Recenze: Pentax K3 II - evoluce vlajkové lodi Pentaxu

Jak se fotí s Pentaxem K-3 II?

O ergonomii jsem se už zmínil, nečekejte žádné pastičky a nesmysly; klasická zrcadlovka. Ideální samozřejmě bude, pokud si ji před koupí osaháte naživo, jestli vám padne do ruky rozložení ovládacích prvků.

S ergonomií souvisí i počet tlačítek. Máme před sebou profesionální zrcadlovku z toho vyplývá i ovládání. Pár věcí je schováno v menu, ale drtivá většina těch používaných má svůj fyzický ovladač. Co svoje tlačítko nemá, to můžete nastavit díky hezky zpracovanému quick menu.

Hledáček jsem už zmínil. Je velký, ruční ostření je docela jednoduché, díky 100% pokrytí scény fotografa nepřekvapí přehlédnuté objekty na okrajích. Velice dobrá práce. Jsa zmlsán velkým hledáčkem z K10D/K-5 II, jsem byl spokojený. Nepokazili mi ho :).

Autofokus nabízí několik režimů – automatický režim, při kterém by fotoaparát měl poznat i panning, potom AF-S s jednorázovým zaostřením a AF-C se spojitým ostřením. Panning nefotím, rychlé scény taky ne, takže jsem si vystačil s AF-S. Režimy se přepínají předním kolečkem. Zadní kolečko vám poslouží při výběru chování AF bodů. Zde se zastavím na delší dobu. Dopředu upozorním, že jsem zvyklý používat 9 AF bodů s ručním výběrem, nějaká automatika jde docela mimo mě. Vaše požadavky můžou být úplně jiné.
Základním režimem je výběr všech 27 bodů. AF modul prošmejdí celou AF plochu a zkusí se podívat, kde najde hranu. Při focení větších celků, krajin, stáda ovcí na pastvě a podobně to celkem funguje a ostřilo mi to tam, kam jsem chtěl. U detailů se složitým pozadím logicky nastal problém, nicméně s ostřením na pozadí má problémy spousta přístrojů. Výhodou je, že u jednodušších scén se nemusíte o nic starat.
Auto 9 – aktivuje se matice 9x9 bodů a uživatel si ji může posunout, kam uzná za vhodné. Při posunu úplně doleva nebo doprava se aktivuje vertikální AF bod a dva sloupce křížových AF bodů. Opět dobré na větší celky, ale u detailů jsem neměl kontrolu nad tím, kam přesně ostřil.
Sel 1 – volba jediného AF bodu. Výhodou je přesná kontrola nad místem zaostření, do které vám nekecá automatika, nevýhodou je zdlouhavé lovení AF bodu v mřížce 5x5 – zahnat AF bod z jedné strany na druhou je kapku zdlouhavé.
Spot – pouze a jenom prostřední bod, šipky mají svou primární funkci.
V režimu AF-C a AF-A ještě přibydou možnosti Sel 2, která umožní sledování pohybu pomocí matice devíti okolních bodů, Sel 3, která sleduje pohyb pomocí všech 25 AF bodů.

Úspěšnost AF je velice dobrá. Během testování jsem pořídil asi 500 snímků v různých světelných podmínkách od sluncem zalité Olomouce přes zataženou krajinu až po focení v kostele a vyloženě špatně zaostřených snímků jsem měl cca 20. Se setovým objektivem přístroj moc netrpí na „focus hunting“ – většinou mi zaostřil hned napoprvé. Přeostření přes celý rozsah ostřících vzdáleností je ale pomalejší, pokud se AF náhodou napoprvé netrefí, potom ostření trvá docela dlouho, což naštve v okamžiku, kdy lovíte nějakou zajímavou dynamickou scénu. To je ale problém objektivu, ne pomalosti AF modulu.

Spolupráce s jinými objektivy (Sigma 17-70 2,8-4 Contemporary a Sigma 10-20 4-5,6) byla rovněž v pořádku. V případě, že váš objektiv neostří úplně správně, K-3 II nabízí možnost uživatelské korekce FF/BF, a to nejen globálně pro všechny objektivy, ale dokonce i pro každý typ objektivu zvlášť. Přístroj si pamatuje 20 modelů objektivů).

Krátce jsem zkusil i práci s objektivy pro závit M42 – nemám výhrady. Trap Focus (pentaxí specialita, která značně usnadní ostření s objektivy bez AF; fotoaparát automaticky exponuje poté, co AF modul zjistí správné zaostření) fungoval spolehlivě, měření expozice bylo rovněž v pořádku. Dost mě ale zamrzelo, že ani v roce 2015 Pentax neumí se starými objektivy použít jiný než prostřední AF bod. Není mi úplně jasné, co může být složitého na možnosti povolit i ostatní, zvlášť když jich je tolik.

Rychlost ostření je spíš otázkou objektivu. S dodaným 18-135 to nebylo nic moc. Přiznám se, že objektiv mi přišel spíš pomalejší. Doostřování bylo sice dílem okamžiku, řekl bych, že rychlejší než Sigma 17-70 Contemporary, ale přeostření celého ostřicího rozsahu bylo docela dlouhé. Na sport nebo svatby bych se rozhodně poohlédl po jiném objektivu. Ale ostření rozeberu podrobněji v článku o objektivu. Se Sigmou mi ostření přišlo v pořádku.

Dynamický rozsah mi přišel OK. K-3 II umí inteligentní režimy projasnění stínů a kompenzace přepalů. Moc pozornosti jsem jim ale nevěnoval, jenom jsem je zaregistroval. Jsem zvyklý fotit do RAWu.

Přišlo mi, že měření expozice má tendence mírně přepalovat. Drobná korekce -0,3 dává podle mého názoru správné výsledky.

Rychlost je dobrá. Zapnete, po cca 1 s se objeví stavová obrazovka a můžete fotit. Pokud si aktivujete oklepání senzoru od prachu po zapnutí, start se trochu zdrží. Čištění senzoru je možné zapnout i při vypínání přístroje, což je možná lepší volba, při vypínání to tak nezdržuje.

Odezva na stisk spouště je OK. Pohyb v menu je rychlý, přístroj při ničem dlouho nepřemýšlí. Změny parametrů, které provádíte kolečky, jsou provázeny drobnou animací, ta ale nezdržuje.

S videem jsem si moc nehrál, video netočím. K-3 II umí max. Full HD 30p video. U Pentaxu si s videem nikdy velkou hlavu nedělali a filmečky spíš berou jako doplňkovou funkčnost. Takže nečekejte AF při natáčení. Ostří se jen před spuštěním záznamu, v průběhu natáčení si můžete pomocí tlačítka AF přeostřit, ale… ale… fotoaparát si udělá analýzu scény a zaostří si tam, kam si myslí, že by ostřit měl. Uživatelsky to moc neovlivníte. AF je navíc šeredně pomalý (možná proto, aby eliminoval pazvuky AF motorů, možná proto, že přístroj jednoduše rychleji ostřit neumí);  pokud rádi točíte videa, potom pro vás Pentaxy nebudou.
Proti starším modelům přibyla možnost točit video v režimech A, S a M, čili si v průběhu točení hrát s hloubkou ostrosti a expozičními časy.
Zoomování při záznamu videa mi přišlo jakési trhané, přestože zoomový kroužek objektivu jde hladce. Co mě ale vyloženě vyděsilo, bylo hlasité cvakání při zoomování nebo clonění. Nevím, co bylo příčinou, jestli tělo nebo objektiv, ale tohle se Pentaxům moc nepovedlo. Mrkněte se sami na youtube.

Výdrž baterie je dobrá. Nafotil jsem cca 500 snímků při teplotách nad 10°C plus nějaké krátké filmečky a indikátor mi začal svítit žlutě, takže ještě 200 snímků fotoaparát určitě zvládne. Navíc jsem si s přístrojem dost dlouho hrál a docela dost jsem fotil na live view, čili jsem svítil displejem. K výdrži nemám výhrady. Probouzení uspaného fotoaparátu je bez zádrhelů, klasicky stisknutím spouště.

Wifi vestavěná není, ale podporu Wifi nabízí paměťové karty Eye-Fi nebo firemní FLU-cards. Wifi karty nemám, nezkoušel jsem.

K-3 II má vestavěnou GPS, známý modul O-GPS1 a kromě jednoduché navigace a ukládání GPS souřadnic do snímků umožní i jednu pentaxí specialitu – focení noční oblohy na dlouhé expozice (max. 5 minut), aniž by došlo k rozmazání hvězd.
Pentax tuto funkci nazývá Astrotracer. Modulu O-GPS1 se budu v blízké budoucnosti věnovat v samostatném článku. Astrotracer jsem bohužel neměl možnost vyzkoušet, protože jsem byl napřed nachlazený, a když mi bylo líp, tak zas nepřálo počasí.
Rychlost GPS fixu je obstojná. S fixem jsem neměl problémy, GPS se chytla pokaždé během cca minuty. Přesné časy jsem nezkoumal, prostě jsem to zapnul a šel jsem. Na rychlost fixu u fotoaparátu nemám nějaké extra velké náklady (narozdíl od sportovní GPS). Přesnost modulu je dobrá - na mapě zobrazené v Lightroomu jsem neviděl žádné extra ustřelené souřadnice. Při focení v kostele se mi signál z GPS neztratil a snímky jsou umístěny relativně přesně.

Zastavím se u integrované stabilizace, které se u Pentaxu říká Shake Reduction. Na rozdíl od jiných zrcadlovek Pentaxy nepotřebují stabilizované objektivy. Čip „plave“ v magnetickém poli a reaguje na pohyby přístroje. Stabilizované jsou dokonce i staré objektivy včetně skel pro M42 – po startu se přístroj zeptá na ohniskovou vzdálenost objektivu a už stabilizuje. Stabilizace by měla mít účinek 3,5 – 4EV, ale praktické testy jsem nedělal. Pro použití na stativu lze SR vypnout v menu. Možnost detekce stativu jsem nezkoumal. V režimu Bulb se stabilizace vypne. Pohyblivý čip plovoucí v magnetickém poli využívá výše zmíněná funkce Astrotracer – při dlouhé expozici přístroj pomalu posouvá senzor a tím kopíruje pohyby hvězd.

Se Shake Reduction souvisí i absence AA filtru. Jak je dnes moderní, senzor nemá antialiasing filtr a tudíž produkuje ostřejší snímky. Pokud budete fotit scénu, u které hrozí riziko vzniku moiré efektu, v menu je možnost zapnout simulaci AA filtru – o tu se postará právě integrovaná stabilizace, která bude velice jemně třást senzorem a tak se zabrání vzniku moaré.

Abyste si ale pořádně vychutnali řezavě ostré snímky bez AA filtru, je nutné zainvestovat do dražšího objektivu.

Se stabilizací souvisí i funkce Pixel Shift, tu si nechám do kapitoly o obrazové kvalitě.

K objektivu jen krátce. Jak jsem již zmínil, seznámím vás s ním v samostatném článku. Kresba je na ultrazoomový objektiv slušná, střed je ostrý, rohy jsou slabší. Sigma 17-70 2,8-4 C je podle recenzí ostřejší. Pokud nasadíte lepší objektiv, výhody 24 Mp čipu bez AA filtru se projeví ve výborné kvalitě fotografií. Solidní poměr cena/výkon nabízí např. pevný objektiv DA 35/2,4 AL, který nabízí „univerzální“ reportážní ohniskovou vzdálenost a dobrá je i pevná padesátka 1,8. A pokud máte větší rozpočet, tak zainvestujte do objektivu 55/1,4 Limited.

Dalším bodem je hlučnost. Zvuk zrcátka je velice tichý, přijde mi tišší než K-5 II. Žádná past na medvědy se nekoná, a když půjdete fotit zvířátka, tak si je nevyplašíte. Objektiv je rovněž tichý.

A poslední myšlenka, spíš možná poznámka pod čarou – doporučím koupit si i bateriový grip. Já osobně jsem na něj zvyklý a fotit bez něj mi přišlo divné. Zaprvé mi chybělo ovládání pro focení na výšku, ale hlavně, zadruhé jsem pořád nevěděl kam s malíčkem, který neměl svoje oblíbené místo.