Recenze: Tamron 35mm f/1.8 Di VC USD

Minulý týden jsme vám přinesli recenzi nového Tamronu 45mm f/1.8 a jeho srovnání se Sigmou 50mm ART. Dnešní recenze kratšího bratříčka - Tamronu 35mm f/1.8 - nemůže být v tomto ohledu odlišná. V následující recenzi se dočtete, jak si Tamron 35mm f1,8 vede v praxi i ve srovnání se Sigmou ART a také se Sony RX1.

Obrazová kvalita

Optika Tamronu 35mm f/1.8 Di VC USD se skládá z deseti optických členů v devíti skupinách (Sigma má třináct členů v jedenácti skupinách).

Tamron vs. Sigma

Ostrost v extrémních rozích Tamronu znatelně pokulhává. Nebojím se říci, že teprve na clonu f/4 dosáhne Tamron 35mm v rozích úrovně ostrosti jako Sigma 35mm ART "na plnou díru" při f1,4, což je vcelku zarážející. Oba dva objektivy mají naprosto odlišnou kresbu.

Ostrost extrémních rohů testovaného Tamronu nepatrně narůstají s každým přicloněním, přičemž středy jsou excelentní od f2,8. Optického vrcholu Tamron dosahuje při f4, kdy má dokonce dle mého názoru nepatrně ostřejší střed snímku než Sigma ART. To samé se však bohužel nedá říci o zbytku fotky. Nejvyrovnanější kresbu v celém rozsahu fotky objektiv podává na f8. Pokud vezmeme v úvahu celou plochu výsledné fotky, velmi zjednodušeně se dá říci, že Sigma má stejnou míru detailů na f2,8 jako Tamron na f5,6- f8. Sami si tedy dobře rozmyslete, zda-li budete chtít dokonalou ostrost i v rozích nebo budete to hlavní (např. portréty) komponovat spíše ke středu obrazu.

Sigma podává velmi vyrovnané výsledky ostrosti v rozsahu od f2 až po f11. Výraznější skok je znatelný mezi f1,4 a f2,8.

Po stránce ostrosti výsledných fotek je na tom Sigma o poznání lépe. Samozřejmě pro mnoho fotografů je podstatnější charakter fotky a málokdo bude prohlížet rohy snímků na f1,8 při 100% zvětšení. Z celého porovnání raději vynechám Sony RX1, který má dle mého názoru největší míru detailů už od f2 a řekl bych, že porazí i úžasnou Sigmu ART.

Vinětace a aberace

Jak lze předpokládat, Tamron 35mm znatelně vinětuje (podobně jako ostatní světelné objektivy). Problém zmizí po přiclonění na f5,6. Aberace se projevovala jen v extrémních připadech. Lze jí však odstranit jedním kliknutím v Lightroomu.

Bokeh

Kvalita nezaostřených oblastní fotky je takový lepší průměr. Do dokonalosti má sice daleko, ale ani Sigma není v tomto ohledu znatelně lepší. Jelikož je však bokeh subjektivní záležitostí, nebudu se pouštět do větších srovnání. Mnoho lidí preferuje hrubý a nedokonalý bokeh s určitým charakterem starších objektivů. Jiní mají naopak v oblibě jemný a dokonalý bokeh moderní optiky, který podle mě produkuje Zeiss Sonnar Sony RX1.

Ukázka dokonale krémového bokehu ze Sony RX1

Kresba objektivu Sigma 35mm - telpejší barvy, krémovější bokeh (rozdíl je však malý)

Kresba objektivu Tamron 35mm - nezaostřené plochy jsou znatelně hrubší než u Sigmy

Makro schopnosti

Rád bych v tomto ohledu vyzdvihnul vcelku fantastické makro schopnosti testovaného objektivu Tamron 35mm f/1.8 Di VC USD. Není to vyloženě makro objektiv, ale umí ostřit již od 20cm (měřeno od roviny snímače), takže s ním dosáhnete poměru zvětšení 0.4x. A to už je vcelku dost solidní zvětšení na světelný portrétní objektiv. Bez problémů tedy s Tamronem nafotíte i menší detaily. V tomto ohledu má Tamron jasně navrch.

Zpracování

Na Tamron 35mm byly použity kvalitní materiály. Stejně jako jeho 45mm "větší brácha", je tělo Tamronu 35mm z větší části tvořeno kovovým tubusem. Opět mě mile potěšil těsnící kroužek okolo stříbrného konce objektivu. Díky tomu je tělo utěsněno proti dešti.

Sigma 35mm ART však v ruce působí znatelně robustněji. Pokud např. srovnám okénko s náhledem vzdálenosti zaostření pod kroužkem pro manuální ostření, Tamron působí jako nedokončený prototyp.

Sluneční clona u Sigmy je také vyrobena výrazně lépe a dokonce má pogumovaný kroužek pro snažší nasazení.
Tamron ve zpracování vyloženě nezaostává, ale nepůsobí zdaleka tak profesionálně.  Daň za kvalitnější provedení u Sigmy se však zákonitě promítla do vyšší váhy. Rozdíl v hmotnosti mezi oběma objektivy je téměř 200g, což může být zásadní.

Z Canonu 6D (f1,8)

Tamron je také o 2/3 stopy pomalejší než Sigma. Na druhou stranu nabízí stabilizaci. V ostatních ohledech se Tamron 35mm velmi podobá Tamronu 45mm. Proto se odkazuji na předchozí recenzi.

Stabilizace

Tamron 35mm a 45mm patří mezi jedny z mála stabilizovaných a světelných objektivů pro full frame. Obecně lze říci, že takovým hraničním časem pro pořízení ostrých fotek bez známek nechtěného rozoostření vlivem pohybu ruky je dvojnásobek ohniskové vzdálenosti. Pokud v praxi použijete ohnisko 50mm na full frame, ideální je dosahovat časů okolo 1/100s a rychlejších. Pod 1/100s už hrozí vyšší riziko rozostření.
S rostoucím rozlišením snímačů jsou kritéria proti nechtěnému rozostření snímků ještě vyšší (např. u Canonu 5DSR s 50MPX). Na druhou stranu kvalita optiky Tamronu 35 není dostatečná, aby využila tak vysoké rozlišení (což ale platí pro většinu současných objektivů).

Stabilizace v praxi
S Tamronem 35mm jsem dokázal udržet ostré snímky i při 1/10s. Stabilizace je znatelná, ale stejně jako v případě Tamronu 45mm se jedná o vlastnost, kterou lze nejvíce využít při natáčení videa.
Tamron rozhodně v tomto ohledu zaslouží pochvalu. Jen je potřeba počítat s tím, že při zapnuté stabilizaci rychle klesá výdrž akumulátoru těla fotoaparátu.

Závěr

Objektiv má kvalitní provedení, stabilizaci a je relativně kompaktní. Optiká má výborné vlastnosti, ale konkurence je v tomto ohledu o krok dále. Na druhou stranu Tamron 35mm není v ničem vyloženě špatný. Ba naopak. Středová ostrost dokonce předčí opticky pokročilejší konkurenci. Na větší full frame zrcadlovce se Tamron nepřevažuje. Je radost s ním fotit.

Potěšilo mě také, že Tamron umožňuje ostřit už od 20cm (Sigma od 30cm). Při minimální zaostřovací vzdálenosti dojde k vysunutí přední čočky objektivu přibližně o 1cm (Stejně jako např. u Fujinonu 60mm f2,4).

Závěrem lze jen říci, že jsme Tamron 35mm opět porovnávali s tím nejlepším, co lze v současné době na trhu sehnat v tomto ohnisku. Nelze ani očekávat, že by nějaký současný objektiv byl výrazně kvalitnější než Sigma 35mm ART. Nadšený jsem ale nebyl z kvality bokehu. Nicméně ani Sigma nemá dokonalý bokeh.

Srovnávaný Sony RX1 v kombinaci s 35mm Zeiss objetivem pro mě zůstává absolutní špičkou kvality obrazu. O jeho profesionálnějším využití lze však pochybovat (z důvodu pomalého ostření atd.).

Tamron 35mm f/1.8 Di VC USD dopiručujeme všem, kteří ocení utěsnění vůči vlhkosti, makro schopnosti,  kompaktnější rozměry a zejména vestavěnou sabilizaci. Pokud tyto výhody neshledáváte za zásadní, potom je pro vás bezpochyby lepší volbou Sigma 35mm ART, která nabídne lepší optický výstup a vyšší světelnost za podobnou cenu.