Krajinářská fotografie - TIPY a TRIKY v praxi I.

V dnešním článku krajinářské fotografie se seznámíme s tipy a triky, které v učebnicích nenajdete. Některé z nich jsou fotografům všeobecně známé, jiné jsou pouze mojí specialitou. Většinou jsem k nim došel v praxi systémem "pokus/omyl" a následně je "vybrousil" do podoby, která mi nejvíce vyhovovala. Pojďme si je tedy společně představit.

1. FOTÍME V PROTISVĚTLE - Prst jako nejlepší clona

Fotíte rádi přímo do slunce, či se sluncem nebo jiným zdrojem světla v záběru, ale chcete se vyhnout nežádoucím odrazům světla (takzvanému ghostingu) a ztrátě kontrastu?

Fotografové ví, že nežádoucí efekt odražených paprsků lze omezit:

a) použitím kvalitního objektivu (každý objektiv se chová v protisvětle jinak)

b) použitím sluneční clony (pomáhá především, přichází-li paprsky světla ze strany)

c) nepoužitím ND a přechodových filtrů - Lee, Hitech, Cokin (jelikož zvyšují nežádoucí odrazy)

Tohle pravděpodobně každý krajinář zná. Bohužel jsem zjistil, že v určitých situacích (např. fotíme-li přímo do slunce) se ghosting, a s ním i často spojená ztráta kontrastu, projeví nehledě na to, jak kvalitní objektiv použijete, či jak velkou máte sluneční clonu. Existuje však řešení, které vám pomůže v každé situaci.

Jak na to? Není v tom žádná věda... jednoduše vyfotíme dva identické snímky, přičemž v jednom z nich zdroj světla (slunce, pouliční lampu, atd.) zakryjeme prstem (jak je ukázáno na prvních dvou fotografiích zleva).

Snímek prstem nezakrytý nám tak bude dokonale zobrazovat zdroj světla (fotografie uprostřed), zatímco snímek u kterého byl zdroj světla zakryt prstem (fotografie vlevo) nebude obsahovat žádné reflexe. Jelikož mi na snímku v místě slunce navíc vznikl extrémní přepal, vyfotil jsem ještě snímek třetí (fotografie vpravo), který jsem záměrně silně podexponoval.

Následně všechny tři snímky "slepíme" metodou lepení expozic (viz můj dřívější článek) v Photoshopu. Z nezakrytého snímku použijeme zdroj světla a jeho okolí (slunce a oblohu kolem), z fotografie ve které byl zdroj světla zakryt prstem použijeme zbytek (popředí až po horizont) a z poslední, záměrně podexponované fotografie, použijeme část kolem slunce, abychom snížili rozsah přepalu. Vznikne nám tak fotografie použita v záhlaví tohoto článku.

Nejedná se o žádný "Photoshopový švindl". Tímto malým trikem pouze docílíme výsledku, který naše oči na lokalitě viděly, ale fotoaparát nebyl schopen zachytit.

Abychom mohli tuto metodu úspěšně aplikovat, je důležité podkladové fotografie správně nasnímat. Nutností je použítí stativu a ideálně i dálkového ovládání, abychom zabránili posunu fotoaparátu mezi snímáním kompozičně totožných snímků. I sebemenší dotek fotoaparátu může způsobit jeho posun, což v některých případech zapříčiní nepoužitelnost podkladových snímků.

Více fotografií, které vznikly touto metodou, pak můžete najít na mém webu: www.vaclavkrpelik.com

2. BOJUJEME S VĚTREM -  Deštník nejen proti dešti

Až pojedete fotit někam do hor a uvidíte tam po vrcholcích běhat blázna s deštníkem ačkoliv nebude pršet, tak se nelekejte... to jsem totiž já :o)

Zjistil jsem, že deštník je skvělá ochrana fotoaparátu proti zadnímu a bočnímu nárazovému větru, který jinak dokáže rozklepat i ty nejlepší a nejstabilnější stativy.

Poprvé jsem na to přišel v roce 2009 na expedici v Cornwallu, kde jsem byl při focení místních útesů vystaven extrémně silným náporům větru proudícím z Atlantického oceánu.

Deštník mě tenkrát ochránil nejen před občasnými sprškami, ale především clonil můj fotoaparát od větru a tak jsem mohl fotit i na otevřených lokalitách, kde by to jinak nebylo možné.

Od té doby bez deštníku nevycházím. Kromě clonění před větrem totiž umožní fotit i začátky a konce bouří, kdy jsou světelné podmínky opravdu velmi zajímavé. Když jsem například ve Skotsku zahlédl, jak se na mě žene bouře, jen jsem roztáhl deštník a fotil dál, zatímco můj kolega Cyril Abád byl nucen rychle schovávat drahocenné nádobíčko.

A jak s deštníkem manipuluji? Většinou si vše nachystám bez deštníku. Ten pak otevřu až pro focení "na ostro", kdy ho jednou rukou držím a druhou mačkám dálkovou spoušť. Když jsem potřeboval mít obě ruce volné, přidržel jsem deštník provizorně mezi bradou a ramenem nebo si zasunul jeho konec do bundy.

V žádném případě nedoporučuji deštník připevňovat ke stativu, jak jsem to u některých fotografů viděl. Stačí totiž sebemenší větřík a z deštníku se stává padák, který vám bude cloumat celým stativem. V horším případě by mohla nastat i situace, kdy vám celá ta paráda "uletí".

POZOR! Je třeba si uvědomit, že nelze použít každý deštník. Většina klasických deštníků by se vám ve větru rychle rozlámala.

Deštník může být skládací (aby se dobře nosil ve fotobatohu), ale měl by mít vyztuženou konstrukci, odolnou proti větru. Lepší deštníky mají i více vrstev, které umožňují průchod vzduchu deštníkem ze spodu směrem ven. V Anglii to nazývají "windproof umbrella". Tyto deštníky bývají sice krapet dražší (800-1200 Kč), ale na druhou stranu máte všestranný deštník, který vám vydrží mnoho let a který využijete nejen na focení.

3. ORIENTUJEME SE V TERÉNU - Sluneční kompas

Dokonalé fotografie zachycující barvami hýřící východy / západy slunce nevznikají náhodně. Fotograf musí dopředu kalkulovat s kompozicí a především světlem. Jinými slovy NEEXISTUJE, abych na lokalitu přišel jen tak, nevěděl kde je východ a kde západ a doufal, že ono to nějak vyjde.

Když jsem jel do Skotska na ostrov Skye fotit Old Man of Storr, tak jsem dopředu potřeboval vědět kde slunce vyjde a kde bude zapadat.

Zvlášť proto, že na východ slunce se fotograf musí dostavit ještě za tmy, kdy v neprozkoumaném terénu jde často jen podle mapy a kompasu.

Není nic horšího, než když strávíte týdny, či měsíce plánováním expedice, utratí desetitisíce za dopravu a pobyt a když přijde výtoužený východ slunce, zjistíte, že jste na špatné straně hory a celou tu nádheru prošvihne.

Ke zjištění polohy slunce a tedy plánování focení ještě před odjezdem na expedici proto používám  tzv. Solar Calculator .

Ten je poskytován několika weby a funguje jednoduše... do vyhledávače nahoru stačí napsat jméno nejbližšího města či vesničky (např. Starý Smokovec), kliknout na "Calculate" a okamžitě získáváte informace o poloze slunce při východu / západu slunce + aktuální polohu slunce v daném čase. To mi stačí k tomu, abych se zorientoval v terénu a pochopil z kterého úhlu bude lepší fotit východ a z kterého západ slunce.

POZOR, možná si řada z vás řekne "na co ty cavyky, vždyť stačí kouknout na mapu a na kompas". Východ slunce bude na východě a západ pak na západě. Jenže ona to není pravda. Jak se poloha země vůči slunci v průběhu roku mění, mění se i úhel ve kterém slunce vychází / zapadá. A to dost výrazně!

Proto v terénu kromě mapy a kompasu používám ještě tzv. Sluneční kompas. Je to v podstatě jen kartička na které je přidělaný mini-kompas (viz tady), či jen kartička, přes kterou se přiloží klasický průhledný kompas (viz tady) a která ukazuje polohy slunce v jednotlivých měsících kalendářního roku.

Svoji "Suncard-South" jsem koupil tady: http://www.suncard.co.uk, ale můžete si ji i sami vyrobit (třeba dle výše zmíněného Solar calculatoru - pro konkrétní datum a lokalitu)... stačí papír, pravítko, tužka a úhloměr . Výhodou té mojí plastové je, že se v terénu nerozmočí, zobrazuje polohu slunce ve všech kalendářních měsících a je přehledná.

Jen musím ještě podotknout, že kartička nefunguje pro celou zeměkouli. Ta moje je například určená pro jižní Evropu a USA. Pokud byste chtěli cestovat do jiných zeměpisných šířek, je potřeba sehnat či vyrobit kartičku přizpůsobenou místu do kterého se chystáte.

To by pro dnešek mohlo stačit. V dalším díle krajinářské fotografie - "Tipy a triky v praxi II." se dozvíte jak bojovat s přepaly / podpaly, jak ostřit když není nic vidět, či jak pracovat se stativem v extrémních podmínkách.