Brand
Blog

Pátrání po těch, "jejichž jméno se nesmí vyslovit" aneb jak miki zase jednou neměl co dělat a tak opět vymýšlel blbosti!

Nenapadlo Vás někdy,jaké by to bylo vžít se do role spisovatele a napsat povídku,román nebo jenom nějaký příběh?Mě ano, a teď mě napadlo okořenit můj malý, zcela smyšlený příběh i nějakou tou fotografií... Přeji příjemné čtení,popusťte uzdu fantazii a na chvilku mě nechte přenést Vás do jiného světa, světa plného tajů...a nebyl bych to já kdyby nějakou tu roli nehrál i humor...

Jednoho dne jsem dorazil domů a v mé schránce na dopisy, jindy zející prázdnotou, světlounce naříkal list.List až z dalekého severu.Jenže nebyl pro mě,náležel bývalému majiteli této usedlosti, kterou jsem zcela nedávno já zakoupil za pár šestáků.Ruina, řekne kterýkoliv kolemjdoucí a má vlastně pravdu, ale pro mě domov!

dsc06020.jpg

Bývalého majitele domu jsem však nezastihl včas,zemřel loni v zimě.Dlouhou dobu jsem měl dopis u sebe, avšak nechtěl jsem jej otevřít.Nebyl přeci adresován mě.Jednou za noci,když oblohu křižovali blesky pocházejíc snad až z pekel horoucích, zdál se mi sen, sen tak živý, až se mi tajil dech.Zdálo se mi,že v onom dopisu je něco důležitého, co by se nemělo ztratit v prachu časů.Šel jsem tedy ještě onu noc a dopis otevřel...

dsc06039.jpg

Byl psaný černým inkoustem a jakoby roztřesenou rukou, rukou, jež měla z něčeho strach...

 

dsc06049.jpg

Ten příběh, jenž v dopise stál, jsem slyšel jako dítě z úst mého děda.V mžiku se mi vybavilo, jak jsem mu seděl na klíně, on kouřil fajfku a tiše vyprávěl, tiše a klidným hlasem, dávajíc si záležet na každém slově.Příběh,který jsem neslyšel snad 30 let, mi rázem naskočil jako obrázek na nočním stolku, se všemi detaily.Od otevření dopisu mě cosi zžíralo, pocit jakéhosi prázdna, pocit neuspokojení, pocit duševního hladu!Nedokázal jsem se na nic soustředit, vůbec na nic.Znepokojovalo mě to čím dál víc.Jakoby mě něco neustále táhlo k zásuvce s tajemným dopisem, bez uvedeného odesílatele...Znovu a znovu jsem jej četl a začínal si všímat ukrytých indicií, které mě nakonec vyburcovaly natolik,až sem se rozhodl, že se vydám po jejich stopách...

 

Zbalil sem si pár věcí a vyrazil na cestu.Neměl jsem ani rodinu,ani přátele, mohl jsem si tedy dovolit zmizet na dlouhou dobu a ani pes po mě neštěkne!Jel jsem rovnou na letiště a sedl na nejbližší letadlo.

dscf1337.jpg

 

A kam jsem letěl?Do malé zemičky uprostřed Evropy,do Česka a prý krásného města Prahy,tam začalo mé pátrání po staré legendě.Ta legenda totiž končí právě kdesi v České zemi a na mě teď je, jestli zjistím,co se stalo s těmi,jejichž jméno se nesmí vyslovit!Legenda je stará stovky let ale naděje umírá poslední...

 

Po příletu do Prahy jsem musel uznat,že město je to krásné.Neméně krásné jsou v něm však i ženy.Kéž bych takové potkával i u nás...

kalendar.jpg

První noc jsem strávil v malém, útulném hotelu v centru města a jak už to u mě bývá zvykem, zašel jsem i do baru na skleničku.Zdejší lidé však o legendě nikdy neslyšeli,inu město.Musím tedy zkusit štěstí na venkově,tam přecijen lidé více pamatují!

Druhý den jsem tedy vyrazil vlakem do středních čech.Malebný to kraj...

dsc02456m.jpg

 

Ihned, co jsem vešel do vesnice, mi bylo jasné, že jsem na správném místě.Zde určitě budou vědět mnohem víc, dýchá tu totiž taková prastará atmosféra...

dsc02531m.jpg

 

To odpoledne bylo skutečně horké, všude kam se člověk podíval se tetelil vzduch.Musel sem se někam dojít napít,ale žádná restaurace, hostinec, nic...musel sem vzít za vděk obyčejné vodě, která mě nakonec opravdu osvěžila...

dsc05986.jpg

 

V podvečer,když slunce klesalo stále níž až se téměř dotýkalo obzoru, pocítil jsem hlad.Nakoukl jsem proto do batohu,jenž sem s sebou měl ale v něm kupodivu nic, jen velká díra na dně. Povzdechl jsem si ale hlad byl silnější než mé nadávky!Zabouchal jsem proto na vrata jednoho z honosnějších stavení...

dsc05954.jpg

Už z dálky mi bylo jasné, že zde nežijí zlí lidé, když mají tak roztomilého pejska...

dsc06004.jpg

 

A taky sem se nespletl...Přišel mi otevřít starý pán s tváří tak zářící dobrotou...

dsc09384.jpg

Jeho žena zařízla slepici, kterých tu všude běhalo bezpočet...

dsc02448.jpg

A po několika hodinách už jsme seděli všichni tři u stolu.Spolu s malým psíkem, který spokojeně ležel pod stolem a čekal až spadne nějaká ta kostička.Tito staří manželé opravdu slyšeli o staré legendě.Povídali jsme si celý večer.Získal jsem tak pro mě nesmírně cenné informace.

Druhý den jsem ještě obešel ves abych si jí pořádně prohlédl.Na každé křižovatce lesních a polních cest byl postavený kříž.Zdejší lidé jsou hodně pobožní...

dsc02451.jpg

 

Po obhlídce okolí jsem vyrazil na nádraží a zpět do Prahy.Odtamtud zase vlakem, tentokrát ale do Karpat.Už samotný název Karpaty je opředen takovým množstvím tajemství, až se srdce zastavuje!

Divoký a nebezpečný kraj, kde má každý pár krav a koní, na nichž závisí jeho přežití...

dsc02474.jpg

 

dsc02516m.jpg

 

Při putování tímto krajem sem se musel mít na pozoru.Odkudkoliv mohlo přijít nebezpečí.Divoké šelmy tu žijí v hlubokých lesích a vězte, že ikdyž Vy o nich nevíte, ony už Vás cítí a hlídají si Vás!I já měl jednou na mále, to když sem potkal z ničeho tuhle bestii!

 

dsc00940.jpg

Lekl jsem se a zůstal stát jako opařený!To se ví,udělat špatný krok, skončil bych rozerván na kusy kdesi v temných lesích Rumunska...

Naštěstí mě zachránila nedaleko stojící samice s mládětem,medvěd vyrazil k ní a mě nechal odejít...

dsc00964.jpg

Hledal jsem všude, prošel jsem lesy, mítiny i louky ale bez úspěchu...

dsc05519.jpg

dsc05564.jpg

Ti,jenž nesmějí být jmenování, jakoby se už vytratili.Pomalu ve mě pohasínala naděje, už sem se chtěl snad i k Bohu obrátit a pomodlit se za pomoct v jednom maličkém kostelíčku v kopcích...

dsc01150.jpg

 

...když v tom sem je spatřil...mezi větvemi prosvítala jejich bílá obrovská zavalitá těla a přesto působili tak klidně,vůbec ne jako divoká stvoření prahnoucí po krvi...Byl jsem štěstím bez sebe!Tady, daleko od míst, kde měli být, jsem je uviděl!!!

dsc02614.jpg

Utábořil jsem se nedaleko a zůstal tu několik týdnů.Pomalu si na mojí přítomnost zvykali,až mě jednoho dne nechali projít mezi sebou,jakobych tam vůbec nebyl.

dsc02618.jpg

 

dsc02625.jpg

Byl jsem zde ještě několik dní, pak jsem se rozhodl nerušit dál tyto krásné tvory a odjel jsem zpátky domů.Místo, kde poklidně žije posledních pár kusů jsem pečlivě zamkl spolu s několika mými dalšími tajemstvími,které v žádném případě nesmí vyplout na povrch!!!

 

dsc02724.jpg

 

 

 

Štítky:

Diskuse

kacko

5.5.2010 20:39

super !!!

Moc povedené :-) Pobavilo :-)

Stefan

6.5.2010 07:00

Miki mít velmi dobré "básnické střevo"! Štefanovi se příběh líbit :-)

Miles.D

6.5.2010 07:33

Čekal jsem co z toho vyleze...vylepšilo mi to ranní kocovinu. Výborně. :) Ty, Miky, kde jsi odfotil medvědy? Sou super.

Maryla

6.5.2010 14:57

fakt dobré. Jen bych měla dvě připomínky: nemohl bys vypustit ten předkecávaci úvodní odstavec? Myslím tady přímo z tekstu, dala bych ho jen na tu hlavni blogovou stranu, přimo v tekstu to trochu kazi (a mně tam teda nesedi, že bych se teprve měla vciťovat do tole spisovatele, ono nás psavcu a grafomanu co už něco napsali je tady víc, takže teprve vciťovaní se nás netýka, myslím že by stačilo jenom prostě napsat, že je to povídka ilustrovaná fotkami, nebo fotky ilustrovane povídkou;) . A ještě drobná připomínka k jedne fotce, ten pám co ti šel otevřit by bylo lepš kdyby byl vyfocený zepředu. Nějak jsem se rozepsala, ale to protože mně to zaujalo, aby bylo jasne, že se mi to líbi, tak napíšu, že ti dám hlas :)

Akrodif

6.5.2010 15:52

Posílám hlas :-)

Zrovna jsem chtěla chválit za nevypuštění úvodního odstavce a pak jsem si přečetla Marylu a musela jsem se rozesmát :-D Obvykle mám ten problém, že na stránce s těmi úvodními texty mě zaujme nadpis a nedočkavě kliknu na celý text blogu a pak to nesmyslně pokračuje bez úvodu - ty úvody podle mě do textů blogů patří, jen bych je třeba odlišila nějakou kurzívou nebo tak nějak, aby bylo jasné, že je to úvod :-) Jinak je to dobrý nápad, celý tenhle příspěvek a moc se mi líbí, jak to máš sladěno vizuálně a jak je to napínavý a doufám, že ještě nějaký to svoje zamknutý tajemství někdy zveřejníš :-) A tím, jak neděláš mezery za tečkami na koncích vět, mi připomínáš mého tatínka :-P

Rampa

7.5.2010 08:22

moc hezké čtení

Miki mě to velmi pobavilo, napsals to parádně...humor je vytříbený a jemný a to mám rád...jen v návaznosti na mou citlivou povahu a vizionářský způsob života bych tam nemusel tu brutální "vraždu" chudáka slepice ;) velmi oceňuju tu fotku s medvědama...toje pecka když vás neodděloval plot, a super je ta jediná zasněžená fotka s kostelíčkem, když ostatní jsou letní...toje typický mikiův styl...suprofka :)

Miroslav Žiška

8.5.2010 19:49

Pěkné povídání a hezké fotky.

popi

11.5.2010 22:34

Poetické povídání, k tomu mikiovky, co víc si může člověk přát ? ;)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Ostatní

Všechny články kategorie

Urychlí pandemie likvidaci full-time fotografů?

Jestli se někteří fotografové dostali poslední dva roky do problémů kvůli saturaci trhu, co provede s jejich podnikáním současná…

16.3.2020

Tomáš

Jak se vyhnout napadení žralokem nejen při focení?

Řada z vás se mě po fatálním napadení turisty v Marsa Alam ptala, co dělat, když pod vodou při focení, šnorchlování nebo potápění…

16.8.2018

Václav

Jak odevzdáváte své fotografie?

Fotografie se stala nejen zábavou, ale i (vedlejší) prací pro mnoho fotografů. A tak se vcelku často diskutuje otázka - jakým…

4.5.2017

Tomáš

Jak na ostré fotky: 5 tipů pro začínající fotografy

Nezáleží na tom, jestli jste si koupili svoji první zrcadlovku značky Nikon, Canon či Pentax – i tyto skvělé aparáty dokážou…

17.3.2017

Redakce Fotorádce.cz

Otázka pro fotografy: nová výbava nebo vzdělávání?

Krásné fotky - to je něco, co by chtěl asi každý amatér i profesionální fotograf. Otázkou do pranice je - jak něčeho takového…

7.3.2017

Tomáš

Nestaňte se otrokem svého fotoaparátu

Poslední dobou jsem až příliš často svědkem zarážejícího jevu. Všichni všechno fotí, natáčí, ale málokdo se opravdu dívá kolem…

8.6.2016

Tomáš