Sigma 35/1,4 DG verzus Nikon 35/1,4 a CZ Distagon 35/2

Proč sigma?   

      Důvodem ke koupi samozřejmě nebyla jen zvědavost, ale i touha po klasickém reportážním objektivu umožňujícím  práci s hloubkou ostrosti.  Ohnisko 35 mm mám sice pokryté hned několika objektivy (Nikon 17-35/2,8   24-70/2,8 a 24-85/3,5-4,5) ale clona 2,8 je pro odpíchnutí pozadí často u „širokáče“ málo.  Na druhé straně  právě proto, že mám ohnisko 35mm pokryto několika kvalitními zoomy, mi přišla investice do Nikonu 35/1,4G AF-S  jako zbytečná, když jsem si vědom toho, že daný objektiv budu používat převážně  na clonách 1,4 – 2.

  Nový design

      Každý, kdo má jen trochu zkušenost s objektivy Sigma, jistě dobře zná všechny neduhy jejich designu spočívající v „sametovém“  povrchu objektivů.   Na pohled pěkný, ale v praxi málo odolný a velmi brzy se odlupující lak se stal trnem v oku nejednoho fotografa.    Naštěstí si toto uvědomili i ve společnosti Sigma a ta teď evidentně pokračuje v redesignu svých výrobků a tak Sigma  35/1,4 prošla i oproti relativně novému objektivu Sigma  85/1,4 řadou úprav.  Sametový povrch už je naštěstí definitivní minulostí.  Nová Sigma má matný, zcela hladký povrch, který působí čistým až luxusním dojmem. Design  připomíná výrobky Carl Zeiss. Z objektivu zmizel zlatý proužek, okénko pro zobrazení zaostřovací vzdálenosti má kulatější rohy, text označení objektivu je decentnější a je umístěn  jinde, než dříve. Na sluneční cloně přibyl gumový kroužek v místě, kde clona lícuje s tubusem objektivu.  Zcela nová je přední i zadní krytka.  Přední krytka je bytelnější a jde dobře nasadit i sundat i při nasazené sluneční cloně.  Zadní krytka jde nasadit bez ohledu na polohu vůči bajonetu (už není třeba nasazovat tečku na tečku - huráááá).

Ergonomie

     Díky své velikosti objektiv výborně padne do ruky, takže umožňuje pevný úchop. Ostřici kroužek je dostatečně široký, takže manuální ostření je zcela bez problémů.  Přepínač AF/MF je na tradičním místě, takže pro zběhlého fotografa je jeho přepínaní vyloženě intuitivní záležitostí.

 Mechanika

      Po mechanické stránce není objektivu co vytknout. Všechny díly jsou precizně vyrobené a sesazené, ostření jde příjemně ztuha, bajonet je celokovový, přesně  frézovaný, díky čemuž  objektiv na těle fotoaparátu výborně sedí.  Sluneční clona je též bez zbytečných vůlí, takže nehrozí její samovolné pootočen

Autofokus

      Sigmu 35/1,4 jsem poprvé prakticky zkoušel během fotografování plesu a to na tělech Nikon D700 a D4.  Na obou fotoaparátech se objektiv choval tak, jak by měl.  I za velmi složitých světelných podmínek bylo ostření rychlé a přesné, bez zbytečného přeostřování či nutností opakovaně namačkávat spoušť (a to jsem fotil bez pomocného AF světla na citlivosti až k ISO 12800 ).  Ani na jednom z těl jsem nezaznamenal žádný FF/BF. 

 Protisvětlo

     Zkoušel jsem řadu snímků proti reflektorům osvětlujícím pódium i taneční sál a i zde si Sigma 35/1,4 vedla dobře.  Obraz neztrácel ostrost ani kontrast. Na snímcích se neobjevoval žádný závoj, jak tomu bývalo u starších objektivů této značky.  Nezaznamenal jsem ani žádné extrémní odlesky, jež by mohly vznikat díky poměrně velkému počtu čoček.

Po prvních zkušenostech se sigmou 35/1,4 jsem požádal jsem svého kamaráda Pavla Vavřína o nafocení srovnávacích snímků s objektivem Nikon 35/1,4G AF-S.   Srovnávací test vnikl za použití fotoaparátu  Nikon D800E (v součastné době na objektivy nejnáročnější FF zrcadlovka na trhu).  Test byl ještě rozšířen o objektiv Carl Zeiss Distagon T 35/2 a pro srovnání i se dvěma zoomy Nikon 24-70/2,8G AF-S   a 16-35/2,8G AF-S VR.  Vzhledem k tomu, že kvalita dnešních moderních objektivů s proměnlivým ohniskem je taková, že použití pevných objektivů má význam především na nízké clony, je zde publikováno   srovnání  pro clony 1,4 až 4, které  doplňují  snímky na krajinářskou clonu 8.

Porovnání pevných objektivů

 Sigma 35/1,4 -   -

Nikon 35/1,4

Distagon 35/2

Pro ty kteří dočetli až sem nabízím porovnaní několika pětatřicítek na na Nikonu D800E

Vzhldem  k velkemu poctu ukazkových snímků a celkovému objemu dat (cca 400 MB) linkuji vlastni tes na blog na www.fotograficke.cz. 

Po kliknutí na odkaz si sami  můžete srovnat následující charakteristiky objektivů:

Technické parametry

Barevnou vadu polohy

Ostrost ve středu obrazového pole

Ostrost v kraji obrazového pole

Ostrost v rohu obrazového pole

Celé snímky v plném rozlišení.

Co říct závěrem?

Všechny tři moderní  35 mm objektivy jsou špičkové konstrukce, které představují to nejlepší co trh nabízí. V porovnání se zoomem 24-70/2,8 však na vyšších clonách nepřináší zásadní nárůst kvality. Doménou těchto pevných objektivů už v součastné době není ano malá hmotnost a rozměry.   Jejich síla tedy leží především v rozsahu clon 1,4 – 2,0 kdy umožňují pracovat s hloubkou ostrosti a odpíchnout tak   fotografovaný objekt od pozadí.

Sigma 35/1,4 jakožto novina na trhu pak představuje velmi příjemné překvapení. Výrobci se povedlo výborně korigovat barevnou vadu objektivu, takže bez softwarové kompenzace této vady, vypadají fotky ze ostřeji než z Nikonu 35/1,4.  Po kompenzaci barevné vady je ostrost obou objektivů srovnatelná, přičemž v různých částech obrazu je na tom vždy jednou lepe jeden a podruhé druhý objektiv. Jako nejlepší  pětatřicítka se jeví CZ Distagon 35/2, ale ten nenabízí ani světelnost 1,4 (tedy jeden z hlavních důvodů proč dnes kupovat pevné sklo) ano autofokus (což uživatele nutí pracovat na stativu a za použití živého náhledu.)

Z mého pohledu člověka, který striktně netrvá na výbavě značky Nikon, může bez obav   sáhnout po  Sigmě 35/1,4 s tím, že za polovinu peněz dostane téměř stejně muziky.