Brand
Blog

Quo vadis, fotografe?

DISCLAIMER:
Následující řádky prezentují můj osobní názor na věc. Nelze je brát jako obecné dogma a univerzální pravdu.

Umění nebo řemeslo?

Jistě se shodneme, že fotografie je jakožto umělecký obor vnímána silně subjektivně. Zatímco u oborů technických asi většina lidí pozná, že silnice byla postavena křivě a je plná děr a most je konstrukčně nevyhovující, protože se kýve při malém vánku, u uměleckých disciplín je vnímání každého jedince naprosto individuální. Dílo, které jednoho člověka uvede do extáze, nemusí jinému říct absolutně nic. A je to tak správně, každý jsme originál.  V okamžiku, kdy umělci začnou produkovat na vlas stejná díla, která se budou líbit všem, je lidstvo ztraceno.

 

Proč publikujeme?

Proč vlastně publikujeme v galeriích odborných serverů? Co nás „nutí“ jít se svou kůží na trh, nahrávat svoje pečlivě vypiplané fotografie na veřejnost a dávat je v plen komunitě? Chceme se pochlubit? Chceme chválu? Chceme se o své tvorbě dovědět víc? Zajímá nás, jak naše vnímání světa zaujme ostatní? Jsme zvědaví, jestli jiní lidé v našich obrázcích uvidí to, co jsme do nich vložili při jejich tvorbě? Od každého něco, předpokládám. Zajímá nás, jak ostatní hodnotí naše schopnosti kompozice, schopnosti fotografii zpracovat a schopnosti vetknout jí emoce, které jsme při jejím zrodu cítili?

 

Názor nebo kritika?

Druhou stranou mince je samozřejmě člověk, který náš obrázek otevře, podívá se na něj a nechá jej na sebe působit. Co od diváka vlastně očekáváme? Očekáváme pochvalu? Zpětnou vazbu? Názor?

Pochvala samozřejmě potěší. V tomhle ohledu si nemůžeme nic nalhávat, pozitivní názor je příjemný a je to velká motivace k tomu, abychom šli dál a opět nesli kůži na trh. Co si ale počít s názorem, který pozitivní není? Co uděláme, když nám někdo sdělí, že na našem snímku je něco špatně? Zamyslíme se nad cizím názorem nebo ho šmahem odmítneme jako totální „kravinismus“?

Asi záleží na formulaci. A na obsahu. Dobrá zpětná vazba by podle mého názoru měla dávat smysl. Pokud někdo jedním efektním gestem odsoudí celý snímek jako naprosto špatný a kompozičně nepromyšlený, aniž by řekl, kde konkrétně vidí chybu, podle mého pohledu asi není nutno zabývat se takovýmto názorem delší čas, než je potřeba na mávnutí rukou. Obecně formulovaný názor asi nikoho nikam neposune.

Naopak, pokud je názor/připomínka/kritika formulován věcně a pokud ukazuje na konkrétní problémy díla – například motiv je příliš natěsno/chybí světlo/obraz obsahuje rušivé elementy/kompoziční chyby nebo špatnou technickou kvalitu, je naopak žádoucí, abychom se tímto názorem zabývali a přemýšleli nad ním. Má autor příspěvku pravdu? Jde opravdu o kompoziční či jinou chybu? Nebo je to náš záměr?

Dobře formulovaný negativní názor může člověka posunout dál. Sice v prvním okamžiku nepotěší tak moc jako pochvala (ať už poctivá nebo naopak falešná), ale poté, co se autor fotografie nad cizím názorem zamyslí, může si z onoho kritického názoru odnést nějakou nosnou myšlenku, kterou zapracuje do svého vnímání světa a autorovo další dílko může být o to dokonalejší. Konec konců, člověk málokdy vidí vlastní chyby u díla, které sám vytvořil a upravoval. Detaily mu můžou uniknout. Spisovatelé a novináři mají také svoje korektory, kteří jim zkontrolují text a odchytají pravopisné a stylistické mouchy.

Za kritiku naopak osobně nepovažuji hloupé výkřiky do tmy, které autorovi upírají talent nebo výkřiky, které obecně hodnotí autorovu tvorbu, aniž by obsahovaly zrnko pravdy a hmatatelnou argumentaci. Výkřik do tmy hlásající, že autor neumí fotit a měl by zahodit fotoaparát i s rukama, se dá ušít na kteréhokoliv člověka, který fotografuje. Lhostejno, jestli je to vyhlášený mistr v oboru nebo Pepíček, který právě zjistil, že jeho mobil má fotografický modul.

Naopak, výkřiky typu „sám neumíš fotit, tak mlč a nic nepiš“ považuji za zcela neprofesionální. Kdo má právo rozhodnout, jestli člověk umí nebo neumí fotit? Dalo by se říci, že tento typ argumentace se dá považovat za argumentační faul a jedinec, který takto argumentuje, se dobrovolně vyřazuje z korektní a věcné debaty.

 

Jak je to tedy s tím proklatým talentem?

Asi se shodneme na následujících tezích – nemusím být zrovna Zdeněk Pohlreich, abych mohl říct, že mi oběd v restauraci nechutnal. Stejně tak nemusím být Isaac Asimov, abych mohl říci, že se mi rozečtená knížka nelíbí. To samé platí i pro jiné obory. Pokud mám pocit, že je autor mazal a neumětel, ale neumím si svou argumentaci podložit fakty, asi bych se o tento svůj „geniální výplod mozku“ neměl dělit s okolím. Vypadá to hloupě.

Vezměme si toho Pohlreicha – někdo mu nemůže přijít na jméno, jiný ho naopak vynáší do nebes. To samé platí v literatuře. Někdo miluje Asimova, jiný Toma Clancyho, někoho oslovil Jo Nesbo… a jsou lidé, kteří mají rádi Jiřího Kulhánka, přestože velká část čtenářů považuje Kulhánkovu tvorbu protkanou černým humorem za totální odpad.  A to samé platí i v hudbě. Někdo rád hard & heavy, někdo klasiku, jinému svědčí elektronická hudba.  A má snad fanda metalu právo prohlašovat, že jazz je odpad? Nemá, protože tisíce fanoušků jazzové hudby ho snadno usvědčí ze lži.

I my, fotografové, bychom si měli dávat pozor, jak hodnotíme. Je obrovský rozdíl poukazovat na konkrétní chyby konkrétního díla nebo urážet autora argumentací ad hominem – člověk, který teď dělá kompoziční nebo technické chyby, může být velice dobře dalším Drtikolem nebo Saudkem a v průběhu času se jeho talent vyklube stejně, jako se líhne motýl z kukly.

Tím se opět vracím ke kritice a zpětné vazbě. Žádný učený z nebe nespadl. Každý jsme nějak začínali. A každý nějak rosteme. Otázkou je, jak chceme růst a svůj talent rozvíjet. Stačí nám ke štěstí pochlebování komunity, která nás bude zásobovat chválou, jak jsme dobří a skvělí? Nebo pro náš růst bude lepší upřímně míněná zpětná vazba, která nám ukáže, kde máme rezervy a v jakých oblastech se můžeme… a možná i musíme dál rozvíjet.

Mám právo vyjadřovat se k žánru, který nedělám?

To je jistě klíčová otázka. Měl by se krajinář vyjadřovat k zátiší? A měl by se kytičkář rozepisovat o cizí produktové fotografii? Inu, proč ne? Pokud mám vážně zájem o cizí názor, je mi absolutně jedno, jestli se k mému dílu vyjadřuje fotograf krajiny nebo svatební fotograf. Názor jako názor. Pokud cizí myšlenka dává smysl, je naprosto lhostejné, jestli je jejím autorem ten nebo onen, ne? Fotografie, tedy ta dobrá, přece působí na všechny lidi a není cílena jen na úzkou skupinku odborníků. Naopak, pokud kritika smysl postrádá a není cílena přesně, neposune mě nikam a je naprosto irelevantní, jestli je jejím autorem fotograf stejného žánru nebo ne.

Fotografové jsou si přece rovni a žádný žánr není „ten královský“. Krajinář musí nachodit desítky a stovky kilometrů po kopcích i rovinách, aby našel „ten svůj“ koutek světa, který mu věnuje krásnou scénu, fotograf květin musí zápasit s větrem, který mu neustále fouká do trávy, fotograf fauny musí mít svižné oko, protože zvířátko nebude čekat, portrétista musí umět pracovat s lidmi a postavit si je do takové pózy, aby nebyli prkenní a netvářili se jak na pohřbu, streetař zase musí umět vychytat ten správný příběh ulice. Každý máme svoje problémy, které musíme při fotografování řešit. Žádná z fotografických disciplín není nadřazená, protože je náročnější. A pokud si někdo myslí opak a tvrdí, že portrét nebo krajina jsou vrcholem tvorby a dál se jít nedá, potom to pokládám za názor hloupý a krátkozraký.

 

Závěrem

Nadpis článkuje Quo Vadis – kam kráčíš? A závěrem je překvapivé zjištění – kráčíme takovým směrem, jakým nás vede náš přístup ke komentářům komunity. Je jen na nás, jestli se necháme inspirovat myšlenkami a názory našeho publika nebo se zakopeme na pozici, že jsme dokonalí a kritika je jenom žluč prskaná těmi méně šikovnými.

Dobré světlo vám všem.

p.s.: děkuji svému dvornímu korektorovi za učesání stylistiky a vychytání chybek.

Štítky:

Diskuse

Stanislav Souček

8.7.2014 08:31

Doplnění k tématu

http://www.fotoradce.cz/blog/mala-uvaha-nad-hodnocenim-fotografii-idc902

Martin

8.7.2014 08:39

děkuji Stando. informaci není nikdy dost.

sladas

8.7.2014 11:31

Kam kráčíš, fotografie?

Fotografie je o pocitech a pro mne je nejdůležitější, abych při komentářích neurážel autora, ale snažil se mu nastínit můj pohled.

zdenda77

8.7.2014 13:04

Nový kabát

Hodně s těmi komentáři a hodnoceními budou souviset možnosti "nového Fotorádce". Mě osobně by se líbila propojenost fotogalerie s fórem "diskuze" anebo náhledy v diskuzi vedoucí do fotogalerie. Dvorní korektor - myslíš nejspíš Blue? :)

Martin

8.7.2014 13:09

Dvorního korektora s dovolením nechám v anonymitě :). Co se týká redesignu fotorádce, mi osobně by se strašně líbila podobná metoda hodnocení, která je "u sousedů" - ne jenom hodnocení verbální a jednoduché hvězdičkové, ale možnost hodnotit dílčí části fotografie: emoce, kompozici a techniku. Je fakt, že užší propojení fóra a galerie by nebylo špatné. Já osobně sice na fórum nechodím, ale třebas by mě to tam přitáhlo :)

Mako

8.7.2014 17:41

pěkný článek tak Ti za něj dík ***

iva.dufkova

8.7.2014 19:49

Díky. Moc dobře napsáno. Kéž by si to přečetli všichni ti jednoslovní kritici.

vverosta

9.7.2014 11:12

Jooo, palec hore! :-)

Moc pěkně napsáno, kde se to v tobě bere Máťo?, :-)) Já osobně mám asi 90 fotek na jednom portále, píšou se tam komenty a dávají lajky. Komenty v drtivé většině pozitivní a laskavé, (vždyť jde o hobby, že?), na nějaké fotky mám 2 lajky, na jiné třeba až 34, čili z toho poznám, co se tzv. "líbí" a co míň, někde ani koment, resp. co podle nich (několik 10.000 členů) je tzv. "dobrá" fotka. Fotky tam dávám podle toho co k té či oné cítím já sám (tedy emoce), co pro mně třeba znamená, a když si navíc myslím, že je "dobrá"; někdy to v publiku moc nerezonuje, někdy překvapivě ano a to mám potom radost, zejména, když fotka sama není prvoplánově sdělná, je komplikovanější. Při posuzování fotek jiných autorů (na což mám jako člen právo) mám občas problém uvidět vocotamde, tak holt nenapíšu koment, nedám lajk, fotka mi třeba připadá prázdná nebo naopak přeplácaná, kýčovitá. Ale proč to autorovi otloukat hned o hlavu, ne? Mlčení je přece taky vyjádření názoru.

zdenda77

9.7.2014 13:01

Re:vverosta

Mlčení je taky vyjádření..ale to se tu a není to tak dlouho probíralo, že to je pro fotografa kort začínajícího asi ta horší volba než možná pro někoho nepříjemná, ale přínosná kritika s návrhy na zlepšení. Ono když dá fotku, o které si myslí, že je skvělá (tohle většinou ještě umocní jeho oblíbené místo)a nemá zpětnou vazbu, tak neví co si má myslet a nemůže se vlastně ani posouvat dál... Dá se to pochopit na velké fotogalerii, kde je takových fotek hodně, ale pak třeba tady, kde je pár fotek a všechny mají komentář kromě té jedinné. Samozřejmě se může dotyčný vyjádřit, že je to super a že názory nestojí - i tady se takový najdou :)

Martin

9.7.2014 13:25

S tím mlčením je to dvojsečné... někdy je na snímku vidět chyba, někdy ne... u echt začátečníků je někdy problém, že těch chyb je tam moc a člověk neví, jak vlastně to klubko kompozičních nedostatků, technické kvality a absence světla rozmotat. Ideální by asi bylo, udělat to per partes, začátečníka na chyby upozorňovat postupně a nenavalit na něj moc informací zaráz, aby se v nich neutopil... takže asi začít odkazem na kompozici a potom postupně pokračovat dál a dál. Druhý zádrhel je i v ochotě uživatelů vůbec někomu komentovat. Někdo je ukecanější a chce se o názor podělit, někdo je naopak introvert a do galerie chodí pouze vystavovat svoje díla bez potřeby nějak dál se podílet na chodu komunity. Takový introvert pak samozřejmě neumí předat svoje zkušenosti dalším. A pak je tu třetí věc - mnou nakousnutá otázka, jestli je vhodné, aby fotograf žánru A komentoval snímky žánrů B a C. To je na delší debatu. Někdo žánrům B a C nerozumí, někdo žánry B a C nebere jako umění... je to komplikované. Ale myslím si, že jsme jedna komunita a bylo by fajn, kdybychom spolu ty informace sdíleli.

Basti

9.7.2014 15:21

Už to neřeším

Popravdě, dřív jsem to taky řešil. Situace na řadě webů a galerií byla před 10 lety o dost jiná než dnes, kdy každý mameluk po roce focení hned hází soudy hlava nehlava. Oblíbené známkování na oplátku a další nešvary asi známe všichni. Postupně jsem přestal přispívat úplně, nějak nemám potřebu někomu něco dokazovat a celkově kvalita většiny galerií šla rapidně dolu. Je to tvrdé, bohužel tak to je. Asi stejně jako s prohlášením, že psát přece umí každý (fotit taky, že...). Boj s větrnými mlýny jsem dávno vzdal a místo bodovaných galerií radši nahrávám na fotobanky. Časově to vyjde tak nějak podobně, akorát místo bodů nasbírám pár tisíc $$ ročně, což mě motivuje trochu víc. Jistě souhlasím, že fotobanková tvorba je míň umění a víc řemeslo, ale ono to člověka alespoň donutí si ledacos ujasnit. Třeba jsem víc řemeslník a míň umělec, ale rozhodně mi to vyhovuje víc a neřeším nějaké žabomyší spory co kdo komu...

Anonym

10.7.2014 08:45

Jsem si naběh

Na jednom fotoservru jsem dal upřímný komentář doplněný hodnocením 4, v komentáři jsem uvedl, proč nížší známka. Číselné hodnocení dávám 4 nebo 5, nižší nic - nekomentuju. Přišla mi, řekl bych nenávistná odpověď místní poštou, tak jsem se mu omluvil a bylo to, jako bych přilil olej do ohně :) Takže se slovním hodnocením jsem od té doby opatrný :)

Tomáš

10.7.2014 10:50

Vše je to dané tím, že lidé se na internetu chovají tak, jak by se v realitě nikdy nechovali. Prostě si bohužel neuvědomují, že na druhém konci není počítač s obrazovkou, ale další člověk. Takže to dopadá tak, že to, co by si lidé běžně do očí nikdy neodvážili říct, na internetu píšou bez jakéhokoliv pozastavení. Jinak je to moc pěkně napsané!

Josef Plaček

10.7.2014 13:08

tak tak

Chvíli jsem váhal s přidáním názoru, článek moc pěkný. Ad: Tomáš Dolejší: Ano to je veliký problém, a další nastává také z faktu, že textem se přenáší pouze 20% celého projevu, takže nevinné škádlení, či pouze ráznější negativněji lazený příspěvek, či pouze věcná kritika, či popis chyb, jenž je napsán tak, jak bych jej autorovi sdělil do očí, může ve finále vypadat jako „malé vyhlášení války dané fotografii či autorovi“. Následuje sáhodlouhé vysvětlování, než se oba naladí na stejnou vlnu a zjistí, že o nic nešlo. Další problém je, a s tím jsem se nedávno setkal, ale né tady, nebojte, že může být i napadnut způsob jakým byla fotografie pořízena (panorama). Následně mi bylo řečeno, že mi byla sdělena kritika a jestli s ní budu pracovat nebo ne je moje věc. Načež jsem odvětil, že byl pouze napaden způsob pořízení snímku, a že se ani nejednalo o kritiku ale hanopis, a jelikož mi nebyla sdělena žádná hodnotná informace, s kterou bych mohl pracovat, tak nemohu. Jestli autor příště napíše něco, s čím budu moct pracovat, nebo zase jen bude heroicky kydat hnůj a schovávat se za kritiku, navíc když sám vyfotil jen zašumělé rozmazané láhve od piva a podobné snímky, kvalitou na úrovni „blivajzu“ ve všech směrech, od techniky po estetiku, toť otázka. Tímto nechci říct, že člověk, co má v portfoliu rozmazané zašumělé láhve od piva a pár dalších „blivajzů“ nemůže být pouze někdo, kdo má cit a umí zhodnotit, jen mu nebylo dáno do vínku ani špetka umění vytvořit, ale to by musel věcně hodnotit snímek a jeho chyby, a né pouze z větší části napadnout způsob pořízení snímku a označit jej, řekněme za zbytečný a následně se ohánět slovy, že přece sdělil kritiku snímku tak s ní autore pracuj. ---- Pokud někdo ví o čem mluvím, tak prosím nesdělujte ani jinak nešiřte kde a o co šlo, ani to nijak nerozebírejte, protože bych za tím rád udělal tlustou čáru, nemá cenu si tím drásat nervy, ale musel jsem to zde sdělit jako příklad toho, co se stává. Další „nešvar“ který pozoruju i u sebe je ten, že se mi mnohdy hodnotit nechce. Někdy je snímek opravdu průměrný, tak proč se namáhat, pokud tedy hodnotím pouze obsah nikoli technickou kvalitu, kde by se třeba snímek mohl zlepšit a pokud toto už někdo autorovi nesdělil, tak proč to neříct. Ale zase jsem rád, že se setkám i s kritikou, či hodnocením, které mi pomohlo odhalit například věci, které jsem přehlédl při vyvolávání a úpravách, a následně jsem si je tak mohl opravit, i kdybych tím z průměrné fotky neudělal výjimečnou. Líbí se mi, že je mnohdy možné někde hodnotit i bodově, ale zase pokud mi někdo dá jen pár bodů (které navíc nejsou rozděleny na kategorie jako například technická kvalita, estetika a něco) a nic k tomu nenapíše, tak mi to také k ničemu nepomůže. Protože když zase dostanu bodů hodně, vím, že se líbí, a když se líbí více lidem, tak jsme rád, ale pokud je bodů málo, tak bych rád věděl, proč se nelíbí… No kapánek jsem se rozepsal, no snad nevadí…

ryger

14.7.2014 10:11

Řemeslo

Když budu ve volném čase vyrábět např. dýmky nebo židle, tak mne potěší, když je lidé budou rádi používat místo, aby mé výrobky skončily v krbu. I Dýmka nebo židle může být uměleckým dílem, ale primárně to je užitkový předmět. Podobně fotografii považuji za užitkový předmět. Z toho plyne, že konečné slovo v hodnocení má ten komu je fotografie určena. Kolegům, kterým fotografie není určena ji ukazuji, protože mi mohou poradit jak se přiblížit k mé představě hotového výrobku. Dost často jsem svědkem toho, že amatérský výrobce dýmek se přijde pochlubit svým výrobkem. Kuřáci dýmek, dýmku posuzují podle toho jak sedí v ruce, jaké má ladné tvary atd. dle svých preferencí a názory se většinou různí. Když tutéž dýmku posuzuje profesionál nebo pokročilý amatérský výrobce, tak se soustředí na chyby a poradí jak příště lépe, ale neplete do toho svůj individuální vkus, tedy neposuzuje uměleckost výrobku. Na odborné servery dávám fotografie, protože očekávám přítomnost pokročilých amatérů, kteří mi poradí jak lépe realizovat můj záměr a ne, že mám fotit něco jiného a úplně jinak. O tom co budu fotit a jak chci, aby fotka vypadala však rozhoduji především já, protože by mne to jinak nebavilo dělat. Pokud fotím lidi, tak je zajímavý i názor modelky, protože chci aby ji to také bavilo a chtěla fotit znovu. Zajímavý je i ohlas jejích kamarádek, protože to je potencionální zdroj dalších modelů. Protože si nehraji na umělce, tak modelce dám všechny nafocené, neupravené fotky a nechám ji ať si je použije dle libosti. Je potom zajímavé sledovat, které fotky si vybrala ona a které jsem k úpravě vybral já.

Petr Šigut

5.8.2014 08:49

Závěr

Přesně tak člověk který bude poslouchat zdejší kritiky dokráčí maximálně k šedivému průměru místní komunity. Bude fotit tak jak úzký kruh lidí by chtěli fotit, nebo fotí. Kritika má smysl tak první měsíce co člověk začíná fotit, dál musí jít jen a jen svojí cestou. Buď se prosadí, nebo spadne do šedivého průměru internetových galérii.

Maryla

14.8.2014 13:31

šedivý průměr

Vždycky je lepší patřit k průměru než k podprůměru :D

Petr Šigut

18.8.2014 12:12

pravda

taky pravda :-)

Martin

26.8.2014 13:49

Mistr Šigut asi můj článek nepochopil nebo ho četl jenom na půl plynu... nejde o to poslouchat bezhlavě cizí názory, ale jde o to, zamyslet se nad nimi a vzít si z nich to, co pokládám za rozumné. Bezhlavým přebíráním názorů se nikdy nikdo nic nenaučil ;)

Petr Šigut

28.8.2014 15:08

Amatér doom 007. Holt jsem nechápající a čtu jen na půl plynu.S tím se musíš smířit :-)

Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Ostatní

Všechny články kategorie

Jak se vyhnout napadení žralokem nejen při focení?

Řada z vás se mě po fatálním napadení turisty v Marsa Alam ptala, co dělat, když pod vodou při focení, šnorchlování nebo potápění…

16.8.2018

Václav

Jak odevzdáváte své fotografie?

Fotografie se stala nejen zábavou, ale i (vedlejší) prací pro mnoho fotografů. A tak se vcelku často diskutuje otázka - jakým…

4.5.2017

Tomáš

Jak na ostré fotky: 5 tipů pro začínající fotografy

Nezáleží na tom, jestli jste si koupili svoji první zrcadlovku značky Nikon, Canon či Pentax – i tyto skvělé aparáty dokážou…

17.3.2017

Redakce Fotorádce.cz

Otázka pro fotografy: nová výbava nebo vzdělávání?

Krásné fotky - to je něco, co by chtěl asi každý amatér i profesionální fotograf. Otázkou do pranice je - jak něčeho takového…

7.3.2017

Tomáš

Nestaňte se otrokem svého fotoaparátu

Poslední dobou jsem až příliš často svědkem zarážejícího jevu. Všichni všechno fotí, natáčí, ale málokdo se opravdu dívá kolem…

8.6.2016

Tomáš

Fotografování jako živnost: daňové přiznání

V předchozích dílech našeho seriálu o byznysu ve fotografování jsme si vysvětlili, jak zařídit a bez starostí provozovat živnost.…

12.5.2016

Tomáš