale zásadně zvětší a po následném přiclonění například na f14 dosáhneme toho, že úplně všechno ve fotografii bude "in focus".
Odkud kam bude tento prostor sahat pak bude záviset na místě, na které ostříme. Zaostříme-li tedy v našem případě na vrcholky hor v dálce a použijeme-li nížší clonové číslo (např. f4) budou zcela jistě vrcholky hor ostré, ale naše popředí (balvany) "out of focus". Zaostříme-li naopak při stejném clonovém čísle na balvany v popředí, bude zcela jistě pozadí (vrcholky hor) neostré.
Selským rozumem z toho tedy vyplývá, že chceme-li, aby bylo na snímku vše ostré, musíme přiclonit (např. na f11) a ostřit někam "mezi" tak, aby nám prostor, ve kterém je vše ostré, pokryl celou naši scénu.
Z tohoto příkladu vidíme, že téma hyperfokální vzdálenosti není nic jiného, než aplikace principu hloubky ostrosti. Zaostříme-li opět na vzdálené vrcholky hor (tedy na nekonečno), bude hyperfokální vzdáleností polovina vzdálenost od objektivu k prvnímu ostrému místu.
Proč je tedy dobré hyperfokální vzdálenost znát? Jednoduše proto, že hyperfokální vzdálenost je většinou místem, na které se v krajinářské fotografii doporučuje ostřit, abychom maximalizovali hloubku ostrosti (DOF - depth of field).
Někdo si možná řekne: "Na co ta věda? Budu clonit všude na f16 a nemusím se o hloubku ostrosti vůbec starat." A má pravdu. Při použití takto vysokého clonové clonového čísla bude na fotografii vše "in focus" bez ohledu na to, kam budete ostřit.
A) takto vysoká clonová čísla způsobují u všech objektivů postupné zhoršování optické kvality (znatelně se zhoršuje kresba)
B) vyšší clona nutně souvisí s potřebou delšího času (to je omezením nejen pro ty, co fotí z ruky, ale i pro ty, kteří fotí ze stativu přes ND filtry typu Big Stopper, případně fotografují v pozdních večerních/nočních hodinách a příliš dlouhé časy si nemohou dovolit)
Proto při maximalizaci DOF ostříme zhruba do jedné třetiny snímku od spodu a snažíme se používat taková clonová čísla, která nám požadované hloubky ostrosti ještě umožní docílit, ale zbytečně ji "nepřepalují".
Jinak řečeno, proč bych měl použít f16, když mi (za předpokladu ostření na správné místo) pro danou situaci stačí f7? Kresba objektivu při tomto clonovém čísle bude navíc perfektní a kratší čas mi umožní scénu "zmrazit".
Někdo možná namítne: "A co když chci záměrně protáhnout expozici za účelem kreativity?" V tom případě dám přednost kvalitnímu Lee ND filtru, který čas patřičně protáhne, ale kvalitu kresby neovlivní.
Je třeba podotknout, že každý objektiv se vzhledem k hloubce ostrosti chová jinak. Velikost prostoru, ve kterém je vše ostré, totiž není ovlivněna jen clonou, ale také ohniskem. Čím je ohnisko kratší, tím je při neměnící se cloně DOF větší. Se širokoúhlými objektivy zdaleka nemusíte clonit tolik, jako s objektivy disponujícími delšími ohnisky. Je proto vždy dobré znát svůj objektiv a vědět jak se v konkrétních situacích chová.
Nabízí se ale další otázka: "Dobrá, už chápu, co to ta hyperfokální vzdálenost je a k čemu je užitečná. To si mám ale sebou do terénu brát kalkulačku, abych ji správně vypočítal?"
Zapomeňte na kalkulačku či všelijaké tabulky a jděte na to selským rozumem:
- Fotím scénu, ve které je vše v jedné rovině? = nebude třeba příliš clonit
- Fotím scénu obsahující více rovin (blízké popředí a vzdálené pozadí)? = bude potřeba přiclonit
- Používám širokoúhlý objektiv (např. 10mm)? = nebude třeba příliš clonit
- Používám teleobjektiv a scéna se skládá z více rovin? = bude třeba přiclonit
Spousta lidí dělá z komára velblouda a z hyperfokální vzdálenosti zbytečnou složitost. Já tvrdím, že jako fotograf znám svoje objektivy, vím, jak se při konkrétních ohniscích chovají a potřebnou clonu dokážu na základě zkušeností pro konkrétní situaci poměrně spolehlivě odhadnout.
Navíc žijeme přece v době digitální fotografie! Vždy lze udělat zkušební snímek a na displeji po příblížení prověřit, zda jsme dosáhli požadované hloubky ostrosti, tzn. zda jsou clona a místo ostření zvoleny správně, či nikoliv.
Závěrem bych rád dodal, že scenérie s blízkým popředím a vzdáleným pozadím, tedy situace náročnější na práci s hloubkou ostrosti, jsou pro můj styl focení typické (viz. galerie na www.vaclavkrpelik.com). Věřím totiž, že kombinace širokoúhlého objektivu, blízkého objektu v popředí a vzdáleného pozadí dává fotografiím prostor, vtahuje diváka do děje a navozuje pocity, kterých u fotografií bez prostorové rozmanitosti nedosáhnete.
Václav
Václav Krpelík je fotograf, který se zaměřuje především na fotografování krajiny a to jak té na souši, tak té pod vodou. Jako jeden z mála fotografů na světě, se s těžkou foto-technikou vydává do mořských hlubin výhradně bez přístroje. Mnohaleté zkušenosti s fotografováním hor, pobřeží, mořského světa a dalších žánrů pak předává účastníkům svých workshopů a expedic pořádaných v zahraničí.
Více o něm a o jeho tvorbě naleznete na jeho webu www.vaclavkrpelik.com.
Diskuse
26.12.2011 21:53
Bezva článek :)
28.12.2011 20:23
vzoreček
Taky děkuji za článek. Je ukázkou toho, že i složité věci je možné dělat citem. Když jsem si článek přečetl, tak jsem ještě poprosil googla o pár dalších informací a vidím, že jsem to raději neměl dělat. :-) Vím, že tento článek není o vzorcích, ale přesto se zeptám. Pro výpočet HV jsou uváděny 2 varianty vzorce: h = f*f / (N * c) h = (f*f / (N * c)) + f kde: h = hyperfokální vzdálenost v mm. Na tu zaostřete (podle stupnice na objektivu) a bude ostré vše od h/2 do ∞. f = ohnisková vzdálenost použitého objektivu v mm N = clonové číslo c = rozptylový kroužek, v případě DSLR = 0.02mm Rozdíl u výsledků je zanedbatelný a patrně ho nikdo pásmem na cm měřit nebude, přesto by mě zajímalo proč jsou v literatuře uváděny 2 vzorce.
30.12.2011 07:43
iDoF Calc
Pro majitele iPhone se da stahnout krome par placenych i aplikace iDoF Calc zdarma, ktera krome hloubky ostrosti pocita i hyperfokalni vzdalenost.
3.1.2012 13:43
re: jirka
Jirko s tím vzorečkem bych si moc hlavu nelámal... ona teorie je krásná věc, ale praxe často jiná. Existují dokonce dvě teorie a každá HV definuje trošku jinak (http://en.wikipedia.org/wiki/Hyperfocal_distance). Nakonec v praxi zjistíš, že nejlepší je znát jak se tvůj objektiv chová. Já třeba Tokinu 11-16 (při focení na 11mm) přepnu na manuální ostření, nastavím nekonečno, clonu od f8 nahoru a mám jistotu, že všechno cca od 2 metrů až do nekonečna bude krásně ostré.. ani nemusím řešit "kam ostřit".
7.1.2012 08:51
iDoF Calc
Dobrý den stáhl sem si aplikaci iDoF Calc a mám jeden dotaz co se týče pochopení hyperfokální vzdálenosti. Nastavím si typ fotoaparátu D90 a vím že fotografovaný objekt (konkrétně vodopád) je ode mě vzdálený 2,0m použiji clonu f8 a onisko 20mm. Z tabulky mne vypadne že ostrost od místa, kde stojím (fotím) začíná od 1,12m až do vzdálenosti 9,62m což mne vyhovuje a tak nastavím tyto hodnoty i na fotoaparátu. Ale z tabulky mne vypadne jeste jedna hodnota a to hyperfokální vzdálenost a to 2,5m to je to místo kde mám ostřit?
17.6.2013 01:58
RE: iDoF Calc
To LukášChlebík: hodnota která ti "vypadne" je vzdálenost od které bude vše ostré pokud zaostříš na nekonečno (pokud se nepletu).
8.8.2014 12:10
dotaz
Nechci být žádnej rejpal. Spíš naopak, Váš článek mi moc pomohl v pochopení této záležitosti a moc Vám za jeho napsání děkuji. Mám pár dotazů: 1.) Nemá zde >>Zaostříme-li opět na vzdálené vrcholky hor (tedy na nekonečno), bude hyperfokální vzdáleností polovina vzdálenost od objektivu k prvnímu ostrému místu.<< být...
8.8.2014 12:15
dotaz - pokračování
... spíše >>Zaostříme-li na vzdálené vrcholky hor (tedy na nekonečno), bude hyperfokální vzdáleností dvojnásobek vzdálenosti od objektivu k prvnímu ostrému místu.<< ?? Jestli to tedy dobře chápu z popisu a z prvního obrázku.
8.8.2014 12:22
dotaz - pokračování 2
2.) K prvnímu obrázku: Dle popisu je tedy vzdálenost od konce Sn až po nekonečno ostrá? 3.) Hned v úvodu píšete: >>Tedy přední hranice pásma ostrosti při zaostření na nekonečno.<< Nemá tam být střední hranice? Za odpověď předem moc děkuji. Opravdu tento příspěvek nemá být rejpáním a hledáním chyb, ale má pouze posloužit pro pochopení věci. Ještě jednou děkuji za super článek! :)
11.8.2014 14:01
HF vzdálenost
Myslím, že ve vysvětlení je chybně: "když je objektiv zaostřen na nekonečno". Mělo by být: když je zaostřeno na HF vzdálenost, je ostré vše od 1/2 HF vzdálenosti do nekonečna.
14.12.2014 14:53
DOTAZ .. neoptimalni podminky
Zdravím všechny. Článek je skvělý. Dá se toho na google najít dost ohledně hloubky ostrosti. Jenže já jsem kameraman a vymetám kavárny, divadla a podobně. Jedna věc jsou tedy v drtivé většině špatné světelné podmínky a za druhé potřebuji celkem rychlou závěrku, když točím třeba tanec .. Pokud použiji pomalou, pohyb je rozmazaný a pokud zacloním, není vidět lautr nic. POkud vytáhnu GAIN aby bylo něco vidět, obraz zrní. Podotýkám že mám sony EX-1 s velkým čipem a kvalitním sklem. Ještě se mi ale nepodařilo potřebné hloubky ostrosti docílit. Vždy je něco ostré, něco ne .. :-( Máte někdo tip jak na to ??? Kamera nebo foťák, v podstatě je to to samé
Další články z kategorie Fotografujeme
Všechny články kategorieJak fotit, když venku mrzne
V návodu k fotoaparátu se dočtete, že je možno fotoaparát používat do teploty 0°C. Ale v mrazu se přesto běžně fotí. Kde je tedy…
1.1.2022
Fujifilm CLASSIC Neg. na starších foťácích Fuji
Pokud fotíte do RAF a používáte pro úpravu Capture One, zde je poměrně snadný trik jak využít nejnovější filmové simulace i na…
5.1.2021
Krajinářská fotografie - rok 2020
Máme za sebou trošku zvláštní rok, tak se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících…
3.1.2021
Dvojí polarizační filtr aneb využití efektů
Určitě každý známe označení CPL tedy cirkulární polarizační filtr. Každý, kdo tento filtr zná ví také jaký efekt vytváří.…
14.11.2020
Měření expozice: kdy a proč chybuje? Jak na ideální expozici?
Ve fotoaparátu vestavěné měření expozice je velmi užitečné, avšak ne 100% spolehlivé. V jakých případech je potřeba expozimetr…
2.5.2020
Krajinářská fotografie: březen - srpen 2019
Po delší době se pojďme podívat na krajinářské fotografie, které jste na Fotorádce v uplynulých měsících nahráli.
16.9.2019
Oblíbené články
Kategorie článků
Pište vlastní články
Vyznáte se ve fotografii? Máte ostatním co říci? Pomáhejte nám vytvářet zajímavý obsah Fotorádce.