Krajinářská fotografie - PANORAMA III.část

V předchozích dvou dílech jsme si definovali specifika panoramatické fotografie, seznámili se s vybavením, které je pro tento druh fotografie nezbytné a naučili se fotit podkladové snímky. Dnes se podíváme na poslední fázi tvorby panoramat, tedy na samotné lepení snímků a jejich finální editaci.

Jak tedy fotografie slepit tak, aby panorama bylo bezchybné? Pokud jste se drželi rad v předchozích článcích a podkladové snímky netrpí žádným zásadním problémem, bude tato fáze, jak už jsem dříve sliboval, tou nejjednodužší.

Rád bych ještě podotknul, že k výsledku vede samozřejmě více cest, já Vám však popíši tu "moji".

1) Jak z hromady snímků vybrat to nejlepší panorama

Představte si, že jste se vrátili z víkendového focení v horách a na paměťové kartě máte stovky podkladových snímků, ze kterých plánujete "vyrobit" několik rozumných panoramat. V rámci hledání optimálního světla a kompozice jste každou scenérii zachytili panoramaticky několikrát, což je skvělé, protože jste si tak zvýšili šance na úspěch. Má to ale jeden háček.

Uvážíme-li, že lepení jednoho panorama může v závislosti na výkonnosti počítače trvat i několik minut, může tento postprocessing zabrat mnoho hodin. Jakým způsobem tedy zjistit, jak které panorama vypadá, aniž bychom u toho ztrávili celý den?

Jednoduše. Podkladové snímky budeme vyvolávat z rawu tak, aby finální výstup byl co nejmenší. Doporučuji tedy všechny snímky označit a najednou vyexportovat do fotmátu JPEG, u kterého navíc snížíme rozlišení a kvalitu (všechny editační programy typu Lightroom, DPP, atd. touto funkcí disponují).

Získáné snímky budou sice nekvalitní, ale jejich lepení do panoramat bude otázkou několika sekund. Po slepení všech podkladových fotografií do panoramat tak získáme přehled o tom, která panoramata můžete vyřadit a se kterými se budeme dále "piplat".

2) Vyvolávání podkladových fotografiií z RAWu

Když už máme jasno v tom, které panorama chceme dotáhnout až do konce, můžeme se vrhnout na vyvolávání z rawu do plné kvality. Ačkoliv programy pro lepení panoramat umí pracovat s rawem a provádět i řadu dalších úprav, doporučuji fotografie vyvolávat do 16-ti bit tiffu v na to specializovaném software (Lightroom, Photoshop či DPP).

Věřím totiž, že software by měl být používám k tomu účelu, pro jaký byl primárně navrhnut a tak nechávám editaci na editačním sw a lepení na sw pro tvorbu panoramat.

V postprocesingových programech typu Lightroom tedy doporučuji před vyvoláním z rawu:

a) eliminovat vady (zbavit se například chromatické aberace)

b) doladit detaily (sladit u všech fotografií expocici, případně vyvážení bílé).

Až když jsou podkladové fotografie plně připraveny v 16-ti bit tiffu, přistupuji k vlastnímu lepení.

3) Lepení podkladových snímků do panorama

Pro vlastní lepení doporučuji mnoha fotografy oblíbený program PTgui (http://www.ptgui.com/) a jak už jsem slíbil, pokud jsou snímky správně nafoceny, bude tato fáze opravdu jednoduchá. Nebudete ani potřebovat nejnovější profesionální verzi programu, jelikož předpokládám, že snímky netrpí žádným problémem a tak nebude třeba nic zásadního opravovat.

Postup lepení je následující:

I. Otevřete PTqui a přes "Load images" nahrajete podkladové snímky vztahující se k danému panorama

II. Snímky sestavíte do panorama kliknutím na "Align images"

III. Je-li potřeba panorama doupravíte. Za tímto účelem jsou nejužitečnější funkce:

a) "Projection" nahoře v menu kliknutím rozbalíte a zvolíte požadovanou projekci (například "Cylindrical" nebo "Equirectangular")

b) Oříznutí regulujete tahem sliderů situovaných dole, vpravo a následním kliknutím na hranu panorama a přetažením žluté linky v požadovaném směru.

c) Rovnost horizontu regulujete levým tlačítkem myši (kliknutím na panorama a tahem nahoru / dolů se horizont ohne ve směru pohybu), pravým tlačítkem myši (kliknutím na panorama a tahem nahoru / dolů se mění náklon horizontu ve směru pohybu).

IV. Snímky slepíte do panorama kliknutím na "Create panorama" a následnou volbou možností exportu: u "Set optimum size" doporučuji zvolit "Maximum size (no loss of detail)", u "Fille format" vyberte "TIFF" a pro "Settings" zadejte "Bit depth - 16-bits", "Compression - None", "Alpha channel - Normal" a potvrďte kliknutím na "OK". Nakonec u "Layers" vyberte "Blendend panorama only" a vše potvrďte kliknutím na "Create Panorama".

Toto nastavení Vám zaručí maximalizaci obrazové kvality, ale je možné, že si na výsledný produkt pár minut počkáte (závisí na výkonnosti počítače).

4) Finální úpravy panorama

Když máte panorama vytvořené, můžete se zaměřit na finální dolaďování. S panoramatem jednoduše pracujete v editačním programu (Photoshop, Lightroom, atd.) jako s každou jinou fotografií. U mě to znamená seříznout strany (je-li potřeba), vyretušovat nesrovnalosti (je-li potřeba), prohnat panorama přes noiseware a nakonec taháním za křivky doladit kontrast. Finální panormatickou fotografii archivuji neostřenou, v 16-cti bitovém tiffu.

Na výsledné panorama se můžete podívat níže (pro zvětšení rozklikni).

Takže jak jsem sliboval... tvorba panoramat není atomová věda a každý si může nějaké to panorama vyzkoušet, ať už sám na dovolené u moře nebo někde na foto-expedici či v rámci workshopů, kde se toto téma bude probírat podrobněji (v článku jsem se záměrně zabýval snažším postupem pro jednořadá panoramata a vynechal kombinace metod - např. lepení expozic v rámci panoramat, abych poukázal na jednoduchost metody a neodradil případné začátečníky).

V rámci tří článků jsme tedy probrali specifika panoramatické fotografie, ujasnili si jaký hardware a software budeme potřebovat, popsali postup přípravy a následného snímání podkladových fotografií a nakonec jsme se dostali k samotnému lepení snímků do panoramat. Nezbývá tedy než vzít fotoaparát a jít to ven vyzkoušet :o)