Novinka: appka Hyperfocalc na výpočet hyperfokální vzdálenosti

Tome nezlob se, ale nikdy bych si nepomyslel, že budeš propagovat podobnou hloupost! Můžeš mi vysvětlit, jaký vliv má velikost snímače(nebo jakékoli citlivé plochy) na hyperfokální vzdálenost? Proč se hyperfokální vzdálenost změní, když při stejné ohniskové vzdálenosti a stejné relativní světelnosti(cloně) změním i velikost čipu? A proč by se měla měnit? A kde máš jeden z nejdůležitějších parametrů ostrosti? A sice průměr rozptylového kroužku? Jestě sem napiš, že velikost čipu má vliv i na hloubku ostrosti a já začnu začátečníky před tímhle webem varovat! Tohle jsem od Tebe opravdu nečekal!

St.

Stanislave, aplikace není mým dílem, já jen napsal článek, že něco takového je. Jestli to funguje správně či nesprávně jsem neměl čas ani šanci otestovat (nemám "jabko" :)  takže bude ideální, když tot probereš přímo s Honzou Březinou, který to má na starosti. Opravdu nevím, jak ta apka počítá výsledek, na android to bude dostupné až později... to je vše co k tomu  mohu říct.

Jeste navic je nekolik aplikaci ktere jsou zdarma.

Bohuzel ja se to stejne nejak nenaucil pouzivat a hyperfokalni vzdalenost me ve vysledku nesedela.

Ale mam svuj system pres LiveView kterej me funguje :)

I když nevím proč, velikost senzoru evidentně ve výpočtu roli hraje a souvisí právě s rozptylovým kroužkem(?). Je to popsáno zde: http://www.cambridgeincolour.com/tutorials/dof-calculator.htm   a neočekávám, že by tam měli nesmysly. Rozdíl, který udělá pouhá změna velikosti senzoru ve výpočtu je značný (příklad: clona f/2, ohnisková vzdálenost 135mm, zaostřeno na 20 metrů dá pro FF hloubku ostrosti 2,8m ale pro APS-C (crop 1,6x) dá jen 1,75m !). Proč, ale?

Raději doplním, že toto stále ještě dalece přesahuje mé fotografické znalosti, byť by je bylo možné považovat za naprostý základ. ; )

Hm, vidím, že to chce zevrubnější rozklad! Děkuji svému jmenovci za odkaz. Je to první kalkulátor který znám, který správným způsobem zohledňuje velikost citlivé plochy! Ale všimli jste si, že kalkulátor ze Standova odkazu dává úplně jiné výsledky, než  je obecně zažitá pověra?  Tedy, že menší čip vykazuje větší hloubku ostrosti. A kalkulátor tvrdí opak!

 Já vím, nejdřív tu tvrdím, že velikost čipu nemá na DOF žádný vliv, pak najednou připustím, že velikost čipu vliv má! Zkusím ten rozpor vysvětlit a ukázat, že se o rozpor nejedná! Ale začněme od začátku.  Každý bod se na citlivé vrstvě VŽDY zobrazí jako kruh! A to i u nejlepších objektivů! Nuže a tento kruh se nazývá "rozptylový kroužek, nebo CoC- circle of confusion, chcete-li! A teď, jaký má pro naší problematiku význam.

Rozlišovací schopnost oka není 0,2 mm, nebo snad 0,02, ba ani 0,002 jak se lze leckde dočíst! Pokud by vám někdo  něco podobného tvrdil, žeňte ho klackem! Rozlišovací schopnost lidského oka nelze měřit na milimetry, ale na úhly! Co je větší? Měsíc, nebo Jupiter? Proč se nám ale zdá měsíc větší? Protože, ač je mnohem menší v kilometrech, je mnohem větší v úhlové velikosti! A v tom je celý problém! Rozlišovací schopnost lidského oka je 1 úhlová minuta.  Tedy, abychom "bod", tedy CoC vnímali jako bod, je třeba, aby tento měl menší úhlovou velikost, než 1 úhlová minuta.

Zkusme uvažovat v rovině analogové fotografie. Bude to snažší  pro pochopení problému! Hranice DOF nejsou nikdy ostré. Vždy na hranicích DoF dochází k úbytku(nárůstu) ostrosti tu více, tu méně pozvolna! Při zaostření na kratší vzdálenost je tem přechod strmější, při větších vzdálenostech pozvolnější! Pokud budeme fotografovat na velký formát(řekněme 13x18cm) a nebudeme negativy zvětšovat, nýbrž pořídíme kontaktní kopie, vystačíme si s velikostí  CoC cca 1/10 mm! A lidské oko je bude vnímat jako naprosto ostré.  Problém nastane, až budeme nuceni negativ zvětšit.  Obrázek z  kinofilmu budeme nuceni zvětšit lineárně 5x(abychom docílili stejně veliké fotky) a tedy se zvětší i rozptylový kroužek, který bude vnímán samozřejmě jako neostrý! Tedy musíme požadovat rozptylový kroužek pětkrát menší, abychom docílili stejné ostrosti! Proto budou pro náš účel použitelné hodnoty bližší rovině zaostření a tedy bude menší DOF!  Nicméně, obrázek jako takový zůstane v obou případech, co se týká absolutní DOF stejný! Rozdíl je jen v tom, co my jsme ochotni za ostré považovat!  CoC si jen stanovíme vlastní požadovanou míru ostrosti! Pokud bychom podrobili snímek se stejnou clonou, stejnou ohniskovou vzdáleností a se stejnou obrazovou vzdáleností  laboratornímu rozboru, budou snímky na jakémkoli formátu, nebo velikosti, chcete-li absolutně stejné! Samozřejmě, co se týká ostrosti a DOF! Proto, zdánlivě, je hloubka ostrosti u menších formátů menší, protože potřebujeme menší rozptylový kroužek, jelikož budeme z menšího negativu(čipu) více zvětšovat! Nakonec, aby to nebylo až tak jednoduché, je třeba brát v úvahu vzdálenost, ze které bude výsledný snímek pozorován! Jiné nároky na DoF a CoC bude mít fotka 9x13 cm pozorovaná ze 30cm, jiné fotka 50x60 cm pozorovaná ze dvou metrů a úplně jiné třeba billboard 4x8m. Právě tady je to o úhlové velikost a rozlišovací schopnosti lidského oka!

Omlouvám se za tak obšírné vysvětlování, ale stručněji bych to dostatečně srozumitelně neuměl!

St.

no parada :) co k tomu dodat :D

Děkuji za naznačení toho, co leží hlouběji pod povrchem. Přiznávám, že ten zdánlivý paradox ohledně velikosti čipu mne zarazil a teď, jak to bylo popsáno mám aspoň pocit, že už mi to dává smysl. Oříšek pro mne v minulosti byl už jen přijmout představu, že pouhou změnou velikosti senzoru (APS-C / FF) nedochází -při focení na stejnou vzdálenost- ke změně perspektivy a hloubky ostrosti. Že zmenšením senzoru pouze dělám menší výřez téhož obrazu.

zhruba chapu o cem je tu rec, trochu me prekvapuje tvrzeni (netvrdim, ze je spatne), ze velikost cipu nema vliv na hloubuku ostrosti, ze z dane sceny sebere mensi cip jen vyrez, a mozna se zeptam blbe, ale proc stroje s mensimi cipi nedelaji tak hezky rozmazane pozadi jako FF?

Hloubku ostrosti určují výhradně tyto veličniny: Ohnisková vzdálenost, clona, předmětná vzdálenost a již zmíněný rozptylový kroužek. Jak jsem už napsal, při stejných zmíněných parametrech bude DoF na jakékoli velikosti citlivé vrstvy stejná! Dojem z větší hloubky ostrosti na malém čipu vzniká tím, že abychom na menší čip dostali stejnou scénu, jako se nám vejde na větší formát, musíme poodstoupit! A to je ten problém, který si málokdo uvědomuje! Tedy nikoli změna formátu čipu, ale změna předmětné vzdálenosti(odstupu od fotografovaného objektu-vzdálenosti, kam je zaostřeno) je příčinou větší DoF!

Samozřejmě, že uvažujeme absolutní hodnoty. Nikoli jakési crop faktory, ale skutečnou fyzikální veličinu "f"! 

Jakmile u menšího snímače poodstoupíme, změníme perspektivu a výsledný snímek bude vypadat jinak (při stejném ohnisku objektivu). Abychom tedy na menší snímač dostali naprosto stejnou fotografovanou scénu, musíme použít jedině objektiv s kratším ohniskem a pak při stejné cloně dá menší snímač spolu s menší ohniskovou vzdáleností větší hloubku ostrosti.

jinak Stando L. ten cambridge colors je celkem povedeny web, dost uzitecnych informaci, jen skoda ze moje znalost anglictiny je zacatecnicka, dost se mi libi ten serial o zakladech editace, pekne vysvetlene zaklady a podstaty, teda aspon tak se mi zda.

Mozna by mohli fotoradci rozbehnout podobny serial? Me jako amaterovi by tyto informace dost pomohli. Kdyz si otevru editor, je tam hromada tlacitek, mackam na ne, zmeny se dejou, ale to bez hlavy a paty.