Recenze objektivu Canon EF 24mm f1.4 USM II L

Společnost Canon spojila v tomto profesionálním objektivu dva poměrně netradiční prvky - široký úhel záběru a ultra vysokou světelnost. Někdo by to mohl považovat za hloupost, jiný za skvost. Své zkušenosti s tímto objektivem se Vám ve vyloženě uživatelské recenzi budu snažit sdělit jakožto jeden z obdivovatelů tohoto spojení.

Canon EF 24mm 1.4 USM II L byl představen v roce 2008 jako nástupce původní verze I. Od té se kromě vyšší hmotnosti a větších rozměrů odlišuje zejména osmilamelovou kruhovou clonou a odolností vůči prachu a vodě. Dle uživatelských recenzí, jež jsem měl tu možnost číst, má být verze II ještě ostřejší a disponovat lepším přenosem kontrastu. Osobně nejsem schopen posoudit rozdíly v optické kvalitě obou verzí, jelikož verzi I jsem měl v rukou pouze chvíli.

Několik technických specifikací testovaného objektivu - ultrasonické ostření s možností kdykoliv manuálně zasáhnout při zapnutém AF, minimální vzdálenost zaostření 0.25m, průměr filtru 77mm, váha 650g, maximální clona f22.

Motivace ke koupi

Jelikož cena tohoto objektivu opravdu není zanedbatelná a jedná se o nejdražší kus celé mé výbavy, má motivace mít jej byla opravdu veliká. Již ve svých fotografických začátcích jsem obdivoval fotografie pořízené pevnými světelnými objektivy a postupem času svou výbavu o ně rozšiřoval. Všude, kde to jen šlo, používal jsem pevná skla. Důvodem pro toto konání nebyla jen honba za lepší ostrostí, kontrastem a barvami, ale z velké části také věc méně exaktní, těžko měřitelná a definovatelná. Honil jsem se za atmosférou fotografie pořízené kvalitním pevným objektivem, s níž je v mnohém spojen pojem bokeh. Když jsem studoval fotografie pořízené Canonem 24/1.4, takováto atmosféra z nich přímo sršela a já se kochal. Dvojrozměrný obrázek pořízený tímto sklem při nízké cloně působí plasticky, dává dojem prostoru, vtahuje oko diváka.

Oprostěme se však od zasnění a podívejme se na nyní na celou věc z jiného hlediska. Objektiv jsem kupoval v květnu letošního roku také z těchto (rozumových) důvodů:

1. V červenci na mě čekal měsíční pobyt po národních parcích a městech západní části USA. A ačkoliv nejsem fotograf-krajinář a fotografování nebylo primárním účelem cesty, chtěl jsem mít s sebou kvalitní širokoúhlé sklo.
2. Z důvodu občasného fotografování svateb jsem chtěl mít objektiv s širším úhlem záběru a opravdu kvalitním výstupem již při cloně f2.8 a nižší.

V té době jsem měl k dispozici fullframe tělo Canon 5d Mark I, se kterým jsem nadále navýsost spokojen a v daném rozsahu ohnisek výborný Tamron 17-35mm f2.8-4 a monofokální Canon EF 35mm f2.0. Tamron mi velmi vyhovoval z hlediska rozsahu, ostrosti a přenosu kontrastu, nebyl však schopný poskytovat požadované výsledky při minimálních clonách. Canon EF 35/2 je výborný objektiv pro fotoaparáty s APS-C velikostí snímače, za čímž si na základě osobní zkušenosti  
stojím, na fullframe mě ale zklamal.

Z čeho jsem vybíral a proč to nevybral

Canon EF 24mm f2.8 - pokud bych nakonec nekoupil recenzovaný objektiv, stal by se tento kousek jistě součástí mé výbavy. Dle všech recenzí výborná ostrost, kontrast i barvy a hlavně bokeh. Nakonec mě odradila ta minimální clona f2.8, chtěl jsem přece jen něco ultrasvětelného a f2.8 má skoro každý kvalitnější zoom objektiv.

Canon EF 28mm f1.8 USM - tento objektiv vnímám jako jistý kompromis. Papírově ideální kombinace, reálně však na full-frame velké problémy s ostrostí při minimálních clonových číslech, nepřesvědčivá ostrost v rozích snímku, 4mm navíc oproti 24kám a to celé ve spojení s cenou okolo 11 000 Kč za nový kus mi nepřipadalo jako ideální investice.  

Canon EF 35 f2.0 - dokud jsem jej používal na tělech 30d a 20d, byl jsem nadmíru spokojen. Po přechodu na fullframe však mé nadšení vystřídaly rozpaky. Mezi 2.0 a 2.5 byl nepoužitelně měkký, střed na 2.8 již byl ostrý, ale opravdu ostrý až od f4. Rohy nebyl ostré nikdy. Při srovnání s mým Tamronem 28-75mm 2.8 dopadl tento Canon na všech clonách hůře co se týče ostrosti, vinětace i distorze. Jelikož jsem však na tento objektiv slyšel z úst vícero fotografů používajících fullframe těla slova chvály, je zcela na místě úvaha, že se v mém případě mohlo jednat o špatný kus.

Canon EF 35 f1.4 USM L - zde nastává věčná debata, zda 24mm či 35mm. 35ka je určitě lepší na reportážní a portrétní focení ve stylu svatební fotografie, já však chtěl sklo širokoúhlé. To byl hlavní a v podstatě jediný důvod proč ne 35ku. Ideální by samozřejmě bylo mít je obě, ten rozdíl 11mm opravdu není tak malý, jak by se mohlo zdát.

Canon 16-35mm 2.8 USM L, Canon 17-40mm f4 L - chtěl jsem pevné sklo a ne zoom, který vždy byl a bude určitým kompromisem v optické kvalitě oproti monofokálnímu objektivu. Upřímně, v daném rozsahu bych si raději ponechal Tamron 17-35 2.8-4, než investoval několikanásobek do uvedených Lkových objektivů Canonu s tím, že poskytovaný výstup nebude natolik odlišný. Ale to samozřejmě prezentuji jen svůj osobní názor, každý máme preference a priority odlišné a nechci tyto výborné objektivy jakkoli hanit.

Sigma 24mm f1.8, Sigma 28mm f1.8 - k objektivům společnosti Sigma osobně obecně přistupuji s jistou opatrností, jelikož s nimi mohou být spojeny problémy s různorodou optickou kvalitou jednotlivých objektivů a nepřesností ostření (měl jsem dvě Sigmy a obě tímto neduhem trpěly). To pak může u objektivu s minimální clonou f1.4 vyústit v nepěkný průšvih, i když se jedná zrovna o širokoúhlé sklo. Sigmy 24mm f1.8 i 28mm 1.8 však při téměř stejných technických parametrech  
představovaly o mnoho levnější alternativu k testovanému Canonu a bylo tak samozřejmě potřeba podívat se na ně více. Obě dle testů a recenzí, co jsem měl tu možnost číst nabízejí obdobný optický výstup jako Canon EF 28mm f1.8, ale s výrazněji pomalejším a hlučnějším autofocusem. To bych osobně za problém nepovažoval, ale vadila by mi neostrost v rozích i při vyšších clonových číslech a oproti recenzovanému Canonu celkově ne úplně přesvědčivá obrazová kvalita na clony f1.8, f2, f2.2, které nyní hojně využívám. Rozhodně bych však tyto objektivy doporučil těm zájemcům o širokoúhlou fotografii s malou hloubkou ostrosti, kteří si recenzovaný objektiv nemohou dovolit či do něj nechtějí investovat tolik peněz. Ideálně za předpokladu, že si budou moci potencionální kus od Sigmy otestovat na vlastním těle.

Jaký tedy vlastně objektiv je?

Na tomto místě by stačilo napsat jediné slovo. Úžasný.
Je mi však jasné, že toto samotné by Vám při potencionálním rozhodování o koupi tohoto skla nebylo příliš platné, a proto se to budu snažit rozvést.

Co se týče ostrosti, je objektiv výborně použitelný již na clonu f1.4. Dokládají to dvě fotografie níže, obě pořízené při této cloně. Prováděl jsem doma amatérské testování několika objektivů focením drobného textu ze stativu a pokud bych měl osobně přirovnat úroveň ostrosti tohoto Canonu ve středu obrazu při cloně f1.4 k jiným objektivům a clonám, dopadlo by to takto:
Canon 24mm f1.4 při f1.4 = Canon 50mm f1.8 II při f4,
Canon 24mm f1.4 při f1.4 = Canon 85mm f1.8 při f2.8,
Canon 24mm f1.4 při f1.4 = Canon 135mm f2 při f2 (tady má však mírně navrch druhý uvedený objektiv).

Ostrost směrem k rohům obrazu při minimální cloně klesá velice málo a výstup se tak dá v celém obraze hodnotit jako vynikající. Při postupném přicloňování dochází na clonách f1.6 a f1.8 k mírnému zostřování středu. Ten se dá obecně charakterizovat jako neskutečně ostrý od f1.8 po f10, dále pak dochází k mírnému zhoršování ostrosti v této části obrazu. Jako hodnotu s maximální ostrostí bych označil f2.8. Rohy fotografie se mírně zostřují po dosažení f2, poté jsou až po clonu f11 vynikající a téměř neměnné. Od f11 včetně se začínají zhoršovat.

Další charakteristikou, kterou se budu snažit popsat, je vinětace. Objektiv vinětuje opravdu velice silně při clonách f1.4 až f2.2, od f2.8 je situace výrazně lepší, při f4 je patrná velice málo a od f5.6 mizí úplně. Je však na pováženou, zdali je silná vinětace při minimálních clonách vůbec nedostatkem. Velmi často je totiž v portrétní či svatební fotografii používána jakožto záměrný prvek zdůrazňující hlavní motiv obrazu a dotvářející celou jeho atmosféru. Sám tohoto jevu také někdy využívám. A v případě potřeby lze samozřejmě vinětaci kdykoliv snadno korigovat při zpracování RAW souboru.

Chromatická aberace je navýsost dobře korigovaná. Neuvědomuji si jedinou fotografii, kde bych ji považoval za byť minimální problém. Ano, pokud si budete vybírat fotografie pořízené v extrémních světelných podmínkách a při 200% zvětšení se pídit po její existenci, najdete ji. Ale to je asi tak všechno. Práci v protisvětle hodnotím také na výbornou, ztráta kontrastu je minimální. Úroveň distorze je nejen vzhledem k ohniskové vzdálenosti objektivu úžasně nízká, žádné deformace se nekonají ani v náznacích. Vznikající zkreslení je možné velmi jednoduše korigovat při zpracování RAW formátu.

K hodnocení kvality barev a přenosu kontrastu bych se vyjádřil následovně - nikdy jsem neviděl nic lepšího. A v tuto chvíli si ani nedokážu představit, že bych mohl. Můžete namítat, že monofokální objektivy společnosti Zeiss či optika pro středoformát jdou ještě dále, ale já mluvím o vybavení, které je pro mě kdy reálné využívat. Bokeh bych hodnotil jako velice příjemný, oku rozhodně lahodící. Při srovnání s portrétními objektivy Canon 85mm f1.8 či profesionálem Canon 135mm f2 USM L krapet pokulhává, ale to se dá samozřejmě čekat. Ono srovnávat kvalitu rozostření oblasti mimo hloubku ostrosti širokoúhlého objektivu s jedním z nejlepších portrétních objektivů na trhu vůbec je tak trochu sebevražda.

Jak se s ním fotí?

Pokud bych měl hodnotit práci USM ostření, není zde co vytknout. Je přesně takový, jaký byste si u každého objektivu přáli mít = rychlý, tichý, přesný. Pouze občas se mi při používání krajních ostřících bodů a nižší úrovni osvětlení stává, že autofocus trochu tápe a výsledky nejsou 100%ní. To je však spíše problém těla 5D a použití středového bodu to významně řeší. Zajisté, existují objektivy s ještě rychlejším ostřením, ale tady se bavíme o skle širokoúhlém, ne o teleobjektivu používaném pro trasování letu ptáků či jízdy formule 1. Je nutno si tedy přiznat, že pokud nebude fotografie zaostřená přesně tam, kde by si ji člověk přál mít, bude to chyba jeho.

K mechanickému zpracování nemám jedinou výtku, objektiv působí dojmem opravdu kvalitního kusu optiky. Jeho váha však nahrává k jeho používání spíše na větších tělech z důvodu lepšího vyvážení a ergonomie. Dříve jsem velice intenzivně využíval bateriového gripu, od čehož jsem byl v této kombinaci nucen upustit, jelikož váha celku je jednoduše příliš velká. Ačkoliv nejsem zástupcem používání UV filtrů a beru svou opatrnost ve spojení se sluneční clonou jako dostatečnou mechanickou ochranu, u tohoto objektivu jsem udělal výjimku, a mám na něj téměř vždy nasazen filtr Heliopan.

Velice oceňuji možnost fotografovat s tímto objektivem téměř za jakýchkoliv světelných podmínek bez nutnosti použití blesku. Ono při ISO 1600 a f1.4 se Vám stane opravdu málokdy, že by 1/20s nestačila. Problém pak může samozřejmě nastat, pokud potřebujete větší hloubku ostrosti či kratší čas pro zachycení pohybu na fotografii. Již několikrát jsem se měl možnost přesvědčit, že je lepší blesk nepoužít, pracovat s výše uvedenými nastaveními a zcela zachovat světelnou atmosféru místa pořízení fotografie. Nehledě na to, že se nemusíte starat o nastavení dalšího zařízení.

Když jsem objektiv začal používat, byl jsem ohromen jeho "absolutní" ostrostí a čistotou obrazu. Přestože jsem si již na tyto vlastnosti stačil navyknout a velice obtížně bych se s nimi loučil, nedá se říci, že by mě ohromovat přestaly. Možná tento výrok v některých hlavách vyvolá prudký nesouhlas, ale tento kus skla z Vás prostě udělá lepšího fotografa. Respektive, z Vás osobně bohužel ne, ale Vaše fotografie se lepšími rozhodně stanou.

Je 24mm na fullframe dostatečně široké? A není to moc krátké?

Krátce po koupi tohoto objektivu jsem prodal výše popisovaný Tamron 17-35mm a 24mm tak zůstalo mým nejširším ohniskem. Přes prvotní obavy, zda to bude stačit, se brzy ukázalo, že bohatě. I když se 17mm se dají na fullframe dělat zajímavé věci, přežijete bez úhony i bez nich. A panoramaticky se dá v přírodě fotografovaný záběr rozdělit téměř vždy. Co se týče opačného úhlu pohledu, jsou občas situace, kdy bych si přál mít 35/1.4 (obvykle při fotografování svatebního obřadu), ale převažují ty, kdy jsem rád za tu 24ku.

Proč miluji kombinaci širokého záběru a velice nízké clony

Téměř v každé publikaci o portrétní fotografii narazíte na poučku typu "zasaďte svůj objekt do jeho prostředí". Tento objektiv Vám to skvěle umožní. Nízká clona hlavní motiv pomocí malé hloubky ostrosti odpíchne od pozadí, ale zároveň ukáže prostředí, do kterého je motiv usazen. Recenzovaný objektiv toto provede, dodá fotografii kouzelnou plasticitu a výsledkem tak bude velice netradiční záběr ve spojitosti s bezchybnou optickou kvalitou. Fotografií všemožných  
objektů pořízených ohnisky 50mm a více se silně rozostřeným pozadím a malou hloubkou ostrosti je na miliony, divák je na ně zvyklý, málokdy jej překvapí. Ale širokoúhlý záběr s hloubkou ostrosti dva centimetry? To je jiný svět.

Ptát se na věc, jak je na tom recenzovaný objektiv při cloně f8 je trochu jako zajímat se o možnosti prostupnosti terénem u sportovního automobilu. Toto sklo nebylo stvořeno pro fotografování dovolenkových krajinek, i když to také zvládne bravurně. Toto sklo bylo stvořeno pro kreativní práci s hloubkou ostrosti při netradičním úhlu záběru. A pokud si myslíte, že právě toto je věc, která by Vás zajímala a chtěli byste ji dělat, nenajdete pro to lepší kus vybavení než je Canon EF 24mm f1.4 USM II L.

Silné stránky:

• nekompromisní optická kvalita v celém obraze a při všech clonách
• vynikající přenos kontrastu i barev
• oku lahodící bokeh
• prvotřídní mechanické zpracování
• minimální chromatická aberace i distorze obrazu

Slabé stránky:

• silná vinětace při nízkých clonách
• cena

Ukázkové snímky

Ukázkové fotografie mají zachovány EXIF data  je možné si je stáhnout v plném rozlišení pomocí náhledů (odkazů) níže. Lze z nich zjistit použitou clonu a veškeré nastavení fotoaparátu při zachycení snímku.

Testovací fotografie textu v plném rozlišení byly foceny na clony f1.4, f2.8 a f5.6 přímo do JPEG a následně pouze staženy do počítače. Ostatní fotografie v plném rozlišení byly foceny do RAWu a následně exportovány do formátu JPEG bez jakéhokoliv zásahu.