Brand

Recenze fotoaparátu Fujifilm X-E1 a objektivů Fujinon XF 18-55mm f2,8-4 R LM OIS + Fujinon XF 18mm f2 R

Když firma Fujifilm v roce 2012 uvedla na trh model X-Pro1, upoutala na sebe vlnu pozornosti. Jednalo se vlastně o Fuji X100 s možností výměny objektivů a novým snímačem. To vše v robustnějším těle při zachování úžasného hybridního hledáčku. Cena však byla nastavena příliš vysoko. I v současné době stojí X-Pro1 s kvalitním portrétním objektivem Fujinon 35mm f1,4 více než 45 000,-. Za stejnou cenu lze pořídit plnoformátovou zrcadlovku. Full frame DSLR samozřejmě není žádny standard pro porovnávání s jinými foťáky. Jen tím chci říci, že X-Pro1 je pro fotografy, kteří přesně vědí, co chtějí. Nezáleží jim příliš na rychlosti ostření či kvalitě full HD videa. Navíc nikdo se dnes nepozastavuje nad cenou Leicy, která je opravdu nesmyslná. Proč by tedy Fuji nemohl být jeden z nejdražších mirrorless foťáků na trhu?

Firmě Fuji ale brzy došlo, že pro masivnější rozšíření svého nového systému bezzrcadlovek měla nejdříve vydat nějaký cenově přijatelnější model. Tuto chybu napravila v podobě modelu X-E1, který jsem testoval několik týdnů s 18mm f2 prime pancake objektivem a setovým zoomem 18-55mm f2,8-4. Své dojmy z foťáku vám přináším v následujícím testu.

 

Fuji X-E1 & Fujinon 18-55mm f2,8-4

Fuji X-E1 & Fujinon 18mm f2

Ještě musím předeslat, že Fuji X100 byl (a stále je) podle mě jeden z nejlepších kompaktních foťáků na trhu, který jsem miloval, ale v určitých chvílích i nenáviděl. Nemohu se proto vyhnout občasnému zmínění tohoto úžasného přístroje.

Zpracování těla

Co rozhodně upoutá na první pohled je retro vzhled a celkové zpracování foťáků Fuji. X-E1 není v tomto ohledu výjimkou. Měl jsem zapůjčený černý model s matnou povrchovou úpravou, i když sříbrný je možná více klasický. Barevná úprava je mírně odlišná od dražšího X-Pro1, který má dokonale sametový povrch jako černá limitované edice Fuji X100. Na druhou stranu je hrubší povrch X-E1 méně náchylný na otisky.

Barevné provedení u limitované edice X100 (shodné s X-Pro1). X-E1 má spíše matnější úpravu podobnou Sony NEX-6

Na přední straně je místo optického průhledového hledáčku u modelů X-Pro1 a X100(S) bílý nápis X-E1. Navazuje syntetická kůže, která lemuje bajonet pro objektiv a pokračuje až na zadní stranu přístroje. Na pravé straně je umístěn menší grip, který je shodný s X-Pro1. Nejzajímavější je z mého pohledu horní část foťáku, kde se nechází celá řada ovládacích prvků.

Je tu veliký otočný volič pro nastavení rychlost závěrky, dále pak tlačítko spouště s možností našroubování kabelové spouště nebo jiného příslušenství (např. "soft touch"). Směrem k úchytu popruhu následuje tlačítko "Fn" s možností volitelného nastavení funkce v menu nebo volič pro kompenzaci expozice. Opačným směrem k hledáčku jsou umístěny klasické sáňky na blesk a malý "pop up" blesk, který model X-Pro1 nemá. Nad hledáčkem je pak vyrytý nápis Fujifilm.

Všechny ovládací prvky působí velmi příjemně a člověk má pocit, že v rukou drží opravdový klasický dálkoměr.

_mg_1938.jpg _mg_1937.jpg

Dojem jen trochu kazí celková váha těla, která je na můj vkus až příliš nízká (350g). Po nasazení setového zoomu působí foťák mnohem lépe. Hůře pak s pancake objektivem.

Pojďme se nyní podívat na zadní stranu, která se velmi podobá modelu X-Pro1 (stejně jako vrchní část, která je pro všechny modely Fuji X charakteristická).

LCD

Na zadní straně je LCD s rozlišením téměř půl milionu bodů. To není v dnešní době žádná sláva. LCD navíc hůře zobrazuje červenou barvu (červená je spíše oranžová, proto doporučuji kontrolovat kvalitu fotek přes elektronický hledáček). Jedná se vlastně o stejný display jako u X100. I když LCD patří spíše k průměru, je dostatečně jemný i pro manuální ostření. X-Pro1 má větší a kvalitnější LCD s více než jedním milionem pixelů.

Elektronický hledáček

Kde naopak X-E1 trumfne svého staršího bratříčka (X-Pro1) je hledáček (dle specifikací). Nenechte se ale zmást údaji od výrobce. Hledáček Fuji X-E1 má prakticky stejné rozlišení jako u Sony NEX-7 (případně NEX-6) - tedy OLED hledáček s více než 2,3 miliony pixelů. Zároveň má dvakrát více pixelů než X-Pro1. Oproti NEXu má kvalitnější optickou soustavu, která zjasňuje obraz v rozích a nedochází k aberaci, která byla u elektronického hledáčku (EVF) NEX-7 problém.

Zápory EVF

Co mi však na EVF X-E1 vadilo byla obnovovací frekvence zobrazení. Ta je výrazně nižší než u X-Pro1. I přes poloviční množství pixelů je tak EVF X-Pro1 "lepší". Pro manuální ostření je naopak vhodnější X-E1 z důvodu vyššího rozlišení. Není však přiliš příjemné fotit delší dobu přes hledáček X-E1 z důvodu nepřirozeně trhavého pohybu.

NEX-7/6 má také značně vyšší obnovovací frekvenci.

Je škoda, že Fuji na EVF více nezapracovala. Vyrobila "pouze" vlastní optickou soustavu a OLED hledáček si nechala vyrobit od Sony.

Dále mi u EVF mírně vadilo, že při režimu automatického ostření využívá hledáček pouze část svého plného rozlišení. Při manuálním ostření je dle mého subjektivního názoru rozlišení vyšší a obraz jemnější. Plného rozlišení je využíváno snad jen při prohlížení pořízených fotek. Stejně jako v případě NEX-7/6 tak výrobce trochu mate uvedenými vlastnosmi hledáčku. Doporučuji vyzkoušet foťák na prodejně a udělat si vlastní názor.

EVF X-E1 rozhodně ale patří k tomu nejlepšímu na trhu, i když má výše zmíněné nedostatky.

Klady EVF

Velikost EVF u X-E1 je přibližně na úrovni full frame zrcadlovky (tedy značně větší než u DSLR s APSC snímačem). Navíc však zobrazuje aktuální náhled fotky jako LCD, histogram a další užitečné informace. Jejich zobrazení lze nastavit podle potřeby v menu.

Součástí hledáčku je samozřejmě dioptrická korekce, kterou byste u X-Pro1 hledali marně (je nutné dokoupit dioptrická šroubovací skla, které fungují zároveň jako ochrana hledáčku).

Na pravé straně EVF je snímač pro automatické přepínání mezi LCD a EVF. Ten funguje pohotově. Navíc je možnost nastavit si pouze EVF nebo LCD, případně pak automatické přepínání.

Ovládací prvky

Ostatní ovládací prvky jsou prakticky stejné s X-Pro1. Mají příjemný stisk a jsou dostatečně velké. Rozhodně není o tlačítka nouze, což je přesně opačná filozofie než u foťáků NEX.

Na levém boku X-E1 jsou dvířka, která kryjí USB konektor pro připojení k notebooku nebo jack pro externí mikrofon. Ten je nově pouze u X-E1. Starší X-Pro1 jej nemá. Nejedná se ale o klasický 3,5 mm jack. Je nutné dokoupit za pár korun běžně dostupnou redukci. Celkově má X-E1 výrazně vyšší možnosti nastavení videa. Více o videu ale dále v textu.

Na spodní straně foťáku je pouze závit pro stativ, který je nešťastně umístěn vedle dvířek pro baterii a SD kartu. Spodní strana je složena ze dvou částí. Jedna je hořčíková a druhá plastová, což je dáno tím, že celá záda přístroje jsou z plastu.

Celkově je ale foťák poměrně kvalitně vyroben. Dle mého názoru lépe než NEX-7. U Sony se mi po měsící používání stalo, že se mírně uvolnila čočka pro dioptrickou korekci v hledáčku. Při každém pohnutí tak foťák nepříjemně chrastil jako krabička od TicTacu. X-E1 je vyroben v Japonsku oproti NEX-7, který kompletují v Thajsku. Fuji X100 má ale lepší zpracování. Působí „více kovově“. Příliš nízká váha je snad to jediné, co mi u X-E1 vadilo.

Ještě musím zmínit, že úchyty pro popruh mají nově další kovovou vrstvu. U modelů X100 a X-Pro1 se stávalo, že po několika měsících používání došlo k výraznému opotřebení úchytů od kovových kroužků dodávaných společně s popruhem foťáku. Za další pokovení musím výrobce pochválit, protože je patrné, že reaguje na problémy uživatelů X-Pro1 a X100.

Menu a dojem z focení

Před samotným používáním X-E1 jsem nainstaloval nejnovější firmware, který přidává “peaking” funkci (tedy zvýraznění kontrastních oblastí pro lepší manuální ostření jako je tomu u NEXů). Více o této možnosti píši dále v textu.

Foťák naběhne po zapnutí prakticky okamžitě. Celkově jsou reakce foťáku rychlé. Zpoždění závěrky je znatelně nižší než u X100. Navíc je zde stejně jako u X-Pro1 tlačítko pro rychlý pšístup k tzv. “Q menu” - aktuálnímu nastavení kvality snímku, vyvážení bílé barvy, ISO atd. V tomto menu lze nastavit dalších několik profilů, které se mění stiskem jednoho tlačítka. Díky tomu lze mít přednastavený profil pro noční scenérie, pro fotografování krajiny atd.

Základní menu je člěněno na karty. Připomíná mi tak trochu menu u foťáků Canon. Nemám k němu žádné výhrady. Určitě je značně pohotovější než u šíleného menu NEXů nebo staršího X100.

Pojďme se už nyní podívat na samotné focení, protože to je oblast, kde X-E1 nemá přiliš konkurenci oproti ostatním mirrorless. V prvé řadě je focení s Fuji absolutně odlišné od ostatních digitálů. Na horní straně foťáku ani v menu není možnost volby režimu focení. Nenajdete tu tedy žádný mód s priorirou clony, manuál nebo automatiky. Vše je elegantně vyřešeno změnou voliče času a clony na objektivu. Pootočením voliče času na určitou hodnotu a nastavením clony na automatiku dostanete prioritu času. Pokud necháte volič času na automatice a nastavíte konkrétní clonu, jedná se o prioritu clony. Podobně je vyřešena automatika a manuál.

Musím říci, že jsem si focení s X-E1 velmi užil. Je opravdu příjemné nastavit si konkrétní clonu pootočením prstence na objektivu (každý objektiv Fujinon má prstenec pro nastavení clony), přiložit oko ke kompaktnímu hořčíkovému tělu a stisknout spoušť s našroubovaným soft touch tlačítkem. Poté zazní jemný zvuk závěrky a pořízený snímek se zobrazí v hledáčku. Není to sice takový zážítek jako s průhledovým hledáčkem X100 nebo X-Pro1, ale i tak opravdu stojí za to. Navíc je kvalita pořízených fotografií bezkonkurenční.

Peaking funkce a nový firmware

Společně s vylepšením rychlosti ostření je s novým software umožněno zvýraznit kontrastní oblasti zaostřené fotky. Stejně jako je tomu u NEXů (tzv. "peaking funkce"). U Fuji však nelze nastavit barevné zvýraznění a celkově není tato funkce dotažena do dokonalosti jako u Sony. Při manuálním ostření však funguje relativně dobře.

Ostření je na podobné úrovni jako u Sony. Spíše pomalejší. Nečekejte rozhodně rychlost jako u nejmodernějších zrcadlovek. Pro sport se X-E1 rozhodně nehodí. Pro ostatní focení je rychlost automatického ostření dostatečná.

Obrazová kvalita

Díky absenci anti alising filtru a použití tzv. X-trans snímače jsou fotky dokonale ostré. Jsou značně ostřejší než u NEXů při stejném rozlišení.

Co vlastně X-trans znamená? Na každém snímači digitálních foťáků je umístěna barevná maska (tedy s vyjímkou Leica Monochrome Laughing ). Ta je složena ze třech barev (červená, modrá a zelená). Jejich kombinací je pak vytvářen barevný snímek. V případě klasického snímače s Bayerovou maskou, který je např. u NEXů a prakticky všech zrcadlovek, je mozaika masky velmi pravidelná. U X-trans snímače, který vyrábí pouze Fuji je maska více nepravidelná. Díky tomu není potřeba AA (anti aliasing) filtr, fotky jsou velmi ostré a navíc mají šum na nižší úrovni než plnoformátový snímač. Tak to říká teorie. Z praxe musím potvrdit, že tomu opravdu tak je. Nedovedu si představit, jak kvalitní fotky by mohl mít full frame X-trans snímač.

Jediný větší problém vidím v tom, že fotky z X-trans snímače v RAW se hůře upravují např. v Lightroomu.

Fuji má ale tak kvalitní jpg, že jsem ani RAW nefotil. Navíc v menu lze vybrat mezi několika emulaci klasických barevných filmů (Provia, Astia a velmi oblíbená Velvia). Jejich vzhled se aplikuje do jpg. To je další důvod, proč do RAW nefotit. Tyto emulace filmů téměř nelze vytvořit v žádném programu.

Také lze “vyvolávat” RAW přímo ve foťáku. Mimo to je možnost v menu nastavit snímání přepalů, míru černé a dynamický rozsah snímků. Nastavení jpg je opravdu velmi široké a výsledné fotky krásné. Barevné podání, vyvážení bílé a šum je na takové úrovni, že ostatní APSC foťáky nemají přiliš šanci při přímém porovnání (rozdíl ale není zase tak dramatický, jak by se mohlo zdát – bude patrný pouze na velkých zvětšeninách).

Co mi na X-trans snímači mirně vadí je odlišný výstup oproti X100 s klasickou Bayerovou maskou. Používal jsem X100 LE několik měsíců a za tu dobu jsem si tak zamiloval barvy Fuji, že je hned rozeznám od výstupu z jiného digitálu. Důvod, proč se Fuji X100 tak proslavil byl v jeho kvalitě fotek. Ty působily velmi přirozeně s nevídaným dynamických rozsahe a “filmovým vzhledem”. Fotky z X-E1 jsou tak trochu více digitální. Barvy nejsou tak výrazné (především červená, která je u X100 krásná), i když jejich podání je přesné. Barevné podání pleti je oproti X100 také horší. Jpg nemá také tak jemný monochromatický šum jako u X100. X-E1 i při nastavení redukce šumu na -2 (rozmezí -2 až +2) mírně hladí detaily. V kombinaci s X-trans jsou velmi málo zašumělé i při ISO 3200. Osobně ale na ISO 3200 prakticky nefotím. O vyšších hodnotách se raději nezmiňuji. Připadají mi absolutně zbytečné. Neznám nikoho, kdo fotí více na ISO 3200.

1__dsf0058.jpg

X-E1 + 18mm f2 (f5, 1/950s, ISO 800)

Šum

ISO 200/ 800/ 1600/ 3200/ 6400 a 25600

fotky v plném rozlišení jsou pod odkazem: https://plus.google.com/photos/105258854160535929531/albums/5920211414013102817?banner=pwa&authkey=CMu3q4bC3a7kuAE

Jpg z foťáků Fuji obecně nemá příliš konkurenci na současném trhu. Vidím to jako jejich značnou výhodu. Kde naopak X-E1 příliš neexceluje je kvalita videa.

Kvalita videa

Foťák dokáže natáčet 24 snímků za sekundu ve full HD. V nastavení je i HD video s vyšším počtem snímků. To zní sice dobře, ale nelze nastavit rychlost závěrky. Každý, kdo točí se zrcadlovkou/ mirrorless video právě tuto možnost potřebuje nejvíce. Pokud nelze nastavit rychlost závěrky, je pořízené video nepřirozené.

Je naopak překvapující, že X-E1 umožňuje nastavit vstup hlasitosti z externího mikrofonu. To NEXy neumožňují, i když mají výrazně širší možnosti nastavení videa. Kvalita videa dále trpí na klasické vady – např. moire.

Je samozřejmě možnost natáčet i přes hledáček. Narazil jsem ale v takovém případě na problém, kdy při připojení externího mikrofonu ZOOM H1 nebo elektretového mikrofonu Soundman OKM II studio docházelo k zaznamenání rušivého pravidelného pípání do audio nahrávky videa. Nevím, čím to mohlo být zapříčiněno. Zkoušel jsem i několik SD karet. Podobný problém jsem měl také u Fuji X100 (bez externího mikrofonu, který X100 nepodporuje). Pravděpodobně zapnutý hledáček nějak ruší mikrofon foťáku. Při natáčení přes LCD žádný problém nebyl.

Nechci ale příliš X-E1 kritizovat za kvalitu videa, protože jak firma Fuji sama dodává – jejich foťáky jsou zaměřeny především na pořizování snímků a video je myšleno jen jako doplňková funkce. Pokud někdo plánuje točit video s mirrorless, je NEX tou nejlepší volbou.

Výdrž baterie

Výdrž baterie bohužel nedokáži objektivně posoudit. Dostal jsem se s plně nabitým akumulátorem na hranici 200 snímků. To je však směšná hodnota a přisuzuji to tomu, že byl foťák již dříve používaný a baterie spíše starší. Na ostatních webech se uvádí hodnota okolo 350 snímků.

Objektivy Fujinon

Závěrem bych ještě krátce zmínit kvalitu objektivů Fujinon.

Jak jsem již uvedl v úvodu, měl jsem zapůjčený Fujinon 18-55 f2,8-4 a pancake 18mm f2. Co mě proto jako první napadlo bylo porovnání obou objektivů na nejširší ohnisko, tedy 18mm. Výsledky mě velmi překvapily.

Přikládám pořízené snímky a posuďte sami, že zoom je kvalitnější než pevné sklo.

_dsf0270.jpg _dsf0271.jpg

vlevo je snímek pořízený pancake objektivem a vpravo setovým zoomem na f2,8

_dsf0273.jpg _dsf0273.jpg

stejné pořadí objektivů po přiclonění na f5,6

Oba objektivy mají kvalitní zpracování, ale preferuji zoom 18-55 oproti pancake. Zoom má navíc stabilizaci, tišší ostření i clonění. I když pancake umožňuje snímání většího macra a má také mírně lepší bokeh, jeho koupi oproti zoomu příliš nedoporučuji. Pouze snad v případě, pokud je vyžadována kompaktnost.

Nedoporučuji však ani koupi samotného zoomu mimo setu společně s X-E1 (např. pro stávající majitele X-Pro1). Jeho cena je totiž téměř 18 tisíc, což ponechám raději bez komentáře.

Není však pochyb o tom, že se jedná o nejlepší setový zoom na trhu.

Fuji nabízí také adaptér na objektivy Leica

Závěr

Fuji X-E1 patří po stránce kvality fotek k tomu nejlepšímu na trhu. Mezi jeho přímé konkurenty patří Sony NEX-6/7. Ty však nabízejí dle mého názoru za “méně peněz více muziky”.

Pokud ale vyžadujete kvalitu fotek bez kompromisů a velmi nízkou hladinu šumu na vyšší hodnoty ISO, je Fuji X-E1 v současné době nejlepší volba. Navíc pocit z focení je úžasný. Při používání jsem měl pocit, že foťák navrhovali opravdu fotografové. To nemohu říci o NEXech, které spíše působí jako elektronika, i když nabízejí širší multimediální možnosti.

Dále musím Fuji pochválit za dobrý elektronický hledáček s vlastní optikou. Ten má sice své nedostatky, ale dají se časem překousnout.

Mezi další silné stránky systému Fuji X patří úžasná optika. Výstup má jiný charakter než u Zeissů nebo Canonu. To však považuji za klad. Bohužel jsou všechna skla Fuji příliš drahá (cena zoomu je opravdu přemrštěná).

Příliš mě nenadchl jen 18mm pancake. Při sepisování této recenze byl uveden na trh Fujinon 23mm f1,4 s cenou okolo 1000 euro.

Celkově je X-E1 výborný foťák. Zásadní problém vidím jen v ceně, která je značně vyšší než u NEX-6.

Ukázkové snímky

Většinou foceny na ISO 800 (z důvodu využití širšího dynamického rozsahu).

02__dsf0092.jpg 01__dsf0089.jpg

04__dsf0110.jpg 03__dsf0103.jpg

05__dsf0143.jpg 06__dsf0155.jpg

07__dsf0164.jpg 08__dsf0165.jpg

09__dsf0175.jpg 10__dsf0177.jpg

13__dsf0204.jpg 11__dsf0182.jpg

Michal Kroupa

Michal Kroupa je milovník fototechniky, buněčný fyziolog, optimista a nejmladší z trojice členů KK FOTO www.facebook.com/fotokaka. Věnuje se převážně portrétní, svatební a glamour fotografii. Má slabost pro Leicu, Carl Zeiss, plnoformátové zrcadlovky, mirrorless fotoaparáty a světelné objektivy. Ve volném čase rád testuje vše, co slouží k zachycení okamžiku.

Diskuse

Nikdo zatím nenapsal žádný komentář. Buďte první!
Pro vkládání komentářů musíte být přihlášen.

Další články z kategorie Recenze a testy

Všechny články kategorie

Recenze Fujifilm GFX 50s: postřehy z praxe

Fujifilm GFX 50s je digitální středoformát od Fujifilmu, který na trhu už nějaký ten pátek je. I přesto si ale zachovává výrazné…

8.9.2020

Tomáš

Fujifilm 35mm f/1.4 R - recenze

Téměř před rokem jsem od své milované rodiny dostal darem k dokončení doktorského studia snad nejklasičtější objektiv od…

11.1.2020

Michal Kroupa

Rode Stereo VideoMic X - recenze

Rode Stereo VideoMic X představuje pár kondenzorových mikrofonů v konfiguraci XY. Jedná se o profesionální řadu od australské…

4.1.2020

Michal Kroupa

Lucerna - nejlepší přítel fotografa hor

Chtěli jste večerní nebo dokonce noční fotografie hor oživit o lidský element, ale lidská postava nebyla v noční scenérii téměř…

13.5.2019

Václav

Recenze ND filtrů VFFOTO

Cestou na Faerské ostrovy jsem si do batohu sbalil několik šedých filtrů od VFFOTO. Konkrétně se jednalo o  ND64x Gold series,…

10.12.2018

Michal Kroupa

Recenze fotobatohu MANFROTTO Windsor

V následujícím krátkém článku vám shrnu dojmy z aktivního používání batohu na Faerských ostrovech.

25.8.2018

Michal Kroupa