Pohansko - krajinou staletých dubů

Oblast břeclavského Pohanska a soutoku Moravy a Dyje s mohutnými solitérními duby, klapotem desítek čápů a skřehotáním obrovského množství žab má své kouzlo ve kteroukoli roční i denní dobu. Díky tomu, že to sem mám, co by kamenem dohodil, právě pohanské solitéry jsou už několik let mým nejoblíbenějším a nejnavštěvovanějším fotografickým místem. Pojďte na procházku krajinou staletých dubů.

Solitérní duby na loukách byly vysazovány jako zdroj žaludů pro prasata, staré duby v lesním porostu jsou naopak pozůstatkem tzv. středního lesa. Co mají ale společné, je věk několik set let, několikanásobně převyšující normální stromy.

Právě díky svému stáří a výhodné, osluněné poloze, jsou domovem xylofágního hmyzu - především brouků, jejichž vývoj i život je vázán právě na tyto podmínky. Takovými jsou například naši největší brouci tesařík obrovský nebo roháč obecný, jejichž vývoj probíhá v dřevu a dutinách velmi starých, osluněných stromů či trouchnivějících pařezech.

Na těchto stromech nežije ale jen hmyz, hnízdí na nich také množství druhů ptáků - mimo dravců (včetně například orlů) hlavně čápi. Vzhledem k nynějšímu lesnímu hospodaření i dalším změnám v krajině ale těchto stromů postupně ubývá - od roku 1938 se jejich počet zmenšil zhruba na polovinu. Z Pohanska tak pomalu mizí jedna z nejvýznamnějších dominant zdejší krajiny.

Oblast je sice součástí několika stupňů ochrany – Ramsarské sítě mokřadů, biosférickou rezervací UNESCO, Evropsky významnou lokalitou či Ptačí oblastí, možnosti praktické ochrany a většího zohlednění zájmů přírody nad maximalizací zisků z lesnictví či myslivosti stále chybí.

Návštěva na Pohansku má cenu v každém období roku i dne. Jaro je spojeno zejména s každoročními povodněmi, které přinášejí do krajiny vodu. Velikost povodní je každý rok jiná, často je pod vodou velká část oblasti. V hladině se pak zrcadlí solitérní duby, rašící zelené listí i modré nebe.

Pro léto je synonymem klapot čápů, kterých tu hnízdí stovky, stejně jako bzukot komárů – těch tu žije několik desítek druhů, jedinců nepočítaně. Soutok řek Moravy a Dyje je oborou, takže zde žije množství jelení a daňčí zvěře.

Podzim sebou přináší krásné mlhy, které se v několika centimetrové až metrové vrstvě táhnou téměř každé jasné ráno nad zdejší krajinou. Spolu s postupně se zbarvujícím listím jasanovo-dubových porostů, troubením jelenů či daňků a námrazou postříbřených travin je to asi nejhezčí období.

Zima na jižní Moravě nebývá silná, a tak zastihnout Pohansko pokryté sněhem a ledem je poměrně vzácnost. Občas se ale podaří a krajina nabude zase úplně jiných barev a nálady.

Za návštěvu určitě stojí nejen staleté duby a příroda vůbec, ale i zámečky Pohansko (s archeologickou expozicí) a Lány.

Pohansko je mou srdeční záležitostí, a tak ze stovek zde vyfocených fotek jsem vybral reprezentativní (a stále doplňovanou) kolekci, která na webu www.StromSoliter.cz ukazuje zdejší přírodu v plné kráse. Pokud Vás fotografie v tomto článku zaujaly, vydejte se ještě na jednu, o něco delší procházku…